Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Speciální vzdělávání > Biofeedback – nejistý nadstandard nebo ne...

Ikona informativni

Biofeedback – nejistý nadstandard nebo nevyužitá možnost?

Autor: Ivana Gálová
Anotace: Metoda biologické zpětné vazby by si zasloužila větší pozornost jako jeden z postupů při řešení problémů spojených s poruchami pozornosti a hyperaktivitou.

Text článku:

„Těžký nadstandard s nejistým výsledkem”, kroutí hlavou nad metodou Biofeedback jeden z pilířů naší speciální pedagogiky. „Metody typu biofeedback jsou v terapii ADHD neúčinné”, zmiňuje lakonicky příručka o ADHD pro rodiče a veřejnost.

V literatuře o ADHD a poruchách učení je metoda zmiňována ze skeptickým nadhledem, nezřídka řazena mezi alternativní metody na pomezí šarlatánství. Mezi odbornou veřejností často převládá skepse. Zaslouží si tato metoda takto přezíravý přístup? U některých odborníků může vyvolat nedůvěru široké spektrum potíží, u kterých je biofeedback aplikován – od  epilepsie přes deprese až po závislosti.

U řady těchto indikací má jistě biofeedback svůj význam potvrzený i nejrůznějšími, zejména zahraničními studiemi.  Domnívám se však, že pacienti s těmito diagnózami budou z metody nejlépe profitovat na příslušných odborných pracovištích, kam běžně spadá řešení těchto problémů.

V poradenských zařízeních může být biologická zpětná vazba užitečná při řešení potíží, které spadají do jejich kompetence a u nichž byl zároveň realizován v souvislosti s biofeedbackem největší počet studíí a výzkumů. Jedná se zejména o problematiku ADHD a SPU.

V České republice neurolog prof. Faber úspěšně oponoval grantový výzkum ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy „Efektivita EEG biofeedbacku u LMD”, u 30 subjektů prokázal signifikantní zlepšení Wechslerova testu inteligence a testů čtení, pozornosti a paměti (1999). PhDr. Tyl v roce 1998 úspěšně oponoval grantový výzkum ministerstva zdravotnictví.
V  kontrolované studii vlivu na IQ u 35 subjektů s poruchou pozornosti a hyperaktivitou prokázal významné zlepšení v testech inteligence a čtení.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zadalo grantový výzkum „EEG biofeedback jako prevence u předškolních LMD”, který prokázal významný vliv na dosažení školní zralosti, vzestup IQ a zlepšenou kontrolu chování (2001).

Na samotné metodě není nic nevědeckého, šarlatánského ani nelogického. Funguje na principu operantního podmiňování, odměny za výkon, pozitivního posilování, které se běžně využívají například při poradenských nápravných postupech. Rozdíl je v tom, že zde zpětnou vazbu nedává jen pedagog nebo terapeut, ale v reálném čase je výkon vyhodnocován počítačem a klient dostává okamžitou informaci o úspěšnosti svého výkonu. Samotný technický princip metody spočívá v tom, že z elektrody připevněné na hlavě se snímá zjednodušený EEG signál. Pokud klient například žádoucím způsobem zaměří pozornost, projeví se to na zvýšení EEG signálu o určité frekvenci.

To vyhodnotí jednak terapeut na svém monitoru, jednak počítač, který zareaguje „odměnou” v podobě úspěšně splněného úkolu na klientově obrazovce a přidělením bodů. Klient ve snaze získat odměnu v podobě herního úspěchu, zaměřuje mozkovou aktivitu žádoucím směrem. Samotný úkol hry je jednoduchý – nafouknout balonek, rozpohybovat robota, nebo udržet autíčko na správné straně silnice.

Úloha pedagoga zde zůstává zachována, klient není dán napospas technologiím, technické zařízení je jen „vsunuto” mezi něj a terapeuta. Ten nezůstává v pozadí, komunikuje s klientem, motivuje ho a modifikuje trénink podle aktuálních výstupů. Osobní vztah a individuální přístup je zde nezbytností.

Biologickou zpětnou vazbu můžeme chápat jako „technické vylepšení” dosavadních klasických nápravných postupů.

Cvičí–li dítě podle klasických postupů kupříkladu pozornost, plní úkoly, které požadují zapojení určitých oblastí mozku, zpětnou vazbou je potom vyhodnocení počtu správných odpovědí, sebehodnocení klienta nebo pochvala.

U biofeedback tréninku probíhá obdobná činnost s tím, že dosažení požadované úrovně pozornosti vidí jednak terapeut exaktně na svém monitoru, jednak dítě ji vnímá jako úspěch ve hře a dosažení určitého počtu bodů. Jedná se tedy v podstatě o stejný princip nápravy, jako například u metod typu KUPOS nebo klasických počítačových programů pro nápravu pozornosti, s tím rozdílem, že zpětná vazba je zde okamžitá a výkon exaktně zachytitelný. Za zmínku také stojí dobrá motivovanost dítěte, které vnímá okamžitý úspěch nebo neúspěch a má možnost na něj reagovat. Stejně tak terapeut má možnost reagovat na okamžitou situaci a zvyšovat nebo snižovat aktuálně požadavek na výkon.

Ze své praxe vidím problém v možnosti, že se dosažená úroveň pozornosti zafixuje pouze na konkrétní situaci při  tréninku. Podle mého názoru je třeba hledat možnosti, jak propojit Bfb trénink s praktickým životem a naučit klienta uplatňovat získané a nacvičené tréninkem při běžných činnostech. Jednou z možností je propojení biofeedbacku s klasickými speciálně pedagogickými a poradenskými postupy.

Další oblastí, ve které by mohla biologická zpětná vazba nalézt širší uplatnění než doposud, jsou specifické poruchy učení, zejména dyslexie.

Inspirací může být  například neuropsychologická terapie Dirk Bakkera, spočívající ve stimulaci jednotlivých hemisfér zrakovými  sluchovým nebo hmatovýmii podněty podle pravostranného nebo levostranného typu dyslexie. Cílem je zvýšení aktivity levé hemisféry u pravostranného typu dyslexie a pravé hemisféry u levostranného typu dyslexie. Užívá se stimulace taktilní – čtení na základě hmatu, vizuální – promítání slov do příslušné části zorného pole a auditivní – vnímání slov jedním nebo druhým uchem.

Zde se využití biofeedbacku přímo nabízí, ať už formou prosté stimulace levé nebo pravé hemisféry nebo propojení stimulace se zmiňovanými akustickými, zrakovými nebo hmatovými podněty. U hyperaktivních dětí vedle medikace a úpravy režimu není mnoho možností, jak zlepšit jejich situaci.

Bfb by v této oblast mohl být značným přínosem. Neklidné dítě dostává „odměnu” za každý okamžik, kdy dokáže setrvat v klidu a uvolněné. Není mým záměrem dělat skrytou reklamu, když popíšu, že dítě, které při první návštěvě není schopno ani setrvat na  křesle, po měsíci tréninku zvládne i půlhodinovou soustředěnou činnost v klidné poloze.

Co by mohlo přispět k tomu, aby tato metoda přinášela větší užitek?

  • lepší finanční dostupnost – metoda se praktikuje zejména v soukromých zařízeních nebo ve zdravotnických ambulancích jako nadstandartní služba za přímou úhradu, přičemž platba za jedno sezení se pohybuje od 200 do 400 Kč (výjimkou jsou zařízení jako brněnský IQ Roma Servis, který provozuje biofeedback pro své klienty bezplatně)
  • jasně stanovené kompetence jednotlivých pracovišť
  • větší počet kontrolovaných studií
  • lepší informovanost  odborné veřejnosti
  • vypracování metodik a postupů pro jednotlivé oblasti speciálně pedagogické intervence, které by zahrnovaly propojení klasických nápravných postupů s využitím BfB

Domnívám se, že metoda biologické zpětné vazby si zaslouží, aby se dostala z pomezí vědecky uznávaných metod na místo, kde za přesně vymezených podmínek, týkajících se odborné kvalifikace, postupů a indikací k terapii může přinést mnoho prospěšného a stát se běžným a dostupným standardem ve speciálně pedagogické péči.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 21. 05. 2010
Zobrazeno: 6814krát
reklama
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
GÁLOVÁ, Ivana. Biofeedback – nejistý nadstandard nebo nevyužitá možnost?. Metodický portál: Články [online]. 21. 05. 2010, [cit. 2016-05-26]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/S/8611/BIOFEEDBACK---NEJISTY-NADSTANDARD-NEBO-NEVYUZITA-MOZNOST.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.

reklama

Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Michaela PakszysováVloženo: 01. 04. 2015 20:25

Těší mě objektivní článek o trénincích Biofeedback, gratuluji autorce díky článku se mnohé vyjasnilo. Pracuji s metodami biofeedback již 16 let. Není to jedna metoda, ale soubor metod se kterými je možné pracovat na různými funkcemi jak svaly, kožní teplotou, srdeční činností, dýcháním, kožní vodivostí a mnoha jinými, rovněž funkcemi mozku /EEG Biofeedback/.  Jsou to metody posilující vlastní možnost seberegulace a napravující do určitého stupně i korové funkce mozku. Literatura biofeedbacku resp.EEG Biofeedbacku je velmi rozsáhlá, pracuje se s ní běžně jak v USA, tak v Evropě. V Polsku v r.2006 jsem měla tu čest být vykonavatelem a školitelem spolu s mým mezinárodním týmem uvedení metody EEG Biofeedback do polských škol, nejprve do 230 škol a výchovných center, potom v létech následujících dalších mnoha škol a výchovných center. Grant Polského Ministerstva Národní Edukace byl podporován financemi z Evropských sociálních fondů. Cílem grantu bylo rozšíření metody EEGBFB do škol tak, aby metoda byla dostupná gratis pro každé potřebující dítě. Postupně se ukázalo, že školy musí být podporovány i z kraje a také rodiči, aby mohly zakoupit potřebné materiály jak senzory, papír, složky, pasty atd. Metoda v Polsku je velmi rozšířená díky EEG Instytutu /v Čechách EEG Institutu www.eeginstitut.cz/, který opracoval plán školení, vlastní materiály, postup - disponujeme nyní 4-stupni školení pro pedagogy -terapeuty. V Praze také probíhají podobné kurzy. Díky stálé práci a novým poznatkům kurzy se těší vysokým počtem uchazečů, tak že Polsko je nyní na 3.místě po USA a Číně v počtu přeškolených  terapeutů. To úvodem. Nyní se soustředím na upřesnění údajů o EEGBiofeedbacku /EEGBFB/.

ad Metody typu biofeedback jsou v terapii ADHD neúčinné: naopak podle výsledků mediciny podle faktů, získala terapie nejvyšší stupeň účinnosti 5 tj.účinná a specifická, čili zaměřená na ADHD. K tomu pár slov vysvětlení: světové i mé vlastní zkušenosti ukazují, že ne na všechny poruchy v ADHD metoda je stejně účinná. Například poruchy pozornosti výborně ustupují, po čase i impulsivita, kdežto nejpozději mizí hyperaktivita. V ADD poměrně rychle je možné zvýšit tempo práce a i motivaci žáka.

ad metoda zmiňována ze skeptickým nadhledem..široké spektrum potíží

Takový pohled je zastaralý. Dnes je to metoda využívající neurofyziologie/EEG jak se metoda nazývá/ ale i statistické metody matematické /QEEG čili mapování mozku/. Před začátkem tréninků je dobře natočit EEG  a mapu mozku a tyto výsledky přinést terapeutovi do školy. Otázkou může být, zda pedagog bude rozumět lékařskému popisu. Ano bude protože existují i kurzy EEG pro nelékaře, zaměřené na psychologii nebo pedagogiku /neuropedagogiku/.

ad příliš široké spektrum potíží: další mýtus, protože třeba aspirin se používá při chřipce ale i v kardiologii, také při bolestech atd. Ale EEGBFB je metoda, která je založena na obraze mapy mozku a tak při různých poruchách se užívají různé přístupy a různé postavení senzorů /elektrod/ na hlavě. Původní umístění na centrálních oblastech se dále používá, jako základní trénink který vyrovnává problémy v celém mozku, po něm ale se jde na místa, kde jsou poruchy největší. Například motivace v bodě Fz, organizace v bodě Fp1, či náprava mluvy nad centrum Broca a Wernickea často po obou stranách hlavy. Při epilepsii jsou speciální tréninky, při depresi podle druhu deprese, tak stejně v závislosti záleží na mapě mozku.

ad u řady indikací: tak jak v jiných oborech, specialista EEG Biofeedback nebo Biofeedback by měl pracovat v oboru, který dobře zná. Tj.pedagog by měl pomáhat při špatném prospěchu mimo jiných metod i EEG Biofeedbackem, psycholog při psychologických poruchách lékař v situaci poruch mozku při epilepsii, po úrazech mozku, po mozkové mrtvici atd.

ad PPP: v poradnách v Polsku jsou také systémy EEG Biofeedback a poradny spolupracují i s lékaři neurology či psychiatry, psychology. Co se týká ADHD určitě je to metoda, která by měla být metodou první při zjištění potíží, a v nepočetných případech, kde nestačí, teprve používána farmakoterapie, která má spoustu vedlejších účinků. Tréninky jsou účinné také v SPU ve všech dys jako podpůrná náprava, která nikterak si nečiní nárok na být jediná, vlastně je mnohem lépe, jestliže dítě má terapii komplexní pedagogicko-EEGBFB. V logopedii má také významné místo EEGBFB.

ad ze své praxe....Tréninky EEGBFB by měly mít 3 stupně: v prvém se dítě učí co to je EEGBFB, v druhém pracuje vědomě tak, že samo už setrvává delší dobu v žádoucím fyziologickém stavu například soustředění a v třetím vypínáme odměnu a dítě by mělo udržet svůj fyziologický stav bez zpětné vazby delší žádoucí dobu. Tady může být problémem jen netrpělivost rodičů, kteří nejčastěji po zlepšení přestávají chodit na tréninky pravidelně.

ad propojení EEGBFB s praktickým životem: je možné mnoha způsoby, existují i domácí nebo školní biofeedbacky pro další trénink doma nebo ve třídě.

Jednou ze zajímavostí je velký zájem o biofeedback v Malezii a Číně ve školách všech stupňů, počínajíc školou mateřskou, která by měla dbát o dobrou přípravu dítěte do školy zvyšujíc jeho školní dozrálost. V Azii každé dítě je viděno jako talentované svým způsobem /i děti s problémy/ a tady biofeedback různých tělesných funkcí pomáhá v odstraňování stresu a emočních problémů jako součást prevence onemocnění v dospělosti. Biofeedback či EEGBFB jsou pak začleněny do prevenčních zdravotních programů ve škole, ale i k odstranění nežádoucích jevů jako je agrese, deprese, úzkost, stres.