Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Autoevaluace třídního učitele
Odborný článek

Autoevaluace třídního učitele

2. 2. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Martina Budínská

Anotace

Každý pedagog chce být dobrým pedagogem. Co vše se však za oním slůvkem „dobrý“ skrývá? Dlouhá škála očekávání, názorů, postojů, vnitřních i vnějších charakteristik. Po nějaké době praxe stojíme před otázkou: „Jsem skutečně dobrý učitel?“ Následující text by vám mohl přinést určitý návod, jak se s výše položenou otázkou vyrovnat. Pokusíme se najít stěžejní momenty vaší práce a nalezneme spolu možnosti, jak je vyhodnocovat, chcete-li evaluovat. A vzhledem k tomu, že toto vyhodnocení bude určeno vám samotným a vy sami je budete realizovat, hovořme o autoevaluci.

1. Úvodem

Umím dobře učit děti?
Jak poznám, že to, co dětem předávám, má pro ně samotné smysl?
Jak poznám, že se naučily to, co měly?
Jsem schopen svým vystupováním děti i vychovávat?
Dokážu vytvářet pozitivní sociální klima ve třídě?
Jak působím na rodiče svých žáků?

Autoevaluace – vlastní plánovitá hodnotící činnost s pravidelně se opakujícími aktivitami, která je zaměřena na hodnocení vlastní práce za účelem zjištění její kvality a následného plánování dalšího rozvoje.

Pedagogickou práci můžeme měřit různými kritérii. Nejčastějším ukazatelem jsou statistická data, kvantitativní údaje, např.

– 80 % žáků napsalo písemnou práci na výbornou,
– 3 % žáků byla šikanována,
– 45 % žáků bylo přijato na gymnázium apod.

Jedná se o měřitelné údaje, dokonce lze říci snadno měřitelné, které se dají snadno verifikovat a současně jsou porovnatelné s údaji ostatních pedagogů, neboť vycházejí z obecně daných praktik a nástrojů. Pochopitelně i v těchto statistických datech je třeba kalkulovat s odchylkami, které jsou dány např.

– subjektivitou osoby pedagoga,
– rozdílnými podmínkami měření,
– odlišnými cílovými skupinami měření (různí žáci, různých tříd, v různých školách apod.).

Já bych vás ve své práci chtěla seznámit blíže s ukazateli a nástroji, které nám vypovídají o profesní kvalitě pedagogické práce a především o tom, jak tuto kvalitu měřit.

Budeme se zabývat otázkou – JAK učíme?

Naším cílem bude vytvořit si systém sebereflexe své pedagogické práce.

2. Sebereflexe

Nejprve si řekněme, jak k nástroji přistupovat. Sebereflexe zahrnuje několik ukazatelů a současně u každého ukazatele hodnotící škálu, která vám bude sloužit jako nastavení zrcadla vaší práce. Vy sami si určete, jak často a v jakých intervalech budete techniku využívat. Může to být každý den, třeba ji využijete jednou měsíčně. Záleží na vaší potřebě sebereflexe.

Pro hodnocení využívejte klasickou školní klasifikaci. Jednoduše řečeno, oznámkujte si svou práci na škále stupni od jedné do pěti. Nejedná se o standardní klasifikaci, neboť nehodnotíte znalosti či zkušenosti. Zaměříte se na zaznamenání četnosti výskytu daného ukazatele ve vámi zvoleném období, tzn., jak moc jste se danému ukazateli ve sledovaném období věnovali.

Sebereflexní ukazatelé

2.1 Já a má znalost dětí, které učím

Premisa, ze které vycházím:
Pro to, abych mohl správně a efektivně předávat informace svým žákům, musím znát jejich individualitu, která je tvořena jejich sociálním zázemím v rodinách, v nichž vyrůstají a současně jejich osobností a osobním potenciálem každého z nich.

Co hodnotím

Ukazatelé Známka (1–5)
Zajímám se o osobní život mých žáků
Vím o sociálním zatížení, které si děti přinášejí z rodin
Při jednání s žáky dávám najevo své city a emoce, zájem a úctu k nim
Hovořím s dětmi zdvořile a přátelsky
Při rozhovoru s žáky dodržuji interakci očí
Žáky oslovuji jejich jmény
Využívám pozitivní neverbální komunikace (úsměv, gesta rukou apod.)
Posiluji pozitivní sebepojetí dětí
Snažím se být s každým dítětem v časté interakci

Při výuce je třeba vycházet ze skutečnosti, že mezi dětmi existuje diferencialita (v pohlaví, v tempu růstu, ve způsobu myšlení, ve schopnosti používat jazyk a komunikovat s okolím, v sociálních dovednostech), která je způsobena individuálními rozdíly a sociokulturními vlivy.

... pokračování příspěvku naleznete v příloze ke stažení.

3. Závěrem

Když se sami oklasifikujete ve výše uvedených tabulkách, uvidíte, které oblasti vaší práce jsou tak, jak mají být. Současně vám bude zřejmé, na kterých oblastech bude potřeba ještě zapracovat a co změnit. Tabulky shora uvedené nepoukazují na vás s cílem označit vás za dobrého či špatného pedagoga. Pouze se snaží ukázat vám místa a možnosti, jak a kde být případně lepším pedagogem, než jste doposud byli.

Shrňme si tedy na závěr postup:

• vyhodnoťte svou práci podle klasifikace shora uvedené – udělejte AUTOEVALUACI
• Porovnejte skutečnost s ukazateli uvedenými v tabulkách – ZMAPUJTE
• Stanovte si cíle, naplánujte si kroky do budoucna – PLÁNOVÁNÍ
• Pusťte se do realizace stanovených cílů a plánů – REALIZACE
• Průběžně si hodnoťte, jak se vám realizace daří – PRŮBĚŽNÁ REFLEXE
• Vyhodnoťte si ve stanoveném termínu výsledky – VYHODNOCENÍ a ANALÝZA VÝSLEDKŮ
• Revize cílů – STANOVOVÁNÍ NOVÝCH CÍLŮ
• Další AUTOEVALUACE (viz bod 1 a dále)

Pevně doufám, že autoevaluace pro vás nebude dalším nepříjemným zbytečným papírováním, které vám bere čas a energii a které vám osobně nepřináší žádné zajímavé výsledky a poznatky.

Věřím, že se stane pomůckou, nástrojem a v některých případech možná i oporou při vaší práci.

Přeji vám,ať syndrom vyhoření nikdy nepoznáte, ať jste spokojenými a motivovanými pedagogy a ať máte stále dostatek usměvavých žáků a nestěžujících si a spolupracujících rodičů.

 


Materiál byl zdarma poskytnut nakladatelstvím Dr. Josefa Raabe s.r.o. z publikace Třída - návod k použití.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
125 kB
PDF
Autoevaluace třídního učitele - celý příspěvek ke stažení

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Martina Budínská

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Téma článku:

Autoevaluace školy