Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Mezinárodní soutěže a odborné aktivity ve fyzice pro žáky středních škol – 3. část
Odborný článek

Mezinárodní soutěže a odborné aktivity ve fyzice pro žáky středních škol – 3. část

26. 1. 2009 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Zdeněk Kluiber

Anotace

Závěrečná část třídílné série na téma fyzikálních soutěží pro žáky středních škol.
Komunikace a prezentace

Existuje několik mezinárodních soutěží, ve kterých je vedle výborných písemných výsledků zpracování úlohy, resp. projektu, výrazně dbáno na prezentaci. Tyto soutěže probíhají v anglickém jazyce. Je tedy možné tvrdit, že od žáků je požadována velmi dobrá angličtina, správná anglická terminologie, schopnost v angličtině diskutovat a argumentovat. Jde o užívané odborné vazby, tj. o slova typická pro odbornou argumentaci v daném oboru.

I prezentaci se může žák naučit. Je vhodné, aby dostal nejprve šanci pozorovat svoje starší spolužáky při prezentaci jejich prací. Je také velmi účinné, pokud se může účastnit diskuse a rozboru těchto vystoupení.

Je zřejmé, že pro lidi zvyklé řešit odborné, vědecké problémy - pro hodnotitele žáků - je nejpřirozenější schéma prezentace, výsledků a projektu, kterému rozumí:

  • vymezený problém
  • cíle, kterých chtěla práce dosáhnout
  • řešení problému: metody, metodologie, experimenty, pracovní postupy, konkrétní výzkum
  • dosažené výsledky, jejich zpracování, vyhodnocení
  • přínos práce, možnosti uplatnění, aplikace
  • závěr, návaznost práce - předpokládaný „indukční krok"

Podaří-li se pak těchto šest kroků dokumentovat co nejnázorněji, tj. fotografiemi, přehlednými tabulkami, videonahrávkou, schématy, grafy atd., je první předpoklad k úspěšné prezentaci splněn.

V rámci přípravy na prezentaci je dobré dále neopomenout její formu:

  • vystoupení je připravováno pro jistý typ posluchačů
  • výklad doplněný dokumentačním materiálem je uspořádán pro gradaci vystoupení
  • výklad se opírá o osnovu, o soubor klíčových slov, nosné teze
  • důraz je kladen na prokázané výsledky; „vše" musí být samozřejmě maximálně zřetelné, průkazné, barevné a esteticky vyvážené

Snad největším pozitivem z účasti při prezentacích na mezinárodních soutěžích, odborných aktivitách a přednáškách je šance „být při tom". Je tedy pro každého žáka obrovská šance utkat se se stejně zaměřenými „kolegy" z různých částí světa; probrat nejen společnou, ale i rozdílnou problematiku, vyměnit si názory, získat přátele.

Prezentace řešení úloh v TMF, resp. v MTMF

I zde vycházíme ze zkušeností z ČR. Písemná řešení úloh jsou zhodnocena komisí ve stanoveném termínu, tj. zhruba 2-3 týdny před republikovým finále TMF. Druhým kolem soutěže je na republikové, národní, celostátní úrovni provedená vědecká diskuse - fyzikální souboj - nad řešením úloh. Termín „fyzikální souboj" plně vystihuje klání žáků - fyziků. Ve znaku TMF je dvojice rytířů na koních se štíty obsahujícími nápisy E = mc2 a E = hν. Rytířskost boje je proto nejen v preambuli soutěže, ale vědí o ní a dodržují ji i účastníci soutěže a „nad rytířskostí boje bdí hodnotící komise".

Právě prezentace řešení úloh spolu s jejich obhajobami, oponováním a recenzemi je jedním z nejdůležitějších pozitiv soutěže. Prezentace řešení úloh předpokládá hluboké porozumění problematice a vyžaduje pohotovou argumentaci.

V tomto smyslu postihuje prezentace řešení úloh zejména přístup, metodiku, fyzikální kulturu a schopnost obhajovat výsledky vlastní práce, což je velice důležitý předpoklad pro práci fyzika.

Družstva se setkávají podle pravidel ve trojicích, resp. čtveřicích. Pořadí obsazení funkcí v 1. fyzikálním souboji určují kapitáni zúčastněných družstev republikového i Mezinárodního TMF losem.

Průběh fyzikálního souboje na republikovém finále řídí moderátor soutěže, v mezinárodním finále pak předseda (nebo sekretář) příslušné hodnotící komise. Jeho důležitým úkolem je dbát, aby časy vymezené jednotlivým krokům fyzikálního souboje byly dodržovány striktně.

Uvedený postup v posloupnosti kroků fyzikálního souboje je aplikován nejen ve výběrových fyzikálních soubojích v mezinárodním finále Turnaje mladých fyziků, ale i ve finálích republikových, národních, celostátních.

Uveďme rámcový obsah funkcí družstev ve fyzikálním souboji:

  • referující prezentuje podstatu řešení úlohy s ohledem na hlavní myšlenky z fyzikálního hlediska; představí předem připravené obrázky, diagramy, videozáznamy, diapozitivy, fotografie atd. a může předvést i experimenty, pokud má úloha experimentální charakter;
  • oponent pokládá referujícímu otázky a kritizuje jeho vystoupení, zaměřuje se přitom na nepřesnosti a chyby v chápání zadání úlohy a jejího řešení, analyzuje výhody a nedostatky řešení referujícího i příslušné prezentace; oponent může jako argument zmínit i vlastní řešení, ale v polemice se diskutuje pouze řešení předložené referujícím;
  • recenzent prezentuje posouzení příspěvků referujícího a oponenta;
  • pozorovatel se může zúčastnit společné diskuse;

Je zřejmé, že všichni členové družstva „zachytávají" při vystoupeních svých soupeřů veškeré sporné momenty, které jsou pak základem pro následující diskusi. Právě dokonalá znalost řešení problematiky, pragmaticky připravená analýza vlastního vystoupení a jistá souhra členů družstva jsou odrazovým můstkem pro smysluplnou argumentaci.

Pozitiva z účasti v soutěžích a v odborných aktivitách

Podstatná je celková suma dílčích pozitiv: rozšíření odborných i jazykových znalostí, seznámení se s odborníky, s osobnostmi vědeckého života, naučit se stanovit optimální model řešení, diskutovat o dané problematice, získávat návyky odpovídající pojetí práce vědeckého pracovníka, obhajovat svoje názory, vyslechnout soupeře, kolegu „protivníka", smysluplně argumentovat, kriticky posuzovat svoje pracovní výsledky, učit se publikovat výsledky své práce.

Je samozřejmé, že pro žáky je důležitá rétorická příprava - té se naučí v hodinách svého mateřského jazyka, v běžných rozhovorech, v přípravách na vystoupení, ve vystoupeních na oficiálních akcích. Je příznačné, že v mezinárodních školách teoretických fyziků, kde získávají možnost zúčastnit se i žáci středních škol, je vyvrcholením právě prezentace samostatných prací žáků, resp. diskuse těchto žáků s renomovanými přednášejícími, tj. s osobnostmi světové fyziky.

A získat skutečně dobré zkušenosti z vyřešeného problému, z perfektního a smysluplného přednesení výsledků vlastní práce, zkušenosti z rytířsky vedené diskuse, to jsou zřejmě nejvyšší kvality provázející účast žáků v mezinárodních soutěžích. Žáci se ve školách učí od svých učitelů. Učitel je nezastupitelný v pozici osobnosti, která žáky stimuluje a motivuje k dalšímu poznání, která se žáky vede dialog. Být na úrovni spolupracovníků je zřejmě jedním z vrcholů vztahu učitele a žáka.

Použitá literatura

GOLAB-MEYER, Z.: Przedszkole Fizyki przy XLI. Zakopianskiej Szkole Fizyki Teoretycznej. Foton, 74, 2001, str. 50-51.

Předchozí části této třídílné série:

Mezinárodní soutěže a odborné aktivity ve fyzice pro žáky středních škol - 1. část
Mezinárodní soutěže a odborné aktivity ve fyzice pro žáky středních škol - 2. část

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Zdeněk Kluiber

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Fyzika