Odborný článek

Vznik a stavba Země

Anotace

Výukový list zabývající se vznikem planety Země, její vnitřní stavbou a také možnostmi výzkumu zemského tělesa.

Úvod

Celá hodina probíhá metodou kritického myšlení.

V úvodní evokační fázi učitel zjišťuje formou brainstormingu s žáky primární znalosti (prekoncepty) o vzniku planety Země, vnitřní stavbě Země a možnostech výzkumu zemského tělesa. Aktivita může být realizována i formou skupinové práce s následnou prezentací výsledků. Další možnou formou práce je tvorba pojmových map. Na závěr žáci formulují badatelské otázky, týkající se vzniku planety Země, složení zemského tělesa a způsobu vědeckého výzkumu zemského tělesa.

Ve fázi uvědomění žáci pracují s interaktivními aplikacemi v pořadí e-learning, animace, díky kterým mají možnost prozkoumat zemské těleso, jeho vznik, stavbu a metody výzkumu. Získané vědomosti a souvislosti si žáci procvičí řešením úkolů v pracovním listu.

Reflexe proběhne metodou „nedokončené věty“.

Pozn.: R – Rozšiřující úloha.


Veškeré materiály jsou dostupné na http://objevuj.eu.

Cíl

  • Žák dokáže rozlišit a definovat jednotlivé a dílčí části geosfér Země včetně jejich základního horninového, resp. mineralogického složení.
  • Žák zná jednotlivé metody průzkumu Země a jejich využití v praxi.
  • Žák chápe princip šíření seismických vln zemským tělesem a dokáže jej použít pro odvození stavby Země.
  • Žák formuluje badatelské otázky týkající se složení a struktury zemského tělesa a použití základních metod výzkumu.

Struktura hodiny

A. Evokace – motivace

Žáci si uvědomí jednotlivé procesy vzniku zemského tělesa, resp. Sluneční soustavy a Vesmíru (viz dílčí témata z Astronomie) a uvědomí si vnitřní uspořádání zemského tělesa a jeho složení a procesy, které zde probíhají (brainstorming). Učitel formou výkladu doplní a upřesní látku, vysvětlí složitější pojmy a procesy a následně iniciuje u žáků diskuzi na téma metody výzkumu stavby a složení zemského tělesa. Učitel může využit úlohu 1 v pracovním listu.

Příklady možných otázek v rámci evokace:

  • Jak vznikla planeta Země?
  • Jaké je postavení planety Země ve Vesmíru?
  • Uveďte základní části (geosféry) ze kterých se skládá Země?
  • Jaké geologické procesy probíhají v základních částech (geosférách) Země?

Úloha 1. Vznik planety Země.

Úloha 1a. V počátcích vzniku Země před 4,6 miliardami let byla planeta výrazně menší než dnes. Do obrázku nakresli křivku znázorňující růst hmotnosti planety Země v době od 4,6 do 2 miliard let.

Řešení: Konstrukce jednotlivých bodů křivky dle nápovědy.

B. Uvědomění – osvojování nových vědomostí

Žáci řeší úlohy v e-learningu a s využitím animace. Na základě řešených úloh prozkoumají vznik a stavbu planety a seznámí se základními metodami vědeckého výzkumu zemského tělesa. Látku si žáci procvičí v úlohách v pracovním listu.

Úloha 2. Stavba planety Země.

Úloha 2a. Doplň tabulku. Použij obrázek – písmena označují jednotlivé části zemské kůry a zemského pláště.

Řešení:

Úloha 2b. Oceánská a kontinentální kůra (litosféra) plave po plastické vrstvě – astenosféře. Chování litosféry, lze přirovnat předmětu položenému na vodu. Přiřaď k sobě odpovídající obrázky sklenic vody s ledem (A, B) a litosféry (1, 2). Své rozhodnutí zdůvodni.

Řešení: A – 2, B – 1. Při zatížení zemské kůry (např. ledovcem) dochází k prohnutí kůry, resp. litosféry, což je kompenzováno plastickou vrstvou (astenosférou), která pod ní leží. Tento jev lze modelovat pokusem kádinka (č. 2), kdy při zatížení kostky ledu dochází k jejímu ponoření a tedy kompenzaci nárůstu hmotnosti.

Úloha 2c. Zamysli se a odpověz na otázku: Proč se říká, že hory mají „kořeny“?

Řešení: Mocnost oceánské kůry se pohybuje v rozmezí 0–10 km. Mocnost kontinentální kůry je 35–70 km, a tedy je více „hmotnostně“ kompenzována v astenosféře – viz úloha 2b (opticky by se to dalo přirovnat k obrazu pohoří (hory) na vodní hladině).

Úloha 3. R Výzkum stavby a složení planety Země.

Úloha 3a. Spoj uvedené horniny a minerály s částmi planety Země, kde se nejčastěji vyskytují. Některé horniny (minerály) můžeš použít vícekrát.

Řešení: oceánská kůra (sedimentární horniny, bazalt, gabro, olivín); kontinentální kůra (granit, sedimentární horniny, metamorfované horniny, bazalt, gabro, křemen, olivín,); zemský plášť (gabro, olivín); zemské jádro (Ni, Fe).

Úloha 3b. Zopakuj si! Zaškrtni, jaké metody mohou přispět k určení vnitřní stavby planety Země.

Řešení: a, b, e, f.


Veškeré materiály jsou dostupné na http://objevuj.eu.

Reflexe

Reflexe probíhá formou dopisování odpovědí k nedokončeným větám v pracovním listu (úloha 4a) a hodnocení zaškrtáváním nabízených variant (úloha 4b).

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
1.32 MB
PDF
stavbazeme_pracovnilisty

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Milan Libertín Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Miroslav Melichar
21. 1. 2015, 22:16
I když jsem studoval matematiku (nebo právě proto?) mi graf v Úloze 1.a připadne divný a nic mi neříká.
Opravdu je třeba mít na svislé ose hodnoty jako 10 na 12. gramů? Nešlo by to názorněji?A na vbodorovné ose hodnoty od leva doprava klesají - to není obvyklé. Nebylo by vhodné doplnit minus, aby rostly?
Graf má prý dokumentovat skutečnost, že planeta Země byla na počátku menší než dnes. Pak se uvádí změna hmotnosti. Je menší totéž jako lehčí? Nemusí být. Co od doby - 2 mil.let? Nezmenšíla se Země třeba opět? To už graf neříká (mohl by to doplnit úvodní text k úloze).

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová

Organizace prostorová:

Vycházka do přírodního prostředí, Školní třída

Nutné pomůcky:

pracovní listy, zdroje z http://objevuj.eu