Následující dopis zaslala paní učitelka Alena Odehnalová autorům rozhovoru s Pavlem J. Kopečným. S jejím souhlasem jej předkládáme i vám.
k sepsání tohoto dopisu mě přiměl e-mail mého bývalého studenta Pavla Kopečného
z Gymnázia J. G. Mendela v Brně. Přeposlal mi v něm rozhovor, který jste s ním zveřejnili
6. 5. 2009 na Metodickém portálu.
Jako středoškolská profesorka češtiny jsem se po celou svou pedagogickou činnost zaobírala uměleckým sebevyjádřením nadaných žáků, nejintenzivněji však - více než třicet let (1977 - 2007) - na matematickém Gymnáziu na tř. Kpt. Jaroše v Brně (z „Jarošky" si např. vybral pan M. Kovářík do pořadu Zelené peří verše mé studentky Jitky Glosové).
Na Gymnáziu J. G. Mendela jsem působila jen tři roky, ale i tam jsem objevila několik nadaných studentů, z nichž se nejvýrazněji projevoval Pavel Kopečný.
Výsledkem mé třicetileté práce s talentovanými autory na Gymnáziu na tř. Kpt. Jaroše
v Brně byl sborník studentské poezie JEN TAK PSÁT, JAK SE VĚCI MAJÍ..., který škola - ač s matematickým zaměřením - vydala ke 140. výročí svého založení. Tento sborník si Vám dovoluji přeposlat k nahlédnutí. V úvodní kapitole K fenoménu studentské poezie i
v Ediční poznámce vysvětluji i odůvodňuji metodiku práce se studenty, kteří měli zájem
o sebereflexi prostřednictvím uměleckého textu a z nichž opravdu několik mimořádně nadaných („nemohli jinak") natrvalo zakotvilo profesně v oblasti umění (literatura, divadlo, fotografie, umělecký design aj.). Svědčí o tom i kapitola O autorech almanachu, uvádějící jejich pomaturitní profesní růst.
Vaše aktivita zaměřená na problematiku nadaných žáků mne zaujala. Dovoluji si připojit několik postřehů: upřednostňovala jsem - při svých pracovních podmínkách (nejdříve v učňovském školství, až potom na gymnáziích) - ještě jedno hledisko: vedle výzkumu nadaných lidí jsem stejně tak věnovala pozornost přirozené touze mladého člověka na prahu dospělosti vyjádřit se k životu prostřednictvím uměleckého textu (poezie i prózy). Hodnotila jsem ho jako ušlechtilou činnost pro volný čas, s vysokým etickým impulsem. Stejně tak pedagog, který se této činnosti s talentovanou mládeží věnuje, musí být zaujat pro tuto práci, a to rovněž ve svém volném čase, nad rámec svých školních povinností a bez nároku na nějakou finanční odměnu, prostě „šílenec", kterého to baví a který svému oboru také trochu rozumí. Ještě si dovoluji upozornit na jeden vyučovací předmět na středních školách, který vedle češtiny byl na „Jarošce" líhní talentů - jsou to Dějiny kultury, předmět maturitní, volitelný, tříletý.
I když jsem již rok v důchodu, problematika práce s nadanými studenty mne stále zajímá.
S přáním pracovních úspěchů na poli s talentovanou mládeží Vás zdraví
Alena Odehnalová
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.