Odborný článek

Krátery v mouce

5. 4. 2016 Předškolní vzdělávání
Autor
Bc. Pavlína Holcová
Spoluautor
Jakub Holec

Anotace

Jednoduchá aktivita pro děti předškolního a raného školního věku, která simuluje vznik kráterů na povrchu planet. Mouka představuje povrch planety, zatímco předměty různých rozměrů a hmotností zase vesmírná tělesa dopadající na povrch planet.

Cíl aktivity: Seznámit děti s tím, jak vznikají krátery a co ovlivňuje jejich výslednou velikost.

Pomůcky a materiály: plastová nádoba, mouka, předměty různé velikosti a hmotnosti (např. oblázek, pingpongový míček, kulička z modelíny apod.), svinovací metr (pravítko)

Úvod: Krátery jsou prohlubně přibližně kruhového tvaru, které vznikají na povrchu těles v planetární soustavě. Mívají různé rozměry a ty největší z nich mohou mít průměr i tisíce kilometrů. Už jste viděli nějaké krátery? Kde je můžete například dobře pozorovat? Co může způsobit vznik kráterů? Co způsobuje, že krátery mají odlišnou velikost?

Popis aktivity:

  • Do přibližně poloviny výšky plastové nádoby (dózy na potraviny) si děti nasypou mouku a protřepáním z mouky vytvoří rovnoměrnou vrstvu.
  • Řekneme dětem, ať si představí, že mouka je povrch planety. Následně si děti budou moci z hromádky vybrat různorodá tělesa přibližně kulovitého tvaru, případně materiály, ze kterých si tělesa vytvoří (např. pingpongový míček, oblázek, modelína, třešeň, marshmallow apod.). Potom vyzveme děti, ať si tělesa seřadí podle velikosti a také podle hmotnosti, čímž si mohou uvědomit, že největší předmět nemusí být zároveň i nejtěžší.
  • Použijeme svinovací metr (pravítko), kterým si od povrchu mouky odměříme výšku 30 centimetrů. Z této velikosti budou děti každé těleso do mouky pouštět tak, aby každé z nich dopadlo do jiné části nádoby.
  • Po opatrném vyjmutí tělesa z mouky pozorujeme vzniklé „krátery“ a necháme děti odpovědět na otázky: Který předmět vytvořil nejširší kráter? Který předmět se zabořil nejhlouběji? Který předmět při svém dopadu vymrštil nejvíce moučného prachu?
  • Po opětovném zarovnání povrchu v nádobě můžeme aktivitu opakovat, tentokrát z jiné výšky. Bude se velikost kráterů lišit v závislosti na výšce, ze které tělesa dopadají na povrch?

Vysvětlíme dětem, že obdobně vznikají i skutečné krátery, jen v jiném měřítku. Místo drobných těles na planety dopadají vesmírná tělesa mnohdy obrovských rozměrů. Dětem přitom nemusí znát pojmy hustota, hmotnost či objem, nicméně i přesto tyto vlastnosti látek uplatňují při zodpovídání položených otázek.

Autor díla: Pavlína Holcová

Literatura a použité zdroje

[1] – RODDY, D. Meteor.jpg. [cit. 2016-3-3]. Dostupný z WWW: [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Meteor.jpg].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bc. Pavlína Holcová

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
5. 4. 2016
Článek popisuje jednoduchou ale zajímavou aktivitu, která je pro děti PŠV vhodná.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů
  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída, Učebna v přírodě