Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > 4. průmyslová revoluce
Odborný článek

4. průmyslová revoluce

Anotace

Článek shrnuje základní informace o novém pojmu „průmysl 4.0“ a dává je do kontextu s požadavky na transformaci školství související s řešením naší Strategie digitálního vzdělávání.

Tím, co s vývojem světa dělají technologie, umělá inteligence zvláště, se zabýváme v poslední době stále více. I když jsou principy učení ve své podstatě neměnné, ukazuje se, že technologie budou mít zásadní vliv na metody a prostředí, v němž se vzdělávání odehrává.

Školství je odvětví mimořádně konzervativní, a proto se změnám velmi silně brání. Je to svým způsobem pochopitelné, protože technologický pokrok přináší spolu s novými účinnějšími postupy též celou řadu rizik. Nesmíme se jako vychovatelé bezhlavě vrhat do aktivit, jejichž finální dopad neumíme odhadnout a nelze ho snadno změřit. A tak se ocitáme v situaci, kdy technologie postupně proměňují skoro celý svět kolem nás, jen školy tuto skutečnost příliš nereflektují.

Industry 4.0

Příkladem může být třeba průmysl. V poslední době se začalo mluvit o průmyslu 4.0. Jedná se o označení připomínající verze webu, u něhož se běžně používá 2.0 a někdy i 3.0. S oblibou zavádím podobnou analogii pro porovnání školy 1.0 a 2.0. Bohužel musím konstatovat, že jsme ve školství do stavu 2.0 zatím nedospěli. Jenže průmysl patří k odvětvím, kde je realizace technologických inovací zásadní podmínkou úspěchu. Dějí se pořád a všude. Při vědomí toho, že nelze porovnávat výstupy, tj. srovnávat absolventa školy s průmyslovým výrobkem, se zamysleme nad tím, zda pro nás ve školství nemůže mít vývoj průmyslu do fáze 4.0 nějaký význam.

Podívejme se, jakými stadii průmysl od konce 18. století prošel [1]:

1 1784 parní stroj, vodní pohon, mechanizace
2 1870 elektřina, dělba práce, pásová výroba, masová produkce
3 1969 elektronizace, IT, automatizace
4 2011 kyberneticko-mechanické systémy

První tři fáze již máme zažité, ale co ta čtvrtá? V angličtině se to, co stojí v pozadí, nazývá Cyber-physical system. Jedná se o výrobu založenou na principu propojení všech komponent prostřednictvím internetu (internet věcí) s kybernetickou nadstavbou, která umožňuje plnou automatizaci celého procesu. Jestliže byly stroje předchozího stadia (3.) schopné samostatného automatického provozu, nyní jsou již propojeny i tyto automaty. Nadstavbový počítačový systém vybavený umělou inteligencí dokáže na základě dat získaných z všudypřítomných čidel celý výrobní proces řídit, optimalizovat a řešit nepředvídatelné problémy.

Školství bývá průmyslníky často napadáno, že nepřipravuje absolventy tak, aby na trhu práce bylo dost zájemců o práci v továrně s potřebnou kvalifikací. V našich podmínkách si tito lobbisté většinou představují, že požadavky průmyslu nejlépe uspokojí, donutí-li co nejvíce žáků nastoupit do učňáků (do středních odborných škol). Má to ale háček. Některé obory sice budou i nadále potřebovat zručné řemeslníky (typicky malé specializované živnostníky), ale celkově se počet zaměstnanců v dělnických profesích bude snižovat a jejich kvalifikace měnit. Výhledy do budoucnosti to v souladu se zaváděním průmyslu 4.0 říkají jasně.

Asi nejserióznější informace lze získat od OECD (viz blog Skills and Work). Budu citovat z poslední studie zkoumající problematiku vývoje kompetencí zaměstnanců: „Rostoucí globalizace, zvyšující se vliv technologií, ale též demografické změny, migrace a vývoj trhu práce, to vše v posledních dekádách drasticky změnilo strukturu zaměstnanosti a požadavků na schopnosti uchazečů o práci v mnoha zemích světa – a tyto trendy, kam až dohlédneme, budou pokračovat. Aktuální vývoj otevírá otázky spojené s tím, do jaké míry se v jednotlivých státech jedná o nedostatečnou kvalifikaci uchazečů o práci či o kvalifikaci nevhodnou. … Ve skutečnosti jen v EU pociťuje 40 % zaměstnanců, že jejich kvalifikace neodpovídá požadavkům, které k výkonu svého povolání potřebují.“ ([2] str. 26)

Na tom, že kvůli rychlému vývoji technologií bude většina zaměstnanců potřebovat celý život inovovat svou kvalifikaci, se asi shodneme. Chceme-li ale jít tomuto trendu ve školství vstříc, potřebujeme vědět, jakým směrem se změny v požadavcích na schopnosti zaměstnanců ubírají.

Na toto téma patří k nejčastěji citovaným zdrojům (včetně publikací OECD) práce Franka Levyho z MIT a Richarda Murnaneho z Harvardu, o níž jsem referoval již v roce 2009 (Jakou podstatu má inovace?). Poslední aktualizace z roku 2013 je na následujícím obrázku.

Změna charakteru pracovních činností na trhu práce v USA 1960–2009 [3]

Jak patrno, budoucnost je jasně na straně těch, kteří budou disponovat informační gramotností a schopností řešit nečekané problémy s nejasně definovanou strukturou. Nejmenší naději na úspěch budou mít ti uchazeči o práci, kteří se nezmůžou na nic jiného než na aplikaci rutinních činností založených na zapamatování faktických znalostí (opakování stále stejného myšlenkového postupu), podobní těm, které produkují naše odborné školy. Podíváte-li se na to, co znamená být informačně gramotný (Specifikace informační gramotnosti NIQES), bude vám jasné, že nástup průmyslu 4.0 jen potvrzuje naše dosud ne příliš úspěšné snahy o transformaci školství směrem k budování kompetencí na úkor faktických znalostí.

Jaký dopad může mít, nebudeme-li nadále schopni akce? Odpověď lze snadno odvodit od faktu zmiňovaného v mnoha současných evropských strategických dokumentech (např. Grand Coalition for Digital Jobs), a sice že v Evropě bude do roku 2020 chybět přes 800 tisíc ICT specialistů schopných nejen programovat, ale naplno využívat možností, které technologie přinášejí.

Všechna tato fakta naznačují, kam je třeba naše školství směřovat. Je pravda, že musíme v důsledku vyššího stupně automatizace očekávat též určité snižování pracovních příležitostí, ale zároveň budou nová místa vznikat. Bylo by hloupé, kdybychom nedokázali pro tato místa připravit dostatečný počet uchazečů disponujících potřebnými schopnostmi.

Již dnes se ukazuje, že mzda zaměstnanců disponujících spíše tradičními vlastnostmi, kteří dosud o místo nepřišli, stagnuje. Průměrný příjem střední třídy celosvětově spíše klesá. Skutečně dobře na tom budou jen ti, kteří budou schopni skutečně prokázat svou způsobilost kooperovat s počítači vybavenými umělou inteligencí a automaty 4. generace. Podívejte se například na 25 nejžádanějších schopností požadovaných zaměstnavateli roku 2015 na LinkedIn (LinkedIn – sociální síť postavená na kompetencích).

Závěr je poměrně jednoduchý. Je třeba co nejrychleji posunout priority našeho školství směrem k integraci informatického myšlení. Pro nás, kteří se o to dlouhodobě snažíme, to není nic nového. Ve skutečnosti jsme tuto cestu již připravili. Stačí splnit vládou schválenou Strategii digitálního vzdělávání. Tam to všechno je. Jak se nám to daří, můžete sledovat na portálu Digivzdelavani.cz.

Literatura a použité zdroje

[1] – SCHWAB, Klaus. The Fourth Industrial Revolution: what it means, how to respond. 2016. [cit. 2016-4-18]. Dostupný z WWW: [https://www.weforum.org/agenda/2016/01/the-fourth-industrial-revolution-what-it-means-and-how-to-respond].
[2] – OECD: Getting Skills Right: Assessing and Anticipating Changing Skill Needs. 2016. [cit. 2016-4-18]. Dostupný z WWW: [http://www.oecd.org/publications/getting-skills-right-assessing-and-anticipating-changing-skill-needs-9789264252073-en.htm].
[3] – LEVY, Frank; MURNANE, Richard. Dancing with robots: Human skills for computerized work. 2013. [cit. 2016-4-18]. Dostupný z WWW: [https://dusp.mit.edu/sites/dusp.mit.edu/files/attachments/publication/Dancing-With-Robots.pdf].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

E Kocourek
2. 5. 2016, 23:05
V závěru článku je zmíněno informatické myšlení. O informatickém myšlení probíhala diskuse i na portálu rvp.cz, a v ní se objevily problémy (např. kdo a jak bude IM učit), které mi tehdy připadaly nevyřešené. Je skvělou zprávou pro matematickou informatiku (neboli computer science) a pro české školství, že digitální stratégové tyto problémy již vyřešili.
A opravdu je vyřešili? No samozřejmě že vyřešili - jinak by přece nemohli napsat, že "stačí splnit vládou schválenou Strategii digitálního vzdělávání".
Další výbornou zprávou je, že na portálu Digivzdelavani.cz můžeme sledovat, jak se digitálním stratégům daří vyučovat informatické myšlení. Samozřejmě je to dopřáno jenom šikovným. Já v tomto ohledu selhal - já na Digivzdelavani.cz nalezl pouze návrh definice IM.
Pokud to někdo zapomněl nebo se diskuse o informatickém myšlení neúčastnil, připomínám oč mimo jiné šlo: Může (nebo má?) IM učit někdo, kdo sám informatickým myšlením nevládne? A pokud připustíme, že programování těžko může učit někdo, kdo neumí programovat, a příslušnou samozřejmou analogii směrem k IM, narazíme na problém kde vzít příslušné vyučující IM.
Bořivoj Brdička
3. 5. 2016, 07:12
Pan Kocourek opět předvádí svou polo-informovanost a polo-vzdělanost spojenou s nedostatečnou úrovní informační gramotnosti. Tedy znovu - Strategie to sice řeší, ale není zavedena do praxe. To zavedení hlídá Digivzdelavani, ale začalo se teprve nedávno, protože realizace Strategie rok vázla a nic se nedělo. O to víc je důležité postup prací sledovat.
A ještě jednu méně zřejmou věc. Jakkoli je IM pojmem, který zavedli a používají hlavně informatici, z mých zpráv jednoznačně vyplývá, že jistou úroveň pochopení, jak stroje pracují a co dokáží, bude brzy potřebovat každý - tedy pokud rovnou neplánuje, že bude nezaměstnaný nebo nebude-li se chtít po vzoru pana Kocourka stát jen oportunistou přihlížejícím běhu dějin kolem sebe.
Jan Maršák
3. 5. 2016, 15:05
Prioritou (jak ve výzkumu, tak ve vzdělávání) by měla být, podle mne, především podpora tzv. systému MST (Mathematics-Science-Technology) a podpora co nejintenzivnějších interakcí jeho jednotlivých segmentů. A to je i cesta (nejen) k "průmyslu 4.0".
Bořivoj Brdička
3. 5. 2016, 15:48
Asi jsem příliš orientován na anglické zdroje, tak se omlouvám. To MST běžně označujeme jako STEM, v cizině k tomu někdy přidávají A na STEAM - Science, Technology, Engineering, Art, Mathematics. Je to prioritou vzdělávacích systémů již mnoho let, ale zatím se to moc nedaří. Řekl bych, že již od průmyslu 3.0. 4.0 jde dál. Teď už přestává veškerá legrace. Už nebudeme potřebovat mechaniky číslicových strojů, ale tvůrce sytémů využívajících umělou inteligenci.
Jan Maršák
3. 5. 2016, 16:38
S poslední větou ve Vašem posledním komentáři nelze jinak než souhlasit. Avšak kdo budou oni tvůrci systémů využívajících umělou inteligenci? Vždyť víme dobře, že průlomům v technologiích vždy předcházely průlomy ve vědeckém výzkumu.
E Kocourek
3. 5. 2016, 17:48
R.A.S. neboli rien a signaler byla hláška ve francouzském vojenském žargónu a znamenala, že se nic neděje, není co hlásit.
Napsat do článku "můžete sledovat na ..." v situaci, kdy autor ví, že na nabízené adrese není zhola nic - to je ono mlžení charakteristické pro články na portálu rvp.cz, které tu občas připomínám.
Realitu by vystihovalo sdělení "budete moci, v tajemné vzdálené budoucnosti, sledovat na ..., pokud a až tam někdo ty informace umístí". A poctivé by bylo na onu nabízenou adresu napsat aspoň to R.A.S.
 
S tou mojí polovzdělaností už na starý kolena asi nic nenadělám, ale stopadesátiprocentní vzdělanec pan Brdička mohl něco udělat s tou mojí poloinformovaností - třeba se pochlubit, jak tedy digitální stratégové personálně vyřešili vyučování informatického myšlení. Sdělení "strategie to sice řeší, ale není zavedena do praxe" připomíná Clintonovo alibistické "kouřil, ale nešlukoval".
A ještě k optimistickému tvrzení "Stačí splnit vládou schválenou Strategii digitálního vzdělávání". U takového plánu, u kterého se předpokládá plnění a sledování tohoto plnění, bych očekával co nejpodrobnější rozpis dílčích úkolů a u každého úkolu kriterium, podle kterého se pozná, zda byl či nebyl splněn. Uvedu jediný příklad ze Strategie: body 7. zvýšit porozumění veřejnosti blablabla a 7.1. veřejná kampaň vysvětlující blablabla. Očekávám, že ohledně "splnění" těchto bodů se veřejnost dozví, že na veřejnou kampaň bylo z ministerských oken vyházeno tolik a tolik miliónů. Zdá se, že jsem jediný, komu podobně "splnitelných" připadá většina bodů Strategie.
Nu což - jako vyhlášený oportunista si počkám do roku 2020, až stopadesátiprocentní vzdělanec pan Brdička ohlásí, že Strategie byla splněna. Nebo nebyla. Já bych to nepoznal, ale pan Brdička se v tom vyzná.
Bořivoj Brdička
4. 5. 2016, 06:55
Že na Digivzdelavani.cz není zhola nic, je lež. U každé intervence je přehled opatření, jméno garanta a odhad současného stavu plnění dle zveřejněných informací. To, co by chtěl pan Kocourek, je rozpracování kritérií hodnocení. Nejdále to zatím v tomto směru dotáhl kolega Hawiger v Intervenci 6 - http://digivzde…jsi.cz/6 . Je tady ale zásadní překážka. Co myslíte, máme toho hlídacího psa vést k hlídání (tedy bez finanční podpory), nebo z něj máme udělat součást řešení SDV (s podporou ale bez zubů)?Sám za sebe dávám přednost 1. variantě. Pak se ale ideálního způsobu provedení nedočkáte. Zbývá ještě jedna otázka, na kterou bych též rád slyšel odpověď. Máme v tom hlídání vůbec pokračovat?
Bořivoj Brdička
19. 8. 2016, 08:53
Bez komentáře: Apple supplier Foxconn replaces 60,000 humans with robots in China

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.