Metodický portál 

Text článku:

I těžce zrakově postižený žák se může běžně zúčastnit praktických nácviků a laboratorních prací s dopomocí pedagogického asistenta nebo ochotného spolužáka s dohledem vyučujícího. Ten pouze zaměření činnosti vhodně modifikuje podle schopností a možností nevidomého nebo silně slabozrakého žáka.

Vyžaduje to učitelovu větší fantazii a ochotu improvizovat, určité poznatky z konzultace s rodiči žáka a poradcem ze speciálního pedagogického centra.

Určitá náročnost přípravy a metodiky postupu bývá bohatě kompenzována žákovým upřímným zájmem, zaujetím a pro učitele tak cennou a vzácnou zpětnou vazbou.

Případná modifikace učiva musí vycházet i ze skutečnosti, zda je žákova nevidomost či silná slabozrakost vrozená či získaná, neboť na tom velice závisí míra jeho osobních zkušeností a poznatků v běžném životě, které mu v poznávání „dění ve zkumavce“ velmi pomáhají.

Je nutné zapojit všechny použitelné způsoby smyslového vnímání nevidomého žáka, jako jsou čich, hmat, sluch, a s dodržením pravidel bezpečnosti a s použitím neškodných látek z domácnosti (například kuchyňských pochutin a přísad) – i chuť.

Vizuální změny při chemické reakci (barva, zákal, vznik plamene, ...) popíše zrakově těžce postiženému žáku pedagogický asistent, vyučující v individuálním kontaktu, či ochotný empatický spolužák.

I přesto, že by se mohlo zdát, že nevidomý nebo silně slabozraký žák nemůže provádět laborace v předmětu chemie, nabízím z vlastní zkušenosti několik námětů s metodikou na činnosti, které může provádět samostatně nebo s částečnou dopomocí pedagogického asistenta, spolužáka či pedagoga.

1. POSOUZENÍ  VLASTNOSTÍ  CHEMICKÝCH LÁTEK

Zařazujeme látky bezpečné pro mimozrakové smyslové vnímání! 

a) příprava žáka – žák objasní z teorie, jak souvisí hustota látek s jejich hmotností, a uvede druhy skupenských stavů látek a jejich změny, na Pichtově psacím stroji si připraví sadu číslic podle počtu vzorků látek a rozstříhá si je na kartičky. 

b) příprava pomůcek                                                                                                                                                                          

• kádinky nebo skleněné misky (ne Petriho misky – jsou příliš nízké pro kapaliny);
• různé látky v pevném a kapalném skupenství (dle uvážení vyučujícího).

c) žák provede posouzení:

• hustoty (porovnáním hmotnosti vzorků – odhadem potěžkáním, srovnáním podle skupenského stavu) a vzorkům přiřadí číslo a srovná je do pořadí – kontroluje pedagogický asistent znalý Braillova písma;
• skupenství – hmatem;
• zápachu – přičichnutím;
• velikosti částic (u látek v pevném skupenství) – hmatem.  

2. SMĚSI 

VYTVOŘENÍ RŮZNORODÉ SMĚSI

a) příprava žáka – žák uvede nejdůležitější druhy různorodých směsí a jejich složky dle skupenství a uvede jejich příklady;

b) žák si připraví látky pro vytvoření směsí – rozezná je podle čichu – voda, mýdlo, olej – a podle hmatu – písek (nebo podle poslechu);

c) žák si připraví chemické nádobí vhodné pro přípravu směsí – kádinky, skleněné misky;

d) žák vytvoří suspenzi, pěnu a emulzi – přesvědčí se hmatem, zda smísil správné složky.

3. METODY  ODDĚLOVÁNÍ  SLOŽEK  SMĚSÍ

FILTRACE

a) příprava žáka – nevidomý žák se naučí poznávat hmatem potřebné pomůcky a uvede podstatu metody filtrace;

b) příprava pomůcek – předložíme žákovi potřebné i přebytečné pomůcky, žák samostatně vybere potřebné;

c) žák složí filtrační aparaturu (po předchozím nácviku s pedagogickým asistentem);

d) žák připraví různé filtrační vložky – filtrační papír (složený) a smotek vaty;

e) žák vyrobí jednoduchou suspenzi z vody a písku;

f) žák provede filtraci suspenze, pedagogický asistent nebo spolužák upozorní na nutnost nepřelití filtrační vložky;

g) žák posoudí účinnost filtrace tak, že si přes dlaň přelije suspenzi a poté i filtrát.

DĚLICÍ NÁLEVKA

a) příprava žáka – naučí se poznávat potřebné pomůcky a objasní princip metody;

b) příprava pomůcek – připravíme potřebné i přebytečné pomůcky a žák si sám vybere potřebné pro splnění úkolu;

c) žák složí aparaturu;

d) žák připraví jednoduchou emulzi z oleje a vody a směs nalije do dělicí nálevky s případnou dopomocí pedagogického asistenta či spolupracujícího spolužáka, který kontroluje uzavření výpustného ventilu;

e) žák provede výpustným ventilem oddělení obou složek (pedagogický asistent nebo spolužák upozorní na moment, kdy je třeba uzavřít ventil nálevky).

4. CHEMICKÉ REAKCE

a) příprava žáka – žák uvede známé průvodní jevy chemických reakcí:

• uvolnění tepla při neutralizaci;
• vytvoření zápachu při oxidaci síry (tavení síry);
• šumění při rozkladu uhličitanu vápenatého; 
• vytvoření zápachu při substituci mědi místo vodíku při reakci s kyselinou dusičnou.

b) pedagogický asistent či spolužák opatrně mísí chemikálie v reakční nádobce nebo taví síru nad kahanem a postupně je podává nevidomému žákovi opatrně k posouzení – poslechem, čichem, hmatem;

c) nevidomý žák určí druh chemické reakce podle svých poznatků.

Uvedené možnosti laborací platí především pro nevidomého žáka 8. ročníku, který se s chemií teprve seznamuje. Možnosti lze rozšiřovat, a to i v rámci 9. ročníku, po získaných zkušenostech a při jistotě žákovy opatrnosti a zájmu o učivo.