Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Vzdělávací cíle v RVP PV
Odborný článek

Vzdělávací cíle v RVP PV

25. 11. 2004 Předškolní vzdělávání
Autor
PhDr. Kateřina Smolíková

Anotace

Vzdělávací cíle představují jednu z pedagogických kategorií, která je pro tvorbu kurikulárních dokumentů klíčová...

Vzdělávací cíle představují jednu z pedagogických kategorií, která je pro tvorbu kurikulárních dokumentů klíčová.

RVP PV formuluje vzdělávací cíle tak, aby vyhovovaly požadavkům obecné didaktiky1 a zároveň odpovídaly specifice předškolního vzdělávání. V RVP PV jsou cíle stanoveny ve dvou podobách: jako záměry a jako výsledky. Konkrétně jsou to rámcové cíle a záměry, klíčové kompetence, cíle dílčí a očekávané výsledky. Patří ke specifice předškolního vzdělávání, že záměry vyjadřují základní orientaci vzdělávání a výsledky pak obecný předpoklad, jehož nemusí být povinně dosahováno.

V RVP PV jsou zachovány požadavky komplexnosti a konzistentnosti vzdělávacích cílů i jejich přiměřenosti a kontrolovatelnosti a je snahou, aby byly zachovány i v praxi. Z toho důvodu je třeba postupovat následujícím způsobem:

  • RVP PV ukládá učitelce stále sledovat především tři rámcové cíle (záměry). Učitelka by se měla zaměřovat nejen na rozvoj a učení dítěte, ale zároveň na vytváření jeho postojů a hodnotových orientací. Je to cesta, která se nesoustřeďuje na získávání jednotlivých schopností a poznatků, ale na získávání způsobilosti těchto schopností a poznatků prakticky a smysluplně využívat. Je to tedy cesta směřující k vytváření základů kompetencí.

  • K průběžnému naplňování těchto tří rámcových cílů může učitelce pomoci jednoduché, ale promyšlené a cílevědomé plánování a zpětné vyhodnocování vzdělávacího procesu i jeho výsledků. K tomu účelu RVP PV nabízí celou řadu dílčích záměrů i dílčích výstupů, které vyjadřují konkrétnější podobu rámcových cílů využitelnou jako oporu při plánování i realizaci vzdělávacího procesu.

    Neznamená to, že učitelka bude tyto dílčí záměry a výstupy opisovat či odškrtávat, avšak s jejich pomocí by si měla stanovovat konkrétní vzdělávací cíle vlastní (může cíle formulované v RVP PV různě kombinovat, propojovat, konkretizovat, rozpracovávat, rozdělovat, doplňovat, přeformulovávat apod.). Jak obecné nebo konkrétní tyto cíle budou, záleží na každé učitelce. Některá si bude připravovat plán z hlediska cílů podrobnější, jiné bude stačit formulace cílů obecná a zaměří se spíše na průběžnou evaluaci.

  • Plán by měl mít podobu soustavy integrovaných bloků, které přirozeně umožňují pojmout a vyjádřit dostatečnou šíři vzdělávacích záměrů (tj. pokrýt více vzdělávacích oblastí) a zároveň smysluplně propojit poznatky, dovednosti, postoje i hodnoty. Vlastní vzdělávací cíle by měla učitelka formulovat právě v rámci těchto bloků, protože tak mohou být komplexní a konzistentní. Prakticky to znamená, že učitelka by si měla uvědomit, event. poznamenat, čemu všemu chce děti v rámci integrovaného bloku naučit, co chce u dětí rozvíjet a podporovat, jaké poznatky a zkušenosti zprostředkovat, jaké postoje vytvářet, jaké hodnoty přiblížit.

    Ve svém plánu si může učitelka tyto cíle formulovat různě - jako záměry (a je jedno, jestli jako záměr bloku nebo záměr učitelky) nebo jako očekávané výsledky či obojí. Např. hlavním cílem (záměrem) bloku pro adaptační období na začátku školního roku bude pomoci dítěti k tomu, aby bylo způsobilé účastnit se vzdělávání v mateřské škole: adaptovat se na změnu v jeho životě i prostředí, zařadit se mezi ostatní, s uspokojením zde trávit vymezený čas, komunikovat, účastnit se aktivně nabízených činností, přijmout určitá pravidla vzájemného styku i pravidla v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti, seznámit se s nabídkou činností (s programem, co všechno bude dítě v mateřské škole dělat) apod.

    Zároveň se může zamyslet nad vzdělávacím přínosem, resp. nad tím, jaké konkrétní výsledky může u dětí předpokládat: k čemu by měly děti dospět, co by se měly v průběhu bloku naučit zvládnout apod. (např. znát jména kamarádů, poznat si své věci, vyznat se ve školce i na zahradě, komunikovat bez zábran, začlenit se do společných činností, prosazovat se s ohledem na druhé apod.). Jsou to soubory dílčích kompetencí odpovídající konkrétním podmínkám a situacím a přiměřené možnostem a potřebám konkrétních dětí. Cíle v ŠVP PV (TVP PV) tak splňují požadavek přiměřenosti.

  • Vzdělávací práce i její výsledky by měly být také kontrolovatelné. Dnes hovoříme o evaluaci, která se stává nezbytnou součástí práce učitelky. Znamená to, že o co učitelka méně důkladně plánuje dopředu, o to větší váhu a smysl má důkladná evaluace, monitorování, vyhodnocování a stanovování dalšího postupu průběžně, tzv. "za pochodu". Takováto kontrola může probíhat zcela přirozeně a neformálně, na základě běžných projevů dětí. Znamená to všímat si těchto projevů a na tyto projevy průběžně reagovat.

    Vlastní hodnocení by mělo zůstat v úrovni integrovaného bloku. Není třeba systematicky kontrolovat výkony všech dětí v jednotlivých nabídnutých činnostech a hodnotit, zda děti splnily činnost (reprodukovaly text, zazpívaly písničku apod.) či nikoli. To by znamenalo návrat k úkolu. Pokud se má hodnocení zaměřovat na postupné vytváření kompetencí, resp. na vyhodnocování toho, zda a jaký postup v nabývání kompetencí děti dělají, zda se posouvají vpřed či nikoli, je dostačující, aby učitelka po ukončení bloků na základě průběžného sledování běžných projevů dětí zvážila a vyhodnotila, zda, v čem a jakou měrou se kompetence dětí posunuly a na základě toho stanovila další postup. Ponechme stranou, že po skončení bloku učitelka většinou zpětně zjistí, že děti v rámci bloku - a tedy za určitou dobu jeho průběhu - získaly daleko více, než se původně předpokládalo.

    Takovéto všeobecnější zhodnocení by mělo učitelku upozornit na to, zda některé z dětí nevykazuje některé zřetelnější či atypické charakteristiky ve svém rozvoji a učení či dlouhodobější problémy ve vzdělávacích pokrocích (postup je málo zřetelný či žádný).

    Na základě průběžného sledování dětí by učitelka měla po určitých etapách či v různých časových intervalech provádět také systematické hodnocení individuálního postupu v učení jednotlivých dětí. Toto hodnocení individuálních vzdělávacích pokroků je něco jiného, než sledování "výkonů" a jejich hodnocení (porovnávání ve vztahu k nějaké normě). Znamená to, že učitelka nezhodnotí jednorázově, jak dítě zazpívalo jednu určitou písničku, ale všímá si, jak dítě projevuje svou hudebnost v různých situacích, např. jak intonuje, dodržuje a vyjadřuje rytmus apod., sleduje, zda a jak se dítě zlepšuje, rozvíjí a zdokonaluje, jak v nabývání kompetencí postupuje. Pokud se nevyskytují obtíže a problémy ve vývoji a postupu v učení, stačí hodnotit vývoj a postup dítěte v učení zevrubně. Pokud jsou problémy a nepravidelnosti, je třeba kontrolovat dítě důsledněji, hodnotit častěji a věnovat jeho rozvoji a učení individuální cíleně odpovídající péči.

Samostatná a tvořivá práce se vzdělávacími cíli je jednou z podstatných novinek RVP PV. Aby vzdělávání dětí předškolního věku bylo účinné, nemělo by být svazováno do přesně vymezeného a propracovaného jednotného schématu. Vyžaduje určitou volnost, profesionální nadhled, tvůrčí přístup, jistou dávku improvizace a pružnosti. Znamená to, že přesné a podrobné plánování cílů i činností tak, jak bývalo běžnou praxí (viz Program výchovné práce či univerzální časově tematické plány) by mělo být nahrazeno plánováním jednodušším, plány obecnějšími, které poskytují učitelce potřebnou volnost, které jsou průběžně dotvářeny, upravovány a operativně doplňovány na základě průběžných evaluačních aktivit.

Při tvorbě plánu není třeba složitě formulovat, vypisovat, podrobně rozpracovávat a rozepisovat ani cíle, ani činnosti. Jde o to uvědomovat si jejich smysl a vidět mezi cíli a činnostmi přirozené i logické souvislosti, vztahy, vazby a posloupnosti. Učitelka nemusí svou cílevědomou práci vždy začínat u vzdělávacích cílů, může začít také od tématu, popř. od konkrétních činností a postupně pak dospět ke stejnému celku.

Vhodným způsobem vzdělávací práce, který odpovídá požadavkům obecné didaktiky i specifice didaktiky předškolního vzdělávání, je práce na základě integrovaných bloků.

Práce učitelky je cílevědomá a smysluplná, cíle formulované v rámci bloku mohou být dostatečně komplexní, konzistentní, přiměřené i kontrolovatelné. Jsou usměrňující, řídí práci učitelky, ale nesvazují ji a neomezují v individualizaci a v tvořivosti, neboť zůstávají otevřené. Učitelka skutečně a smysluplně vede děti ke kompetencím bez zbytečného a podrobného rozpracovávání úkolů, složitého formulování a přílišného psaní.


1 Z hlediska obecné didaktiky mají být vzdělávací cíle formulovány tak, aby byly komplexní, konzistentní, přiměřené a kontrolovatelné.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Kateřina Smolíková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

RVP / ŠVP