Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Podklady k výuce témat ochrany člověka za ...

Ikona teoreticky

Podklady k výuce témat ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí v základních školách

Ikona odbornost
Autor: kolektiv autorů
Anotace: Materiál MŠMT nabízí pedagogům soubor základních pojmů z oblasti ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí, návrh na rozložení učiva do jednotlivých ročníků základní školy včetně očekávaných výstupů, doporučené metody a formy práce, literaturu, pomůcky, užitečné odkazy, nástin začlenění problematiky v stávajícím RVP ZV, výsledky rychlých šetření v problematice ochrany člověka za mimořádných událostí, ale také návrh testových otázek pro jednotlivé ročníky základní školy.

MŠMT považuje tento materiál za podklad pro učitele s ohledem na rozšíření tématu, které bude v RVP platné od školního roku 2013/14.
Téma příspěvku:Ochrana člověka za mimořádných událostí
Klíčová slova: ochrana člověka za mimořádných situací, mimořádné události, první pomoc, hrozba, běžná rizika

Text článku:

Obsah

  1. Vymezení problematiky ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí – charakteristika, cíle
  2. Návrh na rozložení výstupů a učiva na 1. stupni ZŠ
  3. Návrh na rozložení výstupů a učiva na 2. stupni ZŠ
  4. Metody a formy práce
  5. Přílohy
    • Příloha 1: Základní pojmy
    • Příloha 2: Doporučená literatura, pomůcky, odkazy
    • Příloha 3: Legislativa
    • Příloha 4: Začlenění problematiky v RVP ZV
    • Příloha 5: Návrh testových otázek pro jednotlivé ročníky

1. Vymezení problematiky ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí – charakteristika, cíle

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo 4. března 2003 Pokyn MŠMTk začlenění tématiky ochrany člověka za mimořádných událostído vzdělávacích programů (č. j. 12 050/03-22).

Tento pokyn byl vydáván k zařazení problematiky ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí do obsahu vzdělávání ve školách a na jeho základě byla problematika ochrany člověka za mimořádných událostí (OČMU) i za běžných rizik rozpracována v příslušných rámcových vzdělávacích programech. Vzhledem k tomu, že jsou témata ochrany člověka za běžných rizik i mimořádných událostí v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) rozložena do několika vzdělávacích oblastí (viz Příloha 3), může být koncepční příprava výuky pro učitele náročnější. Z tohoto důvoduje předkládán tento materiál jako vhodná pomůcka pro pedagogy k ucelené a efektivní realizaci dané problematiky.

Materiál pedagogům nabízí soubor základních pojmů z oblasti ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí, návrh na rozložení učiva do jednotlivých ročníků základní školy včetně očekávaných výstupů, doporučené metody a formy práce, literaturu, pomůcky, užitečné odkazy, nástin začlenění problematiky v stávajícím RVP ZV, výsledky rychlých šetření v problematice ochrany člověka za mimořádných událostí, ale také návrh testových otázek pro jednotlivé ročníky základní školy.

Návrhy cílů, dílčích výstupů a učiva jsou pouze doporučené. Je na každé škole, jak návrh využije při plánování výuky a pro zajištění výsledků vzdělávání.

2. Návrh na rozložení výstupů a učiva na 1. stupni ZŠ

Základem osvojování dovedností a způsobů jednání je praktický nácvik a provádění ukázek, které jsou součástí výuky v každém ročníku. Pro efektivitu vzdělávání a výchovy jsou doporučovány metody prožitkové pedagogiky (praktický nácvik, skupinový trénink, simulační hry). Rozsah vědomostí i nácviku dovedností je pak třeba volit vždy přiměřeně vzhledem k věku a schopnostem žáků.

1. ročník

Cíl výuky v daném ročníku:

rozvíjet u žáků význam prevence rizik, opatrnosti a preventivního chování i důležitost obstát samostatně v obtížné situaci

Dílčí výstupy (RVP):

Žák

a)   chápe konkrétní nebezpečí spojená s riziky běžného života (doprava, chemické látky v domácnosti, elektrický proud, sport a zájmová činnost), s ohněm, s mimořádnou událostí

b)      přivolá pomoc (některým z osvojených způsobů)

c)      v případě potřeby použije linku tísňového volání; ovládá základní způsoby komunikace s operátory (přiměřeně k věku)

Učivo:

  • Sebeochrana, pomoc a prevence rizik
    • důležitá telefonní čísla tísňového volání a blízkých osob, adresa bydliště
    • kdy a jak přivolat pomoc, koho požádat o pomoc, jak se chránit a jak předcházet úrazům, otravám a jiným ohrožením (vazba na řešené běžné rizikové situace v různém ročním období, prostředí a při různých činnostech, včetně železniční a silniční dopravy) 
    • doma – neznámý člověk (telefon, zvonek u dveří internet), zbraně, alkohol, vhodné i nevhodné dotyky – jejich hranice, nevhodné trestání), komunikace a pomoc rodičů, učitelů
    • bezpečný odchod z domova – klíče, výtah
    • venku – volba správné cesty do školy, nebezpečná místa v okolí domu a školy, chování při setkání s cizím člověkem, jak se chovat, když zabloudím v cizím prostředí nebo městě
    • správné vedení – vysvětlení pojmů a významu – kamarád, blízká osoba, cizí osoba, trápení, smutek, pomoc, příklady ze života
    • záchranáři, uniformy, činnosti
    • co se se mnou může dít, když se bojím nebo si nevím rady, jak to mohu zvládnout a co mám dělat;
  • Požáry
    • oheň – požár
    • prevence vzniku požáru doma, příčiny vzniku požáru doma
    • největší rizika požáru
    • ochrana při požáru a přivolání pomoci
    • pravidlo – zastav se – lehni si – kutálej se

2. ročník

Cíl výuky v daném ročníku:

      rozvíjet u žáků znalost nebezpečí a schopnost odhadnout riziko a vyhnout se mu; posilovat odpovědnost žáků za vlastní zdraví a bezpečnost

Dílčí výstupy (RVP):

Žák

a)      odhadne riziko/nebezpečnou situaci

b)      dodržuje zásady bezpečného chování v běžných životních situacích tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho fyzického i duševního zdraví a zdraví jiných

Učivo

Opakování učiva z předchozího ročníku (diskuze, poznatky, zkušenosti)

  • První pomoc
    • zajištění pomoci při různých rizikových situacích voláním na tísňovou linku nebo oslovením dospělé osoby, nácvik komunikace
    • základní pravidla poskytování pomoci při drobných poraněních a běžných onemocněních
  • Péče o zdraví a prevence rizik
    • opakování učiva 1. ročníku + rozšíření o nové poznatky, zkušenosti, příběhy a otestování správné reakce dětí (rozpoznání rizik i schopnosti pomoci)
    • základní pravidla poskytování pomoci při drobných poraněních a běžných onemocněních v souvislosti s osvojováním učiva v oblasti rizik úrazovosti a onemocnění
    • bezpečné chování v různých životních situacích, v různém prostředí a při různých činnostech
  • Požáry a jejich rizika
    • základní označování nebezpečných látek
    • základní bezpečnostní a výstražné tabulky,zejména nebezpečí úrazu elektrickým proudem, požáru, výbuchu, ozáření, poleptání (kyselinou, louhem, příčiny a prevence vzniku požáru mimo domov
    • správné chování při požáru
    • přivolání pomoci, ohlášení požáru
  • Osobní bezpečí a podpora a ochranaduševního a fyzického zdraví
    • správné vedení – vysvětlení významu pojmů: lhostejnost, přátelství, rozdíly, žalování, pomoc, strach, zbabělost apod.
    • příklady ze života
    • jak se umět vypořádat se strachem, který doprovází nebezpečnou situací

3. ročník

Cíl výuky v daném ročníku:

rozvíjet u žáků schopnost rozpoznat varování před nebezpečím, rozeznat označení uzávěrů – zejména plynu, vody, elektřiny,umět určit (popsat) svou pozici v neznámém prostředí a zhodnotit možné následky svého jednání, zhodnotit důsledky bezdůvodného volání na tísňové linky,

Dílčí výstupy (RVP):

Žák

a)      na konkrétních příkladech rozpozná mimořádnou událost

b)      jedná racionálně podle osvojeného schématu v případě, kdy se ztratí a zná čísla na tísňovou linku, domů, do školy

c)      rozpozná rozdíl mezi signály (varovný signál, požární poplach, zkouška sirén)

d)      chová se účelně v případě požáru, mimořádné události i jiných rizikových situací běžného života; hledá pomoc u důvěryhodné dospělé osoby

Učivo

  • Opakování učiva z předchozího ročníku (diskuze, poznatky, zkušenosti)
  • První pomoc (opakování a rozvíjení učiva osvojeného ve 2. ročníku)
  • Mimořádné události
    • seznámení s pojmem
    • nejčastější mimořádné události (povodně, vichřice, požáry, laviny, únik nebezpečných látek)
    • varování před nebezpečím (konkretizace různých způsobů varování, varovný signál Všeobecná výstraha)
    • zásady volání na tísňové linky (co zajišťují, kdy volat, rizika a dopady bezdůvodného volání na tísňové linky)
  • Požáry (modelové situace způsobů chování při požárech), nebezpečí zábavní pyrotechniky
  • Péče o zdraví a prevence rizik
    • bezpečné chování v různých životních situacích a různých prostředích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i celých skupin obyvatel
    • nebezpečí za tmy, chování při setkání s cizím člověkem
    • citlivé a věku odpovídající vysvětlení podstaty rizikového chování (v souvislosti se šikanou, drogami, fyzickým a duševním násilím, agresivitou), jejich možných dopadů na zdraví (fyzické i duševní), pomoc v nouzi, příklady ze života
    • co mi může pomoci, když jsem v mimořádné situaci

4. ročník

Cíl výuky v daném ročníku:

rozvíjet u žáků schopnost bezpečně se orientovat a pohybovat ve známém prostředí (blízkém okolí školy a bydliště) i v méně známém prostředí (jiné části obce, města, příroda) za použití plánů měst a map

Dílčí výstupy (RVP):

Žák

a)      bezpečně se pohybuje v budově i mimo budovu v případě rizikových situací (nouzové východy, označené únikové cesty); aplikuje pravidla bezpečného chování v různých situacích

b)      zvládá základní pravidla bezpečného zacházení s ohněm

c)      rozezná označení uzávěrů vody a plynu

d)      poskytne základní první pomoc (dezinfikuje a ošetří drobná poranění, ošetří opařeniny a popáleniny, zastaví krvácení, zafixuje zlomenou končetinu)

e)      přivolá pomoc dospělého k záchraně tonoucího

 

Učivo:

  • Opakování a rozvíjení poznatků z předchozích ročníků (diskuze, poznatky,zkušenosti)
  • Osobní bezpečí a prevence duševního a fyzického zdraví
    • vysvětlení významu pojmů: poznávání cizího prostředí, strach, stres, zbabělost, statečnost apod., příklady ze života
    • evakuace (obecně)
    • označení uzávěrů, rozvody plynu, vody, elektřiny, označení východů (ve škole)
    • bezpečné chování v různých životních situacích a různých prostředích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i celých skupin obyvatel
    • rizika letních prázdnin
    • nález neznámého předmětu, látky, munice; sloupy a stožáry elektrického vedení, spadlé dráty elektrického vedení, transformátory; železniční vagony
  • Požáry a jejich rizika
    • příčiny vzniku požárů     
    • požáry v přírodě, lesní požáry
    • největší rizika požáru
  • Péče o zdraví a poskytování první pomoci
    • různý obvazový materiál a technika vzhledem k poraněné části těla, nácvik
    • rizika u vody (bazény, vodní plochy, horské potoky, řeky, moře, tobogany), přecenění sil, nebezpečí jezů na řekách, skok do neznámé vody, vodní víry, tonutí (pozn.: lze zařadit i do 3. ročníku ve vazbě na plavecké kurzy), záchrana tonoucího, pohyb na zamrzlých přírodních vodních plochách
    • co se se mnou může dít v nebezpečných situacích

5.  ročník

Cíl výuky v daném ročníku:

rozvíjet u žáků dovednost poskytnout pomoc při běžných úrazech či onemocněních, včetně základního ošetření, i ovládat život zachraňující úkony (resuscitace)

Dílčí výstupy (RVP):

Žák

a)      rozlišuje příčiny úrazů, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence, případně léčby

b)      v modelové situaci uplatní správný postup při zásahu jiného člověka elektrickým proudem

c)      ošetři úrazy různého charakteru

d)      charakterizuje základní složky, funkce a činnosti integrovaného záchranného systému

e)      rozlišuje situace, kdy lze a kdy nelze uhasit požár

f)        pozná zneužívající osobu (blízkou, ale i neznámou), rozezná rizikové situace, riziková místa i rizikové osoby a řekne ne na nevhodné návrhy, má základní právní povědomí, umí přivolat pomoc

Učivo:

  • Opakování učiva z předchozích ročníků (diskuze, poznatky, zkušenosti)
  • Integrovaný záchranný systém (složky, význam ve vztahu k řešení mimořádných událostí (obecně))
  • Požáry a jejich rizika
    • způsoby chování při požárech (modelové situace), možnosti hašení požáru
    • hasicí přístroje (obecně)
    • evakuace při požáru, nácvik evakuace
    • evakuační plán – význam, nákres evakuačního plánu (doma), požární hlásiče
    • úniková cesta, druhy únikových cest, význam značek označujících únikové cesty
  • Péče o zdraví a poskytování první pomoci
    • resuscitace (praktická ukázka, nácvik)
    • přivolání pomoci, nahlášení události (praktický nácvik)
    • prevence rizik letních a zimních sportů (cyklistika, bruslení, výškové sporty, vodní sporty, horská turistika, lyžování, snowboarding aj. – výstroj a výzbroj)
    • rizika otrav, jejich příčiny a příznaky (léky, houby, jedovaté rostliny, zkažené potraviny, plyn, alkohol, cigarety, drogy, čisticí prostředky, chemické látky, neznámé a nebezpečné látky ve sklepích, na skládkách odpadu)
    • rizika v souvislosti s provozem elektrických a plynových spotřebičů
  • Podpora a ochrana fyzického a duševního zdraví, prevence psychického onemocnění a násilí namířenému proti sobě samému
    • vysvětlení pojmů: skutečné hodnoty, citová a mravní zralost, pomoc, neštěstí, přátelství, trápení, lhostejnost, diskriminace, šikana (obecně), kyberšikana (obecně), násilí psychické a fyzické (obecně), linka bezpečí, dobrý příklad, ochrana slabších, dobrý skutek, síla odpouštění, ochrana identity, sebepoškozování, sebevraždy, ohrožení a poruchy duševního vývinu v dětství a dospívání, psychické újmy virtuálního světa
    • rizika a možné dopady – nevhodné dotyky, obtěžování, fotografování
    • základy zvládání stresových stavů
    • nebezpečí internetu

3. Návrh na rozložení výstupů a učiva na 2. stupni ZŠ

6.  ročník

Cíl výuky v daném ročníku:

rozvíjet u žáků schopnost adekvátně se chovat v případě vzniku mimořádné události a nařízené evakuace

Dílčí výstupy (RVP):

Žák

a)      charakterizuje rizika vzniku mimořádných událostí a jejich možné dopady na zdraví a životy lidí, životní prostředí a majetek, způsoby sebeochrany a vzájemné pomoci

b)      rozpozná varovný signál „Všeobecná výstraha“, adekvátně reaguje na tento signál, zná a prakticky uplatní postupy v případě nařízení evakuace, včetně zásad opuštění bytu

c)      ovládá základní zásady a postupy spojené s povodněmi, atmosférickými poruchami, haváriemi a dalšími mimořádnými událostmi; osvojené dovednosti a způsoby jednání aplikuje v simulovaných situacích hromadného ohrožení

d)      poskytne první pomoc, včetně život zachraňujících úkonů, dbá na bezpečnost svoji i svého okolí

Učivo:

  • Klasifikace mimořádných událostí
    • mimořádné události způsobené přírodními vlivy, havárie, antropogenní události (viz základní pojmy)
    • vysvětlení pojmu mimořádná událost, základní rozdělení mimořádných událostí s uvedením příkladů
  • Varovný signál „Všeobecná výstraha“
    • činnost při varovném signálu, druhy signálů, náhradní způsoby varování
    • funkce varovných signálů, rozdíly v signálech (ukázky), činnost po zaznění varovného signálu, další způsoby varování, obecné zásady opuštění bytu, opuštění bytu při povodni, požáru apod.
  • Evakuace
    • průběh evakuace – na koho se vztahuje, kdo je evakuován přednostně, kdo nebývá evakuován (osoby podílející se na záchranných pracích)
    • evakuační zavazadlo, příprava a obsah evakuačního zavazadla
    • evakuační a přijímací střediska, jejich funkce, co tato střediska zajišťují
  • Ukrytí, nouzové přežití (pojmy ukrytí, nouzové přežití, humanitární pomoc)
  • Povodně a zátopové oblasti
    • přívalové deště, blesková povodeň, protržení hráze, rozvodněné toky
    • co je povodeň, jak povodeň vzniká, rozdělení povodní, povodně, které postihly ČR v minulých letech
    • zásady chování před, při a po povodni, pokyny zasahujících složek, návrat do obydlí, zřícení domu, závaly
  • Péče o zdraví a poskytování první pomoci
    • stavy bezprostředně ohrožující život, výkony zachraňující život; polohování – protišoková poloha, autotransfuzní poloha, zotavovací poloha, přenášení, transport raněného, ošetření
    • dopravní nehody – jejich prevence, pomoc v případě dopravní nehody
    • zásady první pomoci při úrazu elektrickým proudem, zlomeninách, otřesu mozku, astmatických a epileptických záchvatech, apod.
  • Podpora a ochrana fyzického a duševního zdraví, prevence psychického onemocnění a násilí namířenému proti sobě samému
    • různé strategie zvládání stresových situací
    • prevence šikany
    • návykové látky – co jsou návykové látky, jak ohrožují zdraví a psychiku, protidrogová prevence, odmítání drog, jak se zachovat v případě, že jsou drogy ve škole nebo v jejím okolí, pomoc v různých situacích souvisejících s drogami
    • prevence rizik fyzického a duševního násilí spojených s internetem (osobní bezpečí na internetu, ochrana soukromí, ochrana osobních dat, cizí lidé, anonymita, ohrožení, násilí, psychické týrání, kyberšikana a její možné dopady)
    • prevence agresivity (formy agrese, její zvládání, její dopady na duševní a fyzické zdraví agresora i oběti), prevence násilí namířenému proti sobě, jiným osobám a majetku
  • Prevence úrazů a nemocí spojených s  běžnými činnostmi (práce/hry s PC, používání chemických látek v domácnosti, používání elektrického nářadí a přístrojů v domácnosti)

7.  ročník

Cíl výuky v daném ročníku:

rozvíjet u žáků znalosti a dovednosti potřebné pro prevenci požárů a pro adekvátní reagování v případě požáru

Dílčí výstupy (RVP):

Žák

a)      vysvětlí rizika a příčiny vzniku požárů, popíše princip hoření a klasifikuje požáry podle tříd

b)      charakterizuje zásady protipožární prevence, v případě vzniku požáru adekvátně reaguje a v modelových situacích použije vhodné metody hašení požáru

c)      rozdělí hasicí přístroje vzhledem k třídám požáru a v případě potřeby je správně použije

d)      bezpečně opustí požárem ohrožený prostor a vyhledá bezpečí

e)      poskytne první pomoc v případě popálení a otravy zplodinami hoření

f)        aktivně předchází rizikům běžných úrazů, otrav, tonutí, popálenin, která hrozí v různém období, prostředí a při různých činnostech, včetně jejich příznaků, projevů a dopadů, poskytne první pomoc

g)      vhodně reaguje a jedná v případě ohrožení a nebezpečí, adekvátně pomůže sobě i blízkému v nouzi

Učivo:

  • Požáry a jejich rizika
    • rozdíl mezi ohněm a požárem, rizika požáru (snížený obsah kyslíku v ovzduší, zvýšená teplota, kouř, toxicita vznikajících zplodin hoření), princip hoření, třídy požáru, příčiny vzniku požáru, předcházení požáru, postupy v případě požáru, manipulace s otevřeným ohněm v přírodě, nebezpečí zábavní pyrotechniky, nebezpečnost látek, třídění látek do kategorií dle jejich hořlavosti, hasicí přístroje – druhy a jejich správné použití, fáze požáru, kategorie hoření
  • Ochrana před úrazem elektrickým proudem (nebezpečí lezení na sloupy a stožáry elektrického vedení, dotýkání se drátů na zemi, lezení na elektrickélokomotivy, nebezpečí od poškozených zásuvek, vypínačů, přívodových šňůr, elektrických spotřebičů v domácnosti, elektrických sekaček, apod.)
  • Péče o zdraví a poskytování první pomoci
    • praktický nácvik resuscitace a život zachraňujících úkonů
    • tepelná poranění (příčiny – působení teploty na lidský organismus, popáleniny, opařeniny, omrzliny, úpal, úžeh), příznaky a poskytnutí první pomoci či jejich ošetření
    • otravy alkoholem, léky, drogami, houbami, chemickými látkami – pevnými, tekutými, plynnými), jejich příčiny, příznaky a poskytnutí první pomoci
    • vnitřní a vnější krvácení – příznaky a poskytnutí první pomoci, stavění krvácení a ošetření
    • rány – řezné, sečné, bodné, střelné aj. – příčiny, příznaky a poskytnutí první pomoci
    • mechanické poranění oka, poleptání oka – příčiny, příznaky a poskytnutí první pomoci
    • poranění hrudníku, břicha – příčiny, příznaky a poskytnutí pomoci
  • Podpora a ochrana fyzického a duševního zdraví, prevence psychického onemocnění a násilí namířenému proti sobě samému
    • drogová prevence – legální a nelegální drogy – jednotlivé druhy drog a jejich účinky na fyzické a psychické zdraví, příklady z praxe
    • prevence agresivity (formy agrese, její zvládání, její dopady na duševní a fyzické zdraví agresora i oběti), prevence násilí namířenému proti sobě a na jiné osoby
    • záškoláctví (formy záškoláctví, jeho možné dopady na duševní a fyzické zdraví)
    • volný čas (party, kamarádi, co je spojuje, čemu se věnují, vlastnosti vůdce party, postavení v partě, co je dobře a co je špatně)
    • jak poznám, že je někdo ve stresové situaci
    • základy poskytování psychosociální pomoci a občanského sdílení v době mimořádných situací

8.  ročník

Cíl výuky v daném ročníku:

rozvíjet u žáků schopnost rozpoznávat příčiny a projevy rizikového chování a rizikových činností, včetně jejich možných dopadů na duševní a fyzické zdraví, a aplikovat v praxi zásady bezpečného chování při antropogenních mimořádných událostech na všech místech, kde se pohybuje

Dílčí výstupy (RVP):

Žák:

a)      uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování a jednání v každodenním životě

b)      charakterizuje havárie a antropogenní události

c)      aktivně se v případě těchto mimořádných událostí chrání

d)      charakterizuje základní pravidla dekontaminace, jodové profylaxe

e)      rozpozná rizika fyzického a duševního násilí, jeho příznaky, projevy a dopady na vlastní osobu či jiné, předchází, rizikům, v případě nebezpečí adekvátně reaguje

f)        rozliší právní a  protiprávní jednání nebo chování, které ohrožuje duševní a fyzické zdraví jeho osoby nebo druhých

Učivo:

  • Integrovaný záchranný systém (význam integrovaného záchranného systému, základní a ostatní složky, záchranné a likvidační práce)
  • Mimořádná událost a krizové řízení, krizová situace, krizový stav
  • Individuální ochrana
  • Improvizovaná ochrana (prostředky, jejich využití doma, nácvik jejich používání)
  • Havárie, antropogenní (viz základní pojmy) události (základní charakteristika, členění, nejfrekventovanější havárie a antropogenní události, dopady havárií, označování nebezpečných látek, bezpečnostní a výstražné tabulky)
  • Havárie s únikem nebezpečných látek
    • základní druhy nebezpečných látek, nejčastější příčiny havárií s únikem nebezpečných látek, jaká rizika hrozí v okolí školy, příklady největších havárií, havarijní plán)
    • prevence vzniku havárií, chování v případě vzniku havárie, zásady chování v případě havárií, dekontaminace
    • šíření nebezpečných látek při haváriích (znaky a projevy havárií s únikem nebezpečných látek)
  • Radiační havárie jaderných energetických zařízení (charakteristika a účinky ionizujícího záření na člověka, havárie radiačních zařízení, jak fungují české jaderné elektrárny, chování při radiační havárii)
  • Terorismus, extremismus (formy, typy, nové hrozby, podezřelé předměty a poštovní zásilky, anonymní oznámení o uložení bomby (sankce), ohrožení výbušnými látkami, kybernetický terorismus, ochrana sebe a okolí)
  • Péče o zdraví a poskytování první pomoci
    • praktický nácvik resuscitace a život zachraňujících úkonů, zajištění základních životních funkcí při zástavě dechu, krevního oběhu, masivním krvácení a poruchách vědomí
    • poranění páteře – příčiny, příznaky, poskytnutí první pomoci
    • úraz elektrickým proudem, zásah bleskem – příčiny, příznaky a poskytnutí první pomoci
    • tonutí – příčiny, záchrana a poskytnutí první pomoci, praktický nácvik záchrany tonoucího
    • zajištění intoxikací a křečových stavů, otravy (alkohol, drogy, léky, houby, chemické látky apod.)
  • Prevence fyzického a duševního násilí, psychického onemocnění a násilí namířeného proti sobě samému (alkohol, nikotin, gambling, násilné chování)
    • rozpoznávání vlivu stresu na jedince
    • základy poskytování psychosociální pomoci a občanského sdílení v době mimořádných situací

9.  ročník

Cíl výuky v daném ročníku:

rozvíjí u žáků schopnost aplikovat v praxi zásady bezpečného chování při mimořádných událostech způsobených přírodními vlivy na všech místech, kde se pohybuje a znát prevenci v péči o zdraví a umět poskytnout adekvátní pomoc v případě úrazu či násilí

Dílčí výstupy (RVP):

Žák

a)      uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování a jednání v každodenním životě

b)      charakterizuje mimořádné události způsobené přírodními vlivy

c)      prokazuje adekvátní způsoby chování a ochrany v modelových situacích mimořádných událostí

d)      prakticky zvládá základní způsoby přežití v přírodě, uplatňuje je v modelových situacích

e)      vhodně reaguje v situacích, kdy hrozí riziko násilí, není lhostejný a ví kde a jak zajistit pomoc

g)      chová se adekvátně v různých životních situacích tak, aby nedošlo k ohrožení fyzického i duševního zdraví

h)      rozpozná rizikové prostředí a činnosti a vyhýbá se jim

Učivo

  • Základní charakteristika mimořádných událostí způsobených přírodními vlivy
    • charakteristika a vznik mimořádných událostí způsobených přírodními vlivy, příklady největších mimořádných událostí tohoto charakteru (bouře a její doprovodné jevy, vichřice, silné mrazy, sněhové kalamity, extrémní teplo, dlouhotrvající sucha a teplotní inverze, laviny, sesuvy půdy, a další)
    • zásady chování při vzniku jednotlivých mimořádných událostí způsobených přírodními vlivy
  • Přežití v přírodě(orientace v terénu, tvorba improvizovaného přístřešku, možnosti a způsoby signalizace, značení tras pochodu, lesní plodiny, rostliny, živočichové, brodění se vodním tokem, jak získat pitnou vodu, ochrana před nebezpečnou zvěří, rozdělání ohně, a další)
  • Prevence úrazů a nemocí souvisejících s  prací, zásady bezpečného chování - návaznost na učivo osvojované v předchozích ročnících
  • Péče o zdraví a poskytování první pomoci
    • praktický nácvik resuscitace a život zachraňujících úkonů
    • dopravní nehody – nahlášení dopravní nehody, zajištění vlastní bezpečnosti, aktivní postup při poskytování první pomoci raněným)
    • první pomoc při úrazu elektrickým proudem
    • ztrátová poranění a poranění kostí, svalů, kloubů – příčiny; poskytnutí první pomoci
    • cukrovka, infarkt, mozková cévní příhoda, křeče, mdloba, kolaps, akutní zánět slepého střeva, febrilní křeče, invazivní meningokokové onemocnění a další onemocnění – příčiny, příznaky a poskytnutí první pomoci
  • Prevence fyzického a duševního násilí, psychického onemocnění a násilí namířeného proti sobě samému
    • prevence fyzického a duševního násilí u dívek a slabších jedinců
    • prevence fyzického a duševního násilí na dětech a slabších jedincích, v souvislosti s činností náboženských hnutí a sekt (znaky sekt a jejich možné nebezpečí)
    • drogy, infekční onemocnění, přenosné choroby
    • jak působí stres na moje tělo, mysl a chování
    • základy poskytování psychosociální pomoci a občanského sdílení v době mimořádných situací

4. Metody a formy práce

Metody a formy výuky musí být vybírány s ohledem na obsah konkrétního učiva jednotlivých ročníků a na výsledky vzdělávání, kterých se má dosáhnout. Metody a formy práce si učitelé volí podle svých zkušeností, potřeb a s ohledem na charakter vyučovaného předmětu, mezipředmětové vztahy a potřeby žáků. K tomu uplatňují vhodnou motivaci, která umožní stimulaci práce žáků. Potřebné je také klást důraz na podporu samostatné práce žáků, zejména na osobní zodpovědnost, samostatnost, schopnost spolupráce a týmové kooperace se záměrem odpovídajícího sebehodnocení a uvědomění si svých možností a usměrňování žákovských postojů. K tomu lze využívat:

  • samostatnou práci žáků,
  • skupinovou práci,
  • vyhledávání informací,
  • přípravu referátů,
  • kreslení a malování,
  • prezentace písemných, ústních a jiných prací,
  • společné hodnocení,
  • analýzy výsledků, „simulace“ SWOT analýzou,
  • a dalšímetody dle uvážení.

Významnou součástí teoretické výuky je používání názorných pomůcek v různé formě, které žákovi usnadňují pochopení učiva:

  • odborná literatura,
  • nástěnné obrazy,
  • interaktivní tabule a počítače,
  • učebnice a učební texty,
  • pracovní listy,
  • internet,
  • výuková videa,
  • dokumentární ukázky a fotografie,
  • exkurze.

K procvičování a upevňování učiva lze využívat různých forem:

  • praktická cvičení,
  • hry a soutěže,
  • diskuse (zkušenosti, příklady ze života, poznatky, zážitky),
  • dramatizace, simulační metody,
  • pokusy,
  • nácvik požadovaného chování,
  • tvorba nákresů variant řešení situací,
  • výuka a poznávání v terénu (dle prostředí, období, činnosti),
  • projekty,
  • spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému a nestátními neziskovými organizacemi – besedy, ukázky, společné nácviky, praktické výcviky (nadstavbová forma po základní výuce a základním vzdělávání probíhajícím plně v rámci školy), návštěvy přímo na stanicích.

Velký důraz by měl být kladen na propojenost učiva, pokud je problematika řazena do různých vyučovacích předmětů, a na vytváření mezipředmětových vazeb, které rozšiřují klíčové kompetence žáka. Důležité je rámcové opakování učiva z předchozích ročníků a dále rozšiřování a stupňování znalostí, navazujícím prohlubováním nácviku dovedností, s využitím rozdílných forem a metod výuky (individuální prožitky prohlubují nácvik dovedností). Praktické vyučování umožní žákům využít teoretické poznatky v praxi, ověří a rozšíří jejich znalosti tak, aby žák získal jistotu při provádění praktických činností, byl samostatný, dokázal prakticky použít nabyté znalosti a dovednosti při řešení a plnění praktických úkolů.

Článek je v těchto kolekcích:
Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 28. 08. 2012
Zobrazeno: 19744krát
reklama
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 2.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
1 uživatel Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
AUTORŮ, kolektiv. Podklady k výuce témat ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí v základních školách. Metodický portál: Články [online]. 28. 08. 2012, [cit. 2016-05-31]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/16451/PODKLADY-K-VYUCE-TEMAT-OCHRANY-CLOVEKA-ZA-BEZNYCH-RIZIK-A-MIMORADNYCH-UDALOSTI-V-ZAKLADNICH-SKOLACH.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.

reklama

Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Lenka DědičováVloženo: 18. 09. 2012 20:05


Dobrý den u testových otázek pro pátý ročník máte u otázky č. 28 Víš, kde je na lidském těle  správné místo pro nepřímou masáž srdce? odpověď uprostřed hrudní kosti.

Je tato odpověď opravdu správná? dle mého názoru je to uprostřed hrudníku, ale DOLNÍ konec hrudní kosti. 

2.Autor: Pavlína HublováVloženo: 20. 09. 2012 08:36

Odpověď od autorů: "Informace je správná, byla konzultována s Ministerstvem zdravotnictví ČR."

3.Autor: Daniel LessnerVloženo: 28. 09. 2012 23:35

Při vší úctě k ministerstvu, prostředek hrudní kosti opravdu ne. V první pomoci, a zejména pak ve výuce první pomoci, na slovíčkách záleží. Rozdíl je znát, zkuste si to sami. Nebo se obraťte na zdroj k tomu určený: http://www.cervenykriz.eu/cz/standardy/standardy_poskytovani_prvni_pomoci_2-vydani-2012.pdf — strana 15 v PDF. Po zběžném pročtení mohu jen doporučit, od předchozího vydání ušly standardy velký kus cesty.

Původně jsem chtěl smířlivě napsat, že na ministerstvu možná tuto drobnost přehlédli, koneckonců zaměnit prostředek hrudníku a prostředek hrudní kosti lze lehce. Jenže mi to nedalo a do testových otázek jsem nahlédl. Neberte prosím tento příspěvek jako útočný, uvědomuji si víc než dobře úsilí, které stojí sestavení takového materiálu a jeho zevrubná kontrola (viz konec mého komentáře). Tu kontrolu by ale měl někdo provést znovu.

Celkově: Mnoho otázek nevyžaduje znalost problematiky, stačí odhadnout tu "nejnudnější" možnost. Mnoho otázek se zaobírá termíny a fakty, které ale nakonec pro záchranu života nejsou rozhodující — otázky tím tak trochu míjí skutečné cíle výuky. To není nutno brát jako zápor, jen je dobré to mít při použití otázek na paměti a nespolehnout se čistě jen na ně.

Ke konkrétním otázkám, kde mi oko padlo na něco divného, ať už obsahově, nebo didakticky:

třída / otázka 22: Pro pojem tepenné krvácení není v laické první pomoci dobrý důvod. Ani pro dospělé, natož pro čtvrťáky. Jádro otázky (krvácení hrozí vykrvácením) se jeví v pořádku. Jen si říkám, jestli jdeme po tom opravdu podstatném: spíš než zkoušet, zda lze krvácením vykrvácet (to se dá i celkem dobře uhodnout), mi připadá podstatnější, že lze také umřít. Pokud někteří čtvrťáci neví, že krvácením se vykrvácí, tipuji, že některým uniká i to, co v konečném důsledku vykrvácení znamená.

5/19: Izolovaně vzato není problém, ale je třeba si říct, co v žákovi zanechá závěr "bezvědomému je třeba zajistit průchodnost dýchacích cest". Samo o sobě v pořádku, jen pozor, ať to nevyzní tak, že průchodnost už stačí. Tyto zkratky jsou velmi zhoubné, jak by se snadno ukázalo v praxi.
5/20: Znalost pojmu tlakového bodu by bylo rozumné nahradit něčím, co bude moci páťák opravdu použít. Tlakový bod, obávám se, prakticky neuplatní.
5/28: Masírovat uprostřed hrudníku, viz zdroj výše. Dolní konec kosti by šel vykládat všelijak a nemuselo by to dopadnout dobře. Držme se osvědčeného. A uvědomme si, že nestačí mít správnou odpověď jenom nejlepší z nabízených. Co když si žák zapamatuje nějakou poučku jako na potvoru zrovna z testu?
6/27: Problém nastane, pokud učitel a zbytek třídy nepočkali na žáka :-)
6/31: Lesnímu požáru uniknou ptáci :-)
6/33, 34, 35: Tady se propadáme o mnoho let do historie. Opět vidíme tepenné krvácení. Nadto ale ještě zástavu dechu a tepu. Ani jedno nemá ve výuce první pomoci dobrý smysl, právě naopak. Jeden z nejzdůrazňovanějších aspektů kolem dýchání je rozlišování nikoliv dýchá-nedýchá, ale dýchá normálně nebo nedýchá normálně. Je to zásadně důležité, rozhodujeme zde o tom, zda resuscitovat. Naopak o tep a jeho zástavu se v zásadě nestaráme vůbec, ptát se na jeho zjišťování v testu je kontraproduktivní. Ideální stav je ten, kdy na to ve výuce ani nepřijde řeč, takže není třeba bořit mýty. Bez (normálního) dechu není oběhu a naopak, a to nám k rozhodnutí o dalším postupu stačí.
6/36: Jenom pro příklad - toto je právě taková otázka, která sama o sobě nic neřeší. Je samozřejmě dobré vědět, že poloze říkáme zotavovací. Důležitější je vědět (a v praxi poznat), kdy přesně ji (ne)použít, a pak ji (ne)použít. Z tohoto pohledu je ale otázka až škodlivě zjednodušující, opět si uvědomme, co si žák odnáší: Dýchající bezvědomý ⇒ zotavovací poloha. To je ale poněkud nevhodná zkratka (když už mám otevřené ty standardy: strana 21 v PDF).
7/20: Hodně bych váhal s první částí odpovědi. Sedmáků schopných vytáhnout tonoucího z vody moc není. Jako u jiných případů, ani zde není nad osobní zkušenost, v podmínkách výuky pak nácvik. Bez toho nemají slova "nepřeceňuj síly" valného významu (přestože jsou věcně správně).
7/21: Skoro správně, ale v opačném pořadí. Nejdřív volám pomoc, a až potom zahájím resuscitaci. Leda bych ji chtěl volat, až s resuscitací skončím. Pravě těchto zavádějících drobností je třeba se ve výuce vystříhat!
8/4: Nejsem si jist, nakolik relevantní je pro cca 90% našich žáků prostředí metra ;-)
9/8, 12: Problematika zemětřesení je znesnadněna tím, že doporučení zpravidla předpokládá nějakou konstrukci budovy. Zvyklosti se ale po světě liší, stejně tak účinnost doporučení pro zemětřesení. A u nás není mnoho zkušeností, na kterých by šlo stavět. Což mne vede k závěru, že místo zemětřesení by mohlo být užitečnější věnovat se autonehodě.
9/13: Plavání v lavině je skvělý trik, ale těžko se trénuje a aplikuje. Podstatnější je vzduchová kapsa v okamžiku, kdy se lavina zastaví. S roztaženýma nohama a rukama jsme namydlení (rozuměj mrtví, do nějakých pěti minut). Ještě podstatnější je vědět, jak se lavině vyhnout, a případně co dělat, když se do té laviny dostane kamarád. Pokud už totiž v lavině jsem, mnoho nezmůžu — narozdíl od kamaráda venku.
9/22: Tady je vidět absence odborníka na PP a její výuku v plné nahotě. Jednotlivé "skoro" správné body v podivném pořadí ukazují, že pisatel otázky patrně nemá do problematiky příliš hluboký vhled. To samo o sobě není špatně, ale v takové situaci je přece nutno nechat práci zrevidovat někým povolaným.

Vážím si práce autorů materiálu a jsem nesmírně rád, že MŠMT vzalo problematiku ochrany člověka atd. vážně. Z výsledku jsem ovšem poněkud rozpačitý, zvlášť s ohledem na to, že kvalitní zdroje existují. Autoři (asi jsem tu někde přehlédl, kdo to vlastně je), soudě podle testových otázek, občas pozapomínají na klíčové zásady — podrobit informace z příruček svému selskému rozumu, co lze, tak ověřit především prakticky, neustále si uvědomovat cíl celého snažení a podle toho nastavovat priority (obsahové, metodické, zaměření materiálů...).

V roce 2008 jsem se podílel na tvorbě metodické příručky pro učitele této problematiky. Původně jsem to tu nechtěl inzerovat, měl jsem za to, že vývoj příliš pokročil. Při pohledu na ministerské materiály ale vidím, že naše práce zdaleka tolik nezestárla. Zde je odkaz na (zamrzlé) stránky projektu: http://naplno.osjak.cz a zde přímo na příručku: http://naplno.osjak.cz/download/prirucka.pdf. Při použití použití berte prosím v úvahu datum vydání a pracujte zároveň např. s výše odkazovanými aktuálními standardy. Postup při resuscitaci se zjednodušil, možná došlo i k dalším změnám. Principy v pozadí metodiky samozřejmě platí nadále.

Příručka, patrně narozdíl od zde publikovaných materiálů, prošla několika koly přípomínkování odborníky na jednotlivé oblasti. Píšu to proto, že kdyby měli autoři otázek zájem, mohu zkusit kontakty oživit — nikdo z nich jistě neodmítne solidní nabídku ke spolupráci.

4.Autor: Pavlína HublováVloženo: 18. 10. 2012 13:54

Dobrý den pane Lessnere,

odpovědi a komentáře k Vašim připomínkám najdete ZDE. Děkujeme, že čtete články na Metodickém portálu RvP.CZ.

5.Autor: Daniel LessnerVloženo: 04. 11. 2012 20:08

DL: Díky za reakci, odpovím sem. Dovolím si zkracovat(u sebe)a vybrat jen to nejpodstatnější.

Odborná veřejnost se řídí mezinárodními resuscitačními standardy, kde je doslova napsáno: „stlačujeme hrudník na dolní polovině hrudní kosti“.

DL: Prima, vmístě stlačováníjsme se shodli. Otázka je, jaká je možnost tuto nepřesnost v materiálu opravit.

Chci ale zareagovat na jinou věc, která je poměrně určující pro celou diskusi. Ano, odborná veřejnost se řídí mezinárodními resuscitačnímistandardy. Ty ale v konečném důsledku nejsou relevantní pro výuku. Učitelé nejsou (medicínsky) odborná veřejnost. První pomoc ve škole je něco jiného, než první pomoc na ulici, a to je pořád něco jiného, než první pomoc poskytnutá někým, kdo je k tomu vzdělán. Na první pohled je to možná divné, ale uvědomme si, že takto fungují i všechny ostatní předměty, a jsou k tomu dobré důvody.

Pečlivě upravit (strukturovat) obsah výuky a zvážit metody je v případě první pomoci nutné nejen proto, že jde o život, ale především proto, kolik času tomu učitelé věnují (patrně méně, než bychom chtěli a méně, než je třeba k osvojení potřebných dovedností), a dále proto, jak jsou k výuce první pomoci samotní učitelé kvalifikovaní a vybavení.

Pro výuku první pomoci nejsou rozhodující mezinárodní resuscitační standardy (nevím ani, které máte na mysli), ale již dříve odkazované Standardy první pomoci. Z tohoto rozporu plynou další body v naší diskusi.

DL (1): 4. třída / otázka 22: Pro pojem tepenné krvácení není v laické první pomoci dobrý důvod. (...)

??: Tepenné krvácení je natolik významné, že jeho stavění je prioritou ihned po zajištění průchodnosti dýchacích cest záklonem hlavy. Proto do laické první pomoci rozhodně patří. Rovněž při třídění patří stavění tepenného krvácení k životzachraňujícím urgentním výkonům. Znalost jeho poznání a ošetření v rámci první pomoci je podmínkou sine quo nón!

DL: Souhlasím s tím, že tepenné krvácení je nebezpečné. Tvrdím, že není podstatný ten pojem. Zjednodušeně, umřít se dá i na žilní, záleží prostě, jak rychle zraněný krvácí. Reakce zachránce na obojí se shoduje. Mám za to, že ani při třídění většího počtu raněných nezáleží na tom, z čeho člověk krvácí, prostě je třeba krvácení okamžitě stavět.

Když už jsme u toho rozpoznání, tady je jeden z „dluhů“ výuky první pomoci. Neslyšel jsem dosud spolehlivě použitelné rozlišení životohrožujícího krvácení. Necháváme to na vlastním odhadu, a v praxi se pak člověk spíš rozhodne stavět i slabší krvácení. Nevím o lepším řešení.

Standardy PP uvádí na straně 21 (v PDF) dole, že „rozlišení tepenného a žilního krvácení není podstatné“. To je, pokud vím, pro učitele rozhodující zdroj.

DL (1):5/19: (...) "bezvědomému je třeba zajistit průchodnost dýchacích cest". Samo o sobě v pořádku, jen pozor, ať to nevyzní tak, že průchodnost už stačí. (...)

??: Otázka koresponduje s učivem „Péče o zdraví a poskytování první pomoci“ v rámci ABC postupu: A = airway = zajištění průchodností dýchacích cest, pokud pacient i po provedení úkonu A nedýchá, přistupuje se k B = breathing = zajištění umělého dýchání. (jen pro doplnění C= circulation = zajištění krevního oběhu, např. nepřímou masáží srdeční)

DL: Tomuto dost dobře nerozumím. Není postup ABC v tomto kontextu překonaný? Od umělého dýchání se přece všeobecně upouští. Zkratka ABC může mít smysl, ale ne ten původní, význam je třeba posunout, třeba: A = zajištění průchodnosti, B = kontrola dechu, C = pokud dech není normální, zajišťujeme cirkulaci, obecně vzato masáží a bez dýchání. (nemluvím o tonutí apod.)

DL (1):5/20: Znalost pojmu tlakového bodu by bylo rozumné nahradit něčím, co bude moci páťák opravdu použít. Tlakový bod, obávám se, prakticky neuplatní. – Souvisí se zástavou především tepenného krvácení

??: Viz výše.

DL: Kde výše? Zastavovat krvácení ano, rozlišovat tepenné není důvod, tlakový bod je zbytečná složitost. Navíc pro páťáky fyzicky velmi obtížná. Z těchto důvodů mi celá otázka vadí.

DL (1):6/33, 34, 35: ...o kontrole dechu, tzn. "normálním dýchání"...

??: Co je myšleno pojmem „normálně“, laik přece nepozná hypo nebo hyperventili, nemá k dispozici měřiče oxygenace a ventilace. Pro poučeného laika je důležité rozeznat při vyšetření dýchání (viz třídění START) a) dýchá, b) nedýchá vůbec, c) dýchá rychleji než 30 dechů za minutu nebo méně než 10 dechů za minutu.

DL: Slovu „normálně“ zde rozumím jako „srovnatelně se mnou“. Jestli si dobře pamatuju, jde především o to, že lapavé dechy se nepočítají jako dechy. Přitom se záchranáři patrně setkávají s tím, že lidé v takových případech nezahájí resuscitaci, přestože by měli.

Třídění START v šestém ročníku je utopie. Nemyslím, že by to bylo nemožné. Nevidím to ale jako realistické vzhledem k času, který je problematice věnován. „Normální dýchání“ je patrně kompromis s ohledem na to, že nemám nejenže Vámi zmíněné měřiče, ale nejspíš ani hodinky, abych měřil rychlost dýchání.

??: Pokud je ve výuce probírána metodika START, pak by žáci měli vědět kde a jak nahmatat tep na zápěstí (arteria radialis).

DL: Ano, pokud je probírána. Nejspíš není, a s ohledem na celkovou situaci je to vlastně dobře (žáci mají dost práce s ošetřováním „po jednom“). Těším se, že se to někdy změní. Do té doby ale není důvod zjišťování tepu do výuky zavádět, přínosy nepřeváží nevýhody.


??: Otázka koresponduje s učivem 6. ročníku - Péče o zdraví a poskytování první pomoci

stavy bezprostředně ohrožující život, výkony zachraňující život; polohování – protišoková poloha, autotransfuzní poloha, zotavovací poloha, přenášení, transport raněného, ošetření.

Předpokládá se, že učitel s žáky probere podrobněji polohování a uvedená otázka je pouze ověřením znalostí.

DL: Ježkovy zraky, rozdělení učiva jsem si nepřečetl, a velmi váhám, jestli se do toho mám pouštět. Jak žák šesté třídy porozumí protišokové poloze, a jak a kdy ji uplatní? Podotýkám, že vnitřní krvácení je podle předloženého plánu látkou sedmé třídy. Tohle přece nedává smysl. Dále, jak šesťák při všech čertech zrealizuje transport raněného? Proč by to dělal? Opravdu pro šestou třídu nenajdeme důležitější témata?

DL (1):7/21:(...)Nejdřív volám pomoc, a až potom zahájím resuscitaci. (...)

??: Ve výuce učitel jistě upozorní na fakt, že jestliže postižený nekomunikuje, nedýchá nebo má lapavé dechy, tak ihned volám 155 a poté provádím resuscitaci (řečeno i v otázce 6/32) – materiál Eupropean Council a American Heart Association 2010. Odpověď byla takto zvolena záměrně, pořadí není třeba měnit, neboť slovo ihned se vztahuje k oběma úkonům - což je ideální varianta a může být použita například v případě, že se na místě nachází více osob - volání není pouze telefonické, můžeme slovně přivolat pomoc druhé osoby a přitom resuscitovat. Na pedagogovi opět záleží, jak rozebere s žáky možné varianty záchrany a uvede příklady konkrétních možných typových situací (více osob u mimořádné události, samo zachránce, přítomnost odborníka, přítomnost telefonu, možnost hlasité komunikace po telefonu, apod.).

DL: Když na to učitel jistě upozorní, tak to jistě i vyzkouší.Proč mu tedy nabízíme takovouto otázku? Celkově souhlasím, jen si myslím,ženemůžeme tolik spoléhat na učitele. Chápu, že jsou případy, kdy lze dané pořadí (resp. souběžnost) použít. Opačné pořadí ale lze použít vždy. Proto by mi přišlo příhodnější. Uvědomme si, jaký podíl informací si žáci ze školy odnáší, o co si pamatují po letech. Z tohoto důvodu soudím, že velmi záleží na detailech.

DL (1):9/13: Plavání v lavině(...)Podstatnější je vzduchová kapsa v okamžiku, kdy se lavina zastaví. S roztaženýma nohama a rukama jsme(...)mrtví(...)

??: Plavání v lavině je doporučený postup od Horské služby ČR. Jedná se opět o testovou otázku, informace a postupy by měl probrat učitel při běžné výuce.

DL: Já nerozporuji, že je to doporučené chování, přestože je to zoufalost. Jen poukazuji na to, že MŠMT marní příležitost. Kolik učitelů rozumí problematice lavin? Kolik z nich chápe, co z daných postupů je opravdu důležité a funkční, chápe, jaké jsou priority? Myslím si, že jich je velmi málo. Zveřejněný materiál mohl právě volbou testových otázek naznačit, na čem záleží. Stejný efekt funguje i vůči žákům: přeci co je v testu, to je důležité, a co je důležité, je v testu.

Považuji za absurdní sestavit otázku, která se zeptá na A, alenechá na učiteli, aby dodal B. Jak má učitel vědět lépe než tvůrce otázky zaštítěný MŠMT, že samotné A, bez B, člověka nejspíš zabije?

Původnějsem ani nezmínil další chybu v konstrukci otázky. Možnost D ("klubíčko") je sice jako celek špatně(nejde o ochranu končetin), ale v konečném důsledku je správnější, než autory uváděná správná odpověď. V poloze klubíčko mám mnohem větší šancizabezpečit jakés takés dýchání,kdyžse lavina zastaví. To je o dost důležitější, než "plavání".

Při konstrukci testovýcjh otázek je třeba zvažovat širší souvislosti, nelze se spokojit pouze s tím, že správná odpověď je pravdivá.

DL (1):9/22:(...)absence odborníka na PP a její výuku(...)Jednotlivé "skoro" správné body v podivném pořadí(...)

??: Práce byla při tvorbě konzultována s řadou odborníků. Při zasažení osoby vysokým elektrickým napětím je důležitá především bezpečnost zachránce. Z tohoto důvodu je vhodné přivolat odbornou pomoc.

DL: Komentář se vázal k otázce 9/22, tedy „správnou“ první pomoc při bezvědomí: „Otočím postiženého na záda, zajistím průchodnost dýchacích cest, zkontroluji dech a činnost krevního oběhu a v případě, že postižený dýchá, uložím ho do zotavovací polohy a přivolám lékaře. V případě, že postižený nedýchá, zahájím resuscitaci. V případě silného krvácení zastavím krvácení. V každém případě zajistím pomoc na lince 155.“

Je to zmatek nad zmatek. Krvácení stavím jako první, rozhodně před zahájením resuscitace. Paušální otočení na záda je zbytečné, kdybych chtěl být přísný, řeknu, že je to chyba. Stejně tak kontrola činnosti krevního oběhu. Pokud nepotřebují odejít apod., není důvodu pro zotavovací polohu. S tolika nedostatky v jedné otázce opravdu nemohu být spokojen.

Vzhledem k tomu, že nevíme, kdo jsou ti odborníci, se kterými byl materiál konzultován, musíme usuzovat čistě z výsledného materiálu. To ovšem vzbuzuje otázku, na co jsou to vlastně odborníci. Zdá se, že na výuku první pomoci nikoliv (nebo možná konzultace nebrali tak vážně).

??: Ke kritice odbornosti materiálu:

Materiál byl tvořen v intencích § 4 zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Na jeho tvorbě se podíleli odborní garanti za předmětné problematiky v ČR, tj. Ministerstvo vnitra (konkrétní odborníci z MV-GŘ HZS ČR) a Ministerstvo zdravotnictví. K materiálu se následně vyjádřila řada odborníků z řad odborné a pedagogické veřejnosti.

Materiál slouží jako metodická pomůcka učitele pro snadnější zpracování dané problematiky do jednotlivých ročníků v rámci základního vzdělávání. Není to materiál povinný, tudíž rozhodnout zda jej využít či nikoliv ponechme na každém učiteli osobně.

DL: Promiňte, ale opravdu chcete říct, že když je něco nepovinné, tak to může být špatně? Podotýkám, že materiál vyšel jménem MŠMT. Kde vezme učitel sebemenší důvod nad materiálem pochybovat? Proč vůbec MŠMT věnuje prostředky na vývoj materiálů nekvalitních a nepovinných materiálů? Přitom právě v této oblasti je osvěta tolik potřebná.

??: Ke kritice testových otázek:

Testové otázky (Příloha č. 5) mohou sloužit jako možný výstup pro jednotlivé ročníky, s kterým lze následně pracovat a upravovat je dle místních podmínek, schopností žáků, či dalších potřeb. Otázky jsou postaveny tak, aby zahrnovaly alespoň jednu otázku z každého základního okruhu. Cílem je aby pedagogové měli představu o rozsahu znalostí v daném ročníku - nejsou tedy stanoveny zdaleka jako vyčerpávající a jsou pouze typové.

DL: Tomu rozumím, není to přece ale důvod k tomu, aby byly otázky odborně či didakticky nevyhovující. Kolik učitelů dovede otázky vhodně upravit? Kolik z těch kteří ano, tento materiál vůbec potřebuje? Nepotřebují ho spíš ti ostatní? A neměl by tedy tím spíš být správně, když ho nejvíc potřebují ti, kdo ho kvalifikovaně dopracovat neumí?

Závěrem a mimochodem: jsem si vědom nevyřčené, ale důsledné politiky MŠMT co se týče anonymity členů nejrůznějších expertních týmů. Rozumím i některým důvodům. Přesto jsem toho názoru, že to snižuje úroveň následných diskusí, neřkuli přímo výsledných materiálů.

6.Autor: Robert PleskotVloženo: 20. 03. 2013 01:26

Kdo odpovídal  panu Lessnerovi v dokumentu https://docs.google.com/document/d/1XSarQ91-Cx1j7TPHFyhcPqj3U-Ofh2V58lBbDL2GxJA/edit ?

Odpovídající se dopouští klasických chyb v oblastech rozlišování původu krvácení, definice ABC postupu, diagnostiky zástavy oběhu. Opakovaně si protiřečí (místo masáže hrudníku, definice normálního dýchání)

Pan Lessner ve velmi obsáhlé analýze postihuje chyby a slabá místa testových otázek vyčerpávajícím způsobem. Některá sporná místa v jeho textu nijak nesnižují přínosnost jeho práce. Velmi bych uvítal zapracování jeho námitek. Jsem ochoten se účastnit korektur.

MUDr. Pleskot, lékař ZZS, lektor první pomoci a urgentní medicíny, atestace II.st AR