Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Školní parlament jako nepovinný vyučovací předmět
Odborný článek

Školní parlament jako nepovinný vyučovací předmět

4. 5. 2007 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Mgr. Jan Hoštička

Anotace

Existuje několik forem realizace školní demokracie. Nepovinný vyučovací předmět patří k jedné z nich.

Příspěvek vychází z autorových praktických zkušeností při působení na ZŠ Táborská v Praze 4 a je součástí seriálu Školní parlament.


Školní parlament na ZŠ Táborská fungoval již řadu let. Nejprve byl realizován jako celoškolní projekt, postupem doby se z něj však stala "běžná" součást života školy. Parlament měl na starost ředitel školy a jeho zástupce a současně i jeden z ostatních učitelů. V době časově náročného období tvorby ŠVP se přestal školní parlament scházet v takové intenzitě, jak bylo jeho zvykem. Hledala se tudíž cesta, jak soustavnou práci s parlamentem opět obnovit. A právě po prvním roce výuky podle vlastního ŠVP jsme se rozhodli vytvořit ze školního parlamentu nepovinný vyučovací předmět, který jsme zařadili do svého ŠVP. Školní parlament se tak stal pevnou součástí školy, učiteli či učitelům, kteří ho vedli, byl v rámci jejich úvazku na tuto práci vymezen čas a žáci - členové parlamentu měli jasně stanovenou povinnost se práce parlamentu vždy účastnit, protože se jedná o vyučovací předmět, i když nepovinný, v rámci něhož jsou hodnoceni. Uvedením školního parlamentu do vlastního ŠVP jsme na sebe zároveň vzali závazek vytvoření skutečného systému školní demokracie, který bude zakotven v samotných učebních osnovách.

Úvazek

Počet úvazkových hodin přiřazených tomuto vyučovacímu předmětu záleží na finančních a personálních možnostech školy. Je ovšem nutné přihlédnout k celé organizační struktuře školního parlamentu. My jsme nepovinný vyučovací předmět Školní parlament dotovali jednou hodinou týdně (1 hodina pro žáky 1. stupně, respektive 5. ročníku, 1 hodina pro žáky 2. stupně s tím, že se jedná o 1 hodinu týdně celkově pro všechny žáky, kteří jsou členy školního parlamentu). Z pohledu úvazků to však bylo o několik hodin více. Jelikož byl náš školní parlament rozdělený na čtyři skupiny a zároveň bylo třeba vyčlenit čas na samotné jednání celého parlamentu, rozhodli jsme se rozdělit učitelům na tento nepovinný vyuč. předmět 5 úvazkových hodin. Kdo do svého úvazku obdrží tyto hodiny, záleželo na celkovém přerozdělení všech úvazkových hodin. Ve školním roce 2005/2006 situace vypadala tak, že školní parlament měli na starost dva pedagogové, konkrétně zástupce ředitele a samotný ředitel školy.

Učební plán

V případě nepovinných vyučovacích předmětů, které jsme se rozhodli na škole realizovat, jsme v ŠVP uvedli do poznámek k učebnímu plánu jejich výčet a přehled, pro které ročníky jsou určeny.

Vzdělávací oblasti Nepovinný předmět Ročník / počet hodin
1. 2. 3. 4. 5. I.st. 6. 7. 8. 9. II.st.
Člověk a společnost
Člověk a jeho svět
Školní parlament 1 1 1 1

(Školní vzdělávací program ŠKOLA POROZUMĚNÍ, Praha 2005, část první, s. 15 - upr.)

Způsob celkového zapracování nepovinného vyučovacího předmětu do ŠVP je záležitostí každé školy. Další podrobné rozpracování v případě nepovinných vyuč. předmětů se nevyžaduje zejména s ohledem na to, že skladby nepovinných vyuč. předmětů a jejich vzdělávací obsahy se rok od roku mohou měnit. Jelikož jsme se však rozhodli, že tento předmět bude na škole již vždy realizován tak, jak jsme si naplánovali pro školní rok 2005/2006, zapracovali jsme do svého ŠVP jeho charakteristiku i učební osnovy.

Charakteristika vyučovacího předmětu

"Nepovinný vyučovací předmět Školní parlament je dotovaný jednou hodinou týdně. Výuka probíhá v různých organizačních formách. Pravidelné vyučování je po dohodě se žáky a jejich rodiči organizováno i v blocích nebo při společných víkendových zasedáních. Víkendová zasedání mají většinou výjezdní charakter.
Školní parlament je nepovinný předmět pro žáky 5. až 9. ročníků. Výuka probíhá jak v celé skupině parlamentu, tak v jeho částech - tzv. výborech. Hlavní zasedání parlamentu probíhá v divadelním sále. Výbory jednají v různých učebnách školy dle aktuálního rozvrhu - nejčastěji v učebně zeměpisu a výpočetní techniky. V návaznosti na to, co parlament projednává, budou využívány i další prostory školy - např. školní jídelna, tělocvična, školní klub, školní hřiště, okolí školy atd.
Nepovinný vyučovací předmět Školní parlament má vazbu na rozvíjené postoje, dovednosti a znalosti Výchovy k občanství a zdraví (integrovaný vyučovací předmět, který vznikl ze vzdělávacích oborů Výchova k občanství a Výchova ke zdraví - pozn. aut.) a Vlastivědy. V rámci tohoto vyučovacího předmětu se současně realizují části obsahů průřezového tématu Výchova demokratického občana a Mediální výchova. Převládajícími rozvíjejícími klíčovými kompetencemi jsou kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanská a kompetence k řešení problémů. Žáci pracují převážně ve skupinách, určitá zadání řeší individuálně či s pomocí učitele. V oblasti vědomostí, dovedností a schopností vede předmět k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti, rozvíjí a podporuje komunikativní a argumentační schopnosti a dovednosti, prohlubuje schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování, vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení. V oblasti postojů a hodnot rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku, učí angažovanosti, rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě zákonů a vede ke schopnosti činit kompromisy.

(Školní vzdělávací program ŠKOLA POROZUMĚNÍ, Praha 2005, část druhá, s. 20 - upr.)

Učební osnovy

Školní parlament

Tabulka ke stažení

Poznámky k tabulce

Učební osnovy všech vyučovaných předmětů na naší škole byly vytvořeny v tabulkovém procesoru. Výhodu těchto tabulek jsme spatřovali zejména v tom, že je možné si na jasně definované údaje vytvořit filtr a díky němu rychle vyhledat potřebnou informaci (např. kde všude naplňujeme konkrétní průřezové téma, kde dochází k rozvíjení konkrétní klíčové kompetence). Do vyhledávacích filtrů jsme klíčové kompetence i průřezová témata uváděli ve zjednodušeném tvaru či v podobě zkratky (viz níže).

Vysvětlení pojmů a zkratek uvedených v tabulce

K základním údajům, jako je ročník, vyučovací předmět, očekávaný výstup předmětu a učivo, jsme postupně přidávali další:

Složka předmětu

Takto pojmenovaný sloupec jsme v učebních osnovách vytvořili z toho důvodu, že vyučovací předměty se dále člení na jasně definované části (např. Zeměpis na složku přírodní (příroda) a společenskou (společnost), Svět práce je tvořen těmito celky: Dílny, Pěstitelské práce, Vaření a Volba povolání). Složka předmětu může též sloužit pro lepší orientaci při integraci několika oborů (v integrovaném předmětu Člověk v přírodě a společnosti mohou být složkami předmětu názvy sloučených oborů - Přírodopis, Zeměpis, Dějepis, Výchova k občanství a zdraví apod.).

Klíčová kompetence, Další KK

U klíčových kompetencí a jejich přímé vazby na předmětové výstupy jsme došli k tomu, že ve většině případů je možné určit, která je primární (základní či převládající) a která je rozvíjena jen sekundárně. V některých případech bylo toto určení pochopitelně velice těžké, vždy jsme se však snažili o to, aby v sloupečku Klíčová kompetence byla jen jedna, a to především z důvodu snazšího vyhledávání pomocí filtrů. Pokud jsme v průběhu výuky zjistili, že se v rámci daného předmětového výstupu rozvíjí spíše jiná klíčová kompetence, než jsme uvedli, zanesli jsme do ŠVP k novému školnímu roku náležité úpravy. Díky uvedení klíčových kompetencí k jednotlivým výstupům předmětu získáme v rámci všech vzdělávacích obsahů velmi rychle celkový přehled o tom, ve kterém ročníku, vyučovacím předmětu a u kterého výstupu se daná kompetence rozvíjí.

Použité zkratky a jejich vysvětlení:

Učit se - kompetence k učení
Řešit problém - kompetence k řešení problémů
Komunikovat - kompetence komunikativní
Spolupracovat - kompetence sociální a personální
Občan - kompetence občanská

Klíčová slova

Jedná se o systém slov, s jejichž pomocí je možno v tabulkovém procesoru snadněji vyhledávat potřebné informace. Klíčová slova organizace, pedagogika, volný čas a stravování korespondují s názvy jednotlivých výborů, na které se školní parlament člení.

Průřezová témata

VDO 1: realizace tematického okruhu Občanská společnost a škola v rámci průřezového tématu Výchova demokratického občana
VDO 3: realizace tematického okruhu Formy participace občanů v politickém životě v rámci průřezového tématu Výchova demokratického občana
Média 6: realizace tematického okruhu Tvorba mediálního sdělení v rámci průřezového tématu Mediální výchova

MP-vazby

Mezipředmětové vazby na vyučovací předměty:

VOZ - Výchova k občanství a zdraví
Vl - Vlastivěda
Čj - Český jazyk
Drv - Dramatická výchova

Rozvrh

Výuka nepovinného vyučovacího předmětu Školní parlament se realizovala různým způsobem. Buď se jednalo o jednohodinovou výuku v rámci týdne, či o výuku v blocích několika vyučovacích hodin. Současně jsme po nezbytné dohodě s žáky a jejich rodiči plánovali společná víkendová zasedání. Ke stanovení konkrétní vyučovací hodiny, kdy se budou jednotlivé výbory scházet, došlo až po ustavení školního parlamentu. Pedagog, který parlament vedl, se postupně sešel s členy jednotlivých výborů a posléze společně s žáky hledal v rámci svého a jejich rozvrhu vhodný den a čas, kdy by se mohlo setkávání na úrovni výborů uskutečňovat. Výuka v blocích byla plánována obdobně, s tím rozdílem, že bylo nutné se i na tomto způsobu realizace dohodnout předem jak s žáky, tak i s jejich rodiči. Na práci ve školním parlamentu byla pro žáky sice vyčleněna jedna vyučovací hodina a pro pedagogy pět úvazkových hodin, ale i tak bylo nutné počítat s větším časovým zatížením. Takto pojatá realizace školní demokracie skutečně vyžaduje hodně času a soustavné práce. Vždyť např. samotná volební kampaň a organizační příprava voleb je časově nesmírně náročná a vyžaduje zapojení nejen přímo zainteresovaných pedagogů a žáků (kandidátů do školního parlamentu), ale i ostatních, zejména třídních učitelů a ostatních žáků v jednotlivých třídách. I tak to ale stojí za to...

Informační zdroje:
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2005.
Školní vzdělávací program ŠKOLA POROZUMĚNÍ. Praha 2004 a 2005.
www.zstaborska.cz

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
58.59 kB
PDF
Tabulka ke stažení

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Mgr. Jan Hoštička

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Integrované předměty