Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > Participace u nás i v Evropě
Odborný článek

Participace u nás i v Evropě

1. 2. 2012 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Mgr. Jiří Zajíc
Spoluautor
Martina Strašáková

Anotace

V článku přinášíme pohled na různé způsoby i roviny účasti mladých lidí na utváření veřejné sféry - tedy participace - jak u nás, tak na Slovensku a v Moldavii. A k tomu jeden konkrétní příklad toho, že i takový "úvod do participace" může být docela zábavný.

Mezinárodní projekt "Learn to make decisions: Increasing Youth Participation in Civic Life"

     Cílem tohoto projektu podpořeného nadací Open Society Found, je zvýšit povědomí o formách participace dětí a mládeže v oblasti neformálního vzdělávání prostřednictvím výměny příkladů dobré praxe organizací ze čtyř odlišných zemí. Účastníky projektu jsou zástupci českých, slovenských, ukrajinských a moldavských organizací pracujících s dětmi a mládeží v oblasti neformálního vzdělávání. Výběr zemí je záměrný. Dva členové Evropské unie s komunistickou minulostí, Česká republika a Slovenská republika, v nichž se v poslední době stále více klade důraz na zapojení mladých lidí do veřejného života, a dvě země se sovětskou minulostí, Moldavsko a Ukrajina, v nichž působí organizace evropského rozměru, ale i organizace stále ještě sovětského charakteru.

     Koncem minulého roku proběhla jeho jedna etapa, kterou mělo na starosti oddělení zahraniční spolupráce Národního institutu dětí a mládeže MŠMT, konkrétně Míša Tužilová, Gábina Kynclová a Martina Kratochvílová. 25 účastníků si během čtyř dnů nejen leccos poslechli, ale také si řadu věcí vyzkoušeli naživo. Měli totiž lektory nad jiné povolané, kteří pracují soustavně s maldými lidmi - a ti by jen poslouchat nevydrželi. 

     Jedním z nich byl i František Havlín z Agory CE, obecně prospěšné společnosti založené s nizozemskou podporou, jejímž posláním je posilovat proces demokratizace naší společnosti.  A tak jsem nejprve poněkud zevrubněji vyzpovídal jeho:

      Agora CE je dodavatelem kurzů i pro náš projekt Klíče pro život. Jak jste se v tom angažoval Vy?
     Agora měla na starosti dvě témata – „Mediální výchova a medializace“ a pak „Participace“. Já jsem se podílel na obou jak organizačně, tak obsahově. Organizačně jsem připravoval některé semináře. Obsahově jsem měl na starosti oblasti, které se týkají zapojování mládeže. Prezentoval jsem jeden náš projekt – „Cestou do parlamentu“ – který ostatně je na programu i dnes. Je to debatní program pro středoškoláky.

     Jaké máte dosavadní zkušenosti ze seminářů projektu KPŽ?
    Pro mě – při setkání s projektem KPŽ – bylo překvapující, kolik lidí se kolem mládeže „točí“, a je ochotno věnovat i svůj čas a energii většinou úplně dobrovolně dětem a mladým lide, jsou do toho nadšení a dělají tam úžasné věci. Pro ně doufám byly ty námi připravované semináře inspirativní, naučili se na nich i novým formám, jak právě tuto aktuální tématiku s mladými lidmi sdílet. Co se týče mladých lidí – ti mají dnes spoustu informačních zdrojů a možností ....

      ... to jistě, ale jde o to, jak je dokáží využít . Náš výzkum na téma „Participace a informovanost“ ukázal, že těch, kteří se skutečně aktivně ve prospěch „věcí veřejných“ někde zapojují, je velmi málo.
     Já to nevidím jako specifický problém mladých lidí. Když se podíváme na celou společnost, tak zájem o ty veřejné záležitosti, pokud do toho nebudeme počítat zájem čistě mediální a debaty v hospodě, je nízký. U mladých lidí tam hraje jistě roli i to, že mají dnes řadu na první pohled atraktivnějších nabídek. Tady je třeba vsadit na tu Masarykovskou „drobnou práci“ a doufat, že aspoň část mladých, zejména studentů, se přece jen angažovat bude. My máme například velmi dobrou zkušenost ze spolupráce se skupinou Inventura demokracie (podpořenou v programu Mládež v akci, o níž jsme přinesli článek v prázdninovém čísle Zvěstí). To jsou prostě takové ostrůvky pozitivní deviace. Takoví lidé vždycky budou menšina.

      Výzkumy ovšem ukazují, že ve srovnání s počátkem 90. let ten zájem celkově klesá. Čemu to přičítáte?
     Na to jsme tady dnes už na semináři narazili. Když má společnost méně problémů, tak se lidé začínají věnovat víc soukromým záležitostem a nemají tak silnou tendenci angažovat se veřejně. Mohu to srovnávat se situací v Moldavsku, Gruzii či dalších místech na východ od nás, kde máme také své programy a kde je situace ještě podstatně méně stabilnější než u nás a jejich problémy si ani nedovedeme představit. A tam je aktivita mladých lidí ve snaze se zapojit do veřejných záležitostí značná. My jsme z toho hlediska taková spokojená společnost ... v něčem.

      Právě, že jen v něčem. Vždyť míra nespokojenosti s politikou a vůbec veřejnými záležitostmi je u nás obrovská. Navíc jsou tu jasné neřešené problémy – korupce, soužití s Romy – jen tak namátkou.
     Jedna věc je podle mě ta verbální nespokojenost, a druhá skutečná životní úroveň. Alespoň většinově se u nás zatím lidé mají dobře a užívají si to. Současně třeba kolem korupce vznikají teď různé iniciativy – i v podnikatelském prostředí. Co se týče soužití s Romy – pokud bychom za angažovanost pokládali i demonstrace ve Šluknovském výběžku, tak zapojení místních obyvatel rozhodně malé nebylo. Byť samozřejmě můžeme diskutovat o tom, zda právě toto je ten typ zapojené, o který je třeba stát.

      Jaký z projektů, které nyní má Agora na starosti, pokládáte za zvlášť důležitý nebo nosný?
     Dlouhodobě prosazuji ty projekty, které jsou zaměřené na mladé lidi, protože je obtížnější měnit zvyky a způsoby jednání u starších generací. Když se pracuje se středoškoláky – což je naše důležitá cílová skupina – tak je člověk může přece jen víc ovlivnit, nastartovat u nich jiný způsob myšlení. Když se nás podnikatelé, které žádáme o podporu, ptají, jaký máme ten výsledný produkt, tak není snadné to pro ně popsat uchopitelným způsobem, ale jsou to stručně řečeno informovaní a kriticky uvažující mladí lidé. A pokud takových mladých lidí bude dostatek, tak to nepochybně nám všem, celé společnosti do budoucna značně pomůže.

     Přišlo ovšem i na zahraniční hosty, byť s Jarmilou Lipkovou z Centra volného času Junior v Banské Bystrici bylo možné se bavit česky:
      Jak si myslíte, že mladí lidé na Slovensku skutečně rozumí – co to je participace, co se jim otevírá, co se od nich očekává?
    Viete, u nás na Slovensku je teraz taká dobrá situácia na propagáciu tejto témy, pretože máme taký národný projekt, volá sa Kompetencie pre prax a mladým ľuďom sa naozaj snažíme vysvetliť, čo to znamená zapájať sa do života vo svojej komunite, napríklad robiť projekty pre školu, pre svoju obec, pre svoje okolie. Myslím si teda. Že rozvoj participácie má teraz na Slovensku svoje miesto, mladí ľudia to začínajú chápať a hlavne začínajú byť aktívni.

      Myslíte, že se to týká většiny mládeže na Slovensku? Protože v České republice je to naopak:. mladí lidé jsou značně pasivní, participace zasahuje jen velmi malou skupinu.
     Samozrejme že aj u nás to nie je nijako masové, pretože začíname, ale je veľmi veľa dobrých príkladov. A myslím si, že keď sú mladí ľudia sami príkladom svojim rovesníkom, že je to dobrý začiatok. Vetšinou sú to už študenti stredných škôl, a dosť veľký podiel je aj študentov vysokých škôl, máme samozrejme skupinu žiakov základných škôl, ktorí pracujú v žiackych školských parlamentoch. V podstate začíname čím najskoršie ako je to možné ich zapájať do tohto verejného života a myslím si, že je to na dobrej ceste.

     A co vy sama pokládáte za takový největší problém, který dnes tíží mladé lidi na Slovensku?
     Hlavne tí mladí ľudia, ktorí sa už chcú začleniť do života, majú veľký problém s nezamestnanosťou. To je určite nielen náš problém, ale v podstate možno na úrovni celej Európy, a čo sa týka tých mladších, tí sa vetšinou trápia tým, že ako majú využívať ten svoj voľný čas, pretože nevidia dosť príležitostí, aby ho využívali zmysluplne. A predstavte si, že trápi ich aj to, že niektorí ich rovesníci naozaj ten svoj čas využívajú tak, ako by nemali.

      Viorelu Babii z Národního moldavského centra pro možnosti mladých lidí jsme otázku – jaký hlavní problémy vidíte dnes u mládeže v Moldavsku? – položili rusky a on odpovídal ve stejném jazyku. Pro jistotu jsme ale tu odpověď přeložili:
     V první řadě hodně mladých ovlivňuje emigrace, protože odcházejí pracovat do zahraničí – opouštějí svoje domovy, svoje rodiny a pak se jim velice těžko vrací a integruje zpět do naší společnosti. Oni už se tam adaptovali na jiný způsob života. Dalším velkým problémem mladých lidí je nedostatek dělnických pracovních profesí, protože u nás se velmi málo rozvíjí průmysl a s tím souvisí nedostatek míst pro mládež. No a třetí problém, to je nedostatečný přístup k informacím, zejména na venkově – tam je přístup k informacím opravdu slabý. No a čtvrtým problémem je pomoc mládeži v oblasti vzdělávání, ochrany, smysluplného trávení volného času a podobně. A je jedno, jestli je to mládež z vesnice, nebo z města.

 

 

 


Participace a zumba - jde to!

     Že Vám participace a zumba nejdou dohromady? V rámci realizace zakázky Tvorba a pilotáž vzdělávacích programů se ukazuje, že průřezová témata mohou být začleněna do činnosti dětí a mládeže v DDM. 

     Dům dětí a mládeže Karlovy Vary je realizátorem vzdělávacího programu Dejme dětem prostor, který je pilotován v rámci průřezového tématu Participace a informovanost. Interní pracovnice domu dětí paní Kateřina Müllerová říká: "Nejtěžší je pojem participace jako takový vysvětlit a především uvědomit si, co do toho všechno patří. Při realizaci konkrétních aktivit je to pak už jasné".
     Vzdělávací program byl realizován v rmci sporovního soustředění zájmových kroužků. Bylo využíváno prvků dramatické výchovy, děti pracovaly ve skupinách, učily se samostatně prezentovat svůj názor na dění ve škole i v domě dětí.

     Programu se účastnilo celkem 20 dětí, které se setkaly v městečku Teplá nedalako Karlových Varů.

     Ze skupinové práce vybíráme to, co si děti ve věku od 7 do 15 let přejí změnit ve svém městě (Karlovy Vary):

•zřízení aquaparku
•ZOO park, Dinopark
•půjčovna raftů, lodí
•zimní areál
•zřízení nákupních center
•koupaliště
•pouť
 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Jiří Zajíc

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Občanské kompetence a kulturní povědomí
  • zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě;
  • Neformální vzdělávání
  • Občanské kompetence a kulturní povědomí
  • jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu;
  • Neformální vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;