Na základě analýzy současně situace v oblasti GRV a na základě doporučení pracovní skupiny pro přípravu strategie je navržen strategický rámec, který obsahuje hlavní cíl a několik dílčích cílů. Strategie se snaží reagovat na analyzované výzvy tak, aby se Česká republika do roku 2015 přiblížila v oblasti globálního rozvojového vzdělávání vyspělým zemím západní Evropy. Dílčí cíle strategie zahrnují sedm hlavních vzdělávacích oblastí a představují způsoby, které povedou k dosažení hlavního cíle.
Hlavním cílem strategie GRV ČR je zajistit všem občanům ČR přístup k informacím o rozvojových zemích a globálním rozvoji a motivovat je k aktivnímu přístupu při řešení globálních problémů a problémů rozvojového světa. |
Opatření:
Do roku 2015 začlenit principy a tematické obsahy GRV jako přirozené součásti konceptu celoživotního učení do vzdělávacích programů na všech úrovních vzdělávacího systému ČR.
a) Vzdělávací politika a státní správa ve školství
Cíl:
Pracovníci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a jím přímo řízených organizací, odborů školství krajských a obecních úřadů a odborných učitelských organizací budou podporovat zavádění principů a cílů globálního rozvojového vzdělávání do vzdělávacích programů a života škol i společnosti. |
Opatření:
b) Vzdělávací koncepce, vzdělávací programy a jejich realizace v předškolním, základním a středním vzdělávání
Cíl:
Hlavní vzdělávací koncepce a vzdělávací programy budou odrážet cíle a principy a obsahovat témata globálního rozvojového vzdělávání. |
Opatření:
c) Pregraduální příprava učitelů a další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)
Cíl:
Pregraduální příprava učitelů a další vzdělávání pedagogických pracovníků budou reflektovat potřeby globálního rozvojového vzdělávání tak, aby pedagogičtí pracovníci získali takové znalosti, dovednosti a postoje, které jim umožní systematicky a efektivně začleňovat globální rozvojové vzdělávání do výuky. |
Opatření:
d) Terciární vzdělávání
Cíl:
Studijní obory v oblasti terciárního vzdělávání související s globální problematikou budou zahrnovat globální a rozvojová témata. |
Opatření:
e) Výzkum a vývoj
Cíl:
Bude prováděn výzkum v oblasti globálního rozvojového vzdělávání a poznatky vyplývající z tohoto výzkumu budou využitelné v praxi. |
Opatření:
f) Mimoškolní aktivity a zájmová činnost dětí a mládeže
Cíl:
Děti a mládež budou v rámci nabízených mimoškolních aktivit seznamováni s cíli, principy a tématy souvisejícími s globálními a rozvojovými problémy dnešního světa. |
Opatření:
g) Další vzdělávání dospělých (osvěta)
Cíl:
Umožnit přístup k informacím o vzájemné propojenosti světa a o příčinách a důsledcích, které tyto vazby mají především na rozvojový svět, všem skupinám dospělého obyvatelstva, zejména zaměstnancům veřejné správy, médií, nevládních organizací a podnikové sféry tak, aby byli schopni zodpovědně a kriticky přistupovat k informacím o globálním rozvoji a zaujmout aktivní přístup k řešení problémů s ním souvisejících. |
Opatření:
Cíl:
Prostřednictvím sdělovacích prostředků (tisk, rozhlas, televize, internet) bude veřejnost informována o globálním rozvojovém vzdělávání, jakož i o strategii globálního rozvojového vzdělávání, jejím cíli a přínosy. |
Opatření:
Cíl:
Pro realizaci strategie globálního rozvojového vzdělávání bude zajištěn dostatek finančních prostředků. |
Opatření:
Cíl:
Dosažené výsledky globálního rozvojového vzdělávání v České republice budou systematicky monitorovány a analyticky vyhodnocovány. |
Opatření:
ČRA Česká rozvojová agentura
ČRDM Česká rada dětí a mládeže
DAC Výbor pro rozvojovou pomoc OECD
DVPP Další vzdělávání pedagogických pracovníků
EU Evropská unie
FoRS České fórum pro rozvojovou spolupráci
GENE Global Education Network Europe
GRV globální rozvojové vzdělávání
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
MZV Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
MŽP Ministerstvo životního prostředí České republiky
NIDM Národní institut dětí a mládeže
NIDV Národní institut pro další vzdělávání
NNO nevládní neziskové organizace
NÚOV Národní ústav odborného vzdělávání
OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
OSN Organizace spojených národů
UNDP Rozvojový program OSN (United Nations Development Programme)
VÚP Výzkumný ústav pedagogický v Praze
PhDr. Zuzana Hlavičková – MZV, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci
PhDr. Marie Rauchová – MŠMT, odbor předškolního a základního vzdělávání
RNDr. Jana Čermáková – MŠMT, odbor předškolního a základního vzdělávání
Ing. Andrea Bachtíková – MŽP, odbor environmentálního vzdělávání
Mgr. Martin Náprstek – Česká rozvojová agentura, zástupce ředitele
PhDr. Markéta Pastorová – Výzkumný ústav pedagogický v Praze, oddělení koncepce všeobecného vzdělávání
Mgr. et Mgr. Aleš Franc – Výzkumný ústav pedagogický v Praze, oddělení koncepce všeobecného vzdělávání
PhDr. Maria Bezchlebová – Národní ústav odborného vzdělávání, oddělení pro všeobecně-vědní vzdělávání
Mgr. Jitka Šimsová – Národní institut pro další vzdělávání, sekce metodická a koncepční
Mgr. Tomáš Machalík – Národní institut dětí a mládeže, náměstek ředitele
PhDr. Jana Stará, PhD. – Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, katedra primární pedagogiky
Mgr. Eva Vernerová – Univerzita Palackého Olomouc, katedra rozvojových studií
Mgr. Petra Skalická – České fórum pro rozvojovou spolupráci
Mgr. Ondřej Nádvorník – nezávislý expert
Vzdělávání, které je realizováno ve vzdělávacích institucích, zpravidla ve školách. Jeho funkce, cíle, obsahy, organizační formy a způsoby hodnocení jsou definovány a legislativně vymezeny. Zahrnuje na sebe navazující vzdělávací stupně (základní, střední, vysokoškolské), jejichž absolvování je potvrzováno certifikátem (vysvědčením, diplomem apod.).
Neformální vzdělávání se uskutečňuje mimo formální vzdělávací systém a nevede k ucelenému školskému vzdělání. Jedná se o organizované výchovně-vzdělávací aktivity mimo rámec zavedeného oficiálního školského systému, které zájemcům nabízí záměrný rozvoj životních zkušeností, dovedností a postojů, založených na uceleném systému hodnot. Tyto aktivity bývají zpravidla dobrovolné. Organizátory jsou sdružení dětí a mládeže a další NNO, školská zařízení pro zájmové vzdělávání – především střediska volného času, vzdělávací agentury, kluby, kulturní zařízení a další.
Je chápáno jako proces získávání vědomostí, osvojování si dovedností a kompetencí z každodenních zkušeností a činností v práci, v rodině, ve volném čase. Zahrnuje také sebevzdělávání, kdy učící se nemá možnost ověřit si nabyté znalosti (např. televizní jazykové kurzy). Na rozdíl od formálního a neformálního vzdělávání je neorganizované, zpravidla nesystematické a institucionálně nekoordinované.
Celoživotní učení představuje zásadní koncepční změnu pojetí vzdělávání, jeho organizačního principu, kdy všechny možnosti učení – ať už v tradičních vzdělávacích institucích v rámci vzdělávacího systému či mimo ně – jsou chápány jako jediný propojený celek, který dovoluje rozmanité a četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a který umožňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami a kdykoli během života. Celoživotní učení lze členit do dvou základních etap, které označujeme jako počáteční a další vzdělávání.
Součástí počátečního vzdělávání je i terciární vzdělávání. Zahrnuje široký sektor vzdělávací nabídky následující po maturitní zkoušce. Poskytuje specializované vzdělání odborné nebo umělecké. Většinou se dělí na vzdělávání realizované na vysokých školách a vzdělávání nevysokoškolské, poskytované vyššími odbornými školami nebo některými uměleckými školami.
Vzdělávání či učení, které probíhá po absolvování určitého stupně vzdělání, resp. po prvním vstupu vzdělávajícího se na trh práce. Může mít charakter formální i neformální. V rámci dalšího vzdělávání mohou vzdělávající se vstupovat i do školských forem, v nichž se poskytuje převážně počáteční vzdělávání, s cílem doplnit si chybějící vzdělání nebo získat jiné (rekvalifikovat se). Další vzdělávání zahrnuje:
CARVALHO DA SILVA, M. (ed.) Global Education Guidelines. A Handbook for Educators to Understand and Implement Global Education. Lisbon : North-South Centre of the Council of Europe, 2008.
DLOUHÁ, R. Analýza Rámcového vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání z pohledu globálního rozvojového vzdělávání. Praha: Člověk v tísni – společnost při ČT, o. p. s., 2004.
European Consensus on Development: The contribution of development education & awareness raising. Brussels, 2007.
KROUŽKOVÁ, P. Rozvojová výchova ve vybraných evropských zemích a České republice. Praha : Rozvojové středisko Ústavu mezinárodních vztahů, 2003.
NÁDVORNÍK, O.; VOLFOVÁ, A. (eds.) Společný svět. Praha : Člověk v tísni – společnost při ČT, o. p. s., 2004.
O´LOUGHLIN, E.; WEGIMONT, L. Globální vzdělávání v České republice. Evropský proces vzájemného hodnocení globálního vzdělávání. Národní zpráva o globálním vzdělávání v České republice. Amsterdam : GENE, 2008.
O´LOUGHLIN, E.; WEGIMONT, L. (eds.) Global Education in Europe to 2015: Strategy, Policies and Perspectives. Lisbon : North-South Centre, 2003.
The Maastricht Declaration: A European Strategy framework for Increasing and Improving Global Education in Europe to 2015. Maastricht, 2002.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.