Odborný článek

Příběhy migrace

14. 3. 2016 Základní vzdělávání
Autor
Zuzana Švajgrová

Anotace

Kdo je migrant a jak se jím člověk stane? Jaké zkušenosti mají s emigrací české země? Kdo je vlastně Čech? Jsou nějaká kritéria, na základě kterých může být člověk považován za Čecha? Jak se může člověk cítit (a jaké situace řešit) při stěhování do jiné země?

Cíle:

  • Žák na základě osobního příběhu popíše možné důvody migrace.
  • Žák se zamyslí nad otázkou národnosti, identity a posoudí svůj pohled na toto téma.
  • Žák se skrze dramatizaci vžije do situace migrujících – popíše možná negativa i pozitiva, příležitosti i hrozby migrace pro jednotlivce i společnost.
  • Žák popíše širší souvislosti migrace – důvody, dopady. 

 

Čas

Průběh

Pomůcky

evokace

10 min

 

Písemný brainstorming na téma migrace

Co žáky napadne, když se řekne migrace, a odkud informace a postoje čerpají?

 

 

25 min

 

20 min

20 min

 

Emigrace z Čech

Příklady emigrace z českých zemí.

Úvaha nad otázkou Kdo je Čech?

Dramatizace

Dramatizace rozhovoru rodiny zvažující emigraci.

texty o migraci (příloha 1) – jeden z textů pro každou skupinu

 

role pro dramatizaci (příloha 2)

reflexe

15 min

Reflexe

Návrat k brainstormingu z počátku hodiny, doplnění.

 

Postup:

Písemný brainstorming na téma migrace

Vysvětlíme žákům, jak funguje brainstorming, a použijeme tuto metodu u slova migrace.

Vyzveme žáky, ať píší (do sešitu či na papír) slova, která je napadnou, když se řekne migrace, migrant (emigrant/imigrant). Můžeme poté otevřít prostor pro sdílení, nekomentujeme, ale ptáme se: Odkud čerpají informace (postoje), které se vztahují migraci? Z médií, od kamarádů, z osobní zkušenosti? Emigroval někdo z okolí žáků do ciziny? Kam a proč? Znají žáci nějaké migranty žijící v ČR? Pokud ano, vědí, odkud a proč se přistěhovali?

Cílem je nechat zaznít názory, znalosti a zkušenosti žáků. 

Emigrace z Čech

Rozdělíme žáky do skupin po přibližně čtyřech či pěti a na tabuli zakreslíme časovou osu. Každá skupina obdrží jeden z textů o Češích, kteří emigrovali do zahraničí (příloha 1). Úkolem žáků je si text ve skupině přečíst a odpovědět na otázky:

Proč lidé vystupující v textech emigrovali? Kdy emigrovali?

Jakého přijetí se jim v cizině asi dostalo? Co si o nich nejspíš mysleli místní lidé a jak se na ně dívali? Co pro ně asi bylo nejtěžší? Z čeho měli radost?

Žáci následně sdílí odpovědi na otázky, na tabuli píšeme na časovou přímku data či přibližná období emigrace a důvody emigrace. Doplníme počty lidí, kteří z českých zemí v té době emigrovali, a shrneme, že jako všechny země má i Česko vlastní zkušenost s emigrací – spousta obyvatel z ČR emigrovala do zahraničí, ať už nuceně, či dobrovolně (viz doplňující informace). 

Navážeme otázkou: Když někdo emigruje nebo se přistěhuje – kdy přestane být Čechem a kdy se jím naopak stane? Existují nějaká kritéria, podle kterých je možné se orientovat?

Necháme žáky odpovídat na níže uvedené otázky pomocí škálové řady: v prostoru třídy se žáci rozestoupí podle svých odpovědí do škály ANO/NE (odpověď ANO na jednom konci třídy, odpověď NE na druhém konci). Své stanovisko zdůvodní.

Je Čech ten:[1]

  • kdo se vystěhoval a žije už 40 let v cizině?
  • kdo má jednoho rodiče Čecha a druhého třeba Francouze?
  • kdo má oba rodiče Čechy a narodil se v cizí zemi?
  • kdo má oba rodiče cizince, ale narodil se v ČR?
  • kdo má české občanství?
  • kdo mluví česky?
  • koho ostatní označují za Čecha?
  • kdo se cítí být Čechem? 

Dramatizace

Řekneme žákům, že si ve skupinách z předchozí aktivity zkusí společně předvést krátkou scénku. Scénka bude zobrazovat rozhovor rodiny, které zvažuje stěhování do zahraničí – emigraci. Žáci si mezi sebou rozdělí role (příloha 2), zamyslí se, kdo bude zastávat jaké stanovisko a připraví si argumenty. Pak si ve své skupině zkusí rozhovory předvést. Žáci mají za úkol vžít se do jednotlivých rolí, rozvádět a domýšlet popisované situace, argumentovat.

Není nutné dramatizace předvádět i před spolužáky, mohou být realizovány souběžně.

Po skončení scének se žáků ptáme na otázky typu: Jaké argumenty vás nejvíce zaujaly? S jakými jste se ztotožnili? Jaké pocity jste zažívali? Dáme žákům prostor, aby sami pojmenovali to, co pozorovali a zažívali.

Na základě scének a příběhů se s žáky zamyslíme nad otázkou: Jaký dopad může mít migrace na migranty a jaké na společnost, do které se migranti začleňují? 

Reflexe

Vrátíme se k brainstormingu z počátku hodiny – necháme žáky projít si pojmy, umožníme reflektovat a doplnit původní myšlenky a postoje.


Lekce vznikla v rámci projektu Critical Review of the historical and social disciplines for a formal education suited to the global society na základě hodiny vytvořené Mgr. Hanou Vackovou a Mgr. Jiřím Vymětalem.
 
Další lekce jsou k dispozici v publikaci Příčiny a důsledky – témata globálního rozvojového vzdělávání v historických souvislostech pro 2. stupeň ZŠ a SŠ, kterou v říjnu 2015 za spolupráce s osmnácti pedagogy z desíti škol  vydala nezisková organizace ARPOK, o. p. s. Publikaci lze získat na semináři ARPOKu či v elektronické podobě na stránce  www.arpok.cz, sekce Pro pedagogy (http://arpok.cz/pro-pedagogy/ke-stazeni/)
 
Projekt Critical Review of the historical and social disciplines for a formal education suited to the global society byl realizován za finanční podpory Evropské unie, z prostřed­ků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Jeho cílem bylo propojit globální témata s jejich historickými souvislostmi. 
 

[1] Otázka Kdo je Čech? nemá správnou odpověď. Jde spíše o to ujasnit si svůj postoj ke vnímání národnosti a reflektovat, že identita člověka je proměnlivá a nejednoznačná.

Kritériem by mohlo být české občanství, můžeme ale zvažovat i hledisko národnosti, se kterou se člověk ztotožňuje sám za sebe. Národnost je navíc jen jedna z identit, kterou máme, a každý ji může vnímat jinak silně, jiným způsobem. Chápání pojmu národnost se navíc mění – během života člověka, v čase (starověk x středověk x moderní doba x globalizovaná společnost, rod x národ), v prostoru (někde se lidé identifikují spíš s místem – Brňák, s částí země – Moravák, se státem – Čech, se světadílem – Evropan).

Tip: Při dostatku času a chuti žáků věnovat více času tématu identity člověka můžeme pustit video „Homolkovi“ http://www.youtube.com/watch?v=cCKJgpZJDA0

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
29.3 kB
Dokument
Priloha 1_Text 1_Emigrace po bitve na Bile hore
doc
27.34 kB
Dokument
Priloha 1_Text 2_Emigrace do USA 50 leta 20 stoleti
doc
27.34 kB
Dokument
Priloha 1_Text 3_Emigrace po srpnu 1968
doc
32.23 kB
Dokument
Priloha 1_Text 4 Emigrace po 1989 Cesi ve Skotsku
docx
19.53 kB
Dokument
Priloha 2 Role pro dramatizaci
docx
28.32 kB
Dokument
Doplňující informace Příběhy migrace
docx
20.51 kB
Dokument
Užitečné odkazy Příběhy migrace

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Zuzana Švajgrová

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
14. 3. 2016
Příspěvek ukazuje několik aktivit, které je možné ve výuce realizovat k tématu migrace. Aktivity směřují k zamyšlení,ujasňování a budování postojů, ale také k získání znalostí. Výuková lekce přistupuje citlivě k tématu i k žákům.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • "respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Evropa a svět nás zajímá

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída