Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Hodnocení klíčových kompetencí v rámci projektu Zlepšuji se v pravopisu
Odborný článek

Hodnocení klíčových kompetencí v rámci projektu Zlepšuji se v pravopisu

11. 9. 2008 Gymnaziální vzdělávání
Autor
VÚP Praha

Anotace

Metoda je založena na procentuálním hodnocení testů a na slovním hodnocení testů a celkové práce žáka na zlepšování vlastního pravopisu. Součástí jsou také hodnotící konzultace učitele s jednotlivými žáky.

 



Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.


 

Škola: Gymnázium Jižní Město, Praha
Realizátor: Kateřina Šafránková
Konzultant VÚP: Jaroslav Faltýn

Příklad představuje postup hodnocení klíčových kompetencí v rámci projektu Zlepšuji se v pravopisu. Projekt je součástí vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura, a to v 1. – 3. ročníku šestiletého gymnázia. Metoda je založena na procentuálním hodnocení testů a na slovním hodnocení testů a celkové práce žáka na zlepšování vlastního pravopisu. Součástí jsou také hodnotící konzultace učitele s jednotlivými žáky. V průběhu projektu si žáci vytvářejí vlastní učební pomůcku – portfolio pravopisných pravidel a jevů, které jsou pro ně osobně problematické. Na konci projektu žáci dostávají písemné slovní hodnocení a projektové vysvědčení.

Kontext

Popsaný projekt byl realizován v soukromém šestiletém Gymnáziu Jižní Město v Praze 4 a také v soukromém čtyřletém Gymnáziu Sázavská v Praze 2. Příklad dobré praxe se věnuje popisu projektu v podmínkách prvně zmíněné školy.

Hlavní myšlenkou školy je učit žáky, nikoli učivo. Více informací je možné najít v profilu absolventa školy www.gjm.cz/gjm/index.php?option=content&task=view&id=12&Itemid=33, který je orientovaný na schopnosti.

Ve škole jsou k hodnocení používána procenta. Učební plán je oproti státnímu gymnáziu navýšen o několik hodin, jsou zařazeny některé další předměty (dějiny umění, dějiny hudby, filozofie, interpretace literárních děl). V době realizace projektu navštěvovalo školu 366 žáků.

Školu charakterizuje multikulturní prostředí jako prevence xenofobie a rasismu, studuje zde hodně cizinců z mnoha zemí světa. Komunikace s rodiči je velice operativní, všichni vyučující mají služební e-mailové adresy a mobily, kontakty na ně jsou zveřejněny na webových stránkách. Vedle toho škola vydává několikrát do roka elektronický zpravodaj pro rodiče.

Veškerá docházka a studijní výsledky jsou online přenášeny z elektronických třídních knih do školního intranetu a odtud jsou pod heslem přístupné žákům i jejich rodičům. Škola dbá zásad duševní hygieny, cílem je žáky „naučit“, nikoliv „vykoupat“ a klasifikovat špatnou známkou. Žák má vždy možnost opravit si nepovedený výkon.

Ve škole funguje mj. systém individuální podpory talentů, spolupráce s množstvím ústavů Akademie věd a vysokých škol; žáci tato pracoviště navštěvují, popřípadě lektoři prezentují své přednášky přímo ve škole. V pátém ročníku žáci absolvují čtrnáctidenní stáže, při nichž si mohou ověřit či ujasnit další profesní orientaci před volbou maturitních předmětů a výběr vysoké školy. Činorodí žáci najdou ve škole prostor k seberealizaci (školní časopis, školní rádio, fotokomora, videostřižna, hudební zkušebna, DTP studio, výtvarný ateliér a keramická dílna s pecí, studentská rada, školní sbor a orchestr, organizace školních akcí a žákovských projektů dle vlastní iniciativy, středoškolská odborná soutěž…).

Škola je certifikována u International Education Society v Londýně, a to s vynikajícím hodnocením. Má právo vydávat svým absolventům mezinárodně platné certifikáty o úrovni a kvalitě dosaženého vzdělání. V současné době to je ocenění stupněm A, což je nejvyšší hodnocení střední školy v ČR.

Východiska

Leckterý maturant nezná základní pravidla českého pravopisu a v případě potřeby není schopen se poradit s Pravidly českého pravopisu. Zvládnutí pravopisu je do značné míry záležitost paměti a procvičování. Osvědčuje se zařazovat do výuky různé zábavné činnosti, díky nimž se pochopení pravopisných pravidel prohlubuje, ale je jasné, že to nestačí. Existuje mnoho výjimek, které znemožňují použití jednoznačné poučky, a žáci jsou pak nejistí. Pravopis je pro některé žáky tak složitý, že už dávno rezignovali na jeho osvojení.

Vzhledem k tomu, že realizující učitelka byla dobře seznámena se základními principy programu RWCT (Reading and Writing for Critical Thinking), snažila se naplňovat tímto projektem nejen znalostní, ale i dovednostní cíle, a tím dosáhnout u žáků osvojení některých vybraných klíčových kompetencí, které jsou definovány v RVP G. Učitelka vyzkoušela v několika třídách v šestiletém gymnáziu projekt Zlepšuji se v pravopisu, který byl časově i materiálně velmi náročný (trval zhruba jedno pololetí – zhruba 15 minut týdně), ale výsledek byl povzbudivý. Tento projekt bylo možné realizovat mimo jiné i proto, že gymnázium má dotaci 2 hodiny českého jazyka týdně po celých 6 let (+ 2 hodiny literatury, oba předměty jsou oddělené).

Cíle

Cílem projektu Zlepšuji se v pravopisu bylo osvojení si základních pravidel pravopisu, získání určité míry jistoty při psaní textů a rozvíjení vybraných klíčových kompetencí. Žáci si v projektu sami volí postup i tempo práce, sami si určují, zda jsou již dostatečně připraveni na testování. Učí se psát si smysluplné poznámky, vybírat si informace, které jim mohou v budoucnu pomoci při používání pravopisu, vedou si vlastní mluvnické portfolio. Také mají možnost svůj výkon sami hodnotit a na základě tohoto hodnocení vylepšovat, čímž se výrazně zvyšuje jejich motivace k práci.

a) Na oborové úrovni má PDP umožnit každému žákovi:

  • uplatňovat ve svém projevu vlastní znalosti zásad českého pravopisu a zároveň je hodnotit,
  • využívat pro rozšiřování svých znalostí samostatně a efektivně různých informačních zdrojů (např. Pravidla českého pravopisu),
  • chápat základní principy českého pravopisu a nejčastější odchylky od nich.

b) Na kompetenční úrovni má PDP umožnit každému žákovi hodnocení kompetence k učení, tzn.:

  • plánovat a organizovat samostatně své učení a pracovní činnosti podle výsledků sebehodnocení,
  • osvojovat si v daném období vybranou látku a napsat úspěšně (v souladu s možným osobním maximem) test,
  • zhodnotit svou přípravu na test v sebehodnotícím dotazníku,
  • hodnotit kriticky a samostatně (ale pod vedením učitele) pokrok při dosahování cílů vlastního učení a práce,
  • projevit ochotu napsat test znovu, pokud se mu napoprvé nepovedl, a dosáhnout v něm lepšího výsledku,
  • zhodnotit vlastní dosažený pokrok v učení v sebehodnotícím dotazníku,
  • zpracovávat informace a využívat je při studiu a praxi,
  • vytvářet si vlastní příručku Moje pravidla pravopisu jako smysluplnou pomůcku pokroku v učení,
  • formulovat pravopisná pravidla v příručce vlastními slovy,
  • využívat vlastní příručku i mimo projekt, při psaní dalších, zejména souvislých textů (např. slohových) v hodinách českého jazyka a literatury,
  • zhodnotit využívání vlastní příručky v sebehodnotícím dotazníku.

Otázky sebehodnotícího dotazníku žáka:

  • Stihnul jsem se naučit látku v daném termínu? Proč ano? Proč ne?
  • Jak si mohu dále práci lépe zorganizovat?
  • Co konkrétně můžu udělat pro to, abych příště uspěl v testu lépe?
  • Jsem spokojen s tím, jak jsem si pravopisný jev osvojil? Proč ano? Proč ne?
  • Co mi stále činí potíže?
  • Zlepšil jsem se v pravopisu (obecně)? Proč ano? Proč ne?
  • Pomáhá mi vytváření příručky při zvládání pravopisného jevu? Proč ano? Proč ne?
  • Co můžu udělat pro to, aby byla moje příručka praktičtější?
  • Používám příručku jako zdroj informací při psaní textů? Proč ano? Proč ne?

Sebehodnotící dotazník vyplňuje žák v průběhu projektu několikrát. Cílem je také zohlednit v samotném hodnocení každého žáka:

  • ochotu dosáhnout lepšího výsledku – nespokojit se s označením začátečník, učedník,
  • ochotu doplňovat si do příručky nové problematické jevy podle potřeby,
  • ochotu pomoci spolužákům a vysvětlit jim obtížný jev.

Sebehodnotící dotazníky jsou využívány při osobních konzultacích učitele se žáky a zohledněny jsou také ve slovním hodnocení, které učitel v rámci projektu každému žákovi vystavuje.

Realizace – postup a metody

Učitelka žáky seznámila s projektem a určila jeden konkrétní den v týdnu, kdy se budou pravopisu pravidelně věnovat. Žáci si na tento den měli nosit Styblíkovu cvičebnici (viz Využité pomůcky a způsob jejich využití). Pokud zapomněli přinést vlastní, mohli si od spolužáka okopírovat jednu či dvě strany a pak si je vyplněné vložit do své knihy. Každý žák dostal na začátku projektu nevyplněné projektové „vysvědčení“ a vybral si, který pravopisný jev chce procvičovat jako první. Ve vymezeném čase (většinou 10 – 15 minut) vyplňovali žáci cvičení v cvičebnici a kontrolovali si samostatně správnost podle klíče (při jakékoliv nejasnosti se mohli ptát učitele). Každý žák se měl seznámit s vybraným pravopisným jevem v pravidlech a vypsat si do své příručky vše, co by mu mohlo v budoucnu dělat problémy – pravopisně obtížná slova, fráze, poučky apod.

S projektem žáci začali během září a v lednu byl ve většině tříd již téměř hotov. Učitelka předpokládala, že v projektu bude pokračovat libovolně dlouho v závislosti na tom, jaké potíže s pravopisem se budou u žáků nadále vyskytovat. Každý týden se projektu věnovali asi 15 minut. Bylo určeno pevné datum, kdy by měli mít všichni žáci procvičený a teoreticky zvládnutý jeden vybraný pravopisný jev (pokud byl někdo rychlejší, procvičoval si další jev; pomalejší žáci pracovali i doma). V den D poskytla učitelka každému žákovi jedno pravopisné cvičení A (podle žákova výběru). Cvičení učitelka oznámkovala (ve škole se používají k hodnocení procenta). Na projektové „vysvědčení“ dala učitelka žákům další hodinu razítka se symbolem (podle procentuálního výsledku: 80 – 100 % = mistr; 60 – 80 % = učedník; méně než 60 % = začátečník). Pokud se žákovi cvičení nepovedlo, měl možnost ho dvakrát opravit – cvičení B a C. Každý žák však musel dodržet stanovenou časovou prodlevu, aby další testování nebylo jenom pokusem, náhodným tipováním a před dalším testováním na vlastním pravopisu dále pracoval. Formu razítkování zvolila učitelka záměrně a velmi se jí osvědčila. Žáci (i ti starší) byli nadšeni, že se takto mohou vrátit do dětských let, a razítka na vysvědčení vyžadovali.

Konzultace žáka s učitelem probíhala v případě, že žák v testech dlouhodobě nedosahoval dobrých výsledků. Učitelka hledala společně se žákem možnosti, jak se zlepšit, a odhalovala jeho případné obtíže. Učitelka využívala při konzultaci jako zdroj informací o žákovi i žákův vyplněný sebehodnotící dotazník.

Slovní hodnocení napíše na závěr projektu učitel všem žákům. Vyjádří se v něm k jejich rozvíjení kompetence k učení a k tomu, jak zvládli učivo. Učitel toto hodnocení opírá o:

  • výsledky testů, záznamy o opakování testů,
  • vlastní záznamový pozorovací list,
  • žákovy sebehodnotící dotazníky,
  • případné záznamy o konzultaci s žákem.

Ukázky slovního hodnocení žáků

Milý Petře,

ve sledovaném období dosahuješ v pravopisných testech vynikajících výsledků, téměř všechny pravopisné jevy jsi zvládnul hned napoprvé mistrovsky. Oceňuji, že při procvičování jevů ve škole vysvětluješ spolužákům obtížnější pravopisná pravidla. I souvislé texty jsi schopen psát pravopisně správně. Často nahlížíš do své příručky (Moje pravidla pravopisu) a hledáš v ní problematická slova. Pravopisné jevy v ní máš popsány svými slovy, nikoli opsány z Pravidel. Stále si příručku doplňuješ o nové jevy, přesto je přehledná. Nenašla jsem v ní však poučení o psaní čárek, přestože sis tento jev už úspěšně otestoval. Příručka by Ti měla sloužit i do budoucna a může se stát, že časem některá pravidla psaní čárek pozapomeneš. Mohl by sis je do příručky doplnit?

Milá Adélo,

oceňuji, jak pečlivě si vedeš svou příručku (Moje pravidla pravopisu). Vše je v ní přehledně zaznamenáno, všechny jevy jsou zevrubně popsány i s příklady problematických slov. Přepisuješ si příručku doma na počítači. Přemýšlela jsi o tom, že si za popisem každého pravopisného jevu necháš volné místo na případné doplňování dalších takových slov či spojení? Většinu pravidel pravopisu jsi doslova opsala z oficiálních Pravidel, rozumíš jim? Možná by bylo dobré zkusit někdy pravidlo přeformulovat svými slovy. Pomáhá to lépe mu porozumět. Pokud budeš mít potíže se zvládnutím některého dalšího pravopisného jevu, obrať se kdykoli na mě či na některého z mistrů – spolužáků. Určitě Ti rádi poradí. Ve sledovaném období jsi vždy daný pravopisný jev zvládla jako učedník, u většiny z nich ses rozhodla se dále učit a nakonec jsi dosáhla mistrovské úrovně ve většině z nich. V Tvých souvislých textech se ještě občas objeví nějaká chyba, kterou bys v pravopisném cvičení neudělala. Při psaní těchto textů zkus využívat co nejvíc svou příručku.

Ukázky ilustrují, co je u jednotlivých žáků hodnoceno:

  • pokrok ve znalostech,
  • ochotu dosáhnout lepšího výsledku – nespokojit se s označením začátečník, učedník,
  • zvládnutí pravopisného jevu nejen v cvičeních, ale i v souvislých textech,
  • správnost, přehlednost a úplnost příručky,
  • ochotu doplňovat si do příručky nové problematické jevy podle potřeby,
  • využívání příručky při psaní souvislých textů,
  • zápis pravidel do příručky vlastními slovy,
  • ochotu pomoci spolužákům a vysvětlit jim obtížný jev.

Žáci byli překvapeni skutečností, že si mohou sami vybrat, kterému pravopisnému jevu se budou věnovat dříve a kterému později. Většinou si například nechávali až na konec velká písmena, ale pár odvážlivců se našlo a ti pak ostatní přesvědčovali, že je to „brnkačka“. Žákům vyhovovalo, že je počet jevů omezený a příklady v testových cvičeních jsou vždy vybrány pouze ze Styblíkovy cvičebnice (učitelka tím omezila počet různých výjimek). Příručku, kterou si žáci vytvářeli, mohli využít neomezeně při psaní jakýchkoli textů ve škole i doma, včetně těch známkovaných. Žáci se málokdy spokojili s úrovní začátečník nebo učedník, až na úplné výjimky se jim při opakovaném pokusu podařilo dosáhnout mistrovské úrovně. Stávali se z nich pak poradci pro spolužáky; konzultace s učitelkou se postupně minimalizovaly. Pokud měl některý žák problémy se zvládnutím určitého jevu, zcela spontánně mu mistři pomáhali (vysvětlovali vlastními slovy význam pravidel, upozorňovali na výjimky apod.).

Využité zdroje, pomůcky a způsob jejich využití
  • tištěná Pravidla pravopisu (alespoň 5 kusů ve třídě)
  • na počítači vytvořené a pro každého okopírované projektové „vysvědčení“
  • sada pravopisných cvičení – ke každému pravopisnému jevu 3 odlišná zadání (verze A, B, C)
  • STYBLÍK V. a kolektiv: Cvičení z pravopisu pro větší školáky, SPN – pedagogické nakladatelství, a. s. (každý žák by měl mít svoji knihu)
  • sada dětských razítek
  • bílé a barevné papíry (je možné vytvořit na počítači titul příručky „Moje pravidla pravopisu“ + prázdná čára na jméno a nakopírovat jej na barevné papíry; žáci si mohou vést i zvláštní sešit nebo desky, to záleží na nich)

Vhodnou cvičebnici pro popsaný projekt vybírala učitelka velmi dlouho. Tušila, že nejlepší by bylo napsat si vlastní cvičební materiál, který by splňoval její představy. Nakonec zvolila právě Styblíkův text, protože je dostupný a obsahuje opravdu všechny pravopisné jevy v dostatečné míře (jiné cvičebnice jsou buď specializované, nebo nejen pravopisné).

Výsledky uskutečněného příkladu dobré praxe

Hlavního cíle projektu, tedy osvojení si základních pravidel pravopisu, bylo dosaženo. Jak vyplývalo ze sebehodnocení žáků, většina se v pravopise zlepšila a cítila se mnohem jistější při psaní textů. Žáci také přijali Pravidla jako důležitou příručku, ze které mohou čerpat poučení, někteří se v ní teprve během projektu zorientovali. Za největší úspěch lze považovat to, že i žáci, u kterých dosud převládal laxní přístup k předmětu, se do projektu zapojili, a objevila se u nich velká touha po vlastním sebezdokonalení. Naopak největším problémem je snížená schopnost některých žáků se sebehodnotit a pozorovat svůj pokrok. Sebehodnocení je nutné procvičovat se žáky co nejčastěji, neomezovat je jen na ojedinělé projekty.

Do budoucna učitelka uvažuje o tom, že by se již nespoléhala na Styblíkovu cvičebnici, ale vytvořila si buď sama, nebo ve spolupráci s ostatními učiteli českého jazyka a s žáky vlastní sbírku pravopisných cvičení. Mohla by tak lépe reagovat na situaci, kdy si žák cvičebnici zapomene doma, navíc by se snažila uvádět ve cvičeních jevy, se kterými se žáci mohou běžně setkat (minimalizovala by výjimky), a to ve větách, které nejsou vytržené z kontextu.

Další zdroje informací k příkladu dobré praxe:
kurzy Čtením a psaním ke kritickému myšlení
www.kritickemysleni.cz/aktuality.php

Kontaktní osoba:
Kateřina Šafránková
e-mail: katerina.safrankova@gmail.com


Příloha 1 - Projektové vysvědčení

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
32.23 kB
Dokument
Příloha 1 - Projektové vysvědčení

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
VÚP Praha

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Klíčové kompetence