Minimálně v souvislosti s blížící se možností maturovat z informatiky v rámci společné části maturitní zkoušky v roce 2012/2012 vyvstává otázka velikosti hodinové dotace informatiky (IKT) v rámci RVP a potažmo ŠVP. Otázkou je, zda a jak bude tato maturitní zkouška probíhat, nicméně nutnost rozvíjení informační (počítačové) gramotnosti je neoddiskutovatelná.
S jistým zjednodušením se dá říci, že minimální hodinová dotace IKT (Informatika a informační a komunikační technologie [2], Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích [3]) je čtyři hodiny. Je tato hodinová dotace dostatečná? Na tuto otázku se nedá jednoznačně odpovědět. Velmi záleží, co si stanovíme jako hodnoticí kritérium. Státní maturitu? Předmět a naplnění cílových kompetencí? Celkový rozvoj informační a počítačové gramotnosti?
Začněme pohledem na předmět (ať se jmenuje jakkoli). Pokud se podíváme na výsledky vzdělávání tak, jak je definuje RVP, jsou čtyři hodiny jistě dostatečné. Můžeme dumat nad konkrétní náplní, rozsahem, zaměřením, ale domnívám se, že k žádným propastným rozdílům ve srovnání s jinými předměty nedochází. Bavím se čistě o středoškolském vzdělávání, obrovským problémem je role a rozsah informatiky v základním vzdělávání [1], o čemž bude řeč níže.
Pokud se podívám na informatiku na střední škole pohledem státní maturity [4], ani zde nevidím velký problém. Samozřejmě pokud budu vycházet ze státní maturity ověřující výsledky vzdělávání definovaného RVP. A tedy zkoušky, jejíž obsah je průnikem požadavků středoškolských RVP. Informatika má hodinovou dotaci obdobnou dalším volitelným zkouškám (s výjimkou matematiky, jejíž zařazení do volitelné zkoušky je čistě politický problém, bez návaznosti na celospolečenské požadavky).
Obě výše uvedené tvrzení přehlížejí jeden obrovský problém, a to je trestuhodná hodinová dotace informatiky (Informační a komunikační technologie [1]) na základní škole. Optikou státní maturity – na občanský či přírodovědný základ jsou žáci ZŠ připravování minimálně desítkou hodin, na informatiku hodinou jedinou. (Nevěnuji se prvnímu stupni, tímto by se popsaný problém pouze znásobil.) Spoléhat se zde na mezipředmětové vazby nemá smysl. Pokud nejsou kvalitní, nejsou k ničemu. Pokud jsou kvalitní, podporují všechny uvedené oblasti.
Optikou výuky IKT – v jiných předmětech učitel na SŠ opakuje, rozšiřuje, doplňuje, propojuje znalosti a dovednosti nabyté na ZŠ. V informatice učitel dostane naprosto nesouměrný vzorek žáků (disponibilní hodiny vytvoří obrovské rozdíly mezi školami). Středoškolský učitel tedy spíše doplňuje, než by opakoval a rozšiřoval. A daleko více opravuje: nedostatky, špatné návyky, které si žáci přinesli ze základní školy. A neházejme zde vinu na učitele základních škol. Pokud chtějí při směšné hodinové dotaci naplnit očekávané výstupy, musí se dopustit obrovských zjednodušení. Pokud se budou opravdu věnovat práci s informacemi, autorským právem, typografickými pravidly, kde najdou čas na ovládání tabulkového, textového a prezentačního SW? Nenajdou, žáci jej využívají živelně a osvojují si špatné návyky. Lepší situace není ani ve školách, kde se zaměří na ovládání SW – žáci jsou schopni efektivně tvořit formálně nesprávné výstupy.
Očekávané výstupy v RVP pro základní vzdělávání považuji za výborné. Jako středoškolského učitele by mne velmi potěšilo, kdyby přicházeli žáci, kteří je naplňují. Realita však pokulhává, při dané hodinové dotaci nelze jinak. Domnívám se, že toto jsou důvody, proč mají středoškolští pedagogové (minimálně já určitě) problém s hodinovou dotací ve světle středoškolských výstupů a státní maturity.
Výše uvedené souvisí i s celkovým rozvojem informační (počítačové) gramotnosti žáků na střední škole. Pokud by ze ZŠ přicházeli žáci splňující výstupy na úrovni „klasických“ předmětů (zeměpis, přírodopis, občanská nauka), je dotace IKT na „běžné střední škole“ zbytečně velká. Pokud by žáci ovládali základní kancelářský SW, dokázali vyhledávat a zpracovávat informace (a to vše v souladu s normami a zákony), je možno (troufnu si říci i záhodno) většinu učiva integrovat do jiných předmětů. A informatiku zařadit mezi „klasické“ předměty zabývající se zvyšováním kompetencí v informačních a komunikačních technologiích, a ne předmětem postaveným na dovednosti ovládání konkrétních (v dané době na škole existujících, ale po odchodu do praxe zastaralých) aplikací.
Velká část z kompetencí požadovaných v rámci IKT výstupů by se dala smysluplně integrovat do matematiky, češtiny, společenských věd, odborných předmětů, … Vždy jsem si přál, aby se estetické zásady publikování učily ve výtvarném oboru, matematické funkce v tabulkovém editoru v matematice a podobně. Momentálně je učitel informatiky v postavení Brouka Pytlíka – učení všeho druhu. Samozřejmě zde narážíme na přípravu budoucích učitelů na VŠ. Kde by byla potřebná větší reakce na soudobé trendy, zvláště v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi.
Shrnutí? Dotace IKT na středních školách je (bez ohledu na kontext) v pořádku. Celkové pojetí výuky však určitě ne. Pokud se zaměříme jen na střední školu, tak je jistě řešením zvýšení hodinové dotace a předmět opravující, integrující. Za daleko rozumnější považuji výraznou úpravu hodinové dotace na základních školách, aby se efektivně daly naplnit očekávané výstupy. Věnovat větší péči kvalitním základům, než řešit, jak opravovat, přeučovat. Na střední škole pak v daleko větší míře integrovat informační technologie do výuky dalších předmětů. A ano vyvolá to pravděpodobně tlak na lepší materiálně-technické vybavení školy, „běžných“ tříd, zázemí, výsledkem však bude větší efektivita. A hlavně žáci, kteří nebudou středoškolskou informatiku vnímat jako předmět, na který se jednou týdně naučí, ale jako jednu z dalších gramotností. A možná potom zjistíme, že práce s počítačem jako předmět je na střední škole zbytečná. A v předmětu se žáci budou věnovat významu SaaS a ne významu tabulátoru.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.