Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Sebekvantifikace: fenomén informační společnosti i výzva pro vzdělávání
Odborný článek

Sebekvantifikace: fenomén informační společnosti i výzva pro vzdělávání

17. 10. 2013 Gymnaziální vzdělávání
Autor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Anotace

Sebekvantifikace představuje fenomén měření, shromažďování a analyzování informací o běžných činnostech vlastního života. Fenomén, který je často vnímán jako jedna z výrazných módních vln, mající velký potenciál v oblasti vzdělávání.

Sebekvantifikace je relativně novým fenoménem, který vychází z myšlenky, že řadu činností, které děláme zcela automaticky, nebo nad nimi jen příliš nepřemýšlíme, lze nějakým způsobem kvantifikovat a matematicky zpracovat. Většina žáků dnes nevidí v chození do školy žádnou mimořádnou činnost. V případě sebekvantifikace ale budou analyzovat, jak daleko ušli, zda cesta nevytváří nějakou specifickou trajektorii nebo jakou se pohybovali rychlostí. Všední činnost se tak může stát překvapivě zábavnou či dokonce předmětem soutěžení.

Nejčastěji se udává, že cílem sebekvantifikace je určitým způsobem optimalizovat životní styl v tom nejširším slova smyslu. Zřejmě největší využití mají podobné nástroje v medicíně, kde lze pomocí ní relativně detailně a objektivně popsat chování pacienta a navrhnout mu změny, které povedou k jeho lepší kondici. Stále více se ale uplatňují také ve sportu, volnočasových aktivitách či time managementu.

Jistě lze zmínit námitku, že život není matematicky idealizovatelný, že podobná sebekvantifikace může vést k frustraci či sociálním problémům jednotlivců, kteří nezáří v dané kategorii, či k umělé změně životního stylu, který neučiní jedince spokojeným či šťastným. Tyto námitky jsou (alespoň částečně) pravdivé. Pedagog by měl hrát v této oblasti roli mediátora, který na jednu stranu může nástroje pro sebekvantifikaci využívat jako měřící či motivační nástroj, ale současně by měl ukazovat, že život se neskládá jen z kvantifikovatelných veličin a že výše určitého skóre neurčuje kvalitu lidského bytí.

Sebekvantifikace může být dvojího druhu. Jsou v ní vytvářeny záznamy pro soukromou potřebu, případně pro lékaře, učitele či trenéra - v tomto případě jde jednotlivci o jeho osobní rozvoj a růst, případně o odstranění problémů, které má. Druhou velkou možností jsou pak nástroje, které nejen umožňují provádět samotné měření a analýzu, ale slouží také pro publikování výsledků někde na sociálních sítích.

Jiné dělení může být podle toho, zda je měřícím zařízením sebekvantifikace běžně dostupný přístroj (telefon, stopky,…), či zda se k němu užívá speciální zařízení. Dnes asi nejznámějším zástupcem druhé kategorie je Fitbit, což je náramek, který měří fyzickou aktivitu i spánek a provádí rozsáhlou analýzu toho, jaký má člověk životní styl.

Dnes dokonce můžeme hovořit o lidech, kteří jsou někdy označováni jako datasexuálové. Jde o osoby, které jsou posedlé vlastním sebehodnocením. Měření a následnému analyzování svých aktivit přikládají velký význam a věnují mu mnoho času. Také druhé osoby mohou posuzovat podle toho, do jaké míry splňují určité kvantifikovatelné kritérium.

Možnosti pro školní využití

V současné době se stále více objevuje potřeba učit žáky učit se. Úkolem školy není ani tak předat určitou sumu znalostí či dovedností, ale (pomineme-li výchovný a sociální aspekt) rozvinout v žácích myšlení a návyky, které jim umožní se efektivně dále vzdělávat. V tomto kontextu je paradoxní, jak málo času se věnuje tomu, aby se žáci naučili učit. Jen velmi málo pedagogů se věnuje analýze rozdílu mezi rychlým a pomalým myšlením, používá různé kreativní myšlenkové techniky atp.

Sebekvantifikace představuje jeden z efektivních nástrojů pro řízení vlastního vzdělávání a dalšího rozvoje. Učitele může stavět do role trenéra, který na základě žákem předložených dat může navrhovat stále lepší tréninkové plány a přitom sledovat, zda se žák skutečně zlepšuje a jaké dělá pokroky, nebo naopak co ho brzdí.

Jedním z problémů žáků může být prokrastinace, tedy systematické odkládání povinností a úkolů s tím, že jsou většinou nahrazovány jinými „důležitými“ činnostmi. Velice jednoduchou formou sebekvantifikace jsou time trackery, tedy stopky, kterými si člověk zaznamenává, kolik věnoval času které aktivitě. Někteří lidé si takto měří celý den. Žákům často stačí jen čas, který si vyhradili pro studium. Často samo měření výrazně zvyšuje motivaci k výkonu dané činnosti. Pedagog může pomocí podobných záznamů zjistit, co jeho svěřence rozptyluje a pomoci mu optimalizovat proces učení.

Jestliže se hovoří o obezitě dětí, pak lze říci, že jedním z úkolů pedagogů tělesné výchovy by měla být pomoc těmto studentům. Prostřednictvím podrobných záznamů je možné vést žáky k takovému sportování, které pro ně bude zdravé a přiměřené. Díky tomu, že předkládají učiteli tréninkové deníky (respektive ty se mohou sdílet automaticky), mají více motivace skutečně danou aktivitu provozovat.

Další formou pomoci může být úprava režimu dne tak, aby vznikl prostor pro samotné studium nebo jen sledování toho, jak jsou žáci úspěšní (a kolik času věnují určitým úlohám). Na tomto principu stojí dnes jedna z aktivních forem výuky v Khan Academy. Studenti již jen velice obtížně budou hledat výmluvy pro to, že se snažili nebo učili, když to nebude zjevná pravda. Pedagog může naopak vhodnou pomocí či změnou látky urychlit a optimalizovat pokrok jednotlivých žáků, což pomůže všem – od těch nejslabších až po mimořádně nadané.

Závěrem

Cílem všech těchto aktivit je přitom jediné – pomoci žákovi na základě studia toho, jak se chová. Je třeba zdůraznit, že jde především o vztah důvěry. Bez ní nebo dobrého nastavení pravidel může podobná aktivita vést spíše k omezování soukromí či šikaně studenta, čehož si musí být pedagog vědom. V celém článku jsme se věnovali modelu personální sebekvantifikace. Z hlediska motivace je ale důležitá také ona sociální varianta. Jistě v triviálně špatně nastaveném případě budou žáci těžko soutěžit o to, kdo je největší „šprt“. Naopak při dobrém zadání podmínek je možné jim pomoci se naučit učit nebo zlepšit životní styl – ať již prostřednictvím změny jídelníčku nebo úpravou pohybových aktivit.

Sebekvantifikace je fenomén, který se bude prosazovat, ať již s ním budou pedagogové souhlasit či nikoli. Například v oblasti e-learningu se již běžně hovoří o tom, že role pedagogů se posouvá směrem k manažerům vzdělávacích aktivit. Také sebekvantifikace jde tímto směrem a pedagogové by ji měli umět využít. Jde o trend, který bude žáky bavit, budou jej aktivně žít a mají možnost jej užívat také tak, aby to pozitivně ovlivnilo jejich schopnost se vzdělávat.

Sběr dat a jejich hodnocení může být důležitou součástí reflexe naučeného nebo celého edukačního procesu. Myslím si, že právě tato složka není v českém školství často akcentována a nepracuje se s ní dostatečně. Sebekvantifikace může (i přes svá případná negativa či kontroverze) s tímto pomoci. Představuje také další krok směrem k modelu vzdělávání 1:1, což je jistě krok správným směrem.

Pro bližší představu o tom, jaké jsou dnes k dispozici nástroje pro sebekvantifikaci, je možné navštívit web Quantifiedself guide. Zajímavé je také video na TED, ve kterém Gary Wolf mluví o The quantified self.

Literatura a použité zdroje

[1] – LARSEN, Jakob Eg . et al. QS Spiral: Visualizing Periodic Quantified Self Data. 2013. [cit. 2013-8-18]. Dostupný z WWW: [http://personalinformatics.org/docs/chi2013/larsen.pdf].
[2] – SWAN, Melanie . Sensor mania! The Internet of Things, wearable computing, objective metrics, and the Quantified Self 2.0. 2012. [cit. 2013-8-18]. Dostupný z WWW: [http://www.mdpi.com/2224-2708/1/3/217/pdf].
[3] – BHASKARAN, Nair. From Training to Self-empowerment: Self esteem as the Turning Point in Second Language Teacher Development. 2006. [cit. 2013-8-18]. Dostupný z WWW: [http://medind.nic.in/jak/t06/i1/jakt06i1p81.pdf].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
17. 10. 2013
Článek poukazuje na málo známé a pravděpodobně v budoucnu zajímavé téma. V něm tkví jeho originalita. Svým zaměřením zapadá do středoškolské informatiky a základům společenských věd. Článek doporučuji využít pro evokaci o méně obvyklých způsobech využívání digitálních technologiích případně o trendech v této oblasti.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Téma článku:

Informační a komunikační technologie