Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.
Škola: ZŠ Slatiňany
Realizátor: Roman Anýž
Konzultant VÚP: Jaroslav Faltýn
Příklad popisuje pomůcku, podle které se žáci učí psát kvalitní samostatné práce, jakými jsou např. referáty, seminární práce, zamyšlení nebo úvahy. Žáci se dále učí hodnotit svou práci podle předem daných kritérií (dodržení zadání, rozvíjení klíčové myšlenky, volba vhodné formy podle zadání atd.).
ZŠ Slatiňany je úplnou základní školou, ve všech ročnících má po dvou třídách. Školu navštěvuje celkem 419 žáků (kapacita je 500), pedagogický sbor má 27 členů. Průměrná naplněnost tříd činí 23,3 žáka.
Od 1. 9. 2005 začala škola v 1. a v 6. třídách vyučovat podle ŠVP Škola blízká přírodě a lidem. Tomuto kroku předcházela tříletá příprava především v oblasti vzdělávání pedagogů a používání efektivních metod. ŠVP byl během prvního roku výuky zpřesněn podle nových informací, školení koordinátorů i prvních získaných zkušeností.
ZŠ ve Slatiňanech je jedinou školou ve městě a svojí prací musí uspokojit potřeby a zájmy všech žáků. Z tohoto důvodu se specificky neprofiluje, má tedy tzv. všeobecné zaměření. Společným tématem, které se však prolíná celou prací školy v nejrůznějších podobách, je úsilí o rozvoj pozitivních a odpovědných vztahů k sobě, ostatním lidem, společnosti a přírodě. Z tohoto důvodu ŠVP nese název Škola blízká přírodě a lidem.
Ve výuce dějepisu probíhá v posledních letech pravidelně projekt Holocaust a lidské chování. Během projektu prošli žáci devátého ročníku jakýmsi pomyslným kruhem zkoumání lidského chování (metoda programu Tváří v tvář historii) během událostí holocaustu. Řešili otázky vlastní i skupinové identity, zkoumali situace, ve kterých se lidé pod tíhou okolností museli rozhodovat, motivy, které je vedly k tomu kterému rozhodnutí, apod. Prostřednictvím textových a filmových dokumentů zkoumali příběhy lidí, kteří žili v době, kdy docházelo ke genocidě židovského obyvatelstva, ať již to byli pachatelé, oběti, přihlížející nebo zachránci. Součástí projektu bylo i setkání a beseda s pamětníkem holocaustu ing. Pavlem Wernerem. Žáci celkem absolvovali 20 vyučovacích hodin projektu. Program Tváří v tvář historii (česká varianta mezinárodního programu Facing History and Ourselves) probíhá v této škole soustavně čtvrtým rokem a žáci tuto část výuky dějepisu opakovaně hodnotí velmi pozitivně.
Autor PDP používá popsaný nástroj hodnocení v hodinách dějepisu a dějepisného semináře v 8. a 9. ročníku. Metodu lze ovšem s jednoduchými úpravami použít pro všechny vzdělávací oblasti. S ohledem na stupeň rozvoje jazykových a hodnotících dovedností žáků (např. pochopení pojmu „výstižný“ a schopnost posoudit výstižnost) je doporučený věk 13+.
Návrh na vlastní hodnocení samostatné práce obsahuje sadu kritérií formulovaných do otázek a čtyřstupňovou hodnotící škálu. Záměrem je mj. to, aby škála neobsahovala prostřední, „průměrovou“ kategorii (k tomu dochází např. při pětibodové škále). Žáci, kteří nemají mnoho zkušeností s hodnocením, tak nejsou prostřední kategorií sváděni k tomu, aby v sebehodnocení sklouzávali k průměru. Kritéria a škála jsou strukturovány jednoduchou (sebe)hodnotící tabulkou. Žáci ji mohou mít po ruce během psaní svých prací a díky promýšlení kritérií hodnocení a stupňů hodnocení mohou již při samotné práci uvažovat o tom, jak dospět k co možná nejlepšímu výsledku. Tabulka může sloužit také jako pomůcka pro hodnotitele (učitele/spolužáky) následně prezentované práce.
V horní části tabulky jsou v levém sloupci uvedena čtyři kritéria hodnocení. V horním řádku tabulky jsou uvedeny čtyři stupně hodnotící škály. Ve spodní polovině tabulky je prostor pro sebehodnocení žáka formulované vlastními slovy. Pro logickou strukturaci hodnocení jsou žákovi nabídnuty úvody formulací jeho vlastního slovního hodnocení. Tabulku vyplňuje žák, v horní části zaškrtává, v dolní vypisuje.
V případě hodnocení seminární práce ji žák odevzdá včetně vyplněné hodnotící tabulky. Učitel práci prostuduje a své hodnocení porovná se sebehodnocením žáka. Zkušenost je taková, že jen zřídka se stává, že žáci svoji práci nadhodnocují, spíše naopak, častěji je nutné povzbudit jejich sebevědomí a přesvědčit je, že práce je dobře odvedená. Pokud se hodnocení učitele liší od sebehodnocení žáka, učitel by měl své důvody žákovi vysvětlit. Není nutné ve většině případů vstupovat s žáky do konfliktu (např. nikdy je nenutit sebehodnotící tabulku předělat apod.), pouze je upozornit, že případně svůj výkon nehodnotí adekvátně a bude třeba tuto dovednost cvičit.
Návaznost na žákovské portfolio
Žákovské práce (referáty, seminární práce, pracovní listy, tvůrčí práce) a různé formy sebehodnocení se v průběhu celého roku stávají součástí žákovského portfolia. Jednou za čtvrtletí nebo za pololetí žáci dostanou samolepicí štítky, kterými poté polepují své práce, a na štítky např. píší: „na tuto práci jsem pyšný(á), protože…“, „tohle jsem odfláknul/a“, „kdybych toto dělal/a dnes…“ apod. S takto „polepeným“ portfoliem lze dále pracovat (např. sdílet je v malých skupinách, sumarizovat, plánovat a konkretizovat další práci zaměřenou na zlepšení atd.)
Před zahájením práce na samotném referátu dostanou všichni žáci souhrn otázek, nad kterými by se měli během přípravy referátu nebo seminární práce zamýšlet.
Na co je třeba dát pozor při přípravě referátu, zamyšlení, seminární práce? Prostudujte tento jednoduchý návod dříve, než se do práce pustíte, nahlížejte do něj v průběhu své práce a zhodnoťte svoji odvedenou práci.
Žák by měl mít tento materiál před sebou, když práci píše, aby se jím mohl řídit, nebo alespoň po dokončení práce provést sebehodnocení.
Cílem používání tohoto postupu hodnocení je budovat schopnost dobře hodnotit svoji vlastní práci. A to i v tom směru, aby žáci dokázali přijmout hodnocení, které není příznivé. Tato metoda hodnocení potřebám žáků i učitele vyhovuje, autor si myslí, že jejím prostřednictvím dochází k naplňování vytyčených cílů.
Podobné metody hodnocení škola zaváděla postupně, v souvislosti se zaváděním ŠVP. Velmi záhy bylo možno vnímat rozdíl mezi sebehodnotícími schopnostmi žáků vzdělávaných podle ŠVP a podle starých osnov programu Základní škola. U prvně jmenovaných hrála významnou roli v jejich úspěchu skutečnost, že tito žáci znali kritéria hodnocení předem, mohli se připravit na práci v souladu s požadavky. Odpadly mj. také zpravidla nekonstruktivní dohady o tom, která práce je (resp. není) dobrá a proč. Práce i hodnocení je nyní efektivnější a pro žáky i učitele jasnější.
Kontaktní osoba:
Roman Anýž
e-mail: anyz@zsslatinany.net
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.