Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Alternativní vzdělávání v mateřských školách
Odborný článek

Alternativní vzdělávání v mateřských školách

26. 7. 2004 Předškolní vzdělávání
Autor
PhDr. Kateřina Smolíková

Anotace

Vývoj chápání pojmu alternativní výchovy v předškolní výchově a uplatnění inovativních přístupů u nás po roce 1989

Pojem alternativní mateřské školy je v zahraničí používán od poloviny 70. let pro předškolních zařízení, která v duchu tzv. nového pedagogického myšlení organizovala svoji veškerou činnost na základě respektování osobnosti dítěte ajeho zdravého vývoje.

Toto myšlení významně ovlivnilo práci mateřských škol počátkem našeho století zejména tím, že odmítalo normativní pojetí práce výchovných a vzdělávacích zařízení pro děti předškolního věku s tím, že je (minimálně z hlediska didaktického a metodického) velmi neefektivní.1 V důsledku tohoto myšlení byly v praxi hledány a zkoušeny jiné didaktické a metodické postupy, které by zvýšily efektivitu výchovného působení a dokázaly by děti lépe a přirozeněji (pozitivně) motivovat k vlastnímu vzdělávání a vlastní kultivaci.

Vzniklo tak prakticky orientované pedagogické hnutí, které přineslo do didaktiky a metodiky výchovy a vzdělávání předškolních dětí především aktivitu dítěte, jeho spontánnost, činnost a prožitkovost, které ho měly dovést k poznatkům a vědomostem. Tím se podstatně měnila role učitele i školy. Právě tento činnostní prvek byl motivem, pro který se v 70. letech řada nekonvenčních (alternativních) společenských skupin rozhodla budovat vlastní alternativní pedagogická zařízení.

Pojem alternativní

Pod tímto pojmem byla v zahraničí chápána především odlišnost pedagogického přístupu.2 Postupem času však získal pojem alternativní dvě dimenze: jednu všeobecnou, označující za alternativní všechno jiné, nekonvenční, a druhou odbornou, označující tímto pojmem jen ta zařízení, která splňují určitá kritéria (prioritně didaktická a metodická). Pod pojmem alternativní lze pozorovat např. v oblasti organizace řízení a správy mateřských škol, vnitřní práce mateřských škol a celkového vztahu k dětem značné množství prvků a vlivů, převzatých z praxe reformních a alternativních pedagogických koncepcí a škol.

Mnohé jsou dnes samozřejmostí. Patří mezi ně např. samospráva zařízení, otevřenost komunikace i zařízení, pluralita programů, motivující atmosféra, větší prostor pro samostatnost dětí, respektování vlastního tempa rozvoje nebo partnerský vztah dospělých a dětí. Podle těchto znaků lze říci, že u nás by v současné době bylo možné označit většinu mateřských škol jako pedagogicky alternativní (ve smyslu reformní), neboť v obecné rovině je dnes uplatňují ve svých vzdělávacích programech téměř všechny mateřské školy, byť samozřejmě v různé míře.

V důsledku toho, že již počátkem 90. let přestal být kladen důraz na plnění jednotného Programu výchovné práce pro mateřské školy, je dnes u nás dnes velmi obtížné, resp. prakticky nemožné, najít mateřskou školu, která by pracovala tradičním způsobem Protože Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání respektuje všechny hlavní zásady pedagogického myšlení, označované dříve jako alternativní (reformní), a týká se tedy veškerého proudu vzdělávání, ztrácí pojem alternativa tento původní odborný (didaktický a metodický) význam.3

Inovativní a alternativní

Projekty a programy, které vznikly a rozšiřovaly se u nás po roce 1989 (Škola podporující zdraví, Začít spolu, RWCT apod.) jsou dnes označovány spíše jako inovativní s tím, že jako alternativní jsou u nás vnímány především pedagogické koncepce (vycházející z waldorfské pedagogiky, montessoriovské pedagogiky, pedagogiky jenského plánu, daltonského plánu nebo freinetovské pedagogiky), které představují variabilní vzdělávací nabídku mimo hlavní vzdělávací proud. Existuje celá řada zařízení, která v praxi využívají jen určitých prvků těchto koncepcí.

Současná legislativa i RVP PV umožňuje vytvářet a uskutečňovat vlastní výchovné programy respektující místní podmínky a osobní možnosti učitelek, dětí, rodičů i zřizovatelů. Mateřské školy dnes uplatňují různé formy a metody práce, vznikají rozsáhlejší či menší projekty a programy, které jsou variabilní především metodicky a didakticky. Různí se také svými zřizovateli – může to být stát, resp. obec, církev, soukromá osoba nebo spolek.

Pojem alternativa v předškolním vzdělávání tak znamená především různost, resp. variabilitu v nabídce vzdělávacích cest, pro pedagogy a rodiče pak představuje možnost výběru a vlastní volby.


1 Toto pojetí mělo nahradit východisko předem stanovené normy, která je potom celoplošně závazná pro všechny účastníky výchovného a vzdělávacího procesu.
2 Poněkud jiná byla situace u nás a zároveň i v dalších transformujících se zemích, kde byla státní a veřejnou správou, ale i řadou rychle vzniklých "odborníků", označována za alternativní zejména všechna předškolní zařízení soukromá a církevní (alternativa vůči státním, později veřejným obecním zařízením). Znamená to, že kritéria odlišnosti byla nepedagogické povahy (právní postavení, popř. architektonická úprava, vybavenost tříd apod.).
3 Pokud platil u nás Jednotný program výchovné práce, byly právě ty jiné, resp. postupy a formy, označovány jako postupy (formy, koncepce, metody) alternativní. Dnes je orientace k dítěti samozřejmostí.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Kateřina Smolíková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Téma článku:

Klima školy / třídy