Domů > Spomocník > Odborné vzdělávání > Přírodní látky
Odborný článek

Přírodní látky

25. 2. 2011 Odborné vzdělávání Spomocník
Autor
PhDr. Václav Pumpr, CSc.
Spoluautoři
Václav Pumpr, CSc.
Jan Maršák,

Anotace

Jedná se o desátý díl seriálu článku Motivace žáků ve výuce chemie SOŠ pomocí úloh z běžného života. Článek obsahuje zadání kratší i širší verze úlohy č. 1–16, včetně uvedení správného řešení obou verzí těchto úloh. Dále článek obsahuje i úlohy pro využití ve výuce.

Jak pracovat s úlohami ve výuce

Na začátku je třeba uvést, že třídní kolektivy se velmi liší, stejně jako žáci v nich, a přístup k nim tudíž musí být velmi individuální. Proto nelze sestavit jeden univerzální soubor úloh a volit stejný postup zadávání úloh.

Předkládáme proto soubor úloh, vesměs úloh otevřených, které jsou (prozatím) uspořádány do sedmi tematických celků, které kopírují RVP a zároveň představují logické doplnění učebnic Základy přírodních věd: Chemie a Základy přírodních věd: Ekologie a životní prostředí. Uvádíme i několik postupů, jak lze úlohy ve výuce aplikovat.

Tam, kde je to možné, jsou úlohy uváděny ve dvojí verzi. V první, stručné, ve které je zadání formulováno pomocí několika málo vět, a ve druhé rozsáhlejší, ve které již samotné zadání představuje jeden z motivačních prvků. Jedná se totiž o jakýsi stručný dialog se žákem. Všechny úlohy jsou opatřeny řešením pro usnadnění práce vyučujícího. Řešení jsou věcně správná, i když někdy ne zcela komplexní, protože jsme byli vedeni snahou je formulovat v úrovni možných žákovských vědomostí a schopností.

A jaké jsou tedy varianty aplikace úloh ve výuce?

Varianta pro prospěchově „slabší“ nebo méně aktivní třídy

Pro třídy, kde žákovské výkony nejsou příliš dobré nebo přes veškeré snahy nejsou žáci příliš aktivní, můžeme kratší variantu otázek úloh použít k výkladu. Výklad je zahájen položením jednoduché otázky, na kterou vyučující sám odpovídá, k čemuž mu napomáhá uvedené řešení. Otázka má zejména přitáhnout pozornost k probíranému tématu, motivovat žáky pro poslech daného tématu, které jsou tak schopni propojit s vlastní zkušeností. Naše pedagogická zkušenost ukazuje, že pokud se vyučovací hodina začne takto položenou otázkou, zájem žáků se zvýší.

Další možností je kratší varianty úloh využít ke krátké diskuzi (max. 10 minut) se žáky. Postřehli jsme totiž, že žáci (bez ohledu na prospěch a aktivitu) v daném věku velmi rádi diskutují a mají na věci často i vyhraněný názor, pokud se jedná o téma, které je jim známé (z médií, z bezprostředního okolí, z doslechu). Diskutuje-li se např. o obnovitelných a neobnovitelných zdrojích energie, protože ve zprávách právě mluvili o tom, že si opět za elektřinu připlatíme a rodiče tudíž nemůžou koupit upgrade jakéhosi softwaru, o poškození gumy stěračů na ojetých autech, které sice nemohou řídit (sic!), ale ze záhadného důvodu si toho všímají, nebo proč nedokážou rychleji zhltnout tu hnusnou polívku v jídelně, aby už mohli vysmažit ze školy (dle jejich slov), seznáte, že v diskuzi zaslechnete tu a tam i pro výklad využitelné odpovědi, které se velmi blíží realitě skutečného života. A nejen to, zjistíte, že žáci v některých případech uplatňují informace, které jim byly ve výuce zprostředkovány. Těchto informací není sice zpravidla mnoho a nepřispějí zcela k vyřešení problému, poskytnou ale určité vodítko vašeho vlastního výkladu.

Pokud upozorníte na fakt, že na cestě k rozřešení problému přispěli i žáci a svou argumentací podpořili výklad, cítí se být součástí výkladu a ve většině referují o tom, že tento způsob výuky i z hlediska zapamatování si informací považují za prospěšný. Stále ještě ale velmi převažuje nutnost vašeho vlastního výkladu, který opřete o některou z informací, jež vyplynula z diskuze. To je také důvodem toho, proč by diskuze neměla přesahovat shora uvedený časový limit.

Varianta pro prospěchově „silnější“ nebo více aktivní třídy

Širší a kratší verze úloh lze využít ke společnému hledání řešení se žáky. Pedagogická situace se velmi podobá předchozí diskuzi, ale žákům je poskytnut větší časový prostor pro vyřešení problému. Postup začíná tím, že je žákům dán určitý časový rámec nepřesahující 5 minut pro zamyšlení se nad daným tématem, a pak je učitelem zahájena diskuze. Vhodnými dotazy směřujícími k řešení úlohy usměrňuje učitel žáky k dosažení cíle. Pokud se vývoj v řešení nikam neposouvá, může učitel poskytnout tu informaci, která je pro posun v poznání nutná a nechat žáky posléze tuto informaci využít pro další postup řešení úlohy. Vyučující sám musí posoudit, ve kterém stadiu začíná upadat žákovský zájem. V tuto chvíli (i přesto, že úloha nebyla zcela dořešena) je správný okamžik shrnout dosavadní informace přispívající k řešení problému a sdělení správného řešení úlohy. Žáci podobně jako v předchozím případě pozitivně vnímají možnost participace na výuce.

Další možností je úlohy využít jako podklad pro hodnocení ve výuce. Zde existují dvě varianty. První varianta je zadání širší verze úlohy k samostatnému domácímu řešení jednomu nebo dvěma žákům. Ti přednesou před třídou jimi navržené řešení úlohy. Učitel potom zhodnotí jejich postup a řešení koriguje. Druhou variantou je zadání úlohy dvojici žáků opět pro domácí zpracování. Žáci si vybírají úlohy podle svého zájmu (viz tabulky pro zadávání úloh ve třídě). Princip je takový, že žáci vytvoří dvojice a každé dvojici je dán nakopírovaný seznam úloh. Jakmile si dvojice vybere, hlásí vybranou úlohu učiteli, který úlohu „zablokuje“ pro ostatní dvojice (podle principu "kdo dřív přijde, ten dřív mele"). Už tato aktivita je pro žáky poměrně zábavná. Dvojice potom dostanou časový interval pro domácí vyřešení úlohy. Své závěry dvojice prezentují v k tomu speciálně vyčleněné hodině (vhodné například při uzavírání určitého tematického okruhu). Hodnocení provádí nejen vyučující, ale také „oponentní“ trojice k tomu vybraných žáků. Žáci v závěru mohou a nemusí být oceněni příslušnou známkou.

(Tabulky pro úlohy jsou připraveny pro skupiny úloh počínající kapitolou 3.)

  1. Úvod do studia chemie
  2. Chemické látky a jejich směsi
  3. Voda a vzduch
  4. Chemické prvky
  5. Oxidy
  6. Anorganické kyseliny a hydroxidy
  7. Soli anorganických kyselin
  8. Uhlovodíky
  9. Deriváty uhlovodíků
  10. Přírodní látky
  11. Chemie v životě

 


 

Přírodní látky

Kratší verze úlohy 1

Jaká látková koncentrace glukózy v krvi člověka se považuje za „normální“? Jak se nazývá nemoc, při níž mají někteří lidé vyšší koncentraci glukózy v krvi, než je koncentrace považovaná za normální, a jak se tito lidé musí chovat?

Širší verze úlohy 1

a) Když máme hodně peněz, jsme rádi. Když máme hodně nemovitostí, jsme rádi. Když máme hodně glukózy v krvi, moc rádi nejsme. Spíše vůbec. Když jí máme nedostatek, taky to není úplně v pořádku. Prostě aby se člověku dobře dařilo, měl by mít glukózy tak „akorát“. Jenže co je to akorát? Jaká koncentrace glukózy v krvi člověka se považuje za standardní, tedy normální? Najděte tuto informaci v odborné literatuře nebo na internetu.

b) Jak se nazývá onemocnění, při kterém mají lidé vyšší koncentraci glukózy v krvi, a jak se tato nemoc projevuje?

c) Uveďte některá základní pravidla pro chování lidí při jejich onemocnění touto chorobou.

d) Proč si lidé nemocní diabetem (cukrovkou) zavádějí (aplikují) inzulín (látka bílkovinné povahy) přímo do krve a nepožívají ho ústy?

Řešení

a) Za „normální“ se u člověka považuje koncentrace glukózy v krvi, odebrané „nalačno“, 3,3–6,0 mmol/dm³.

b) Při dlouhodobější vyšší koncentraci glukózy v krvi se začne projevovat nemoc nazývaná diabetes mellitus – lidově cukrovka. Rozeznáváme dva typy tohoto onemocnění. Diabetes I. typu, kdy je úplný nedostatek inzulínu v krvi, a diabetes II. typu, při kterém je relativní nedostatek inzulínu v krvi. V počátcích onemocnění se nemoc nijak zásadně neprojevuje, později může přijít zvýšený pocit žízně, častější močení a úbytek hmotnosti. Pokud se ale choroba neléčí, může později docházet k poškození ledvin, zraku, gangréně (sněti) končetin a dalším zdravotním komplikacím.

c) Lidé s diabetem II. typu se léčí zejména nasazením specifické formy diety doprovázené užíváním určitých typů léků. Lidé s diabetem I. typu musí držet přísnou dietu a aplikovat si do krve inzulín, který v organismu pomáhá regulovat koncentraci glukózy.

d) Inzulín (látka bílkovinné povahy) by se v kyselém prostředí žaludku (podobně jako jiné bílkoviny) rozkládala a stávala tak neúčinnou.

Kratší verze úlohy 2

K „umělé“ výživě organismu se ve zdravotnictví někdy používají infuze glukózy (lidově kapačky). Běžně se používá 5% roztok glukózy, což představuje roztok o látkové koncentraci glukózy 0,28 mol/ dm³.

a) Zjistěte si rozmezí hodnot koncentrace glukózy, kterou považují lékaři při ranním odběru krve „nalačno“ za „normální“, a uveďte, zda se při infuzi aplikuje roztok glukózy koncentrovanější nebo zředěnější, než je v krvi ráno „nalačno“.

b) Kolik balení 5% infuze o objemu 0,5 l by pro vás bylo potřeba, jestliže byste měli dostat celkem 0,7–0,8 g  glukózy na jeden kilogram vaší tělesné hmotnosti. (Předpokládejte hustotu infuzního roztoku 1,0 g/cm³.)

c) Proč se infuzní roztok nechává do těla pomalu „odkapávat“ (několik hodin) a proč se neaplikuje rychleji?

Řešení

a) Hodnoty koncentrace glukózy v krvi (odebrané „nalačno“) se považují za „normální“, jestliže se pohybují v rozmezí 3,3 mmol/dm³ až 6,0 mmol/dm³. Jelikož koncentrace glukózy v námi uvažovaném infuzním roztoku je 0,28 mol/ dm³ – tedy 280 mmol/dm³, je roztok glukózy v infuzním roztoku mnohokrát koncentrovanější. (Poznámka: Infuzní roztoky glukózy mohou být nejen 5%, ale i např. 10%, 20%.)

b) Předpokládejme, že hmotnost vašeho těla je 64 kg.
Nejmenší potřebná hmotnost glukózy je 64 . 0,7 g = 44,8 g.
Maximální potřebná hmotnost glukózy je 64 . 0,8 g = 51,2 g.
Hmotnost glukózy přijaté při infuzi by měla být pro vás v rozmezí 44,8–51,2 g.

Za výše uvedeného předpokladu o hustotě infuzního roztoku, má infuzní roztok glukózy objemu 500 cm³ hmotnost 500 g. V tomto roztoku je  tedy rozpuštěno 0,05 . 500 g = 25 g glukózy.

Z výše uvedených výpočtů vyplývá, že by vám stačila dvě půllitrová balení 5% infuzního roztoku glukózy.

c) Kdyby se do organismu vpravil infuzní roztok glukózy příliš rychle, nestačila by se většina dodávané glukózy v organismu průběžně spotřebovávat a její koncentrace v krvi by stoupla na hodnoty, které by mohly vést k jeho kolapsu, popř. až ke smrti (viz úloha a, kde jsme spočítali rozdíl v koncentracích glukózy v krvi a v infuzním roztoku.)

Kratší verze úlohy 3

Co se ve zdravotnictví nazývá fyziologický roztok a kdy se aplikuje?

Řešení

Fyziologický roztok je obvykle nazýván 0,9% roztok chloridu sodného NaCl ve vodě. Fyziologický roztok se používá např. při dehydrataci organismu. Při velikém vyčerpání organismu se buď používá také jen výše uvedený roztok chloridu sodného, nebo speciální roztok, který obsahuje kombinaci rozpuštěného chloridu sodného a glukózy.

Kratší verze úlohy 4

Uveďte alespoň tři zdroje živočišných a tři zdroje rostlinných tuků.

Širší verze úlohy 4

Máloco hýbe lidským životem tak, jako správné způsoby stravování. Za mého dětství bylo kojení skoro nepřípustné, od malinka jsme dostávali ovocné šťávy a v roce dostal člověk pomalu knedlo vepřo zelo, aby pěkně rostl. Teď byste s takovou výživou dítěte u doktora neobstáli. Vybavuji si také přednášku o prospěšném vlivu bílé mouky na lidské zdraví – jinými slovy knedlíky, buchty, vdolky, to byla ta správná volba. No a nedávno jsem se dozvěděl, že má otec vysoký cholesterol, že tedy bude třeba něco udělat s těmi tuky. Ale jak vlastně tuky podle původu můžeme rozdělit a co jsou jejich zdroje?

Řešení

Tuky můžeme rozdělit podle původu na rostlinné a živočišné. Zdrojem živočišných tuků mohou být tedy vepři, drůbež, ale také mléko. Zdrojem tuků rostlinných potom např. olivy, řepka olejná, slunečnice.

Kratší verze úlohy 5

Dokážete kvalifikovaně odhadnout (s využitím informací získaných z literatury, popř. z internetu), jakou část denních zdrojů energie (bílkoviny, sacharidy, tuky) by náš organismus měl mít z tuků přijímaných v potravě?
A jakou část z těchto zdrojů by měly zaujímat živočišné tuky?

Řešení

Tuky jsou spolu s bílkovinami a sacharidy jednou ze základních živin a pro náš organismus a jsou nezbytně důležité. V naší stravě by měly tvořit 30–35 % z celkového denního příjmu energie.

Pouze 1/3 by měla být hrazena tuky živočišnými, a to jak v podobě zjevné (máslo, sádlo, škvarky, slanina, lůj), tak v podobě skryté (uzeniny, tučné maso, tučné mléčné výrobky, sušenky, dorty). (Toto množství však často nevědomky překročíme právě kvůli skrytým živočišným tukům.)

Kratší verze úlohy 6

Který ze dvou nabízených 100 g sýrů obsahuje méně tuků a je tedy vhodnější např. pro redukční dietu? Své rozhodnutí zdůvodněte.

a) Sýr obsahující 40 % sušiny, v níž je 45 % tuků.

b) Sýr, který obsahuje 50 % sušiny, v níž je 40 % tuků.

Širší verze úlohy 6

Známe to skoro všichni, po Vánocích anebo před prázdninami, kdy jedno i druhé pohlaví touží vypadat opravdu „sexy“, začíná celá řada lidí starostlivě pozorovat svá nebezpečně se vzdouvající břicha a rostoucí boky. A pokud to už nepozorujeme na sobě a ani nás to valně nezajímá, pak nás příslušně „masíruje“ reklama. A to by bylo, aby si „samoposilovací“ stroj, zázračnou mastičku nebo nápoj na zhubnutí někdo nekoupil! Ale jak nám radí dietologové, klíč je ve složení našeho jídelníčku a pohybu. Takže teď přijde ta zapeklitá otázka. Stojíte u regálu a máte za úkol koupit sýr, který bude vhodnější pro držení diety. Který ze dvou následujících nabízených sýrů, každý o hmotnosti 100 g, obsahuje méně tuků? Své rozhodnutí zdůvodněte.

a) Sýr obsahující 40 % sušiny, v níž je 45 % tuků.

b) Sýr, který obsahuje 50 % sušiny, v níž je 40 % tuků.

Řešení

Méně tuku obsahuje sýr označený a)

Zdůvodnění:

Sýr označený a) obsahuje ve 100 g 40 g sušiny a v ní 18 g tuků.
Sýr označený b) obsahuje ve 100 g 50 g sušiny a v ní 20 g tuků.

(Rozhodující není tedy jen hmotnostní zlomek tuků v sušině, ale stejně důležitá je také hodnota hmotnostního zlomku sušiny v sýru.)

Kratší verze úlohy 7

Hodnoty ve druhém sloupci tabulky udávají hmotnost bílkovin a ve třetím sloupci hmotnost tuků ve 100 g potravin. Čím méně tuku daná potravina obsahuje, tím je pro lidský organismus výhodnější. Seřaď potraviny do nevyplněné tabulky od nejvýhodnější (číslice 1) po nejméně výhodnou (číslice 5).

Potravina

Bílkoviny (g/100g)

Tuky (g/100g)

1) Vaječný bílek

11,1

0,2

2) Tuňák

22,1

7,8

3) Mandle

17,5

52,4

4) Ementál

28,2

28,4

5) Sójové maso

45

2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1)

 

2)

 

3)

 

4)

 

5)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na internetu vyhledejte dalších 5 potravin, které obsahují málo tuků.

Řešení

1)

Vaječný bílek

2)

Sojové máslo

3)

Tuňák

4)

Ementál

5)

Mandle

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Málo tuků obsahují také např. měkký tvaroh, jogurty light, chléb, těstoviny, rýže, maso z holuba, bažanta, hovězí zadní (vařené), candát, filé z tresky, většina ovoce a zeleniny.

Kratší verze úlohy 8

Člověk využívá stále více tzv. biotechnologie. Ty vyžívají k získávání potřebných produktů činnosti mikroorganismů, např. kvasinek.
Uveďte alespoň 5 výrobků získávaných pomocí biotechnologií.

Širší verze úlohy 8

Člověk otevře noviny nebo zapne televizi a začne se to tam hemžit slovem „bio“. Biopotraviny, biopaliva, bioprodukty, biofarmy, bioobchody, biospotřebitelé, biotechnologie. Člověku z toho jde hlava kolem a jde rychle hledat do ledničky alespoň biojogurt, aby držel prst na tepu doby. Co jsou biotechnologie? Uveďte alespoň pět produktů pocházejících z využití těchto biotechnologií.

Řešení

„Biotechnologie je jakákoli technologie, která využívá biologické systémy, živé organismy nebo jejich části k určité výrobě nebo k jejich přeměně či k jinému specifickému použití.“ Tak je to napsáno v mezinárodní úmluvě o biodiverzitě Organizace spojených národů. Tyto technologie využívají zpravidla nižších organismů pro účely potravinářství, medicíny, ale také v zemědělství. Takovým dobrým příkladem může být např. využití kvasinek¨v potravinářství. Nebo využití specifických druhů bakterií pro likvidaci odpadů.

Produkty biotechnologií jsou například: pivo, vinný ocet, sýry, chléb, víno, bioplyn.

Kratší verze úlohy 9

Přišli byste na to, proč se sacharidům dříve někdy říkalo nesprávně uhlohydráty nebo dokonce uhlovodany? (Nápověda: chemický vzorec glukózy je C6H12O6, sacharózy C12H22O11.)

Řešení

Zcela nesprávně lze výše uvedené vzorce napsat formálně tak, jakoby sacharidy byly sloučeniny uhlíku a vody – tedy C6(H2O)6 a C12(H2O)11.

Kratší verze úlohy 10

Proč je nutné zelené rostliny zalévat v zimě méně a na jaře a v létě více?

Širší verze úlohy 10

Babička je velká pěstitelka rostlin. Má zahradu a i v domácnosti se člověk přes kytky skoro přeráží. Bez Rad ptáka Loskutáka a Receptáře prima nápadů babička považuje víkend za promarněný, pokud ovšem nesklízí plody své práce na zahradě a nezavařuje je. Zdá se ovšem, že přes zimu se zahradě tolik nevěnuje a raději peče ze zmrazeného ovoce různé dobroty. V souvislosti s tím mě napadlo: Proč je nutné zelené rostliny zalévat v zimě méně a na jaře a v létě více?

Řešení

Rostlina na jaře a v létě nejen odpaří více vody, ale také v ní mnohem intenzivněji probíhá fotosyntéza, při níž je voda jednou z výchozích látek. Důkazem je v tomto období velký růst rostlin. (Když většinu rostlin zaléváme hodně i v zimě, „uhnívají“ jim kořeny a „vadnou“.)

Kratší verze úlohy 11

Přibližně 15–20 % energetické hodnoty přijímané potravy by měla být v bílkovinách (energetická hodnota 1 g bílkovin je 17 kJ), což představuje asi 0,8–1,2 g bílkovin na 1 kg optimální tělesné hmotnosti denně. Například muž s hmotností 70 kg potřebuje denně cca 56–84 g bílkovin. Kvalifikovaně odhadněte, zda vaše týdenní strava obsahuje potřebné množství bílkovin, nebo máte jejich příjem nižší, popř. vyšší. Z čeho bude váš odhad vycházet?

Řešení

Budete uvažovat svou optimální tělesnou hmotnost v kilogramech (číselně tato hmotnost odpovídá cca počtu centimetrů vaší výšky minus 100) a potom hlavně kolik zkonzumujete za týden masa (ve všech podobách), vajec, sýrů, tvarohu, luštěnin, sóji, popř. dalších potravin.

Podle převládajících potravin ve vašem jídelníčku si v literatuře nebo na internetu najděte obsah bílkovin v těchto potravinách a odhadněte, kolik jich za týden zkonzumujete. Vypočtěte si také, kolik byste měli za týden průměrně zkonzumovat bílkovin, a porovnejte tuto hodnotu s jejich kvalifikovaně odhadnutým skutečným příjmem.

Kratší verze úlohy 12

Při redukci (snížení) tělesné hmotnosti lidí je nutné vzít v úvahu tzv. glykemický index potravin.

a) Na internetu a v odborné literatuře vyhledejte, co udává, jaký má význam a případně další informace.

b) Doma nebo v obchodě najděte 5 potravin s různým glykemickým indexem a uveďte, které podle glykemického indexu jsou nejlepší při redukci zvýšené tělesné hmotnosti („nadváhy“).

Řešení

Ad a) Glykemický index je číslo, které udává procentový rozdíl ve vzestupu glykémie vyvolané danou potravinou k hladině glykémie vyvolané glukózou. Vychází se z hodnoty glykemického indexu glukózy, která má dohodnutou hodnotu 100. Stručněji a jednodušeji – glykemický index udává schopnost potraviny zvýšit hladinu glukózy v krvi. Vyjadřuje tedy také, jak rychle se potraviny tráví a přeměňují na glukózu – zdroj naší energie. Čím rychleji je jídlo obsahující sacharidy stráveno, tím vyšší má glykemický index. Podle tohoto indexu má glukóza (nejjednodušší sacharid) hodnotu 100 a u všech ostatních potravin se jejich glykemický index vztahuje k tomuto číslu.

(Požijeme-li potraviny, které se rychle a ve větší míře přemění na glukózu, je do krve ze slinivky břišní vyplaveno velké množství inzulínu. To vede k následnému prudkému snížení hladiny cukru v krvi. Navíc u inzulínu trvá poněkud déle, než se jeho vyplavování do krve omezí, popř. zastaví. Výsledkem je velmi intenzivní pocit hladu, který má člověk snahu okamžitě utlumit, a to čímkoliv.)

Ad b) Například: Smažené hranolky (95), med (90), pšeničná mouka (85), sacharóza – řepný cukr (75), těstoviny celozrnné (65), bílá dlouhá rýže (60), fazole bílé (30), fazole zelené (30), čočka hnědá (30), jablko (30), čočka zelená (22), loupaný hrách (22), ořechy vlašské (20), zelenina kořenová, neslazené zeleninové saláty a houby (10).

Z uvedeného je patrné, že při redukci nadváhy je potřeba konzumovat přednostně celozrnné výrobky, luštěniny, ovoce a zeleninu. Zajímavé také je, že v glykemickém indexu je značný rozdíl mezi vařenými bramborami a bramborami pečenými a hranolky. (Vaření brambor probíhá při nižší teplotě, a tedy škrob v nich přítomný je méně narušen a v těle se rozkládá pomaleji.)

Kratší verze úlohy 13

Jak vysvětlíte, že grog (směs rumu „tuzemáku“ a horké vody) připravený s malým kouskem másla

a) vydrží ve stejné nádobě déle horký.

b) že po chvíli obsahuje více ethanolu než stejně připravený grog bez přídavku másla?

Širší verze úlohy 13

Nad zasněženou chalupou se snáší vločky sněhu, někdo má za sebou celodenní maratón jízdy na snowboardu nebo lyžích, jiný zase celý den pobytu u televize. Pokud jsou tito sportovci nebo lenoši zletilí, rozhodně se rádi zahřejí něčím onačejším, jak říkával dědeček popíjející grog, tedy směs rumu (tuzemáku) a horké vody. Dědeček byl gurmán a dával si do této směsi ještě malý kousek másla. Prý aby mu to vydrželo „dýl teplý“ a mělo to „větší grády“.

a) Jak vysvětlíte, že dědečkův grog s přídavkem másla vydržel déle teplý než ten samý grog v té samé nádobě (tedy o stejném objemu i koncentraci)?

b) Jak je možné, že grog po nějaké chvíli obsahuje víc ethanolu než grog bez přídavku másla, tedy má „větší grády“.

Řešení

a) Tuk má menší hustotu než voda, v níž se nerozpouští, a tak vyplave na hladinu nápoje a vytvoří souvislou vrstvu. Zabraňuje tak odpařování ethanolu a vody (s velkým skupenským teplem vypařování), a tedy i ochlazování nápoje.

b) Souvislá vrstvička tuku na hladině nápoje zabraňuje odpařování ethanolu.

Kratší verze úlohy 14

Jak vysvětlíte, že v kuchyni bez zařízení pro odsávání par nad sporákem jsou stěny mastné i daleko od sporáku, kde se vaří?

Širší verze úlohy 14

Zeptejte se jakékoli hospodyňky, co nerada uklízí. Určitě řekne – kuchyň. Je to úmorná práce. Jen odřete špínu ze sporáku a dlaždiček za ním, máte pocit, že je vyhráno. Ale ouha, i dál od sporáku máte prach smíchaný s mastnotou a utírá se to fakt špatně. Jak je ale možné, že i ve větších vzdálenostech od sporáku jsou plochy mastné?

Řešení

Při vaření potravin se uvolňuje vodní pára, která s sebou „strhává“ i trochu mastnoty. Ta částečně kondenzuje na stěnách i daleko od sporáku. Voda ze stěn pak časem vyschne, ale tuk z větší části zůstane.

Kratší verze úlohy 15

Pokrmový olej patří mezi hořlavé látky. Při neopatrné přípravě smažených pokrmů se může stát, že olej na pánvi vzplane. Z následujících způsobů hašení (po vypnutí zdroje tepla) vyberte nevhodnější.
(Zakroužkuje písmeno u správné odpovědi.)

A   zalití hrnkem vody
B   posypání hořícího obsahu moukou
C   přikrytí těsnící kovovou nebo skleněnou pokličkou
D   zakrytí suchou bavlněnou utěrkou

Řešení

C

Kratší verze úlohy 16

Zpracujte zdůvodněný návrh pro starostu (primátora) obce, kde žijete, co by bylo potřeba zajistit, aby ve vaší obci bylo čistší ovzduší.

X.

 


Úlohy

Jména a datum prezentace

1

a) Když máme hodně peněz, jsme rádi. Když máme hodně nemovitostí, jsme rádi. Když máme hodně glukózy v krvi, moc rádi nejsme. Spíše vůbec. Když jí máme nedostatek, taky to není úplně v pořádku. Prostě aby se člověku dobře dařilo, měl by mít glukózy tak „akorát“. Jenže co je to akorát? Jaká koncentrace glukózy v krvi člověka se považuje za standardní, tedy normální? Najděte tuto informaci v odborné literatuře nebo na internetu.

b) Jak se nazývá onemocnění, při kterém mají lidé vyšší koncentraci glukózy v krvi, a jak se tato nemoc projevuje?

c) Uveďte některá základní pravidla pro chování lidí při jejich onemocnění touto chorobou.

d) Proč si lidé nemocní diabetem (cukrovkou) zavádějí (aplikují) inzulín (látka bílkovinné povahy) přímo do krve a nepožívají ho ústy?

 


2

K „umělé“ výživě organismu se ve zdravotnictví někdy používají infuze glukózy (lidově kapačky). Běžně se používá 5% roztok glukózy, což představuje roztok o látkové koncentraci glukózy 0,28 mol/ dm³.

a) Zjistěte si rozmezí hodnot koncentrace glukózy, kterou považují lékaři při ranním odběru krve „nalačno“ za „normální“, a uveďte, zda se při infuzi aplikuje roztok glukózy koncentrovanější nebo zředěnější, než je v krvi ráno „nalačno“.

b) Kolik balení 5% infuze o objemu 0,5 l by pro vás bylo potřeba, jestliže byste měli dostat celkem 0,7–0,8 g  glukózy na jeden kilogram vaší tělesné hmotnosti. (Předpokládejte hustotu infuzního roztoku 1,0 g/cm³.)

c)  Proč se infuzní roztok nechává do těla pomalu „odkapávat“ (několik hodin) a proč se neaplikuje rychleji?

 


3

Co se ve zdravotnictví nazývá fyziologický roztok a kdy se aplikuje?

 


4

Máloco hýbe lidským životem tak, jako správné způsoby stravování. Za mého dětství bylo kojení skoro nepřípustné, od malinka jsme dostávali ovocné šťávy a v roce dostal člověk pomalu knedlo vepřo zelo, aby pěkně rostl. Teď byste s takovou výživou dítěte u doktora neobstáli. Vybavuji si také přednášku o prospěšném vlivu bílé mouky na lidské zdraví – jinými slovy knedlíky, buchty, vdolky, to byla ta správná volba. No a nedávno jsem se dozvěděl, že má otec vysoký cholesterol, že tedy bude třeba něco udělat s těmi tuky. Ale jak vlastně tuky podle původu můžeme rozdělit a co jsou jejich zdroje?

 


5

Dokážete kvalifikovaně odhadnout (s využitím informací získaných z literatury, popř. z internetu), jakou část denních zdrojů energie (bílkoviny, sacharidy, tuky) by náš organismus měl mít z tuků přijímaných v potravě?
A jakou část z těchto zdrojů by měly zaujímat živočišné tuky?

 


6

Známe to skoro všichni, po Vánocích anebo před prázdninami, kdy jedno i druhé pohlaví touží vypadat opravdu „sexy“, začíná celá řada lidí starostlivě pozorovat svá nebezpečně se vzdouvající břicha a rostoucí boky. A pokud to už nepozorujeme na sobě a ani nás to valně nezajímá, pak nás příslušně „masíruje“ reklama. A to by bylo, aby si „samoposilovací“ stroj, zázračnou mastičku nebo nápoj na zhubnutí někdo nekoupil! Ale jak nám radí dietologové, klíč je ve složení našeho jídelníčku a pohybu. Takže teď přijde ta zapeklitá otázka. Stojíte u regálu a máte za úkol koupit sýr, který bude vhodnější pro držení diety. Který ze dvou následujících nabízených sýrů, každý o hmotnosti 100 g, obsahuje méně tuků? Své rozhodnutí zdůvodněte.

a) Sýr obsahující 40 % sušiny, v níž je 45 % tuků.

b) Sýr, který obsahuje 50 % sušiny, v níž je 40 % tuků.

 


7

Hodnoty ve druhém sloupci tabulky udávají hmotnost bílkovin a ve třetím sloupci hmotnost tuků ve 100 g potravin. Čím méně tuku daná potravina obsahuje, tím je pro lidský organismus výhodnější. Seřaď potraviny do nevyplněné tabulky od nejvýhodnější (číslice 1) po nejméně výhodnou (číslice 5).

Potravina

Bílkoviny (g/100g)

Tuky (g/100g)

1) Vaječný bílek

11,1

0,2

2) Tuňák

22,1

7,8

3) Mandle

17,5

52,4

4) Ementál

28,2

28,4

5) Sójové maso

45

2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1)

 

2)

 

3)

 

4)

 

5)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na internetu vyhledejte dalších 5 potravin, které obsahují málo tuků.

 


8

Člověk otevře noviny nebo zapne televizi a začne se to tam hemžit slovem „bio“. Biopotraviny, biopaliva, bioprodukty, biofarmy, bioobchody, biospotřebitelé, biotechnologie. Člověku z toho jde hlava kolem a jde rychle hledat do ledničky alespoň biojogurt, aby držel prst na tepu doby. Co jsou biotechnologie? Uveďte alespoň pět produktů pocházejících z využití těchto biotechnologií.

 


9

Přišli byste na to, proč se sacharidům dříve někdy říkalo nesprávně uhlohydráty nebo dokonce uhlovodany?   (Nápověda: chemický vzorec glukózy je C6H12O6, sacharosy C12H22O11.)

 


10

Proč je nutné zelené rostliny zalévat v zimě méně a na jaře a v létě více?


11

Přibližně 15–20 % energetické hodnoty přijímané potravy by měla být v bílkovinách (energetická hodnota 1 g bílkovin je 17 kJ), což představuje asi 0,8–1,2 g bílkovin na 1 kg optimální tělesné hmotnosti denně. Například muž s hmotností 70 kg potřebuje denně cca 56–84 g bílkovin. Kvalifikovaně odhadněte, zda vaše týdenní strava obsahuje potřebné množství bílkovin, nebo máte jejich příjem nižší, popř. vyšší. Z čeho bude váš odhad vycházet?

 


12

Při redukci (snížení) tělesné hmotnosti lidí se je nutné vzít v úvahu tzv. glykemický index potravin.

a) Na internetu a v odborné literatuře vyhledejte, co udává, jaký má význam a případně další informace.

b) Doma nebo v obchodě najděte 5 potravin s různým glykemickým indexem a uveďte, které podle glykemického indexu jsou nejlepší při redukci zvýšené tělesné hmotnosti („nadváhy“).

 


13

Nad zasněženou chalupou se snáší vločky sněhu, někdo má za sebou celodenní maratón jízdy na snowboardu nebo lyžích, jiný zase celý den pobytu u televize. Pokud jsou tito sportovci nebo lenoši zletilí, rozhodně se rádi zahřejí něčím onačejším, jak říkával dědeček popíjející grog, tedy směs rumu (tuzemáku) a horké vody. Dědeček byl gurmán a dával si do této směsi ještě malý kousek másla. Prý aby mu to vydrželo „dýl teplý“ a mělo to „větší grády“.

a) Jak vysvětlíte, že dědečkův grog s přídavkem másla vydržel déle teplý než ten samý grog v té samé nádobě (tedy o stejném objemu i koncentraci)?

b) Jak je možné, že grog po nějaké chvíli obsahuje víc ethanolu než grog bez přídavku másla, tedy má „větší grády“.

 


14

Zeptejte se jakékoli hospodyňky, co nerada uklízí. Určitě řekne – kuchyň. Je to úmorná práce. Jen odřete špínu ze sporáku a dlaždiček za ním, máte pocit, že je vyhráno. Ale ouha, i dál od sporáku máte prach smíchaný s mastnotou a utírá se to fakt špatně. Jak je ale možné, že i ve větších vzdálenostech od sporáku jsou plochy mastné?

 


15

Pokrmový olej patří mezi hořlavé látky. Při neopatrné přípravě smažených pokrmů se může stát, že olej na pánvi vzplane. Z následujících způsobů hašení (po vypnutí zdroje tepla) vyberte nevhodnější.
(Zakroužkuje písmeno u správné odpovědi.)

A   zalití hrnkem vody
B   posypání hořícího obsahu moukou
C   přikrytí těsnící kovovou nebo skleněnou pokličkou
D   zakrytí suchou bavlněnou utěrkou

 


16

Zpracujte zdůvodněný návrh pro starostu (primátora) obce, kde žijete, co by bylo potřeba zajistit, aby ve vaší obci bylo čistší ovzduší.


Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Václav Pumpr, CSc.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Klíčové kompetence:

  • Odborné vzdělávání
  • Klíčové kompetence LM
  • Kompetence k řešení problémů
  • volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve;