Domů > Odborné články > Odborné vzdělávání > Postsekundární odborné vzdělávání
Odborný článek

Postsekundární odborné vzdělávání

9. 7. 2013 Odborné vzdělávání
Autor
Alena Nová

Anotace

Ve prospěch postsekundárního odborného vzdělávání hovoří zejména silné spojení s trhem práce, užší spolupráce se zaměstnavateli a uspokojení poptávky lidí, kteří nechtějí nebo nemohou absolvovat delší akademické programy. Současnou situací tohoto systému vzdělávání, který v ČR poskytují hlavně vyšší odborné školy, se zabývá publikace OECD Post-Secondary Vocational Education and Training.

Požadavky trhu práce se v posledních letech mění, zaměstnání častěji vyžadují kombinaci oborově specifických kvalifikací a všeobecných kompetencí, které zaměstnancům umožňují efektivně komunikovat, řešit problémy a získávat nové znalosti a dovednosti. V důsledku tohoto vývoje se v mnoha zemích OECD zvyšuje stupeň dosaženého vzdělání. Programy postsekundárního odborného vzdělávání (dále PSOV) jsou obvykle zařazeny mezi sekundárními a delšími akademickými postsekundárními programy. Instituce PSOV obvykle nefigurují v globálních žebříčcích vysokých škol, které se více zaměřují na výzkum, přitahují studenty a učitele s nejlepšími výsledky a poskytují přístup k prestižním zaměstnáním. PSOV je často považováno za druhou volbu a za méně atraktivní než vysokoškolské vzdělávání, přesto se v mnoha zemích rychle rozvíjí. Napomáhá k tomu především silné spojení s trhem práce a užší spolupráce se zaměstnavateli. Školy PSOV se zaměřují na poptávku zaměstnavatelů po vyšších profesních a odborných kvalifikacích a na zájem lidí, kteří nevstupují do akademických studijních programů, o vyšší vzdělávání. Poskytovatelé PSOV jsou poptávkou vedeni k tomu, aby vytvářeli silná spojení s místními podniky, pokryli i vzdálené oblasti a věnovali se méně majetným studentům. Systémy PSOV se zaměřují buď na přípravu mladých lidí pro specifická povolání, nebo na zvyšování kvalifikace a přeškolování pracovních sil, popř. spojují oba úkoly dohromady. V některých zemích se rozdělení mezi akademickými na výzkum orientovanými programy a PSOV postupně stírá.

Prostupnost vzdělávacích systémů

Dobře fungující cesty a spolupráce mezi PSOV a delšími akademickými programy jsou důležitými předpoklady pro přechod mezi různými stupni vzdělávání a pro zlepšení možnosti celkového postupu ve vzdělávání. Přechod může být ovšem problematický, protože kvalifikace PSOV jsou někdy univerzitami považovány za nedostatečné pro přijetí do delších akademických programů a absolventi mohou být vyzváni ke splnění dodatečných kritérií. V některých zemích (např. v Dánsku) je obvykle při přechodu z profesních bakalářských do magisterských programů vyžadováno doplnění dalších kurzů. Ve Skotsku byl rozšířen přístup absolventů programů krátkého cyklu do programů bakalářského stupně prostřednictvím dohod o uznávání studia, avšak míra uznávání dosažené kvalifikace se na různých skotských univerzitách liší, zejména přístup do prestižnějších institucí zůstává omezen.

V USA a Kanadě je přechod v rámci postsekundárního vzdělávání obvykle možný v závislosti na kurzech, které studenti absolvovali během předchozích etap studia, a na obsahu pravidel a podmínek přechodu.

Pro zlepšení spolupráce mezi PSOV a delšími akademickými programy a prostupnosti mezi nimi je třeba zajistit, aby terciární vzdělávání efektivně integrovalo PSOV a poskytlo mu jasnou roli, umožnit vyvážený rozvoj akademického vzdělávání a profesních programů a vytvořit průchodné cesty mezi PSOV a akademickými programy.

Pramen: Post-Secondary Vocational Education and Training. Pathways and Partnerships. Paris: OECD, 2012. ISBN 9789264097551. http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/education/post-secondary-vocational-education-and-training_9789264097551-en


Systémy postsekundárního odborného vzdělávání

Španělsko

PSOV je poskytováno v rámci „vyššího“ odborného vzdělávání a přípravy (OVP). Uchazeči jsou přijímáni na základě studijních výsledků, nevyžaduje se předchozí pracovní zkušenost. Odborná praxe je povinnou součástí studijního programu, školné se neplatí. Tato forma vzdělávání je určena hlavně pro počáteční přípravu ke vstupu na trh práce.

Švýcarsko

Vzdělávací systém zahrnuje několik stupňů PSOV, univerzity aplikovaných věd navíc poskytují profesní bakalářské programy. Hlavním úkolem PSOV je umožnit lidem, kteří již vstoupili na trh práce, získat vyšší úroveň kvalifikace v určité oblasti a stavět přitom na jejich současných znalostech a vzdělání. Při vstupu do programů dalšího vzdělávání jsou vyžadovány relevantní pracovní zkušenosti.

Dánsko

Systém PSOV se věnuje jednak počátečnímu odbornému vzdělávání, jednak zvyšování kvalifikace dospělých. Profesní akademie organizují dvouleté diplomové studium, vysoké školy poskytují profesní bakalářské programy. Vzdělávání je realizováno jak v denním studiu (bezplatně), tak v paralelním systému vytvořeném pro dospělé (studenti platí školné). Pro přijetí k prezenčnímu studiu není třeba mít praxi, kombinované studium vyžaduje relevantní profesní zkušenost. Odborná praxe je povinná pouze v programech denního studia.

USA

Ve Spojených státech, podobně jako v některých dalších anglicky mluvících zemích, neexistuje samostatné odborné vzdělávání na středoškolské úrovni. Odborné vzdělávání a příprava jsou poskytovány hlavně v rámci postsekundárního vzdělávání, a to zejména v tzv. Community Colleges. Univerzity souběžně s tím nabízejí širokou škálu akademických nebo profesních programů v délce čtyř nebo dvou let a řadu kratších programů. V USA, stejně jako např. v Koreji a Kanadě, platí velká většina studentů v postsekundárním vzdělávání (včetně PSOV) školné.


Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 2, číslo 2/2013, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://nuv.cz/publikace-a-periodika/vzdelavani-2-2013.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Alena Nová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.