Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Angličtina metodou Montessori: jak začít?
Odborný článek

Angličtina metodou Montessori: jak začít?

21. 12. 2010 Předškolní vzdělávání
Autor
Ing. Erika Vangorová

Anotace

Cílem tohoto příspěvku je pomoci těm, kteří začínají s výukou angličtiny metodou Montessori, vytvořit celoroční plán výuky s jasnými výstupy. Kromě plánu tento článek popisuje také základní strukturu vyučovací hodiny.

Cílem tohoto příspěvku je inspirovat ty, kteří  začínají s výukou anglčtiny jako cizího jazyka metodou Marie Montessori. Článek popisuje plán výuky vhodný pro vzdělávání dětí ve věku od 3 do 6 let. Kromě výuky cizího jazyka tento program zahrňuje také  poznávání cizích kultur a obeznamování dětí s tradicemi v anglicky mluvících zemích. Plán je flexibilní, protože bere v úvahu také situace, kdy do skupinové výuky, například ve školkách anebo v mateřských centrech, nastoupí v průběhu školního roku nové dítě bez jakýchkoliv znalostí cizího jazyka. Navíc se také stává, že děti navštěvují školku jenom tři dny v týdnu, proto je důležité, aby výuka nebyla příliš náročná, ale zároveň musí zaujmout všechny děti. V průběhu své praxe jsem vypozorovala, že nejlepším způsobem, jak udržet pozornost děti a zároveň vytvořit zajímavé hodiny, je zpívání písniček, při kterých se děti učí zábavnou formou. Písně vybírám tak, aby souvisely s probíranými tématy, ale beru ohled také na to, co se dětem líbí a o co projeví větší zájem, jelikož „Následuj mně“ je mottem Montessori výuky. Navíc v hodinách čtu hodně pohádek, některé i sama vymýšlím a učím děti hrát různé stolové a pohybové hry s využitím angličtiny. Součástí mých hodin je i výtvarná a dramatická výchova s využitím prstových maňásků. Některé hry jsem popisovala v článku „Montessori: náměty pro anglický jazyk“.

Jelikož teorie Montessori klade důraz na předem připravené prostředí, děti mají ve školce „Anglický koutek“, kde se nacházejí materiály související s výukou a děti mají možnost si kdykoliv půjčit materiál, o který mají zájem („na čem chtějí dělat“). Materiály v průběhu školního roku obměňuji, abych udržela pozornost a zájem dětí.

Základní výuka probíhá na elipse, trvá 30 až 45 minut a zjednodušená struktura hodiny se skládá ze tří základních částí, ale jednotlivé aktivity trvají 3 až 8 minut, v závislosti na věku dětí. Počet dětí v jedné skupině by se jím měl také orientovat. Ze zkušenosti vím, že i tříleté děti jsou schopné pracovat 45 minut, ale jednotlivé aktivity nesmí trvat déle než 5 minut a je potřeba střídat klidové aktivity s pohybovými. Na jednu učitelku je ideální počet 6 dětí, ale pokud jsou děti starší pěti let, je možné jejich počet zvýšit na 10 až 12. Hodina začíná zpíváním písničky „Hello!“, kdy pozdravíme všechny přítomné děti. Jako alternativu písničky se dá použít i hra s míčem, kdy si děti kutálejí míč a zdraví se. Po úvodní písni si zaspíváme ještě tak dvě další, v rámci opakování. V druhé části hodiny se věnujeme nové slovní zásobě, kdy striktně dodržuji zásady třífázové výuky jazyka. Následuje nová písnička anebo nová pohádka. Ve třetí části hodiny hrajeme pohybové hry anebo nacvičujeme divadlo (krátké scénky související s příběhem), přičemž opakujeme slovní zásobu, jak novou, tak i tu z předešlých hodin. Nakonec si zaspíváme píseň „Goodbye!“ a děti si vezmou domů obrázky k vybarvování, které souvisejí s tématem hodiny. U intenzivní výuky je možné zahrnout do hodin i kalendář, kdy se děti seznamují s částmi dne, pojmenovávají dny v týdnu, jednotlivé měsíce, roky a počasí. Výuka může být intenzivní, to znamená každý den, anebo jednou až tříkrát týdně, kdy je potřeba většinu času v hodinách věnovat opakování už přebrané látky, aby si děti dobře zafixovaly všechny výrazy.

V září se věnujeme tématu podzimu, děti se učí pozdravit a představit se v angličtině a počítat do pěti. V říjnu s věnujeme základním barvám, počítání do deseti. V listopadu k základním barvám přibudou další, děti počítají do patnácti. V prosinci se věnujeme tématu vánoc, zpíváme koledy a vyrábíme vánoční ozdoby a pozdravy a děti se učí počítat do dvaceti. V lednu se učíme o zimě, zimních sportech a zimním oblečení. V únoru se učíme o ovoci, zelenině a ostatních potravinách. V březnu se věnujeme tématu „Moje oblíbená knížka“, se kterým souvisejí známé pohádky, jako například „O Červené Karkulce“ a pohádkové postavičky, které se děti učí pojmenovávat anglicky. V dubnu se děti učí pojmenovat anglicky členy rodiny a části těla. V březnu nebo dubnu se věnujeme také tématu Velikonoc. V květnu se učíme o zvířatech, která žijí na farmě, v zoo a v džungli. V červnu se věnujeme tématu letního oblečení, letních sportů a letních prázdnin.

Je velice důležité, aby učitel nebo rodič v domácím vzdělávání obeznamoval děti s novou slovní zásobou v nějakém dětem blízkém kontextu a v průběhu jedné hodiny dětem představil maximálně šest nových slov. Každá hodina musí také zahrnovat opakování z předešlých hodin a jednotlivé hodiny by měli na sebe plynule navazovat. Je vhodné spojit zpívání písniček s pohybem, učitel může také zvážit použití hudebních nástrojů, já osobně je v hodinách nepoužívám.

Pevně věřím, že tento článek pomůže těm, kteří začínají s výukou angličtiny metodou Montessori a také těm, kteří zvažují využití této metody, připravit kvalitní program výuky s jasným cílem. Více o pedagogice Montessori je k dispozici na internetových stránkách Společnosti Montessori, kde je také uveden seznam literatury o Montessori v češtině.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ing. Erika Vangorová

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
21. 12. 2010
Příspěvek nabízí zajímavou inspiraci výuky angličtiny metodou Montessori.

Hodnocení od uživatelů

Dagmar Csatová
21. 12. 2010, 17:48
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Ocenila bych nějakou praktickou ukázku např. jednoduchého PL, se kterým autorka pracuje, bližší informaci/popis " třífázového modelu" ( E-U-R?) učení atd. DC
Jana Kneřová
22. 12. 2010, 12:24
Přidávám se k Dagmar. Bylo by možné takovou praktickou ukázku uložit v naší Wiki, v sekci sborovna, přípravy na výuku: http://wiki.rvp…na_vyuku
Petra Pešová
29. 1. 2011, 18:06
Dobrý den, děkuji za příspěvek. prosím, popište, čím se liší popsaná výuka od "klasické" metody. Děkuji,PP
Erika Vangorová
18. 2. 2011, 19:50
Dobrý den, od "klasické" metody se MM odlišuje asi především tím, že děti se učí vlastním tempem, sami se mohou rozhodnout, jestli se aktivně zapojí na aktivitach, například zpívání. To znamená, že je poměrně běžné, že děti nižšího věku jsou ze začátku jenom "pozorovatelé", mladší děti se učí od starších kamarádů. Důraz je také kladen na podporu "senzitivních" fáz dítěte:např. když je tématem ovoce, součástí výuky je "ochutnávka" ovoce (i se zavřenýma očima), dělení na sladké a kyselé, atd. Součástí výuky je hodně podnětů, pohyb. her a informací z oblasti přírody a okolního světa dětí. Samozřejmě, že se tyto principy dají využít i v "klasické" třídě.
Simona Helmová
30. 3. 2023, 15:48
Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Je možné informace z tohoto článku citovat v diplomové práci, pokud se bude jednat o nepřímou citaci?
Děkuji

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Komunikativní kompetence
  • domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci
  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Obrázky, reálie, anglické písně a říkanky pro děti, pohádky, příběhy pro ďěti