Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Výuka podporující on-line prostředí
Odborný článek

Výuka podporující on-line prostředí

9. 1. 2013 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Tomáš Jirsa

Anotace

Zpráva o zajímavé semestrální práci vytvořené studentem v rámci rozšiřujícího studia na Katedře informačních technologií a technické výchovy UK Praha PedF.

Před nedávnem jsem v rámci svého rozšiřujícího studia na Katedře informačních technologií a technické výchovy UK zpracovával zajímavou semestrální práci na téma „Příklady internetových prostředí pro spolupráci a předávání informací“, o kterou bych se s vámi rád podělil. Domnívám se, že by v ní ostatní učitelé mohli nalézt inspiraci pro svoji výuku. Téma jsem si vybral z toho důvodu, že mne tato problematika již delší dobu zajímala a k využití takovýchto prostředí ve výuce mám velmi kladný postoj. Přinášejí totiž celou řadu výhod jak pro studenty, tak pro učitele. Dovolují velmi rychle vytvořit efektivní a pro studenty příjemný online prostor, kde jsou k dispozici nejen studijní materiály, ale můžete je zaujmout též interaktivitou a společnými učebními aktivitami. Podporuje vzdálenou výměnu a nabízí možnost neustálé zpětné vazby. Učiteli pak umožňuje soustředit výuku spíše na problémy, nežli na pouhé ústní předávání informací.

Vlastní text mé práce je pod názvem Příklady internetových prostředí pro spolupráci a předávání informací zveřejněn online na SlideShare. Tamtéž naleznete i doprovodnou prezentaci, kterou jsem vytvořil proto, abych mohl zpracované téma představit svým kolegům v rámci obhajoby mou práci završující. Může ale posloužit též jako stručnější, ale graficky a interaktivně přívětivější alternativa k vlastnímu textu.

Hlavní náplní práce je stručný popis konkrétních on-line prostředí, která umožňují spolupráci a předávání informací. V úvodu jsou nejprve připomenuty základní principy a pojmy, jež se v souvislosti s tématem objevují (pojmy jako například počítačem podporované kolaborativní učení, komunikace „tváří v tvář“ vs. počítačově zprostředkovaná komunikace, kooperace vs. kolaborace, prvky Webu 2.0, E-komunita, E-learning). Samotná prostředí jsou pak rozdělena do dvou skupin. První z nich tvoří skupina tzv. LMS systémů (Learning Management Systems), čili systémů pro řízení výuky, z níž nejznámějším zástupcem je volně dostupný softwarový balík Moodle. Práce však zmiňuje i alternativní open source aplikace.

Druhou skupinu prostředí tvoří tzv. MUVE systémy (Multi-User Virtual Environment, Víceuživatelská virtuální prostředí). Z nich jsou v práci stručně popsány prostředí SecondLife, Quest Atlantis (Atlantis Remixed) a Active Worlds. Zvláštní místo pak zaujímá projekt Sloodle, jež propojuje výše zmíněné systémy SecondLife a Moodle. Součástí práce jsou rovněž odkazy na video ukázky uvedených prostředí.

Ve své výuce využívám z výše uvedených prostředí prozatím pouze Moodle a domnívám se, že tomu tak je i u většiny kolegů. Přesto doufám, že po přečtení mé práce si minimálně rozšíříte obzory a budete spolu se mnou přemýšlet, jak svou výuku přenést i do on-line prostředí, v němž jsou naši žáci doma.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Tomáš Jirsa

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.