Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Předškolní výchova a vzdělávání a její další vývoj v České republice v mezinárodním kontextu
Odborný článek

Předškolní výchova a vzdělávání a její další vývoj v České republice v mezinárodním kontextu

19. 8. 2004 Předškolní vzdělávání
Autor
VÚP Praha

Anotace

Cílem mezinárodního projektu OECD bylo zachytit současný stav a perspektivu předškolní výchovy a vzdělávání v členských zemích OECD. Článek obsahuje doporučení a výzvy tohoto projektu.

V roce 1999 byla Česká republika zařazena do mezinárodního projektu OECD věnovaného předškolní výchově a vzdělávání v zemích OECD. Výsledkem srovnávacího projektu byla závěrečná studie (v r. 2000), která jako první podává ucelený přehled o předškolním vzdělávání, výchově a péči o děti od 0 do 6 let v mezinárodním kontextu.

Obsahuje data a informace ze všech oblastí, které se děti ve věku 0-6 let dotýká - školství, zdravotnictví, sociální péče, včetně předpokládaných dalších kroků, které hodláme učinit a které nám byly odbornými komisemi OECD schváleny a doporučeny.

V tomto smyslu byly zformulovány základní výzvy

1. Předškolní vzdělávání v České republice trvale zakotvit ve vzdělávacím systému jako jeho přirozeně nezbytnou součást, resp. jako počáteční vzdělávací stupeň s jasně specifikovaným posláním (v souladu s mezinárodní standardní klasifikací označovaný 0 - preprimární úroveň vzdělávání).
2. Zajistit maximální otevřenost a dostupnost předškolního vzdělávání všem dětem předškolního věku (tří až šestiletým). Zajistit každému dítěti zákonný nárok na předškolní vzdělávání a reálnou možnost jej naplnit bez ohledu na zaměstnanost rodičů, a na to, z jakého prostředí či podmínek dítě pochází, jakého je původu, rasy či pohlaví.
3. Využít pokles předškolní populace ke zkvalitnění podmínek předškolního vzdělávání i k zajištění všeobecné dostupnosti (ponechat současnou síť mateřských škol, dále ji neredukovat, využít ji k integraci dětí sociálně, kulturně či zdravotně handicapovaných, k aplikaci programu přípravných tříd, zařazovat všechny děti bez jakýchkoli omezování).
4. Ponechat únosnou finanční spoluúčast rodičů na předškolním vzdělávání, zároveň však propracovat systém sociálních úlev, které budou přiznávané podle ekonomických možností rodičů, a stanovit způsob jejich kompenzace mateřským školám.
5. Vypracovat rámcový program předškolního vzdělávání a jeho prostřednictvím nově formulovat rámcové cíle, obsah, předpokládané výsledky (očekávané kompetence dítěte) a zároveň i psychohygienické, psychosociální, pedagogické, organizační, materiální, a personální podmínky, za nichž může (musí) být předškolní vzdělávání uskutečňováno. Univerzální platnost rámcového vzdělávacího programu stanovit zákonem. Vytvářet podmínky a prostor pro to, aby školy - při zachování nezbytných (legislativně stanovených) podmínek - mohly reagovat na konkrétní možnosti a potřeby dětí, na zájmy rodičů, na místní situaci i okamžitou životní realitu a aby si na základě své autonomie vytvářely programy vlastní, které těmto požadavkům lépe vyhoví.
6. Ve spolupráci s odbornými partnery vytvářet podmínky pro předškolní vzdělávání dětí, u nichž lze předpokládat problémy v sociální integraci i ve vzdělávání. Aplikovat v předškolním vzdělávání programy pro děti ze sociokulturního či jazykově odlišného či málo podnětného prostředí, pro děti se zdravotním postižením, vývojově nezralé, s nerovnoměrným vývojem, s logopedickými, komunikativními, osobnostními či jinými problémy) a snížit tak riziko jejich možných vzdělávacích obtíží a následného vylučování ze vzdělávání a společnosti.
7. Pro předškolní vzdělávání zajistit vyhovující profesionální zázemí, které by dostatečně reagovalo na novou situaci (nutnost pracovat jiným, více profesionálnějším a náročnějším způsobem, vyrovnat se s vyšší autonomií a odpovědností, zvládat širší spektrum odborných i osobnostních kompetencí) a uplatnit požadavky na práci pedagogů jak v odborné přípravě (pregraduální) - zavedením terciárního vzdělávání poskytovaného pro tento vzdělávací stupeň na úrovni vyšších odborných škol nebo úrovni vysokoškolské, tak v oblasti dalšího vzdělávání. V této souvislosti zajistit, aby učitelství pro mateřské školy bylo zařazeno mezi koncesované profese.
8. Vytvářet prostor a podmínky pro nový vztah rodiny a předškolních institucí. Podporovat maximálně otevřenou vzájemnou komunikaci, neformální kooperaci a spoluúčast. Aplikovat programy, které podporují aktivní postavení rodičů ve spolupráci s mateřskou školou. Podporovat všechny aktivity, které otevírají mateřskou školu rodičům i veřejnosti.
9. Podporovat výzkumné i realizační projekty výchovy a vzdělávání dětí předškolního věku. Vytvářet podmínky pro vznik a rozvoj vzdělávacích projektů a programů, které mohou stávající nabídku zkvalitnit, oživit a zpestřit a které mohou být pro děti, rodiče i odborné partnery nové, zajímavé a přitažlivé.
10. Rozvíjet flexibilnější a otevřenější systém výchovy a vzdělávání a nabízet možnost výběru různých alternativ pomoci rodině v péči o dítě mladší tří let; vytvářet možnosti pro pomoc neúplným rodinám, resp. osamělým matkám, vytvářet příležitosti k parciální návštěvě předškolních zařízení jako obohacení programu dítěte, které je v péči rodiny; podporoval institucionální péči jako prostor pro práci s rodinou, pro prevenci a včasnou diagnostiku vývojových poruch, pro prevenci ústavní výchovy, jako psychoterapeutické prostředí pro dítě.

Dnes, s odstupem několika let, je možno říci, že některé z kroků, které jsme si stanovili, a které nám byly schváleny a doporučeny, byly již učiněny a že celá řada uvedených záměrů by se měla naplnit díky novému školskému zákonu.

Klíčovým výstupem celého projektu však byly Závěry a doporučení formulované expertním týmem OECD. Vypracovali je komisaři, kteří prostudovali Národní zprávu zpracovanou řešitelským týmem a kteří se zároveň seznámili se situací v České republice prostřednictvím své desetidenní pracovní návštěvy. Komise, která vypracovala expertní zprávu o stavu předškolní péče, výchovy a vzdělávání v České republice pro potřeby expertní mezinárodní srovnávací studie, zformulovala kromě svého hodnotící pohledu na tuto oblast některá další doporučení pro Českou republiku k tomu, jak v rámci rozvoje celoživotního vzdělávání dále zkvalitnit výchovu, vzdělávání a péči o nejmladší populaci.

Hlavní reflexe a doporučení expertů jsou následující:

1. Celkové hodnocení současného stavu výchovy, vzdělávání a péče o děti předškolního věku v ČR vyznívá vcelku pozitivně: "V období rozsáhlých změn Česká republika dodržela své dlouhodobé závazky vůči předškolní výchově. Předškolní výchova je tak věcí státu a je součástí vzdělávacího systému. Přes finanční omezení zůstávají výdaje na předškolní zařízení na vysoké úrovni a finanční spoluúčast rodičů je udržována na rozumné výši. Během návštěvy jsme se přesvědčili o pozitivním přístupu k transformaci i pozitivních výsledcích, které přináší." "Expertní tým OECD nemůže než souhlasit s tím, že Česká republika se má v předškolní výchově čím pochlubit. Z našeho pohledu tedy naše analýzy a podněty vycházejí ze silné a dobré základny z let minulých. Nelze než podporovat i vše dobré, co přináší současnost."
2. Stejně jako k úrovni současné předškolní péče, výchovy a vzdělávání v České republice, zaujímají experti v zásadě pozitivní stanovisko i k navrhovaným výhledovým krokům. Se všemi kroky, nastíněnými v Národním programu rozvoje vzdělávání v České republice, vyslovili svůj souhlas a vyjádřili jim svou podporu. Experti oceňují všeobecně naši schopnost analyzovat skutečnost, najít problémy, pojmenovat je a popsat. Řešení těchto problémů však není podle jejich názoru v naší republice dostatečně flexibilní. Na vzniklé problémy je třeba reagovat rychleji a pružněji, než je tomu dnes.
3. Za jednu z podstatných otázek označili experti zajištění všeobecné dostupnosti předškolního vzdělávání, zejména pak co se týče dětí ze sociálně slabých a sociokulturně znevýhodněných rodin, jejichž rodiče nemají zájem o předškolní vzdělávání svých dětí a děti z vlastní vůle do předškolních zařízení neposílají. "Zainteresování této skupiny rodičů" považují experti "za nejvyšší prioritu budoucnosti." (expertní zpráva s. 27)
4. Se zřetelem k zajištění všeobecné dostupnosti doporučují experti zrušit omezení předškolního vzdělávání dětí, jejichž matky jsou na mateřské dovolené (expertní zpráva s. 16)
5. Co se týče zabezpečení kvality poskytovaného vzdělávání, doporučují experti - v souladu s našimi návrhy a postupy - "vypracovat národní referenční rámec (rámcový program pro předškolní vzdělávání), jímž by byl ošetřen dohled nad plněním cílů vzdělávání, byla by zajištěna srovnatelná úroveň" a zároveň by zůstal prostor pro diverzifikaci školních vzdělávacích programů. V existenci podobného dokumentu spatřují experti také jednu z možností, jak pomoci vzájemně přiblížit předškolní a povinné školní vzdělávání. (expertní zpráva s. 22)
6. Se zajištěním žádoucí kvality vzdělávání úzce souvisí otázka vzdělávání předškolních pedagogů. Experti OECD podporují návrhy české strany a doporučují posunout vzdělávání předškolních pedagogů do terciární sféry, ať už bude probíhat formou univerzitního či neuniverzitního studia. Stejně tak navrhují podporovat rozvoj všech forem dalšího vzdělávání. Zároveň upozorňují na skutečnost, že vzdělávání předškolních pedagogů si musí zachovat svou specifiku. Nemělo by se příliš podobat vzdělávání učitelů pro základní vzdělávání. (expertní zpráva s. 19)
7. Experti doporučují věnovat pozornost tomu, že jen malá část absolventů předškolních oborů nastupuje do mateřských škol ve funkci učitelů. Zlepšení je možno dosáhnout např. zvýšením mezd učitelů a zároveň i společenské prestiže tohoto povolání. Experti také doporučují zapojit do předškolní péče, výchovy vzdělávání více pedagogů - mužů. (expertní zpráva s. 19)
8. V otázce výzkumu a vyhodnocování výsledků předškolního vzdělávání navrhují experti jako vhodné k řešení v perspektivě několika následujících let tyto otázky:
  • autoevaluace a evaluační výzkum
  • systematické studie analyzující vzdělávací postupy a sociální interakce v péči o děti (zejména ze sociokulturně znevýhodněného prostředí)
  • systematický sběr dat o dětech a jejich rodičích v národním měřítku
  • systematický výzkum hledající odpovědi na nejrůznější dílčí otázky stran kvality a dostupnosti předškolního vzdělávání. (expertní zpráva s. 23)
9. Experti OECD shledali potřebu těsnější spolupráce stran výchovy, vzdělávání a péče o děli předškolního věku mezi školskou, zdravotní a sociální oblastí, a proto doporučují rozšíření spolupráce mezi zúčastněnými resorty. (expertní zpráva s. 28)
10. Poněkud kritický postoj zaujali experti k otázce zabezpečení péče o děti do tří let v České republice a kriticky hodnotí výrazný úbytek jeslí. Doporučují přehodnotil náš postoj k institucionální péči o nejmladší děti. Při formulaci svých doporučení vycházejí především z potřeb rodiny, resp. matky a proto doporučují rozvíjet systém péče o děti mladší 3 let, který chápou z hlediska zrovnoprávnění žen, resp. jejich možností profesního uplatnění, snížení jejich finanční závislosti na mužích, i z hlediska ovlivnění pracovního trhu. Podle jejich názoru "stojí za to investoval do podpory matek a rodin, které touží sladit pracovní a domácí povinnosti a podporovat rozvoj dostatečné nabídky alternativ kvalitní péče o nejmladší děti". Doporučují rozvíjet flexibilnější a otevřenější systém poskytující matkám možnost výběru. Zároveň zdůrazňují, že "tato péče negativně neovlivňuje zdravý rozvoj dítěte a je souměřitelná s péčí o dítě v rodině". Doplňují, že "pro řadu dětí může být pobyt v jeslích dokonce vhodnější", že "zejména děli ze sociokultumě znevýhodněného prostředí mohou pobytem v jeslích jen získat". Upozorňují, že "neochota participovat na výchově, vzdělávání a péči o děli do tří let může ve svém důsledku vést k pozdní identifikaci vad a poruch dětí a tyto děti mohou být ochuzeny o možnost odpovídající péče a podpory v co nejútlejším věku." (expertní zpráva s. 16, 17, 27).

Závěrem je možno konstatovat, ze v převážné většině odborných otázek týkajících se péče o děti předškolního věku, jejich výchovy a vzdělávání, dospěla diskuse mezi našimi odborníky a experty OECD ke společnému, či obdobnému závěru. Všechny uvedené reflexe a doporučení expertů, které jsou výsledkem vysoce profesionálního pohledu na oblast české předškolní výchovy a vzdělávání, mají pro nás zcela zvláštní význam zejména proto, že představují pohled "zvenčí" a že reprezentují komplexnější a globálnější pojetí péče, výchovy a vzdělávání nejmladší generace, než tomu bylo doposud u nás obvyklé (týkají se věkové skupiny 0-6, popř. 8 let věku a zachycují tuto oblast v rámci socioekonomických souvislostí). Pro Českou republiku může byl celkové hodnocení velmi potěšující, stejně tak i podpora vyjádřená nastoupené strategii rozvoje v této oblasti. Uvedené názory a doporučení je třeba vnímat jako vysoce inspirativní a velmi cenné podněty pro další rozvoj výchovy, vzdělávání a péče o děti předškolního věku v České republice a jako potvrzení, že cesta, kterou se předškolní výchova a vzdělávání dnes v České republice vydává, je podle měřítek OECD v zásadě správná.

(redakcí upraveno a kráceno)

Použitá literatura:

Národní zpráva o stavu předškolní výchovy, vzdělávání a péče o děti předškolního věku v České republice. MŠMT ČR, Praha 2000. (Výstup projektu OECD: Thematic Review of Early Childhood Education and Cera Policy)

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
VÚP Praha

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Jiné vzdělávací obory obecně