Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Vedení žáka-cizince běžným školním životem...

Ikona prakticky

Vedení žáka-cizince běžným školním životem

Ikona zkusenost
Autor: Ivana Černá
Anotace: Článkem chci přispět k objasňování problematiky spojené s adaptací žáka-cizince v každodenní školní praxi. Zde nacházíme mnoho situací, kdy je zapotřebí aplikovat vhodnou formou český jazyk zároveň s mateřským jazykem žáka tak, aby žák postupně dostal všechny nutné informace srozumitelně a pochopitelnou formou. Toto je základní a velmi důležitá část adaptace žáka v českém školním prostředí a pravděpodobně stejné nebo podobné situace, o kterých text pojednává, řeší nebo řešil každý, kdo má ve školním kolektivu žáka-cizince.
Podpora výuky jazyka: Čeština
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
  2. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Jazyk a jazyková komunikace » 2. stupeň » Český jazyk a literatura » Komunikační a slohová výchova » uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování
  2. základní vzdělávání » Doplňující vzdělávací obory » 2. stupeň » Etická výchova » se rozhoduje uvážlivě a vhodně v každodenních situacích a nevyhýbá se řešení osobních problémů
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Výchova k občanství
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Multikulturní výchova » Lidské vztahy
  2. Základní vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Hodnoty, postoje, praktická etika
Organizace řízení učební činnosti: Individuální
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: slovník, psací potřeby. texty školních předpisů, počítač, webové stránky školy, aktuální informační materiály
Klíčová slova: školní dokumenty, komunikace, zdraví, kooperativní výuka, osobnostní a sociální výuka
Vazby článku:
Tento článek navazuje na téma článku: Adaptace žáka-cizince na školní prostředí
Tento článek navazuje na téma článku: Adaptace žáka-cizince na školní prostředí
Tento článek navazuje na téma článku: Adaptace žáka-cizince na školní prostředí

Cíl výuky:

Vzhledem k často řešeným situacím v našich třídách a školách, v nichž vyučujeme společně žáky několika národností, pokládám za dobré či důležité zveřejnit vlastní zkušenosti a umožnit čtenářům článku zareagovat napsáním vlastních postřehů, které nám všem pomohou lépe zvládat právě každodenní nutnost modifikovat poskytované informace tak, aby nás pochopili všichni žáci a cítili se ve školním prostředí díky nám bezpečně, měli důvěru k prostředí, v němž se vzdělávají, a sami měli zájem a chuť zlepšovat svoje jazykové dovednosti.

Text článku:

Aktuální školní praxe

Setkávám se v poslední době stále častěji se žáky-cizinci na 2. stupni základní školy, kteří jsou během svého dospívání postaveni do situace, kdy změní v tomto citlivém pubertálním období zemi, prostředí a školu, samozřejmě také jazykové prostředí, sociální poměry a kulturní návyky. Prožívají tedy biologicky složité období a sociokulturní šok zároveň. Často je učitel první osobou, která se stane naprosto logicky – tedy z titulu své funkce – průvodcem životem školním a často i životem, který se odehrává za zdmi školy.

Soudím-li podle našich zkušeností, v prvních dnech a týdnech je osobní nasazení učitele nutně enormní právě proto, že si denně uvědomuje nové a nové okolnosti školního života, které je potřeba vhodnou formou vyjádřit tak, aby mu rozuměli všichni žáci. V tomto momentu se snažím vždy zvolit nejvhodnější formu tak, aby sdělení bylo podané „rovnocenně“. Tedy bez zbytečného zjednodušení a eventuálního zkreslení, aby forma podání informací byla ve všech jazykových mutacích pokud možno stejná a na úrovni rozumových schopností žáků – myslím tím v praxi, že nemohu psanou oficiální informaci zlehčit tím, že bych si pomohla obrázkem apod. Domnívám se, že právě od takových maličkostí se odvíjí pěstování výše zmíněného pocitu důvěry mezi žákem a učitelem.

V těchto počátečních chvílích také není zpravidla mnoho času hledat informace z jiných zdrojů – na školní informaci reagujeme tady a teď. Až následně se mi daří dohledávat rady a informace, zkušenosti ostatních – tedy pokud se s podobnou situací setkávám poprvé. A ani při opakování identických situací nebývá postup jiný, některé věci – například takovou banalitu, jako je výskyt vší ve třídě – je potřeba vyřešit rychlou informací rodičům a je na kreativitě učitele, jakou baterii pomocných textů, jazykových příruček a internetových odkazů má po ruce a hlavně, stihne-li v akutním případě vůbec v něčem z toho hledat.

Slovníky v permanenci

Základními pomůckami zůstávají slovníky, domnívám se, že je nezbytné automaticky vybavit školy základní řadou dobrých slovníků podle přehledu zastoupení cizinců v českých školách, a to nejen podle nejčastějšího, ale i výrazně menšinového zastoupení. Tyto řádky by mohly motivovat kompetentní orgány k centrálnímu a rychlému řešení našich slovníkových trablů. Učitelům by taková zásobárna usnadnila práci, neboť se můžeme zcela běžně setkat se situací, že nejdřív máme žáka ve třídě a následně usilovně sháníme slovník. V tom jsou výrazně zvýhodněni učitelé pražští, prodejny jsou blízko a dobře zásobené. Venkovským učitelům nezbývá než cestovat či objednávat přes internet. Pokud už v některé ze škol taková zásobárna slovníků existuje, jistě se s námi podělí o zkušenosti.

Následující text se bude zabývat situací, kdy přijde na 2. stupeň žák-cizinec a neovládá češtinu vůbec.

Prakticky od začátku

Pokusím se přiblížit některé situace z vlastní praxe a uvedu vždy, jak jsem se snažila příslušný problém vyřešit. Nemyslím si, že je to jediná možná cesta, berme tedy další řádky jako soubor reálných situací, ve kterých bylo potřeba okamžitě reagovat, aby se adaptace žáka nezadrhla a aby v podstatě ani netušil, že není pro českou učitelku vždy jednoduché být pomáhajícím průvodcem.

Pravidla a řád

Po přijetí žáka je nutné ho seznámit se školním řádem, pravidly stravování a běžným režimem školy a třídy včetně rozvrhu. V některých ohledech může pomoci jazyková mutace školních webových stránek, ale protože učitel opravdu nemůže prověřit úroveň překladače a ze zkušenosti víme, jakých krkolomností je překladač schopen, zvolila jsem následující postup: podle bodů školního řádu sestavím přehledný text, v němž je nutné formulovat pomocí infinitivů a podstatných jmen v prvním pádě základní informace o právech a povinnostech žáka. Se žákem a slovníkem a s dostatkem času pak společnými silami vytvoříme příslušnou jazykovou variantu, přihlížíme ke správné volbě výrazů ve slovníku, dáváme pozor na výběr mezi synonymy a usilujeme i o grafickou přehlednost textu. Hotový text pak žák potvrdí svým podpisem a obdrží i kopii pro rodinu.

Je to jeho první a namáhavá práce, kterou také odpovídajícím způsobem ohodnotíme. Stejným způsobem vytvoříme také pravidla práce v odborných učebnách, v hodinách tělesné výchovy apod. S pravidly fungování školní jídelny nám ochotně a rádi pomohou žáci, v podstatě stačí vysvětlit systém.

Jednoduchost vyjadřování, názornost, rozvrh

V prvních dnech to jinak než se základními tvary slov nejde. Během poměrně krátké doby se ve třídě výrazně zlepší rychlost práce se slovníkem. Rozvrh hodin zpracujeme společne stejným způsobem, osvědčilo se mi, že žáci-cizinci doplní interiér třídy rozvrhy ve své mateřštině – nejméně na dvou místech. Pokud možno vybíráme tak, aby na jeden vlastní výtvor žák viděl po celou dobu vyučování. Postupně si k předmětům ve spolupráci se třídou doplní i jména vyučujících a učí se názvy předmětů i jména učitelů vyslovovat. Jakmile přijdou další informace, např. o kroužcích, exkurzích či vycházkách, je žák pod dohledem schopen opsat si z tabule svoji variantu v češtině a dohledat si překlad. Samozřejmostí je opět užití jednoduchých výrazů.

Akce mimo školu

Nastane-li konání mimoškolní akce, je velmi užitečné připravit bodový scénář všeho, s čím se na akci žák setká, a v časovém předstihu ho zaúkolovat překladem, je to vlastně alternativa domácího úkolu. Přeložený text si žák vezme s sebou, zároveň se slovníkem, blokem a psacími potřebami. Před zahájením vlastní exkurze či workshopu je dobré vhodnou formou informovat příslušného pracovníka, jakým způsobem budeme žáka podporovat, aby se mohl přiměřeným způsobem zapojit do dění. V průběhu vlastní práce žáků můžeme doplňovat do bloku žáka další informace a po krátkém tréninku tento systém funguje velmi dobře, třída se často připojí velmi nenápadným způsobem také.

Komunikace s rodinou a zdravotní stav žáka

Obvykle se tato metoda dá úspěšně uplatnit i při komunikaci s rodinou, pokud jde o běžné informace o výuce, pracovních sešitech, vybavení na kroužky atd. Osvědčilo se mi mít připravený dopředu, tedy v době, kdy se nic neděje, malý slovníček základních zdravotních problémů. Pokud na ně dojde, jsou totiž doprovázeny i nejistotou a nervozitou, obavami, jak učiteli sdělit, že se zdravotně necítím v pořádku. Máme-li při ruce zdravotní „tahák“, uklidníme obavy a můžeme se věnovat pomoci žákovi.

Kontakt na tlumočníka

Problematické je informovat rodiče, pokud také česky nemluví, nicméně zanechávají při zápisu žáka do školy kontakt na tlumočníka, přes kterého se situace dá řešit dále. Je dobré ale počítat s tím, že tlumočník po telefonu není vždy dostupný a na e-mail může zareagovat i poněkud později.

Toto je stručné zaznamenání úvodních adaptačních týdnů, konkrétní zkušenosti vzešly z práce s žáky z Číny a Itálie. Po určité době práce s žákem můžeme dospět k přesvědčení, že bude vhodné např. vyšetření v poradenském pracovišti. O této zkušenosti a o zkušenosti s využíváním tzv. pomáhajících institucí napíšu, až všechny tyto okolnosti dostatečně zpracuji.

Reflexe:

Příspěvek lze využít  jako prostředek k evaluaci i autoevaluaci v dané oblasti, v praxi je možmé vyzkoušet popsané postupy nebo je dotvářet a rozvíjet podle aktuální situace. některé momenty by se mohly stát námětem úvah kompetentních orgánů o dovybavování škol v souladu s integrací žáků - cizinců do škol.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 22. 03. 2011
Zobrazeno: 4266krát
reklama
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

3 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ČERNÁ, Ivana. Vedení žáka-cizince běžným školním životem. Metodický portál: Články [online]. 22. 03. 2011, [cit. 2016-05-29]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/11333/VEDENI-ZAKA-CIZINCE-BEZNYM-SKOLNIM-ZIVOTEM.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.

reklama

Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 22. 03. 2011 14:40
Příspěvek vychází z konkrétních zkušeností z práce se žáky - cizinci. Článek může pomoci těm učitelům, kteří se ve své praxi také věnují těmto žákům, neboť obsahuje popis konkrétních situací ze života školy, ve kterých se tito žáci ocitnou a v nichž jim má být učitel dobrým pomocníkem.