Odborný článek

Národ a jeho smysl

26. 4. 2010 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Jan Zouhar
Spoluautor
Mgr. Jan Zouhar

Anotace

Materiál je inspirací pro práci ve společenskovědním semináři. Obsahuje texty o roli národa, jeho smyslu a úloze ve společnosti. Nabízí metodu práce s těmito dokumenty.

Nabízím tři zajímavé texty pro práci v hodinách dějepisu nebo v občanském a společenskovědním základě na téma národ.

Text H. G. Schauera „Naše dvě otázky”  uvádím nezkrácený v originálním znění, které je převzato přímo z časopisu, kde byl vytištěn. Je poměrně dlouhý. Nechávám na rozhodnutí učitele případné zkrácení textu. (Citováno podle originálu: úvodník v prvním čísle revue Čas 20. prosince 1886.)

Druhý text je úryvek z projevu M. Kundery „Nesamozřejmost národa”, předneseném na IV. sjezdu spisovatelů v roce 1967. http://www.pwf.cz/cz/prazske-jaro/560.html

Třetí text je úryvek z knihy: SCHWARZENBERG, Karel, Jan. Knížecí život. Rozhovor s Karlem Hvížďalou. Praha : Portál, 2008, ISBN 978–80–7363–459–5.

Evokace

Učitel:

„Jistě jste často slyšeli slovo národ. Pomohlo by nám, kdybychom si tento pojem trochu více objasnili. Použijeme metody brainstormingu: pokuste se nyní jmenovat vše, co víte o pojmu národ, nebo se domníváte, že víte. Říkejte vše, co vás napadne. V této fázi nebudeme hodnotit svoje nápady, ani nápady spolužáků.“

Učitel zapisuje vše, co žáci vysloví, povzbuzuje je, ale v žádném případě nehodnotí.

Uvědomění si významu – instrukce učitele

„Nyní jsem pro vás připravil článek, který vyšel před mnoha lety, konkrétně v roce 1886. Sami uvidíte, že je psán trochu jinou češtinou. Text je poměrně obtížný. Proto než přistoupíme k diskuzi o smyslu textu,  projdeme si ještě jednou text a vysvětlíme si případné nejasnosti. Ty si můžete v prvním čtení označovat. Čtěte pomalu, vracejte se k místům, kterým napoprvé neporozumíte. Pak teprve označujte.

Žáci samostatně studují text H. G. Schauera (pracovní list 1)

Protože je text poměrně dlouhý, bylo by dobré použit některou z metod aktivního čtení s porozuměním. Můžeme text rozčlenit na menší části a probírat s žáky postupně, nebo zvolit metodu práce ve skupinách, které budou s textem seznamovat ostatní.

Diskuze o obtížných částech textu

V této fázi naší práce se učitel snaží zpřístupnit tento obtížný text žákům tím, že odpovídá na případné dotazy a sám se ptá:

  • Které dvě otázky považuje Schauer za základní?
  • Co vytýká tehdejší české politické reprezentaci?
  • Co může opravňovat existenci českého národa podle Schauera?
  • Jak se dívá na náš vztah k Rusku a kde vidí případné problémy?
  • Co bylo asi cílem Schauerova článku? Na co chtěl upozornit?
  • Proč podle vás článek vyvolal velmi negativní odezvu u české veřejnosti?

Společná diskuze – Národ a jeho opodstatněnost

„Dále budeme pracovat metodou Poslední slovo patří mně. Přečtěte si text a v průběhu čtení si označte tří místa v textu, která se vám zdají mimořádná: jsou překvapivá, pro vás neobvyklá, nesouhlasíte s tvrzením, nebo naopak vystihují vaše názory.”

Společně procházíme text ještě jednou po jednotlivých odstavcích. Učitel se ptá, zda si někdo poznamenal některé místo. Pokud ano, žák dané místo v textu přečte. Ostatní žáci jsou vyzváni, aby přišli na to, jaký důvod vedl daného žáka k tomu, že si podtrhl právě tuto část textu. Tímto způsobem projdeme celý text.

Koučování

Učitel pomocí koučování – tedy otevřených otázek povede další část diskuze k tomu, aby si žáci ujasnili svoje postoje k problematice národa.

Například:

  • Jak a kdy jste si uvědomili příslušnost ke svému národu?
  • Byli jste někdy hrdí na to, že jste Češi, nebo naopak styděli jste se za to?
  • Na které pojmy nebo tvrzení, kterým nerozumíte, jste narazili při čtení?

Otázka učitele

„Myslíte si, že zkoumaný problém byl aktuální právě jen v tomto období, nebo i někdy jindy?”

Následuje krátká diskuze. Učitel moderuje a žáci v diskuzi hledají argumenty pro svá  tvrzení.

Vstup učitele:

„Nabídnu vám další text, který pochází z mladší doby. Napsal ho známý spisovatel M. Kundera. Rád bych, kdybyste text přečetli a zamysleli se nad souvislostmi s textem prvním.” (Pracovní list 2)

Následuje diskuze, jejímž cílem je porovnat otázky, které si oba autoři kladou.

Otázky k diskuzi:

  • Co se zdá Kunderovi aktuální v textu Schauera?
  • Shoduje se či nesouhlasí Kundera s Schauerem?
  • Co považuje Kundera za podmínku existence českého národa?
  • Co je cílem této části projevu Kundery?

Karel Schwarzenberg – jeho názor na opodstatněnost českého národa

Nabídnu vám ještě jeden text, na který jsem narazil při čtení knihy – rozhovorů Knížecí život (viz příloha 3).”

Otázky k diskuzi:

  • Jaký je smysl tohoto úryvku?
  • Co mají všechny tři texty společné?

Reflexe

Cílem reflexe je uvědomit si, co nového jsme se dozvěděli, a začlenit tyto nové poznatky do struktury žákova vědění a postojů.

Reflexi můžeme provést formou pětilístku na pojem „národ”. Popis této metody viz http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/P/P%c4%9btil%c3%adstek

Další možné využití

Další využití můžeme provést metodou krátkého argumentačního eseje na téma „Role českého národa v současném světě”, který žáci napíší doma. Se žáky probereme kritéria, podle kterých bude učitel hodnotit eseje. Příklad takového hodnocení je uveden v příloze.

Reflexe autora příspěvku

Toto téma jsem probíral ve čtvrtém ročníku ve společenskovědním semináři. Téma, přestože bylo pro žáky těžké, bez problémů zvládli. Zajímavé bylo, že diskuze probíhala v jednotlivých seminářích rozdílně. V jednom se žáci více zaměřovali na historické souvislosti, jindy zase bylo pro ně zajímavé sociologické hledisko a konotace k současnosti.

Literatura a použité zdroje

[1] – SCHAUER, Gordon. Naše dvě otázky. Časopis Čas, 1886.
[2] – KUNDERA, Milan. Nesamozřejmost národa. http://www.pwf.cz/cz/prazske-jaro/560.html, 1967.
[3] – SCHWARZENBERG, Karel. Knížecí život. Rozhovor s Karlem Hvížďalou. 1. vydání. Praha : Portál, 2008. ISBN 978-80-7363-459-5.
[4] – Plánování vyučovací hodiny a hodnocení. Praha : PAU, 1998.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
57.62 kB
Dokument
Příloha 1 – H. G. Schauer
doc
49.8 kB
Dokument
Příloha 2 – M. Kundera
doc
22.46 kB
Dokument
Příloha 3 – K. Schwarzenberg
doc
46.88 kB
Dokument
Příloha 4 – Hodnocení argumentační eseje

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
26. 4. 2010
Materiál předkládá zajímavé texty k tématu NÁROD - konkrétně texty H. G. Schauera, M. Kundery, K. Schwarzenbergera.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění
  • Gymnázium
  • Kompetence občanská
  • informovaně zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváženě

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Žijeme v Evropě

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Rozmnožené materiály ke studiu a diskusi