Odborný článek

Inspirace body-artem

19. 1. 2006 Předškolní vzdělávání
Autor
Petra Vondrová

Anotace

Děti se pomocí výtvarné techniky body-artu seznamují s různými částmi těla a rozvíjí vnímání vlastního těla.

Úvod:
Lidské tělo a jeho části jsou pro děti předškolního věku neobvyklým výtvarným podkladem, nástrojem či materiálem. Prostřednictvím výtvarných akcí s lidským tělem se dítě lépe seznámí s různými částmi těla, rozvíjí vnímání vlastního těla prostřednictvím pohybů v různých prostředích - jednotlivě, ve dvojici, ve skupině.

Co je to body-art?
Body-art je jedno z odvětví akčního umění a v překladu znamená tělové umění (body - angl. tělo, art - angl. umění). Jako vyjadřovací prostředek používá lidské tělo. Základem tohoto druhu umění je akce. Důležitější, než finální dílo, je průběh tvorby. Průběh tvorby umělec zaznamenává fotoaparátem nebo videokamerou. Často jako finální dílo nalezneme různé otisky částí lidského těla.

Termín tělové umění použil poprvé kritik W. Sharp v časopise Avalanche (Lavina) v roce 1970.

Někteří umělci nepracují v případě svých akcí s barvami vůbec, ale jen s pohyby částí těl - buď svých nebo lidského modelu. Poprvé vystavil sebe jako umělecké dílo T. Ulrichs v roce 1961. Prvky umění body-artu najdeme ale již v historii umění - například Leonardovy "živé obrazy", akce Duchampa nebo Dalího.

Mnoho umělců se tělovými akcemi zabývá po určitou dobu, jiní je realizují příležitostně s jinými pracemi v oboru malby či sochařství.

Kdo jsou hlavní představitelé body-artu?
Mezi nejznámější umělce body-artu se řadí Yves Klein nebo Uwe Poth, z českých umělců Rudolf Němec, Adriana Šimotová či Tomáš Ruller.

Doporučení:
Před výtvarnými činnostmi s dostatečným časovém předstihem shromaždujeme staré oblečení, boty, hadry. Pokud máme možnost, průběh akcí dokumentujeme fotoaparátem nebo videokamerou. Fotografie z akcí využijeme při instalaci výstavy děl. K činnostem a aktivitám je vhodnější tvorba venku v létě nebo na začátku podzimu, kdy je teplo. K tvorbě je vhodnější používat prstové barvy (například značky Koh-i-noor) než barvy temperové. Prstové barvy se snadněji smyjí.

Dílčí cíle:

  • hrát si s různými částmi lidského těla - rukama, nohama, hlavou ...;
  • rozvíjet vnímání vlastního těla prostřednictvím pohybů těla;
  • seznámit se s atypickými výtvarnými nástroji - rukama, nohama, tělem;
  • seznámit se s různými uměleckými osobnostmi body-artu a jejich dílem.

Realizace - inspirace

1. Teorie

Seznámení s umělcem:

Kdo je Yves Klein?

Francouzský akční umělec. Věnoval se body-artu. Proslavil se svými Antropometriemi neboli otisky nahých lidských těl na podklad. Autor jako první použil lidské tělo coby "živý štětec". Podobný postup použil později Vito Acconci, který vlhkým tělem vytvářel stopy na barvou pokrytých plochách. Klein je však i autorem ohnivých obrazů nebo tzv. Kosmogonií neboli obrazů se stopami přírodního působení (déšť, vítr, otisky rostlin apod.). Ukázku díla autora najdeme v publikaci Proměny soudobého umění (str. 76).

Tematická část

Zvířátka, která můžeme vidět v trávě:

  • kombinovaná technika - výtvarná akce;
  • práce pro dvojice;
  • tvorba venku - na zahradě, na zemi.

Konkrétní cíl:

  • rozvíjet fantazii a kreativitu při tvorbě s atypickým výtvarným nástrojem - rukama;
  • seznámit se s různými zvířaty, která se objevují v trávě a s umělcem Y. Kleinem;
  • učit se spolupracovat a tvořit ve dvojici.

Pomůcky k motivaci:

  • deky.

Motivace:

  • přemístíme se na zahradu školy, chodíme v trávě a pozorujeme, zda v ní neuvidíme nějaké zvířátko;
  • posadíme se do tureckého sedu do kroužku na rozprostřené deky;
  • povídáme si o zvířátkách, která můžeme vidět v trávě na louce, na zahradě, v parku - ptáčky, motýly, včelky ...;
  • prohlédneme si ruce;
  • povídáme si o tom, jaké činnosti s nimi vykonáváme během dne;
  • spočítáme, kolik máme prstů na jedné ruce a kolik na obou rukách.

Hrajeme si s rukama:

  • předpažíme ruce před tělo a zatřepeme dlaněmi a potom i celýma rukama;
  • hrajeme si s prsty, prsty jedné ruky se dotýkají prstů druhé ruky;
  • pohladíme se několikrát oběma rukama po tvářích, pak pohladíme rukou kamaráda po rameni;
  • postavíme se a přemístíme se k pískovišti;
  • rozmístíme se okolo pískoviště a obtiskneme do písku obě ruce, pozorujeme tvary, které ruce v písku zanechaly.

Pomůcky a materiál k výtvarné činnosti:

  • bílý karton formátu A2;
  • kamínky;
  • prstové barvy, štětec, špejle, černá tuš;
  • dva větší umělohmotné kbelíky;
  • hadry.

Příprava k činnosti:

  • nasbíráme několik kamínků;
  • kartony položíme do trávy v zahradě a zatížíme je v rozích kamínky;
  • do kbelíků napustíme vodu;
  • kbelíky s vodou a hadry položíme do blízkosti kartonů.

Metodický postup:

  • dvojice tvoří na jeden papír;
  • natíráme štětcem dlaně a prsty rukou různými odstíny prstových barev;
  • ruce nebo části prstů obtiskujeme na karton tak, aby vznikl základ těla vybraného zvířete - ptáčka, motýla, myšky apod.;
  • opakujeme několik obtisků a necháme je zaschnout;
  • k umytí rukou používáme vodu napuštěnou v kbelících, mokré ruce si utřeme do hadrů;
  • tuší a špejlí nebo štětcem dokreslíme z obtisků zvířátka.

Zakončení:

  • finální díla ponecháme ležet v trávě a společně si je prohlédneme;
  • dvojice autorů představí ostatním zvířátka, která vytvořila, pozorujeme strukturu obtisků, barevnost zvířátek;
  • z prací instalujeme ve třídě výstavu, vybereme si jedno z vytvořených zvířátek a lépe se s ním seznámíme, naučíme se o něm básničku, prohlédneme si ho na obrázcích či ilustracích;
  • povídáme si o umělci Y. Kleinovi, prohlédneme si ukázku jeho díla.
2. Teorie

Seznámení s umělcem:

Kdo je Uwe Poth?

Jeden z představitelů body-artu. Pracoval s vlastním tělem. Vleže na podlaze vytvářel okolo svého těla síť čar křídami, kterou po skončení akce dokumentoval. Je autorem například akce s názvem Popis polohy (1980). Ukázku z jeho tvorby najdeme v publikaci Proměny soudobého výtvarného umění (str. 80).

Tematická část

Já a můj kamarád:

  • výtvarná činnost;
  • práce pro dvojice;
  • tvorba ve třídě, na zemi.

Konkrétní cíl:

  • rozvíjet kresebné dovednosti i fantazii a kreativitu při tvorbě s atypickým výtvarným nástrojem - rukama;
  • seznámit se s lidskou postavou a umělcem Uwem Pothem;
  • učit se spolupracovat a tvořit ve dvojici.

Pomůcky k motivaci:

  • naše těla.

Motivace a hra:

  • přemístíme se na zahradu školy;
  • vytvoříme dvojice, dvojice se postaví proti sobě;
  • napodobujeme učitelku (učitelka tvoří dvojici s jedním dítětem nebo může cviky ukazovat na kmeni stromu);
  • rukama se dotýkáme postupně různých částí lidského těla - hlavy, ramen, kolen, lýtek ...;
  • předpažíme a dotýkáme se dlaněmi rukou vrstevníka, pohladíme druhého ve dvojici po vlasech, po tváři;
  • posadíme se do trávy, roztáhneme nohy do stran, dotýkáme se chodidel vrstevníka, sedneme si do tureckého sedu proti sobě a rozpažíme ruce do stran, pohybujeme rukama nahoru a dolů (nejdříve pomalu, postupně zrychlujeme tempo), pak opět pomaleji pohybujeme rukama, až se ruce zastaví ve výchozí poloze;
  • znovu se postavíme, několikrát poskočíme na místě, zastavíme se a zhoupneme se na špičky a na paty, několikrát pohyb opakujeme;
  • zahrajeme si hru "Hlava, ramena, kolena, palce" (za nepříznivého počasí hrajeme hru ve třídě).

Pomůcky a materiál k výtvarné činnosti:

  • balicí papír formátu A1;
  • barevné voskovky, prstové barvy;
  • nůžky, průsvitná izolepa.

Příprava k činnosti:

  • připravíme si pracovní místa pro dvojice na zemi;
  • balicí papír položíme na zem a přilepíme ho v rozích izolepou k podlaze.

Metodický postup:

  • jeden ze dvojice se položí na záda na připravený balicí papír;
  • druhý ze dvojice kreslí libovolnou barevnou voskovkou obrys jeho postavy okolo těla, vystřídáme se (leháme si na podklad tak, abychom měli místo pro obě figury);
  • natíráme prstovými barvami jednu ruku a otisky ruky tvoříme postavě šaty, vlasy, boty ..., obličej dokreslíme voskovkami;
  • dle obrysu postavy vystřihneme.

Zakončení:

  • položíme výsledná díla do trávy vedle sebe a prohlédneme si je, hodnotíme originalitu díla i podobnost dítěte;
  • požádáme děti, aby si donesly do školky jednu svou fotografii;
  • v prostorách školky uspořádáme z výsledných děl a fotografií expozici, společně s dílkem vystavíme i fotografii dítěte;
  • seznámíme se s umělcem U. Pothem, prohlédneme si ukázku jeho díla.
3. Teorie

Seznámení s umělcem:

Kdo je Rudolf Němec?

Český umělec řadící se k body-artistům. Věnoval se otiskům oblečených lidských postav. K jeho akcím patří například V beztížném stavu (1967). Zabýval se i psychologickými účinky barvy, experimentoval s fotografiemi i filmem. Realizoval několik krátkých filmů - Silueta, Figura ve čtverci a další. Ukázku z jeho tvorby nalezneme v publikaci Proměny soudobého výtvarného umění (str. 82): V beztížném stavu (1967).

Tematická část

Kytičky:

  • výtvarná činnost;
  • práce pro dvojice;
  • tvorba venku na zahradě, na zemi.

Konkrétní cíl:

  • kultivovat dovednost práce s barvami na netradiční podklad;
  • rozvíjet malířské dovednosti i fantazii a kreativitu při tvorbě s atypickým výtvarným nástrojem - rukama;
  • seznámit se s lidskou postavou a umělcem Rudolfem Němcem;
  • učit se spolupracovat a tvořit ve dvojici.

Pomůcky k motivaci:

  • rozmanité květiny (z louky nebo ze zahrádky);
  • zavařovací sklenice s vodou.

Motivace:

  • přemístíme se na zahradu;
  • rozeběhneme se po trávě, hledáme v ní různé druhy kvítků, pozorujeme jejich tvary, barevnost, velikost;
  • každé dítě utrhne jednu květinu a donese ji učitelce, která ji dá do sklenice s vodou, květiny pojmenujeme;
  • vytvoříme dvojice, jeden ze dvojice se posadí do trávy do tureckého sedu, druhý člen dvojice si klekne a prstem kreslí na záda druhému ze dvojice kytičku;
  • ve dvojici se vystřídáme.

Pomůcky a materiál k výtvarné činnosti:

  • staré oblečení určené k vyřazení včetně pokrývky hlavy (například starý šátek), ponožek a bot (v létě tvoříme naboso);
  • temperové barvy, štětka, sklenice na vodu, plastové kelímky na barvy;
  • bílý karton formátu A1;
  • drobné kamínky;
  • barevné křídy;
  • bezbarvý lak ve spreji.

Příprava k výtvarné činnosti:

  • během vycházky v přírodě nebo na zahradě nasbíráme kamínky;
  • každá dvojice si připraví pracovní místo - na trávu položíme karton a v rozích ho zatížíme nasbíranými kamínky;
  • v kelímcích zředíme barvy s dostatečným množstvím vody.

Metodický postup:

  • první ze dvojice maluje štětkou a temperovými barvami květinu na oblečení - na záda vrstevníka;
  • dítě s namalovanou květinou si lehne na záda na papír a tělo přitlačí k zemi, opatrně vstane, ve dvojicích se vystřídáme, druhý ze dvojice vytvoří obtisk květiny vedle prvního obtisku;
  • ke květinám dokreslíme barevnými křídami trávu, sluníčko, mraky, ptáčka apod., tvoříme louku nebo zahradu;
  • kompozici zafixujeme lakem.

Zakončení:

  • finální díla ponecháme na místě, chodíme společně okolo nich;
  • u každého díla se zastavíme, pozorujeme strukturu barevných otisků, hodnotíme celkovou kompozici díla;
  • posadíme se znovu do trávy a zopakujeme si názvy podzimních květin;
  • o vybrané květině se naučíme básničku;
  • seznámíme se s umělcem R. Němcem, prohlédneme si ukázku jeho díla.
4. Teorie

Seznámení s umělcem:

Kdo je Adriena Šimotová?

Česká umělkyně, která se věnuje malířství, sochařství, grafice i akčnímu umění. Ve své tvorbě je zaměřena na lidskou figuru, vytváří kolážové nebo vypíchané obrazy, figurální šité objekty, používá lidské tělo k otiskům a frotážím. Pracuje i s vrstveným papírem, do něhož dělá brutální zásahy. K jejím dílům, v nichž používá papír atypickým způsobem, patří například Přehnutí (1979). Věnuje se i literární činnosti. Své básně, eseje i deníkové záznamy zahrnula do knihy Hlava k listování (1997). Ukázku díla autorky najdeme v publikaci Proměny soudobého výtvarného umění (str. 152): Sarkofág (1984).

Tematická část

Pestrobarevný had:

  • výtvarná činnost;
  • skupinová práce;
  • tvorba venku - na zahradě, na zemi.

Konkrétní cíl:

  • kultivovat dovednost práce s barvami;
  • rozvíjet fantazii a kreativitu při tvorbě s atypickým výtvarným nástrojem - nohama a dřevěnou špachtličkou;
  • seznámit se s lidskýma nohama;
  • seznámit se s umělkyní A. Šimotovou;
  • učit se spolupracovat a tvořit ve skupině.

Motivace:

  • přemístíme se na zahradu;
  • postavíme se bosí do trávy, rozběhneme se po trávě v zahradě, chvíli běháme, a pak se vrátíme na původní místa;
  • učitelka se postaví naproti dětem, napodobujeme učitelku;
  • uděláme pět kroků dopředu na špičkách a zastavíme se, otočíme se a jdeme zpět na místa po patách, na místě několikrát zadupeme, pak pětkrát poskočíme na místě na levé noze, pětkrát na pravé noze;
  • posadíme se do trávy, prohlédneme si nohy, chodila, prsty na nohou, povídáme si o nohách;
  • zůstaneme ještě sedět, zavřeme oči a posloucháme krátké vyprávění učitelky:

"V jedné pohádkové zemi žijí jenom samí hadi. Všichni hadi mají barevnou kůži s různými vzory a hrdě ji ostatním ukazují. Každý rok pořádají v zemi soutěž o nejkrásnější hadí tělo. Jen jeden had je moc smutný, jeho hadí kůže je pouze bílá. Had se proto rozhodl zajít za čarodějem, aby mu pomohl. A čaroděj mu poradil, aby se vydal do světa lidí a třem dětem pomohl v nesnázích. Tak had učinil, a když se vrátil zpět do hadí říše, čaroděj proměnil jeho kůži. Hadí tělo bylo poseto barevnými lidskými šlápotami."

Potřeby k výtvarné činnosti:

  • prstové barvy, štětka;
  • balicí papír formátu A1, balicí papír formátu A2;
  • nůžky;
  • kbelík s teplou vodou, mýdlo, kartáček;
  • hadry, kamínky;
  • dřevěné špachtličky od nanuků;
  • lepidlo.

Příprava k výtvarné činnosti:

  • na zahradě nasbíráme několik drobných kamínků;
  • učitelka vystřihne z balicího papíru formátu A1 šablonu dlouhého hada, z druhého papíru vystřihne malé šablony chodidel (dle počtu dětí);
  • šablonu hada položíme na betonový podklad a zatížíme ho v rozích kamínky;
  • do blízkosti šablony postavíme kbelík s teplou vodou, mýdlo, kartáč, hadry;
  • učitelka seřízne špachtličky do špičky (pro každé dítě jednu).

Metodický postup:

  • posadíme se okolo šablony hada;
  • malujeme vybranou barvou na chodidla;
  • s namalovanými chodidly se postupně projdeme jedním směrem po šabloně hada, všichni se vystřídáme, zanecháváme na papíře otisky chodidel (dle potřeby postup opakujeme, aby byl had plný barevných šlápot);
  • chodidla si umyjeme vodou, mýdlem a kartáčkem a utřeme je do hadrů;
  • každé dítě si vezme jednu šablonu chodidla a špachtličkou zkusí v šabloně probodnout díru;
  • papírové šablony lepíme mezi barevné šlápoty.

Zakončení:

  • postavíme se okolo hada;
  • pozorujeme struktury barevných šlápot i výtvarné zásahy v papírových šlápotách, obličej hada dokreslí učitelka černým fixem;
  • po návratu do třídy si prohlédneme v atlase několik hadů, všímáme si struktury a barev jejich kůže, hady pojmenujeme.
5. Teorie

Seznámení s umělcem:

Kdo je Dalibor Chatrný?

Český umělec, který rád experimentuje v oblasti kresby i malby. Je autorem různých instalací a grafik. Věnoval se konceptuálnímu umění. V osmdesátých letech dvacátého století se zabýval expresivnějšími výtvarnými problémy, vznikaly kresby přes rozmanité překážky (předměty) nebo kresby na obrovské formáty, barevné strukturální otisky, frotáže, slepotisky, koláže i asambláže. Proslavil se i kresbou oběma rukama najednou. Zabývá se také sochařstvím, vytváří kovové objekty. V jeho tvorbě se projevuje zájem o přírodní jevy, o strukturu a barvy. Příležitostně se věnuje i land-artu nebo knižní ilustraci. Ukázku z jeho tvorby najdeme například v publikaci Proměny současného umění (str. 81): Kresba oběma rukama.

Tematická část

Propletená ptačí hnízda:

  • práce pro jednotlivce;
  • kombinovaná technika;
  • tvorba ve třídě, u stolečků.

Pomůcky k motivaci:

  • barevné stužky, kousky látek, provázky;
  • dřevěné špachtličky;
  • magnetofon, kazeta nebo CD s veselými písničkami;
  • pruh dlouhého balicího papíru;
  • izolepa, voskovky;
  • obrázek ptačího hnízda.

Příprava k motivaci:

  • učitelka přilepí k podlaze (pomocí izolepy) pruh balicího papíru.

Motivace:

  • přemístíme se na koberec a posadíme se do půlkruhu;
  • povídáme si o ptačích hnízdech (jaký mají tvar, z jakého jsou materiálu, kde je můžeme najít apod.), prohlédneme si ptačí hnízdo na obrázku;
  • učitelka se postaví a vezme do obou rukou dva kousky látek, hodí je současně před sebe na koberec, stejný postup opakuje s provázky, se stužkami, pozorujeme pohyb materiálu i pohyb rukou;
  • vezmeme si do obou rukou špachtličky;
  • učitelka pustí kousek písničky, dirigujeme současně oběma rukama i se špachtličkami;
  • postavíme se okolo připraveného papíru na zemi, rozmístíme se podél papíru, vezmeme si do obou rukou voskovky a nakreslíme jimi na papír současně dvě čáry vedle sebe.

Pomůcky:

  • balicí papír formátu A3, bílý karton formátu A4;
  • barevné voskovky;
  • izolepa, lepidlo, štětec, černá tuš, špejle, nůžky;
  • barevná peříčka.

Příprava:

  • připevníme balicí papír ve všech rozích ke stolečku kousky izolepy (aby při kresbě neujížděl);
  • učitelka sváže pro každé dítě provázkem k sobě tři voskovky jiné barvy;
  • učitelka vystřihne z kartonu šablonu ptáčka.

Postup výtvarné činnosti:

  • kreslíme voskovkami oběma rukama zároveň na papír ptačí hnízdo;
  • vyměníme si kreslicí nástroje se sousedem a tvoříme i jinými barevnými voskovkami;
  • obkreslíme si dvakrát na karton šablonu ptáčka a dle obrysu je vystřihneme;
  • dokreslíme ptáčky voskovkami a tuší a špejlí;
  • přilepíme jim na ocasy tři barevná peříčka;
  • ptáčky přilepíme do hnízda.

Obměna:

  • kreslíme čtyřmi nebo pěti voskovkami svázanými k sobě;
  • kreslíme souběžně oběma rukama měkkými tužkami, pastelkami nebo malujeme dvěma štětci či houbičkami na nádobí a barvami;
  • místo ptáčků tvoříme ptačí vajíčka.

Zakončení:

  • výsledná díla zavěsíme na prádelní šňůru nataženou na vhodném místě ve třídě, hodnotíme kompozici, techniku provedení kresby, barevnost;
  • seznámíme se s umělcem D. Chatrným a jeho dílem, podíváme se na obrázek, kdy umělec sám kreslí také oběma rukama najednou (viz. publikace Proměny soudobého výtvarného umění).
6. Teorie

Seznámení s umělcem:

Kdo je Bruce Nauman?

Americký umělec, průkopník body-artu a smyslového umění. Ze svého těla dělá od šedesátých let dvacátého století nástroj výzkumů o umění a identitě umělce. Proslavil se především svými odlitky částí lidského těla - kolen, paží, rukou, uší. Své akce zachycuje kamerami na videozáznam. Zkouší chůzi ve čtveřici, rytmické údery do míče, grimasy apod. V sedmdesátých letech se soustředil na prostor jako téma, kterým filtroval vnímání, ale experimentoval i s filmem, videem, fotkami, písmem, dělal skulptury z kovu, ze dřeva i ze sklolaminátu. Ukázku z jeho díla nalezneme například v publikaci Umění dvacátého století (str. 552): Lived taped video corridor (1968 - 1970), Z ruky do pusy (1967).

Tematický celek

Můj autoportrét:

  • práce pro jednotlivce;
  • modelování;
  • tvorba ve třídě, u stolečků.

Pomůcky k motivaci:

  • obrázky obličejů různých lidí (použijeme obrázky z časopisů).

Motivace:

  • posadíme se na koberec do kroužku;
  • povídáme si o lidském obličeji;
  • prohlédneme si na obrázcích několik portrétů, všímáme si tvarů hlavy, různých nosů, délky vlasů, barev očí apod.;
  • rozdělíme se do dvojic, dvojice se posadí naproti sobě;
  • postupujeme dle pokynů učitelky: sáhneme druhému ze dvojice na nos, na ucho, pohladíme ho po vlasech, po tváři.

Pomůcky a materiál k výtvarné činnosti:

  • modelína;
  • větvičky;
  • barevné chlupaté drátky;
  • nůžky.

Postup:

  • modelujeme z modelíny tvar hlavy s krkem;
  • vymodelujeme nos, pusu, uši, oči a připevníme je k hlavě;
  • obtiskujeme části prstů na místa pro oči i na místa, kde mají být vlasy, otisky zanecháme i na nose, puse, uších, tvářích;
  • na hlavu, tam kde mají být vlasy, vpichujeme kousky větviček a kousky nastříhaných chlupatých drátků.

Obměna:

  • na tvorbu vlasů použijeme párátka, barevné listy či dřevěné špachtličky (velikosti, jaké známe od nanuků);
  • tvoříme jinou část lidského těla - ruku, nohu nebo celou postavu.

Zakončení:

  • nainstalujeme z hlav výstavu;
  • postavíme se okolo expozice a hodnotíme vytvořené autoportréty;
  • připomene si, jaké části má lidská hlava i lidské tělo, zahrajeme si hru "Hlava, ramena, kolena, palce";
  • seznámíme se s umělcem B. Naumanem a jeho dílem.

Použitá literatura:
Ruhrberg - Schneckenburger - Frickeová - Honnef: Umění dvacátého století. Slovart, Praha 2004.
Zhoř, I.: Proměny soudobého výtvarného umění. SPN, Praha 1992.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Petra Vondrová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Vycházka do přírodního prostředí, Školní třída

Nutné pomůcky:

deky,bílý karton formátu A2; kamínky; prstové barvy, štětec, špejle, černá tuš; dva větší umělohmotné kbelíky; hadry, balicí papír formátu A1; barevné voskovky; nůžky, průsvitná izolepa, rozmanité květiny (z louky nebo ze zahrádky); zavařovací sklenice s vodou, prstové barvy, štětka; balicí papír formátu A2; nůžky; kbelík s teplou vodou, mýdlo, kartáček; kamínky; dřevěné špachtličky od nanuků; lepidlo.