Domů > Odborné články > Speciální vzdělávání > Východiska pro tvorbu vzdělávacího obsahu v přípravné třídě
Odborný článek

Východiska pro tvorbu vzdělávacího obsahu v přípravné třídě

14. 8. 2007 Speciální vzdělávání
Autor
PhDr. Kateřina Smolíková

Anotace

Příspěvek se zabývá specifikou přípravných tříd, podmínkami jejich organizace i specifickými vzdělávacími potřebami dětí, které je nutno akceptovat při tvorbě vzdělávacího programu.

Základním východiskem bude RVP PV. Jeho koncepce kromě tvorby školních vzdělávacích programů umožňuje také tvorbu programů třídních. Ty se týkají právě vzdělávacího obsahu a umožňují, aby obsah vzdělávání mohl odpovídat konkrétním potřebám a možnostem dětí zařazených do konkrétní třídy. To je předpoklad shodný s požadavkem programu přípravné třídy. Proto se pedagogové, kteří budou v rámci ŠVP připravovat program pro přípravnou třídu dětí, mohou inspirovat ze zkušeností mateřských škol a pracovat obdobným způsobem.

I když v mnohém se budou program v běžné třídě mateřské školy i v přípravné třídě základní školy shodovat, nalezneme rozdíly. Vyjdeme-li ze současné praxe, můžeme popsat následující:

  • děti zařazované do přípravných tříd mají v porovnání s dětmi v běžných mateřských školách specifické vzdělávací potřeby (tyto děti bývají v rozvoji i učení opožděné, jejich adaptabilita bývá snížená, jsou přijímány na základě doporučení školského poradenského zařízení apod.);
  • životospráva, prostorové, materiální a další podmínky v přípravných třídách při základní škole jsou zpravidla jiné, než ve škole mateřské (vybavení tříd pomůckami a hračkami je chudší, denní program ne vždy zahrnuje pobyt venku, bývá omezen prostor pro spontánní hru dětí);
  • jiná je i organizace vzdělávání (je organizováno jako polodenní dle předpisů v rozsahu 18 - 22 hodin týdně, ve třídě je snížený počet dětí, je možno pracovat za pomoci asistenta pedagoga);
  • ve třídě může učit pedagog s aprobací pro předškolní i pro základní vzdělávání (popř. speciální pedagog);
  • vzdělávání je přísně individualizované, probíhá většinou na základě individuálních plánů;
  • vzdělávání má intervenční, popř. korektivní charakter (jde o vyrovnání nedostatků v rozvoji a učení dítěte);
  • zpravidla je potřebné zajistit speciálně pedagogickou péči;
  • vzdělávací program trvá jeden školní rok;
  • na závěr školního roku pedagog vypracovává zprávu o průběhu předškolní přípravy v daném roce (včetně doporučení pro vzdělávání dítěte v dalším období), která je součástí dokumentace školy.

Je tedy zřejmé, že tvorba vzdělávacího programu v přípravných třídách by měla být upravena tak, aby výsledný program vyhovoval specifickým podmínkám v těchto třídách a byl pro vzdělávání dětí i pro pedagogy funkční. Z toho vyplývají následující závěry:

  • cíle vzdělávání dětí v přípravných třídách je třeba vzhledem k cílům daným RVP PV modifikovat s ohledem na speciální vzdělávací potřeby dětí, zároveň je třeba upravit obsah, tedy nabídku konkrétních témat i činností;
  • modifikace cílů a výběr obsahu jsou provázány s podmínkami, proto je nutno při tvorbě vzdělávacího obsahu pro přípravnou třídu pracovat také s podmínkami vzdělávání;
  • v přípravných třídách se jedná většinou o intervenční či korektivní vzdělávací působení, čemuž je třeba přizpůsobit formy a metody práce;
  • v přípravných třídách převažuje individualizovaná vzdělávací práce, proto je nutno klást důraz na průběžné sledování a hodnocení individuálního vzdělávacího pokroku u dětí a promítání získaných poznatků do konkrétních pedagogických opatření (průběžně zjišťované a zaznamenávané výsledky sledování a hodnocení slouží nejen jako okamžitá zpětná vazba, ale jsou to spolehlivé podklady pro zpracování závěrečné zprávy o průběhu předškolní přípravy dítěte v daném roce).

Dále uvádíme pravidla, která jsou uplatňována v práci s třídním programem vzdělávání a která můžeme využít při tvorbě vzdělávacího obsahu přípravných tříd v rámci ŠVP:

  • vzdělávací obsah by měl být uspořádán do tematických celků integrujících jednotlivé vzdělávací oblasti, ve kterých vzdělávání probíhá;
  • vzdělávací obsah (cíle i nabídka) by měly být přizpůsobeny specifickým potřebám a možnostem dětí i délce vzdělávacího programu, nebude se tedy jednat o určitý výběr "učiva" z RVP PV, popř. o úpravu vzdělávacího obsahu;
  • integrované bloky by měly být postaveny tak obecně, aby byl zachován maximální prostor pro pružnou, tvořivou, vynalézavou, improvizačně a kombinačně náročnou práci pedagoga (měly by umožňovat, aby pedagog mohl postupovat při vzdělávání dětí s maximálním zřetelem k rozdílnosti jejich vzdělávacích potřeb, aby mohl uplatňovat individuálně optimální cesty a přístupy, improvizovat a průběžně kombinovat);
  • vzdělávací obsah by měl být zpracován natolik volně, aby umožňoval tvorbu různých individuálních vzdělávacích plánů a pedagog mohl diferencovat v tom, nač se kdy u kterého dítěte zaměří a jaké činnosti mu nabídne;
  • při tvorbě vzdělávacího programu je třeba respektovat odlišné školní podmínky (např. prostorové, materiální či organizační) a zároveň zachovávat psychohygienické a pedagogické podmínky stanovené v RVP PV; pokud podmínky na konkrétní škole neodpovídají požadavkům RVP PV, mělo by být jejich vyhodnocení součástí ŠVP, včetně návrhů na jejich úpravu;
  • je třeba počítat se zařazením speciálně pedagogické péče (dle potřeb dětí);
  • je třeba pracovat s neustálou zpětnou vazbou, průběžně sledovat a vyhodnocovat individuální rozvojové a vzdělávací pokroky dětí a zjištění promítat do konkrétní pedagogických opatření, resp. do individuálních vzdělávacích plánů.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Kateřina Smolíková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Člověk a jeho svět