Spolupráce školy s PPP

Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.

Škola: Gymnázium a SOŠ Rokycany
Realizátoři: Pavel Benedikt, Miroslav Růžička, Martin Straka, Marie Šamanová
Konzultant VÚP: Viola Horská

Program spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou (PPP) se týká prevence sociálně patologických jevů, zlepšování vztahů mezi žáky ve třídě a budování žákovských kolektivů. Hlavními formami této spolupráce jsou realizace peer programu a seznamovacích, resp. adaptačních kurzů. Dále jsou využívány besedy s pracovníky PPP a návštěvy PPP jako součást výuky psychologie na škole. Poradna také pomáhá žákům prostřednictvím osobnostních a psychologických testů při volbě nejvhodnějšího studijního oboru na VŠ.

Aktivity realizované ve spolupráci s PPP se zaměřují především na posilování zdravého sebevědomí, sebepojetí a sebedůvěry žáků, rozvíjení asertivního chování, rozhodování, kritického uvažování a schopnosti čelit tlaku vrstevníků, vytváření zdravých vztahů mezi žáky, formování osobní zodpovědnosti žáků, podporu zdravého životního stylu apod. Spolupráce s poradnou se týká všech žáků školy, je soustavná a dlouhodobá, probíhá po celou dobu studia.

Kontext

Hlavním předpokladem pro dnes již dvacetiletou spolupráci gymnázia s PPP je umístění její pobočky přímo v místě působení gymnázia. Jak v gymnáziu, tak v poradně se během dvou desetiletí několikrát vyměnili vedoucí pracovníci, změnil se částečně i program setkání zástupců poradny se žáky. Spolupráce se však nadále prohlubovala. Původní myšlenka pomoci žákům při výběru povolání se postupně rozšířila na další oblasti praktického života, v nichž je potřeba žákům poskytnout radu a odbornou péči.

Předpokladem pro plnohodnotnou realizaci PDP je materiální a technické vybavení. Škola má kvalitní materiálně-technické zázemí. Učitelé mají k dispozici digitální fotoaparát, videokameru, videopřehrávač, notebook a dataprojektor. Škola také disponuje mnoha sportovními potřebami, má plně vybavenou horolezeckou stěnu, jejíž nedílnou součástí je vybavení využívané na tzv. GO Campech (outdoorové aktivity).

Cílovými skupinami příkladu dobré praxe jsou:

• žáci všech ročníků gymnázia i SOŠ diferencovaně podle věku, se zvláštním zaměřením na rizikové skupiny, tj. na jednotlivce se zdravotním či sociálním omezením, s aktuálním problémem (aktivní prevence během vyučování, pasivní prevence – nástěnky, literatura),
• pedagogové školy při školeních,
• rodiče žáků gymnázia (třídní schůzky 1. ročníků čtyřletého a prim osmiletého gymnázia – kontakty na PPP – buď sami, nebo prostřednictvím výchovné poradkyně).

Východiska

Důvodem zahájení spolupráce s PPP v Rokycanech byla zpočátku podpora profesní orientace žáků. PPP měla tuto aktivitu v popisu práce; její pracovníci docházeli do školy a asistovali výchovnému poradci při práci se žáky. Spolupráce se prohloubila poté, co se ve škole začali vyskytovat žáci se specifickými poruchami učení (dyslektici aj.). Další formy spolupráce vyplynuly z postupného vývoje problémů současné mládeže – šikany a zneužívání návykových látek (alkohol, drogy). PPP spolupracuje se školou v roli preventisty.

Jedním z východisek příkladu dobré praxe je proto tzv. Minimální preventivní program, který plní důležitou úlohu v systému primární prevence zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Hlavním cílem tohoto programu je zvýšení odolnosti dětí a mládeže proti sociálně nežádoucím jevům a snížení rizik a vlivů, které narušují zdravý osobnostní a sociální vývoj jedince. Program současně ovlivňuje chování žáků ve smyslu podpory zdraví. Prostřednictvím aktivit realizovaných v jeho rámci dochází u žáků k postupnému utváření vědomí odpovědnosti za vlastní chování, jednání a rozhodování i svého práva na vlastní názor. Žáci se učí chápat význam tolerance a pozitivního přístupu k životu.

Minimální preventivní program je zakotven v řádu školy, který obsahuje jasnou a konkrétní strategii naplňování primární prevence ve výchovně vzdělávacím procesu. Je v něm jasně vyjádřen postoj školy k legálním i nelegálním drogám i následné kroky a opatření při jeho porušení. K realizaci programu přispívá škola zásadním dílem – má metodika prevence, který ve spolupráci s ostatními pedagogy a vedením školy vypracovává koncepci primární prevence na škole, navrhuje a odborně zastřešuje vhodné aktivity pro realizaci programu a provádí jejich vyhodnocení. V příkladu dobré praxe se aktivity metodika primární prevence odrážejí zejména při realizaci tzv. peer programu.

Výchozím bodem peer programu je myšlenka, že pro děti a mládež je mnohdy věrohodnějším nositelem společensky žádoucích postojů spíše vrstevník než dospělý. Principem programu je proto aktivní zapojení předem připravených, zdravě žijících vrstevníků, kteří pozitivně a neformálně působí na postoje svých spolužáků. Peer (ve smyslu vrstevník) je někdo, s nímž se cílová populace může ztotožnit a přijmout jeho chování za své vlastní.

Dalším východiskem je uplatňování principů zážitkové pedagogiky ve výuce. Jedná se o přístup ke vzdělávání založený na poznatku, že lidská paměť má vyšší schopnost vstřebávat informace, pokud je jejich osvojování provázeno intenzivní emocí. Zážitková pedagogika proto pracuje s prožitkem jako prostředkem k ovlivňování a usměrňování vývoje žáků. Metodami zážitkové pedagogiky vyučující působí především na rozvoj sebepoznání, komunikace, týmové spolupráce a důvěry mezi žáky, aktivity jsou zaměřené na osobnostně sociální rozvoj žáků. Osobní prožitek při činnostech pomáhá žákům lépe poznat vlastní potenciál, možnosti i omezení, poznat své spolužáky i učitele, spolupracovat, rozhodovat se, jednat a zvažovat následky svého jednání. Zážitkové aktivity vytvářejí prostor pro rozvoj vztahů mezi žáky navzájem i mezi žáky a pedagogy.

Práce učitelů či pracovníků poradny (psycholožky) spočívá v záměrném vytváření situací, v nichž se předpokládá intenzivní prožívání, a v následné pedagogické práci s těmito prožitky (zpětnou vazbou). Tento přístup se uplatňuje zejména při realizaci seznamovacích pobytů pro žáky primy osmiletého studia a adaptačních kurzů pro žáky 1. ročníku čtyřletého studia (tzv. GO Campů vycházejících z principů Hnutí GO!).

GO Camp je intenzivní prožitkový kurz pořádaný záměrně před začátkem nového školního roku s ohledem na vznik a vývoj sociální skupiny. Prvotním cílem je připravit žáky na změnu školy a na práci v novém kolektivu. Intenzivní programová nabídka kurzu přináší zábavu i trénink rozmanitých životních situací. V těchto situacích poznávají žáci sami sebe, své spolužáky i budoucí třídní učitele, kteří se většiny aktivit účastní s nimi. Učí se spoléhat jeden na druhého, komunikovat spolu, přičemž každému je dána možnost vyniknout. Snahou je umožnit skupině žáků a jejich třídnímu učiteli vzájemné poznání na fyzické i emocionální rovině ještě před samotným nástupem do školy. V předstihu si tak mohou vytvořit sociální vazby a nalézt své místo ve skupině, rychle si zvyknout na nové prostředí a co nejrychleji se zapojit do života školy.

GO Campy se ve škole realizují teprve od školního roku 2003/04. Tato myšlenka vznikla v SOŠ, která je součástí gymnázia. Důvodem byly především obtíže přechodu žáků ze základní školy na vyšší stupeň vzdělání. Vzhledem k různorodosti žáků se první dva měsíce školní docházky dával dost těžko dohromady žákovský kolektiv. Objevovaly se problémy v mezilidských vztazích mezi vrstevníky, začala se vyskytovat šikana, vandalismus a jiné sociálně patologické projevy chování. Ukázalo se, že GO Campy napomáhají včas odhalovat a odstraňovat případné zdroje problémů v kolektivu žáků i u jednotlivců a mohou být využity jako jeden z účinných nástrojů primární prevence.

Cíle

Spolupráce školy s pedagogicko-psychologickou poradnou přispívá k naplňování různých cílů stanovených školou.

Hlavní cíle spolupráce školy s PPP:

• zapojení lidí mimo školu do předávání zkušeností, praktických poznatků a informací žákům (včetně předání přímé zkušenosti s drogami, AIDS aj.),
• prevence potenciálně nebezpečných způsobů chování žáků a výskytu sociálně patologických jevů ve škole,
• realizace průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova.

Dílčí cíle peer programu:

• naučit žáky uplatňovat dovednosti spojené s odmítáním návykových látek a upevnit jejich schopnost čelit tlaku ze strany okolí,
• zlepšovat sebeovládání žáků a jejich vnímání následků určitého jednání,
• upevnit komunikativní dovednosti žáků, rozvíjet jejich schopnost vytvářet přátelské vztahy s vrstevníky a případné konflikty řešit nenásilným způsobem,
• zvyšovat zdravé sebevědomí žáků a jejich schopnost zvládat stres,
• podpořit napodobování pozitivních modelů chování.

Dílčí cíle seznamovacích pobytů a adaptačních kurzů (GO Campů):

• pozitivně naladit žáky před zahájením školní docházky do gymnázia (na SOŠ),
• podpořit vytvoření partnerského vztahu učitel – žák,
• napomoci vytvoření funkční sociální skupiny a stmelení žákovského kolektivu,
• podnítit změnu v sebepojetí žáka.

Spolupráce školy s PPP významně přispívá k utváření a rozvíjení většiny klíčových kompetencí vymezených v RVP ZV a RVP G a podporuje osvojování řady vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot z průřezových témat. Rozvoj klíčových kompetencí je posilován prostřednictvím činnostních, interaktivních a zážitkových metod.

Na úrovni oborů
Očekávané výstupy, vzdělávací obor Výchova ke zdraví, RVP Z
Žák:

• respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a pozitivní komunikací a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě),
• usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví,
• vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbližším okolí,
• dává do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek a životní perspektivu mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni; v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhým,
• vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností možný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt, uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi,
• projevuje odpovědné chování v situacích ohrožení zdraví, osobního bezpečí, při mimořádných událostech; v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc.

Očekávané výstupy, vzdělávací obor Tělesná výchova, RVP ZV
Žák:

• odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím; upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištění ovzduší,
• uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu, předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost,
• zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěži, při rekreačních činnostech,
• dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje ji.

Očekávané výstupy, vzdělávací obor Tělesná výchova, RVP G
Žák:

• uplatňuje účelné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí,
• provádí osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokladů,
• zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení,
• volí a používá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a správně ji ošetřuje.

Realizace – postup a metody

Spolupráce školy s pedagogicko-psychologickou poradnou je mnohostranná a zaměřuje se především na primární prevenci zneužívání návykových látek a asociálního chování žáků. Pracovníci poradny docházejí pravidelně do tříd a doplňují vyučování přednáškami pro žákovské kolektivy, případně radami pro jednotlivce a jejich rodiče. Kromě přednášek a individuálního poradenství nabízejí různé skupinové aktivity pro žáky ve výuce i v rámci ostatních aktivit realizovaných školou a zajišťují odbornou pomoc při vytváření obsahové náplně aktivit a kurzů zaměřených na prevenci sociálně nežádoucího chování a řešení aktuálních problémů žáků.

Poradna pomáhá škole zejména při realizaci peer programu pro žáky primy osmiletého studia (realizuje proškolení a metodické vedení peer aktivistů z řad žáků), poznávacích pobytů pro tutéž skupinu a adaptačních kurzů (GO Campů) pro žáky 1. ročníku čtyřletého studia. Gymnázium využívá metodiku vybraných aktivit PPP, podle níž si vyučující samostatně připravují vlastní program výuky, resp. kurzů. SOŠ na adaptační kurzy zve psycholožku, která učitelům pomáhá při realizaci vybraných aktivit, případně některé z nich vede.

Škola ke spolupráci s PPP přispívá organizací a realizací řady zážitkových aktivit, které se každým rokem inovují. Realizace příkladu dobré praxe není iniciativou jednoho vyučujícího. Dlouhodobá strategie spolupráce školy s PPP vychází z celoškolní koncepce, týká se všech třídních učitelů a některých dalších vyučujících, kteří se zabývají protidrogovou prevencí (týká se to především předmětů Základy společenských věd, Tělesná výchova, Biologie, Chemie). K realizaci PDP přispívají rovněž osobnosti samotných vyučujících – jejich invence a kreativita. Zainteresovaní vyučující projevují zájem o realizaci zážitkových aktivit a získávání dalších zkušeností z práce s týmem.

Role jednotlivých zúčastněných:

• školní metodička primární prevence nebo učitel předmětu Základy společenských věd kontaktují PPP a na společné schůzce se dohodnou o harmonogramu a průběhu aktivit,
• učitelé monitorují a odhalují případné problémy (dyslexie, dysgrafie, šikana, alkohol, kouření, drogy apod.), nesou odbornou garanci při organizaci a vyhodnocení aktivit,
• externí odborník (psycholožka) poskytuje odbornou pomoc při realizaci jednotlivých aktivit a má na starosti proškolení peer aktivistů pro práci s jejich mladšími spolužáky,
• žáci mají příležitost účastnit se zážitkových aktivit a projevit iniciativu jako tzv. peeři (tj. metodičtí vedoucí svých mladších spolužáků v protidrogovém programu),
• žáci i rodiče jsou předem informováni o návštěvách psycholožky ve výuce i o dalších aktivitách realizovaných školou (plán práce je uveřejněn na webu školy),
• rodiče mají možnost kontaktovat PPP v případě problémů jejich dítěte.

Peer programy

Peer program je čtyřhodinový projekt, který probíhá v rámci výuky předmětu Základy společenských věd v primě osmiletého gymnázia. Jedná se o zajímavý způsob výuky založený na zážitkových metodách (činnostních, interaktivních, situačních, týmových aj.), kdy speciálně proškolení žáci 1. a 2. ročníku čtyřletého gymnázia (tzv. peer aktivisté) moderují výuku svých mladších spolužáků a připravují pro ně zajímavé aktivity (úkoly, scénky, hry aj.). Odborné proškolení peer aktivistů a jejich metodické vedení zajišťují pracovníci Pedagogicko-psychologické poradny v Rokycanech.

Výhodou zapojení starších žáků do výuky je nejen to, že mladší žáci lépe přijímají informace od svých starších spolužáků, ale i týmový charakter této spolupráce. Peer aktivisté se díky tomu mohou lépe soustředit na určitá témata či způsoby předávání poznatků žákům, mají příležitost vzájemně se podporovat a vhodně se doplňovat.

Výuka vedená čtyřmi peer aktivisty je založena na zážitkových přístupech a metodách, interakci žáků a práci ve skupinách. Jsou zde uplatňovány aktivizující metody, jako skupinový brainwriting, hraní rolí apod. Žáci jsou rozděleni do pracovních skupin, v jejichž rámci plní různé úkoly (vyjadřují svůj postoj ke zdravému životnímu stylu formou skupinového erbu, vytvoří vlastní chartu proti šikaně, vytipují nebezpečná místa, kterým je potřeba se vyhýbat, sestaví přehled různých způsobů odmítání apod.). O výsledcích práce skupin se dále diskutuje v celé třídě a náměty žáků se zapisují na tabuli. Poznatky jednotlivých skupin se tak vzájemně obohacují o náměty ostatních skupin. Na shrnutí základních poznatků žáků z oblasti primární prevence navazuje nácvik vhodných způsobů chování a jednání v různých situacích (odmítání potenciálně nebezpečných návrhů ze strany vrstevníků či dospělých osob apod.).

Závěrečná hodina se obvykle soustředí na společnou reflexi aktivit realizovaných v průběhu peer programu. K tomuto účelu bývá využit malý didaktický test ověřující osvojené poznatky žáků. Na konci programu psycholožka vyhodnotí práci žáků v rámci pracovních skupin. Poté jsou jednotlivé pracovní skupiny odměněny diplomy. Před ukončením programu se realizují hry na upevnění získaných poznatků (týmová práce žáků s rozdělením úloh, hra na procvičení neverbální komunikace). Výsledky peer programu jsou zaznamenávány prostřednictvím dotazníků zadaných žákům po jeho ukončení. Žáci se zde mohou vyjádřit nejen k obsahu, ale i ke svým zážitkům a postřehům načerpaným v průběhu různých společných aktivit.

1. Erb - žáci si tvoří vlastní erb chaarakterizující jejich postoj ke zdravému životnímu stylu

 

2. Charta - každá pracovní skupina si vytvořila vlastní chartu proti šikaně

 

3. Způsoby odmítání - žáci nacvičují různé způsoby odmítání v běžných životních situacích

 

 

Adaptační a seznamovací kurzy

Škola realizuje seznamovací kurzy žáků primy osmiletého studia a adaptační kurzy pro 1. ročník čtyřletého studia (tzv. GO Campy). V obou případech jde o pobytové kurzy, jejichž cílem je napomoci včasné adaptaci žáků ve školním kolektivu, navázání přátelských vztahů se svými vrstevníky, zrychlení tvorby fungujícího třídního kolektivu, vytvoření podmínek pro neformální spolupráci mezi žáky navzájem i mezi žáky a třídním učitelem, prevenci potenciálních problémů a řešení aktuálních problémů vznikajících v žákovském kolektivu. Dalšími cíli jsou podpořit u žáků utváření pocitů sounáležitosti a bezpečí a rozvíjet jejich ochotu pomáhat, spolupracovat, řešit konflikty a respektovat ostatní.

Ve všech aktivitách realizovaných v průběhu kurzů jsou uplatňovány principy zážitkové pedagogiky. Realizované aktivity jsou zaměřené především na vzájemné poznávání (uplatňují se zde seznamovací a kooperativní hry), formování skupinové práce (např. společné vaření) a podporu otevřených vztahů a důvěry (zde se využívají různé dobrodružné hry, outdoorové aktivity apod.).

Při organizování aktivit v GO Campu je uplatňován scénář vytvořený na míru dané věkové skupině žáků. Do jeho programu jsou vedle seznamovacích činností zařazovány činnosti orientované na budování a rozvoj důvěry, hry zaměřené na vzájemnou spolupráci v týmu a společné řešení problémů, netradiční a dobrodružné soutěže, outdoorové a zážitkové aktivity apod. V jejich rámci probíhá nejen sebepoznávání žáků (tj. uvědomění si vlastních možností a bariér) a bližší poznávání spolužáků, ale dochází zde i ke sblížení s třídním učitelem. Ten se rovněž zapojuje do realizovaných aktivit a mnohé úkoly plní společně s žáky (např. pád, ulička důvěry, překonání lanových překážek apod.).

4. Skupinové aktivity v přírodě - Kontaktní hry

 

5. Skupinové aktivity v přírodě - Schody do nebe

 

6. Skupinové aktivity v přírodě - Spojené ruce

 

Některé aktivity mají charakter adrenalinových sportů (např. lanové aktivity). „Výzvově“ orientované úkoly jsou zaměřené na posun hranic možností jednotlivce i celé skupiny. Při jejich zařazování se vychází z toho, že přímá zkušenost má na jedince silný formativní účinek. Zpětná vazba (vlastní emoce, společná reflexe aktivit aj.) umožní žákům lépe zhodnotit své možnosti, odolávat stresu a přenést získané zkušenosti do svého každodenního života.

Program pětidenního GO Campu pro žáky 1. ročníku čtyřletého studia

• 1. den: Odjezd od školy dopoledne, příjezd na místo určení, ubytování. Seznamovací a kooperativní hry, rozdělení do pracovních skupin, softbal. Společná večeře, táborák.
• 2. den: Dvě skupiny - A: základní vodácký výcvik, B: cyklistická průprava, soutěže na kole, lehká vyjížďka po okolí. Odpoledne společné lanové aktivity. Společná večeře.
• 3. den: Dvě skupiny - B: základní vodácký výcvik, A: cyklistická průprava, soutěže na kole, lehká vyjížďka po okolí. Odpoledne společné lanové aktivity. Společná večeře.
• 4. den: Orientačně branná hra, dobrodružné pohybové aktivity v přírodě, soutěže. Odpoledne lanové aktivity. Společná večeře, závěrečný večer.
• 5. den: Úklid objektu a odjezd do Rokycan.

Program třídenního seznamovacího kurzu pro žáky primy osmiletého studia

• 1. den: Odjezd od školy dopoledne, příjezd na místo určení, ubytování. Základní seznamovací aktivity a kooperativní hry (činnosti orientované na vytvoření pocitu důvěry). Společná večeře.
• 2. den: Seznamovací činnosti, hra orientovaná na vzájemnou spolupráci v týmu, schopnost konstruktivně řešit zadaný problém. Odpoledne společné lanové aktivity. Společná večeře.
• 3. den: Úklid objektu, pěší výlet, návrat domů.

Na kurzy vždy navazuje další spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou. V průběhu každé vyučovací hodiny, příp. třídnické hodiny (1x za týden) jsou řešeny vztahové záležitosti dané třídy. Ve spolupráci s poradnou jsou i další hodiny využity k případnému následnému řešení konfliktních situací vzniklých na kurzu. V rámci primárně preventivních aktivit se třída 2x ročně setká s psycholožkou z PPP (která je zároveň okresní metodičkou primární prevence) pro další utváření skupinových vztahů a formování vlastní osobnosti žáků. Rozvrh dalších návštěv psycholožky ve škole je vypracován na celé 4 roky studia a (včetně dalších akcí) je zapracován do Minimálního preventivního programu školy. Aktivity začleněné do tohoto programu se každoročně podrobněji rozpracovávají do plánu akcí školy.

Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití

• Peer program – tabule, volné listy papíru, psací potřeby (pastelky, tužky, fixy), dotazníky pro žáky, skládanky
• Adaptační kurz – sportovní nářadí (kanoe, kola), horolezecká výbava (lana, provazy, jištění, karabiny, skoby aj.), stohovatelné krabice, nádobí na vaření a skladování potravin aj.

Finanční rámec PDP:

• Peer program – nároky na kancelářské potřeby
• Adaptační kurz – nároky na kancelářské potřeby (pozvánky, program), horolezecké vybavení, sportovní potřeby (kola vlastní, lodě ve spolupráci s DDM Rokycany) a nádobí; škola má plně vybavenou horolezeckou stěnu. Horolezecké potřeby a nádobí škola pravidelně obnovuje

Do rozpočtu je potřeba započítat vlastní příjem školy (účastnický poplatek za žáky a očekávaný vlastní příspěvek žáků na vstupném za návštěvu kulturních památek, rozhleden aj.) a náklady spojené s kurzem (doprava, ubytování a stravování vyučujících a kancelářské potřeby). V účastnickém poplatku za žáka jsou zahrnuty náklady na jeho dopravu, ubytování a stravování. Platy a odměny pedagogických pracovníků jsou hrazeny z rozpočtu školy.

Didaktické materiály:

• Peer program – materiály připravila a poskytla psycholožka z PPP
• Adaptační kurz – většinu materiálů si připravují vyučující sami (k realizaci vybraných aktivit využívají metodiku PPP), psycholožka si připravuje vlastní materiály na kurzy GO pro SOŠ (seznamovací aktivity, kooperativní hry aj.)

Ostatní:

• digitální fotoaparát
• videokamera
• videopřehrávač (notebook)
• video-dataprojektor

Reflexe sledovaného příkladu dobré praxe

Cíle spolupráce školy s pedagogicko-psychologickou poradnou se dlouhodobě daří dosahovat. Naplnění cílů peer programu na úrovni vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, klíčových kompetencí a průřezových témat učitel pozná především při sledování chování žáků ve škole i mimo ni. Pro ověření osvojených poznatků byl žákům zadán malý didaktický test sestavený psycholožkou z pedagogicko-psychologické poradny. Na konci programu byla provedena společná reflexe uskutečněných aktivit. V souvislosti s tím byl žákům zadán krátký evaluační dotazník, v němž se mohli vyjádřit k obsahu a průběhu peer programu i ke svým zážitkům a postřehům z jednotlivých aktivit.

Výchovná koncepce peer programů vede k vytváření a posilování vztahů nejen uvnitř jednotlivých ročníků, ale i mezi žáky různých ročníků. Výsledkem je kvalitní komunikace, vzájemné respektování, bezkonfliktní spolupráce, odmítání šikany apod. Peer program zároveň podporuje budování zdravé sebeúcty žáků, která je chápána jako důležitý prvek při aktivní obraně proti negativním sociálním jevům (v současné době především proti šikaně). Program má významné účinky i na samotné peer aktivisty. Zkušenosti ukazují, že mezi nimi vznikají přátelské vztahy, jsou schopni pracovat v týmu a vzájemně si předávat zkušenosti, na výuku jsou obvykle výborně připraveni a vhodně se doplňují.

Naplnění cílů seznamovacích a adaptačních kurzů lze pozorovat přímo v jejich průběhu. Prostřednictvím zážitkových sportovních aktivit jsou rozvíjeny pohybové dovednosti žáků, je upevňována jejich odolnost vůči stresu a posilována jejich připravenost řešit vyvstalé problémy. Zároveň dochází ke zrychlení tvorby třídního kolektivu, navázání neformální spolupráce mezi žáky navzájem a mezi žáky a třídním učitelem a k budování záchranné sociální sítě mezi žáky. Kurzy působí také na osobnostně sociální rozvoj žáků, což se projevuje ve větší spokojenosti žáků se sebou samými, lepší znalostí žáků navzájem a vzájemnou komunikací.

Zpětnou vazbu ze seznamovacích a adaptačních kurzů mohou žáci vyjádřit na třídnických hodinách (diskuse o prožitých aktivitách) či zasedáních studentského parlamentu, své zážitky a postřehy mohou zpracovat v esejích, příspěvcích na web školy apod.

Shrnutí a zhodnocení celkové kvality příkladu dobré praxe

Spolupráce školy s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Rokycanech se osvědčuje již mnoho let. Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že aktivity realizované ve spolupráci s PPP jsou z hlediska rozvoje žáků velmi přínosné. Nabízejí příležitost odhalit a podchytit případné zdroje problémů u jednotlivců, ve skupině žáků i v třídním kolektivu jako celku. V návaznosti na cílené a včasné vyhledání potenciálně znevýhodněných, ohrožených či problémových žáků (např. žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, s poruchami chování, sociálně rizikovými návyky) se škole otevírá možnost dalšího působení na jednotlivce i větší skupiny žáků. Výsledky spolupráce školy s PPP se tak promítají do celého života školy. Dlouhodobé zkušenosti z realizovaných aktivit ukazují, že jejich prostřednictvím se daří trvale snižovat výskyt negativních sociálních jevů ve škole.

Učitelé i žáci hodnotí realizované aktivity jako velmi podnětné a poučné. Velice kladně přijímají zejména seznamovací pobyty a adaptační kurzy (GO Campy). Seznamovací pobyty a GO Campy mají přínos nejen pro žáky, ale rovněž pro třídní učitele a ostatní zúčastněné pedagogy. V jejich průběhu si mohou vyučující udělat základní obrázek o třídě i jednotlivých žácích, jejich možnostech, omezeních i případných problémech. Po návratu z těchto pobytů se dá se zjištěnými informacemi dále pracovat, a působit tak cíleně na žáky se znalostí jejich individuálních osobností i skupinové dynamiky ve třídě.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Gymnázium počítá se spoluprací s pedagogicko-psychologickou poradnou i v budoucnu. Tato spolupráce je zakotvena v ŠVP jako součást výchovného působení na žáky a jako jedna z důležitých forem utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků.

Žádná omezení zatím příklad dobré praxe neohrozila. Je finančně dlouhodobě udržitelný, neklade zvláštní nároky na využití finančních a materiálních prostředků školy. Jeho kvalita i životnost se nicméně odvíjí i od personálního obsazení školy i PPP (osobnosti, vzájemné kontakty, zájem o spolupráci, časové možnosti pracovníků), které může být limitujícím faktorem pokračování spolupráce školy s PPP. Aktivity realizované s využitím metodiky PPP mohou být uskutečněné i v případě personálních změn za předpokladu, že škola bude disponovat metodicky dobře připravenými odborníky s odpovídající kvalifikací.

Pro zajištění kvalitního peer programu je potřeba metodicky proškolit peer aktivisty z řad starších žáků. Velmi důležitým prvkem je výběr vhodných kandidátů. Ti by měli mít zájem o problematiku i o práci s mladšími spolužáky a měli by být pro ně pozitivním vzorem. Dále je potřeba peer aktivisty připravit na používání interaktivních a zážitkových metod, aby výuka měla dynamiku a spád a zároveň ovlivnila všechny zúčastněné.

Pro zajištění zdárného výsledku GO Campu je velmi důležité vybrat vhodné místo pro jeho realizaci (ubytování v kempu, různorodé přírodní podmínky – voda, cyklistické stezky, les apod.). Vždy je potřeba brát v úvahu specifičnost cílové skupiny, pro kterou je seznamovací či adaptační kurz připravován (jiná situace bude v nižších ročnících osmiletého gymnázia, jiná ve čtyřletém gymnáziu a ještě jiná např. na SOŠ).

Další zdroje informací k příkladu dobré praxe:

Literatura:
BĚŤÁK, L. a kol.: Prevence sociálně patologických jevů ve škole. Brno: Masarykova univerzita, 1997.
HANUŠ, R.: Fenomén hry: teoretické a metodické příspěvky k tématu hry. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003.
HANUŠ, R. a kol.: Pedagogika zážitku. Šumperk: DDM a zařízení pro DVPP Vila Doris, 1998.
KASÍKOVÁ, H.: Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997.
JEDLIČKA, R. - KOŤA, J.: Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum, 1998.
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže č. j. 14 514/2000-51. Věstník MŠMT, sešit 10/2000.
NEŠPOR, K. - CSÉMY, L. - PERNICOVÁ, H.: Zásady efektivní primární prevence. Praha: Sportpropag, 1999.
NIKL, J.: Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže se zaměřením na jejich prevenci. Praha: Policejní akademie ČR, 2000.
PÁVKOVÁ, J. a kol.: Pedagogika volného času. 3. aktualizované vyd. Praha: Portál, 2002.
VALENTA, J.: Učit se být. 2. vyd. Praha: Agentura STROM, 2003.
VÁŽANSKÝ, M.: Volný čas a pedagogika zážitku. Brno: Masarykova univerzita, 1992.
VÁŽANSKÝ, M. - SMÉKAL, V.: Základy pedagogiky volného času. Brno: Paido, 1995.

Webové stránky:
www.hnuti-go.cz
www.projectoutdoor.cz
www.psl.cz

Kontaktní osoby:
Pavel Benedikt
e-mail: p_benedikt@gasos-ro.cz

Věra Čiková
e-mail: vera.cikova@quick.cz

Drahomíra Rancová
e-mail: d_rancova@gasos-ro.cz