Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Arif Hossein - integrace průřezových témat do práce s dokumentárním filmem
Odborný článek

Arif Hossein - integrace průřezových témat do práce s dokumentárním filmem

Anotace

Příspěvek představuje vzorovou hodinu (například Výchovy k občanství) nebo materiál na samostatný projekt s uplatněním průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Popis aktivit může zároveň sloužit jako návod využití dokumentárního filmu k integraci průřezových témat.
Úvod

Z obsahového hlediska je tato aktivita zaměřena především na průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS), které v oblasti vědomostí, dovedností a schopností prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech (Jaký dopad může mít přijetí zákona v USA na život dětí v Bangladéši?), prohlubuje základní vědomosti o struktuře a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické a kulturní (Jak může dětem v Bangladéši pomoci britská charita?) a dodržování lidských práv a zdůrazňuje sociální, ekonomické, právní a kulturní souvislosti v celosvětovém měřítku. (Podílíme se na situaci i my, když kupujeme výrobky z těchto zemí?)

Příspěvek se ovšem zdaleka neomezuje pouze na témata z oblasti VMEGS. Při realizaci aktivity dochází "mimovolně" a nenásilně k integraci dalšího průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova a s ním spojených vzdělávacích oblastí Jazyk a jazyková komunikace a Člověk a zdraví. Žáci si rozvíjejí dovednosti dobré komunikace a dovednosti pro spolupráci (spolupracují ve skupinách, diskutují, vybírají ze skupiny svého zástupce). Učí se vybírat podstatné informace, formulovat text, vyjadřovat vlastní názor a vystupovat na veřejnosti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že člověk je závislý na úrovni mezilidských vztahů a na kvalitě prostředí, ve kterém žije.

Nad rámec příspěvku lze do aktivity integrovat i průřezové téma Mediální výchova (viz rámeček níže).

Stejně jako je aktivita široká tematicky, má i široké možnosti uplatnění. Jako nejschůdnější možnost se nabízí realizovat ji jako samostatný předmět v rámci VMEGS. Pokud chceme navázat na předchozí znalosti žáků (např. z oboru dějepis, výchova k občanství nebo zeměpis), pak je vhodné integrovat ji do nějaké vzdělávací oblasti. Vzhledem k úzkému propojení VMEGS se vzdělávací oblastí Člověk a společnost nabízí vhodný prostor především vzdělávací obor Výchova k občanství. Příspěvek je samozřejmě možné uplatnit i v rámci širšího projektu, například na téma chudoba (dá se navázat na jinou aktivitu Člověka v tísni - Bohatý chudý, Chudý bohatý, která se tímto tématem zabývá na obecnější rovině.)

Nad rámec příspěvku lze do aktivity integrovat i průřezové téma Mediální výchova, která má za úkol vybavit žáky základní úrovní mediální gramotnosti: v rámci MV by si žáci měli osvojit základní poznatky o fungování a společenské roli současných médií, měli by být schopni analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr. Pokud chceme dokument využít v rámci Mediální výchovy, je třeba zabývat se nejen obsahem dokumentu, ale také jeho formou a jeho vztahem k realitě.

Možné otázky k diskusi:

Jaký vliv mají média na společnost?
O jaký typ mediálního sdělení se jedná?
S jakým záměrem byl dokument natočen?
Jedná se o objektivní pohled na realitu?
Může dokument přispět ke zlepšení situace dětí v Bangladéši?

Aktivita se opírá o dokumentární film, nabízený v projektu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni, jehož námětem je problematika dětské práce, a to především v chudých zemích světa. Film i aktivita rozvíjí empatii a ochotu žáků vcítit se do pozice svých vrstevníků, kteří jsou nuceni vykonávat těžkou, často nebezpečnou práci a nemohou navštěvovat školu tak, jak by si přáli. Aktivita je rozdělena do dvou částí. V první části žáci shlédnou dokument Arif Hossein: reportér TV Dháka, následně o něm diskutují a snaží se vyjádřit jeho hlavní téma. Ve druhé části Co se stane když... se zabývají problémem dětské práce v obecnější rovině a zasazují tento problém do širších souvislostí.

Vlastní strukturovaný popis činnosti
Část první
  1. úvod - stručné představení tématu filmu, malý brainstorming na téma dětská práce
  2. projekce filmu (28 minut)
    Synopse filmu: Arif Hossein - reportér TV Dhaka (Ole Tornbjerg, Norsko, Bangladéš, 2002, 28 min). Dokument o Arifu Hosseinovi žijícím ve slumu v bangladéšském hlavním městě Dhace, jenž se v roli dětského televizního reportéra snaží změnit situaci mnoha svých vrstevníků, kteří místo školní docházky musejí tvrdě pracovat.
  3. reflexe - "Pyramida" (15 minut)

Cíle:

  • reflektovat své pocity po zhlédnutí filmu;
  • umět pojmenovat hlavní problém, vybírat důležité.

Postup:

  • Na spodní část tabule sepíšeme se žáky slova, která vyjadřují jejich postřehy z filmu, a myšlenky, které je k němu napadají; je dobré, aby se vyjádřili všichni žáci.
  • Společně barevně označíme 3 - 5 důležitých pojmů, které nejlépe vystihují problematiku, jíž se film zabývá.
  • Tyto pojmy vypíšeme na tabuli jako vyšší patro pyramidy.
  • Z těchto vybraných slov pak společně zvolíme jeden hlavní pojem, který představuje hlavní téma filmu a s nímž budeme dále pracovat; umístíme ho na vrchol pyramidy.
Část druhá - "Co se stane když..."
  1. shrnutí a připomenutí informací a prožitků z minulé hodiny, krátce, skupinově
  2. aktivita - navazující část

Cíle:

  • seznámit se s fakty o dětské práci;
  • uvědomit si, že řešení je globálním problémem;
  • srozumitelně formulovat svůj názor na situaci.

Postup:

Žáci jsou seznámeni s fakty, můžeme využít informace z internetu, např. webové stránky UNICEF, věnujeme pár minut diskusi o právě zjištěných skutečnostech, popřípadě upřesnění informací.

Pracovní texty

Podle údajů UNICEF je na světě 250 milionů dětí nuceno pracovat. To je celá čtvrtina ze všech dětí ve věku 5 - 14 let. Největší podíl na světové populaci pracujících dětí má Asie (61 %), následují Afrika (32 %) a Latinská Amerika (7 %). Většina těchto dětí pracuje v zemědělství, ve zpracovatelském průmyslu, obchodu, dopravě, v hotelech a restauracích. Mnoho dětí najde také uplatnění jako pouliční prodavači, čističi bot nebo služebné v domácnostech bohatších sousedů. Pouze 5 % dětí je zaměstnáno formálně - většinou jde o práci načerno, založenou na ústní dohodě, při které nevznikají žádné nároky na plat nebo důstojné zacházení. Dokonce je možno nalézt děti pracující i v těch nejtěžších podmínkách, které jsou ve většině vyspělých států zakázány nejen dětem a mladistvým, ale také dospělým ženám - např. práce v dolech. Odhaduje se, že asi 50 milionů dětí mladších jedenácti let pracuje v podmínkách, které přímo ohrožují jejich zdraví - jsou nuceny nosit těžké náklady v dolech a kamenolomech, jsou vystaveny radioaktivnímu záření, sbírají nebezpečný odpad na skládkách. A těžké nebo i smrtelné pracovní úrazy se samozřejmě nevyhýbají ani dětem.

Zdroj: UNICEF: www.unicef.cz/index.php?pg=1&idsubsubkat=60

Dále dětem přečteme politické prohlášení, které přináší jisté řešení:

Globální problém: práce malých dětí v průmyslu
Americký senátor Tom Harkin navrhl nedávno ve Spojených státech přijetí Child Labour Deterrence Bill, zákona na odstranění dětské průmyslové práce. Zákon zakazuje dovážet do USA zboží, které ve světě vyrábějí děti, a kupovat výrobky u výrobců, které děti zaměstnávají.

Zdroj: UNICEF: www.unicef.cz

Děti se rozdělí do menších skupin, ve kterých o prohlášení diskutují, vyberou mezi sebou mluvčího a pokusí se společně vytvořit "politické prohlášení", ve kterém se odrazí získané vědomosti a vlastní postoje k situaci; mluvčí pak prohlášení přednese celé třídě.

Poté diskutuje celá třída společně - představíme si, co tento zákon může přinést nebo změnit v životě rodiny, které se bude týkat, pokusíme se vžít do situace dítěte, které do této chvíle pracovalo.

Dále seznámíme děti se skutečnou situací po zavedení tohoto zákona na konkrétním příkladu:

V Bangladéši mělo zavedení tohoto zákona okamžitý dopad. Desítky výrobců oděvů okamžitě propustily své dětské pracovní síly. Tyto děti nyní shánějí živobytí ještě daleko hůře než dříve.
Dvanáctiletý Delwar Hossain do té doby pracoval dvanáct hodin denně v textilní továrně, kde žehlil košile a balil je na export. Po propuštění se živí tím, že na ulicích sbírá papírové odpadky a prodává je do sběru. Jeho maminka je duševně nemocná a Delwar je jediný člen rodiny, který vydělává. Některé holčičky, které přišly o práci v textilních továrnách, byly situací donuceny začít se živit prostitucí.

Zdroj: UNICEF: www.unicef.cz

  1. reflexe - závěrečná, k celému tématu, záznam do sešitů, ukončení práce

Je možné řešit problém jednostranně? Lze považovat pohled společnosti ve vzdálené zemi za rozhodující? Neexistují ještě jiná řešení? Jaká řešení byste navrhovali vy sami?

Diskutujeme se žáky o jejich pocitech, sledujeme, co jim běží hlavou. Je dobré upozornit žáky na fakt, že jde o globální problém, na kterém se podílejí všichni obyvatelé světa (např. tím, že kupují věci, na jejichž výrobě se podílejí děti, viz například aktivita Bohoušovy džíny).

I když byl Harkinův zákon v první instanci vlastně škodlivý, po jeho zavedení se vláda Bangladéše pokusila reagovat pozitivně. Spolu s UNICEF a s Mezinárodní organizací práce vyjednala s oděvními továrnami dohodu, podle níž mají poskytnout pracovní příležitosti dospělým členům rodin propuštěných dětí a děti mají - na státní náklady - začít chodit do školy. Částečně tyto školy financují britské charitativní organizace. Často se argumentuje tím, že se proti široce rozšířené dětské práci nedá nic dělat: bude existovat tak dlouho, dokud bude existovat chudoba.

Zdroj: UNICEF: www.unicef.cz

 

Literatura a použité zdroje

[1] – www.jedensvet.cz/skoly.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Lenka M. Pekařová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Globální problémy, jejich příčiny a důsledky
  • Gymnaziální vzdělávání
  • Mediální výchova
  • Účinky mediální produkce a vliv médií

Mezioborove presahy:

  • Gymnázium
  • Fyzika

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

VHS kazeta s filmem Arif Hossein - reportér TV Dhaka (z nabídky projektu Jeden svět na školách), tabule, křída nebo velký papír a fix, připravené texty k jednotlivým částem aktivity, psací potřeby.