Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Horninotvorné minerály
Odborný článek

Horninotvorné minerály

18. 2. 2015 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Milan Libertín Ph.D.

Anotace

Celá hodina probíhá metodou kritického myšlení. Prostřednictvím tematických úloh si žáci osvojují a prohlubují znalosti o horninách, o jejich významu v rámci zemské kůry, o složení hornin a z toho vyplývajícím praktickém využití.

Úvod

Celá hodina probíhá metodou kritického myšlení.

V úvodní evokační fázi pracuje učitel s žáky formou skupinové práce s horninami a horninotvornými minerály, následně formou brainstormingu – vede žáky k pochopení pojmu horninotvorný minerál a k pochopení souvislostí mezi minerálním složením hornin a jejich využitím v praxi.

Ve fázi uvědomění žáci pracují s interaktivními aplikacemi a s úlohami v pracovním listu. Prostřednictvím tematických úloh si žáci osvojují a prohlubují znalosti o horninách, o jejich významu v rámci zemské kůry, o složení hornin a z toho vyplývajícím praktickém využití.

Reflexe proběhne metodou „nedokončené věty“.


Veškeré materiály jsou dostupné na http://objevuj.eu.

Cíl

  • Žák si zopakuje základní charakteristiky minerálů a hornin a na příkladech pochopí rozdíly mezi minerálem a horninou.
  • Žák je schopen poznat a správně pojmenovat základní minerály a horniny.
  • Žák chápe pojem horninotvorné minerály a jejich význam v rámci složení zemské kůry a zemského pláště (litosféry).
  • Žák se seznámí s horninami tvořenými pouze jedním minerálem a dokáže je charakterizovat.
  • Žák chápe souvislosti mezi mineralogickým složením hornin a jejich praktickým využitím.

Struktura hodiny

A . Evokace– motivace

Žáci si pomocí metody skupinové práce s geologickým sbírkovým materiálem zopakují rozdíly mezi minerálem a horninou (k dané hornině přiřazují minerály, které ji tvoří). Učitel dle potřeby může formou krátkého výkladu doplnit a upřesnit některé informace o složení hornin. následně formou brainstormingu žáci rozřazují diskutované horniny do skupin (vytvářejí skupiny) podle možností využití.

Příklady možných otázek v rámci evokace:

  • Které horninotvorné minerály tvořící horninu žulu (granit)?
  • Jaké horninotvorné minerály tvořící horninu gabro?
  • Uveď některá praktická využití horniny ve svém okolí?

B. Uvědomění– osvojování nových vědomostí

Žáci nejprve řeší jednotlivé úlohy v rámci animace a e-learningu, jejichž pomocí porozumí základním principům mineralogie konkrétně zaměřené na definici minerálů, jejich chemické složení, vnitřní stavbu a strukturu a jejich využití v praxi. Úlohy v pracovním listu a video/videa následně prohlubují a opakují problematiku již zmíněnou učební látky.

E-learning „Zločin na Želivárně“

Úloha 1. Minerál nebo hornina?

Úloha 1a. Zamysli se a napiš pod obrázky správné názvy minerálů a hornin z nabídky. Vzniklé dvojice (obrázek + název) barevně označ podle toho, zda patří k minerálům (červeně) nebo k horninám (zeleně). Pokud si nevíš rady, co je minerál a hornina, prostuduj si příslušné „boxíky“.

Řešení: M = minerál, H = hornina: křemen (M), pískovec (H), biotit (tmavá slída) (M), svor (H), žula (H), granát (M), migmatit (H), pyroxen (M), olivín (M), vápenec (H), gabro (H), živec (M).

Úloha 1b. Z nabídky minerálů v úloze 1a vypiš všechny minerály, které patří mezi tzv. hlavní horninotvorné minerály.

Řešení: křemen, biotit (tmavá slída), pyroxen, olivín, živec.

Úloha 1c. Na Zemi ale existují i horniny, které jsou tvořeny pouze jedním minerálem! Pokus se doplnit chybějící slova v následujících větách.

Řešení: CaCo3, vápenec, mramor, grafit, metamorfóza (přeměna hornin); Sio2, oxidy, žula, kyselého, živec, muskovit, biotit (slída), amfibol, křemenec.

ANIMACE

Úloha 2. Z čeho se skládají a kde vznikají horniny?

Úloha 2a. Doplň tabulku! Nápovědu „Jak na to?“ hledej v animaci, tobě neznámé informace pak v učebnici nebo na internetu.

Úloha 2b. Prohlédni si obrázek, spoj názvy hornin z nabídky s možným místem vzniku a přiřaď k této hornině správnou charakteristiku. Nápovědu hledej v učebnici nebo na internetu.

Řešení: vápenec — mořské, resp. oceánské prostřední a krasové oblasti na kontinentu — d; gabro — oceánská a kontinentální kůra a nejsvrchnější část svrchního pláště (tedy litosféra) — A; znělec (fonolit) — vulkanity (sopky) na kontinentech — C; ortorula — konvergentní rozhraní litosférických desek kontinentálního typu (kyselé magmatity nejsou geneticky vázané na oceánskou kůru) — B.


Veškeré materiály jsou dostupné na http://objevuj.eu.

Reflexe

Reflexe probíhá formou dopisování odpovědí k nedokončeným větám v pracovním listu (úloha 3a) a hodnocení zaškrtáváním nabízených variant (úloha 3b).

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
4.45 MB
PDF
horninotvornemineraly_pracovnilisty

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Milan Libertín Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

pracovní listy, zdroje z http://objevuj.eu