Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Genderová korektnost učebnic občanské výchovy
Odborný článek

Genderová korektnost učebnic občanské výchovy

12. 9. 2011 Základní vzdělávání
Autor
PaedDr Lucie Zormanová Ph.D

Anotace

Pedagogická realita je velmi silně genderově zatížena, proto je třeba, aby si vyučující byli vědomi existence genderových stereotypů a byli schopni poučit o nich žáky. Občanská výchova je velmi vhodný předmět pro diskuze učitele se žáky o této problematice a boji proti genderovým stereotypům, a to nejen proto, že vzdělávací obsah i vyučovací metody používané v tomto předmětu jsou pro realizaci této myšlenky příznivé, ale i proto, že občanská nauka se podle mnoha výzkumů jeví jako nejvíce genderově neutrální předmět (CivEd in Kelblová, 2006; Dillon, 1982; Křížová, 2001). Autorka pojednává o výzkumu genderové korektnosti učebnic občanské výchovy používaných v současné době. Jejím cílem bylo prozkoumat učebnice a zjistit, jak se podílejí na genderově stereotypním zobrazování žen a mužů. K naplnění tohoto cíle použila kvantitativní obsahovou analýzu.

Teoretická východiska

Školy mají oficiálně odpovědnost za to, že žáci získávají znalosti a dovednosti potřebné k plnění nejrůznějších společenských rolí. Školy tento úkol plní především tak, že nutí žáky absolvovat nejrůznější studijní předměty, označované souhrnně jako formální kurikulum.

Zároveň však žákům vštěpují určité společenské, náboženské, politické a ekonomické hodnoty (tedy i názory na uplatnění žen a mužů v životě a představu o tradiční mužské a ženské roli, vštěpují jim rozdílné požadavky na vhodné chování a vlastnosti mužů a žen, jak jsou stanoveny naší společností), a to jak na explicitní úrovni, tak pomocí hodnotových sdělení ukrytých v materiálech užívaných při výuce tradičních školních předmětů (Jarkovská, 2006; Kubrická, 2006; Kišoňová, 2005). Tato hodnotová sdělení tvoří tzv. skryté kurikulum, jehož působením se žáci učí nazírat na svět určitým způsobem a učí se také, co mohou od tohoto světa očekávat pro sebe. To může ve svém důsledku u některých skupin žáků vést k nízkým studijním aspiracím či pasivitě.

Studijní materiály, způsob komunikace učitele se žáky, školní činnosti ovlivňují představu žáků o sobě, světě a jejich očekávání toho, co mohou od světa očekávat, zvyšují či naopak snižují jejich sebevědomí a studijní aspirace, pomáhají budovat si představu o své budoucí kariéře (Minarovičová, 2003).

Znakem genderově pozitivního vyučování je také výběr učebních materiálů, které nereprodukují genderově založené předsudky a stereotypy. Podle mnoha výzkumů uskutečněných v této oblasti se učebnice podílejí na vytváření a upevňování stereotypů týkajících se rodu (Jarkovská, 2006; Kubrická, 2006; Kišoňová, 2005; Bosá, 2004). Některé učebnice jsou stále koncipovány tak, že odpovídají spíše životní zkušenosti chlapců než dívek. A také se často v učebnicích setkáváme s nadužíváním generického maskulina, mužského tvaru, který má označovat obě pohlaví.

Proto vědci a vědkyně zabývající se otázkou rodově citlivé výchovy vytvářejí seznam kritérií, na jejichž základě by si každý vyučující dokázal posoudit genderovou korektnost vybrané učebnice pro daný předmět (Kopperman, 2000; Valdrová, Smetáčková, Knotková, 2004).

Metodologie

Také já jsem v rámci svého výzkumu prozkoumala rodové stereotypy v učebnicích občanské výchovy používaných v současné době na základních školách v České republice. Svoji pozornost jsem soustředila na obrazové zdroje v učebnicích jakožto možný zdroj rodových stereotypů.

Klíčovou otázkou mého výzkumu je, do jaké míry se v učebnicích nacházejí obrázky zobrazující muže a ženy (chlapce a děvčata) v rodově stereotypním postavení. Využitím obsahové analýzy zjistím množství rodově stereotypních zobrazení a zhodnotím rodovou citlivost učebnic.

První otázka, kterou jsem položila ve vztahu k učebnicím, je, zda se i učebnice podílejí na rodově stereotypním zobrazování světa žen a mužů. Z této otázky vzniká několik podotázek:

  • Vystupují ženy v učebnicích ve stejné míře jako muži?
  • Vystupují ženy v učebnicích ve stejné, či ve větší míře v soukromé sféře jako matky, hospodyně, starající se více o domácnost a děti než muži?
  • Mají ve veřejné sféře ženy stejné zastoupení s muži, či zde mají muži výraznější zastoupení než ženy?
  • Zabývají se ženy na zobrazeních v učebnicích stejným množstvím rozmanitých povolání jako muži?

K naplnění výzkumného cíle jsem zvolila metodu kvantitativní obsahové analýzy, pomocí níž budu zkoumat výskyt mužských a ženských postav v grafické stránce učebnic. Pomocí vytvořených analyzovaných kategorií a subkategorií jsem třídila a zaznamenávala výskyt významových jednotek (obrázky), které byly opsané prostřednictvím ukazatelů (indikátorů). Na základě prozkoumané míry výskytu rodových stereotypů v zobrazeních žen a mužů potom můžu hodnotit vybrané učebnice jako rodově citlivé nebo necitlivé.

Postup (podle Kišoňové, 2005)

  1. Tvorba seznamu jednoslovných výrazů (i s počtem). Jednoslovné výrazy označují významové jednotky, tj. podstatná jména označující člověka mužského a ženského rodu. V rámci seznamu rozdělím slova do dvou kategorií:
  • A) veřejná sféra – slova označující mužské a ženské postavy v různých povoláních či při různých zájmových činnostech. Sem jsem zařadila i dívky a chlapce v roli žákyně a žáka.
  • B) soukromá sféra – sem patří všechna slova označující osoby obou pohlaví v neinstitucionalizovaných vztazích (ženy, muži, děvčata, chlapci), v domácnosti (matka, otec, dcera, syn), mimo školy (kamarád/kamarádka, přítel/přítelkyně)
  • Tvorba subkategorií vymezených kategoriemi A a B. Pro kategorii A a B vytvořím dvě stejné subkategorie:
    • a) ženské postavy
    • b) mužské postavy
  • Dělení slov v seznamu do daných kategorií a subkategorií – začleňování slov do vytvořených tabulek.
  • Porovnávání tabulek. Tabulka výskytu je podkladem pro obsahovou analýzu, jíž rozumíme analýzu podobností obsahových.
  • Na základě údajů o míře odlišností (resp. podobností) můžeme zkoumat pravdivost, resp. nepravdivost hypotéz.
  • Výzkumný soubor

    Výzkumný soubor jsem sestavila z učebnic občanské výchovy z nakladatelství Fraus a Práce, které se v současné době na základních školách nejvíce používají.

    Výsledky

    Z výsledků výzkumu vyplývá, že učebnice občanské výchovy jsou genderově nekorektní a podílejí se na rodově stereotypním zobrazování mužského a ženského světa a reprodukci rodových stereotypů. Zatímco v soukromé sféře nebyl zaznamenán mezi počtem žen a mužů statisticky významný rozdíl, ve veřejné sféře byl mezi počtem mužů a žen statisticky významný rozdíl zaznamenán, a to ve prospěch mužů. Muži také ve zkoumaných učebnicích zastávají více rozmanitějších profesí.

    V posledních desetiletích se smazává dříve tak striktně vymezená hranice mezi mužským a ženským světem, určená dělbou práce podle pohlaví, jež byla vymezena těmito sférami: Ženám byla určena výhradně soukromá sféra, zatímco mužům patřila sféra veřejná, tedy ta společností více ceněná.

    Genderově stereotypní obrazy, zobrazující muže a ženy v tradičních povoláních, při tradičních činnostech ve svých tradičních sférách, se v realitě nevyskytují v takové míře, jak se nám snaží namluvit ideologické konstrukty, jako jsou média, literatura, učebnice…

    Učebnice jsou pořád ještě podle mnoha výzkumů dosti genderově nekorektní (Jarkovská, 2006; Kubrická, 2006; Kišoňová, 2005). Také z uvedených výsledků mého výzkumu jednoznačně vyplývá, že učebnice občanské výchovy jsou rodově necitlivé a podílejí se na rodově stereotypním zobrazování mužského a ženského světa a reprodukci rodových stereotypů. Zatímco v soukromé sféře nebyl zaznamenán mezi počtem žen a mužů statisticky významný rozdíl, ve veřejné sféře byl mezi počtem mužů a žen statisticky významný rozdíl zaznamenán, a to ve prospěch mužů. Většímu počtu mužů ve veřejné sféře odpovídá také fakt, že muži ve zkoumaných učebnicích zastávají více rozmanitějších profesí.

    Pokud se na našich školách mají výchova a vzdělání uskutečňovat v souladu s principem rozvoje individuálních schopností osobností a u žáků se má rozvíjet demokratické myšlení, je třeba odstranit rodovou necitlivost nejen z učebnic, ale i z celého systému.

    Použitá literatura

    BOSÁ, M. Úloha školských učebnic v procese rodovej socializácie (online). In Přednáška prezentovaná na konferenci Sféry ženy, Banská Bystrica, 2004. Dostupné z: www.esfem.sk

    DILLON, J. T. Male-Female Similarities in Class Participation, Journal of Educational Research, 1982, 75, č. 6 (c).

    JARKOVSKÁ, L. Feminismus a sexuální výchova, Gender, rovné příležitosti, výzkum, 2006, roč. 7, č. 2, s. 41–45.

    KELBLOVÁ, L. Čeští žáci v mezinárodním srovnání: české školství ve světle zjišťovaných výsledků vzdělávání v mezinárodních šetřeních, Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2006.

    KIŠOŇOVÁ, J. Rodové stereotypy v učebniciach. Diplomová práce. Bratislava : Pedagogická fakulta, Katedra etickej a občianskej výchovy, 2005.

    KOPPERMANNOVÁ, C. K pojmu rodovo špecifická socializácia, Aspekt, 2000, č. 1, s. 145–148.

    KŘÍŽOVÁ, I. A KOL. Znalosti, dovednosti a postoje čtrnáctiletých žáků v oblasti výchovy k občanství, Zpráva o výsledcích mezinárodního výzkumu. Praha : ÚIV, 2001.

    KUBRICKÁ, J. Trend genderové korektnosti v učebnicích cizích jazyků. In Maňák, J., Klapko, D. Učebnice pod lupou, 2006, s. 107–110.

    MINAROVIČOVÁ, K. Rodovo citlivá výchova. Diplomová práca. Bratislava : Pedagogická fakulta Univerzity Komenského, 2003.

    VALDROVÁ, J., SMETÁČKOVÁ, I., KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ, B. Příručka pro posuzování genderové korektnosti učebnic (online), 2004. Dostupné z: www.eamos.cz/gender 

    Zkoumané učebnice

    JANOŠKOVÁ, D., ONDRÁČKOVÁ, M., ČEČILOVÁ, A. Občanská výchova s blokem Rodinná výchova pro 6. ročník základní školy a primu víceletého gymnázia. Plzeň : Fraus, 2003.

    JANOŠKOVÁ, D., ONDRÁČKOVÁ, M. Občanská výchova, Rodinná výchova 7, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, 2007.

    JANOŠKOVÁ, D., ONDRÁČKOVÁ, M. Občanská výchova, Rodinná výchova 8, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, 2005.

    JANOŠKOVÁ, D., ONDRÁČKOVÁ, M. Občanská výchova, Rodinná výchova 9, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, 2006.

    VALENTA, M. Občanská výchova pro 6. ročník. Praha : SPL-Práce, 2007.

    VALENTA, M. Občanská výchova pro 7. ročník. Praha : SPL-Práce, 2007.

    VALENTA, M. Občanská výchova pro 8. ročník. Praha : Práce, 1999.

    VALENTA, M. Občanská výchova pro 9. ročník. Praha : SPL-Práce, 2000.

    Licence

    Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

    Autor
    PaedDr Lucie Zormanová Ph.D

    Hodnocení od recenzenta

    Tým RVP.CZ
    12. 9. 2011
    Článek je dílčím pohledem na genderovou korektnost současných učebnic občanské výchovy.

    Hodnocení od uživatelů

    Petr Sedlák
    14. 9. 2011, 15:32
    Závěr textu považuji za projev hodnotového oprávnění se odkazem na sice současně a konsensuálně znějící ideje, kt. jsou však nepochopeny anebo zůstávají otevřené.
    ,,Pokud se na našich školách mají výchova a vzdělání uskutečňovat v souladu s principem rozvoje individuálních schopností osobností a u žáků se má rozvíjet demokratické myšlení, je třeba odstranit rodovou necitlivost". 
    Demokratické myšlení nemá s rodovou citlivostí nic společného - je to o právu každého jednotlivce být zastoupen byť nepřímo na vládě a kontrole moci v rámci daného kolektivu. Za rodovou necitlivost nelze zaměňovat skutečnost, že rodové role a jejich vymezení ve společnosti byly, jsou a budou předmětem daného stavu společnosti a případně diskuse v rámci ní, nikoliv diktátem představy, jaké by měly být. 

    Váš komentář

    Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

    Článek není zařazen do žádného seriálu.

    Téma článku:

    Pedagogika