Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Náboženská výchova ve Velké Británii
Odborný článek

Náboženská výchova ve Velké Británii

Anotace

Článek informuje o systému vzdělávání náboženství ve Velké Británii. Uvádí konkrétní příklad náboženské výchovy pro 1. stupeň vzdělávání a dále hledá tematickou příbuznost obsahu náboženského vzdělávání s průřezovými tématy v RVP ZV a RVP G.

Výuka náboženství má ve Velké Británii (VB) velmi dlouhou tradici. V roce 1811 zde byla založena první společnost na podporu výuky náboženství v základním vzdělávání (The National Society for Promoting Religious Education), která zavedla náboženskou výuku v celé VB, v roce 1870 pak převzal tuto výuku pod svoji správu stát. Díky narůstající etnické, a v návaznosti na to i náboženské, různorodosti1 zde byla v roce 1969 založena organizace na podporu vzdělávání ve světových náboženstvích (The Shap Working Party on World Religions in Education), která si klade za cíl podávat co nejpřesnější informace a spolehlivé zdroje pro všechny, kteří se výchovou či studiem náboženství zabývají. Přesto vznikla ucelená podoba toho, jak by měla výuka náboženství vypadat, až v roce 2004, kdy byl vydán první Národní vzdělávací rámec pro výuku náboženství.

Stupně vzdělávání ve VB

Školní výuka pro děti od 3 do 19 let je ve VB rozdělena na předškolní, základní a středoškolské vzdělávání. Předškolní vzdělávání je určeno dětem od 3 do 5 let, základní je pro děti od 5 do 14 let a středoškolské zahrnuje 14 - 19leté. Základní vzdělávání je pak rozděleno do třech stupňů. První stupeň (Key stage 1) zahrnuje děti od 5 do 7 let, druhý (Key Stage 2) děti od 7 do 11 let a třetí (Key Stage 3) děti od 11 do 14 let.

Legislativní ukotvení Náboženské výchovy

Náboženská výchova (NV) je ze zákona povinně vyučována ve všech státních základních školách (pro děti od 5 do 14 let). Povinná není pro předškolní a středoškolské vzdělávání a pro žáky, jejichž rodiče požádali o vyjmutí z výuky. Zákony dále ukládají, že vyučování musí být umožněno všem dětem bez ohledu na sociální původ, kulturu, rasu, náboženství, pohlaví, rozdíly ve schopnostech a handicapy, a to ve věku od 3 do 15 let. Za to, jak bude vypadat náboženská výuka ve školách, zodpovídají místní úřady pro zprostředkování vzdělávání2 (Local Education Authorities). Ty pak svolávají školskou radu (Agreed Syllabus Conferences), která se může při tvorbě učebního plánu inspirovat právě výše zmíněným Národním vzdělávacím rámcem pro NV.

Národní vzdělávací rámec pro NV

Přestože je NV ve VB povinná, Národní vzdělávací rámec pro NV má status nezávazného dokumentu, tj. pedagog se může rozhodnout, zda-li podle rámce učit bude či nikoli. Jedná se tedy spíše o jakéhosi průvodce pro všechny, kteří se náboženskou výchovou zabývají.

Nezávazný Národní vzdělávací rámec pro NV sleduje stejné cíle jaké má britské kurikulum pro národní vzdělávání, tj. v průběhu náboženské výchovy by měly být pospolu rozvíjeny znalosti, dovednosti a porozumění. Toho by mělo být dosaženo prostřednictvím:

  • Učení o náboženství, které zahrnuje informace a zkoumání povahy náboženství (náboženské učení, přesvědčení, prameny, životní styl, formy vyjádření), dovednost interpretace, analýzy a výkladu - žáci hovoří o vlastních poznatcích, rozvíjí porozumění základním otázkám a etickým problémům.
  • Poučení z náboženství, které rozvíjí reflexe a schopnosti žáků; jejich interpretace, hodnocení a aplikace informací, které se o náboženství dozvěděli (otázky vlastní identity, sounáležitosti, účelu, pravdy a závazků).

Rozsah toho studia je dán třemi oblastmi - víra a náboženství, témata, zkušenosti a příležitosti. K představě toho, co všechno mohou uvedené oblasti obsahovat, slouží konkrétní příklad z NV pro 1. stupeň (viz níže). Kromě uvedených kompetencí by měl být v průběhu náboženského vzdělávání rozvíjen rovněž kladný přístup k vlastním vědomostem, názorům a hodnotám ostatních. Dle nezávazného rámce pro NV by neměly být opomenuty zejména následující postoje:

  • sebeuvědomění
  • respekt k ostatním
  • otevřenost
  • porozumění a zájem

Dále je NV přínosná v několika obecných cílech komplexního vzdělávání, které si klade za své i britské národní kurikulum:

  • podpora duchovního, morálního, sociálního a kulturního rozvoje
  • podpora občanství
  • podpora osobnostní, sociální a zdravotní výchovy
  • podpora klíčových kompetencí (komunikace, využití numerických symbolů, informační technologie, spolupráce, podpora sebevzdělávání a vlastního rozvoje, řešení problémů)
  • podpora dalších hledisek kurikula (schopnost uvažování; způsobilost k zacházení s penězi; tvořivost a kultura; výchova k rasové rovnosti a společenské integraci; efektivní přínos k otázkám vědy, medicíny a zdraví; propojení s výchovou k práci a následnému zaměstnání; výchova k trvale udržitelnému rozvoji)

Na konci prvního stupně (Key stage 1, 5 - 7 let) by děti měly:

  • prozkoumat zejména křesťanství a jedno z dalších významných náboženství, převyprávět náboženské příběhy, rozpoznat různé náboženské učení a směry a také to, že některá učení jsou si velmi podobná
  • rozpoznat význam a smysl náboženských symbolů, příběhů a mluveného slova
  • citlivě reagovat na pocity a zkušenosti ostatních, včetně věřících, a jiných lidí, kteří mají jiné hodnoty či odlišné vnímání dobra a zla
  • uvědomovat si, že některé otázky, o kterých mohou lidé pochybovat, není jednoduché zodpovědět

Konkrétně rozepsaný příklad náboženské výchovy pro děti od 5 do 7 let (Key stage 1) z nezávazného Národního vzdělávacího programu pro NV:

Vědomosti, schopnosti, porozumění

V rámci 1. stupně vzdělávání (Key stage 1) získávají žáci povědomí o křesťanském náboženství a minimálně jednom z dalších významných náboženství. Učí se o rozličných náboženských přesvědčeních, o Bohu a o světě kolem nich. Setkávají se a reagují na různé příběhy, artefakty a jiné náboženské předměty. Učí se chápat, že přesvědčení se dá vyjádřit mnoha různými způsoby, a dále začínají používat specifickou slovní zásobu. Začínají chápat význam a hodnotu náboženství a víry, a to zejména pro jiné děti a jejich rodiny. Žáci jsou schopni pokládat relevantní otázky, rozvíjí se u nich zájem o světové dění, k čemuž využívají své představivosti. Hovoří o tom, co je pro ně a pro druhé podstatné, učí se ocenit sami sebe, uvědomovat si vlastní prožitky a zkušenosti, rozvíjí se jejich smysl pro sounáležitost.

Učení o náboženství

Žáci by měli:

  1. zkoumat řadu náboženských příběhů a posvátných textů a hovořit o jejich významu
  2. umět pojmenovat a seznámit se s řadou náboženských svátků, oslav a rituálů a všímat si vzájemných podobností
  3. rozpoznat důležitost příslušnosti k náboženství pro některé lidi a vnímat rozdíly, které jim náboženství do života přináší
  4. zkoumat, jak lze pomocí umění vyjádřit náboženská přesvědčení a myšlenky, a hovořit o svých reakcích na tyto projevy
  5. rozpoznat jednotlivé náboženské symboly a odvozovat jejich významy; začít využívat škálu náboženských pojmů

Propojení s jinými předměty

Toto téma navazuje na En1/11b, kde žáci prezentují příběhy pomocí hraného divadla ostatním, a En1/2c-e, kde se žáci učí věcně komentovat, naslouchat reakcím ostatních a klást otázky tak, aby si ujasnili své myšlenky.

Informační a komunikační technologie

Děti mohou najít řadu příběhů o náboženských přesvědčeních a učení pomocí internetu nebo CD-ROM.

Postoje

Děti mají možnost rozvíjet si respekt k ostatním lidem.

Poučení z náboženství

Žáci by měli být vedeni k tomu aby:

  1. zvažovali a přemýšleli o náboženských a spirituálních prožitcích, zkušenostech a konceptech, jakými jsou uctívání, zázrak, modlitba, vděk, starost o druhé, radost a smutek
  2. se dotazovali a vynalézavě reagovali na nejasné otázky; uměli sdělovat své myšlenky
  3. rozpoznali, co je pro ně a pro druhé významné, včetně lidí s náboženskými závazky
  4. uměli hovořit o svých dojmech
  5. přemýšleli, jak jejich chování souvisí s duchovními a morálními hodnotami
  6. rozpoznali, že náboženská učení a myšlenky mají odlišný vliv na jednotlivce, rodiny a místní komunity

Propojení s jinými předměty

Toto téma navazuje na Gg1c a 3a, kde žáci vyjadřují své názory na místa a prostředí, což může vést k reflexi duchovních zkušeností a konceptů.

Postoje

Žáci mohou rozvíjet uznání a zájem.

Propojení s jinými předměty

Toto téma staví na PSHE/Ci1a-b, 2c a 2e, kde se žáci učí co je a není fér, co je správné a co je špatné, sdílí své názory na to, co je pro ně podstatné. Učí se rozlišovat svá rozhodnutí, která činí, a rozpoznávat, že ostatní lidé a živá příroda mají své potřeby, za které žáci nesou rovněž zodpovědnost.

Rozsah studia

V průběhu této klíčové fáze by žáci měli získávat vědomosti, schopnosti a poznání prostřednictvím následujících studijních oblastí:

Víra a náboženství

  1. křesťanství
  2. alespoň jedno z dalších významných náboženství
  3. náboženská skupina, která je v dané lokalitě významná
  4. sekulární vidění světa, v případě potřeby

Témata

  1. přesvědčení - co si lidé myslí o Bohu, lidství a přírodě
  2. příběh - jak a proč jsou některé příběhy posvátné a pro náboženství důležité
  3. oslavy - jak a proč jsou náboženské oslavy důležité
  4. symboly - jak a proč symboly vyjadřují náboženský smysl
  5. vedoucí a učitelé - postavy v náboženství, které ovlivnili své okolí, zemi a měly vliv i v celosvětovém měřítku
  6. příslušnost - kam a jak se lidé zařazují, proč je podstatné někam patřit
  7. mé vlastní já - kdo jsem, v čem spočívá moje jedinečnost v rámci rodiny a komunity

Zkušenosti a příležitosti

  1. návštěva posvátných míst, zaměření na symboly a prožitky
  2. naslouchání a reakce na návštěvy z místní náboženské komunity
  3. využívání vlastních smyslů a čas na nerušené přemítání
  4. využít umění, návrhy, hudbu, tanec a drama při rozvoji vlastní tvořivosti a talentu
  5. sdílení vlastních přesvědčení, názorů a hodnot, rozhovory o pocitech a zážitcích
  6. využití IKT za účelem získat zdroje informací o náboženství a přesvědčeních v okolí a ve větším společenství

Propojení s jinými předměty

Toto téma staví na Hi6c, kde se žáci dozvídají o životě významných mužů, žen a dětí z historie Velké Británie a okolního světa.

Informační a komunikační technologie

Žáci mohou v rámci vyhledávání informací o posvátných místech využít zařízení pro digitální nahrávku.

IKT příležitosti

Žáci mohou využívat digitální video, IKT nástroje na malování, editační systém nebo multimediální výukové programy.

Na konci druhého stupně by děti měly:

  • popsat a vysvětlit učení jednotlivých náboženství, o kterých se učily, a na základě tohoto učení se je snažit porovnat, tj. najít mezi nimi podobnosti a rozdíly
  • ukázat, že rozumí tomu, co všechno vyznávání náboženství obsahuje
  • ptát se na nejasnosti v otázkách života, morálky a náboženství a současně se je pokoušet zodpovědět, ať už z hlediska zkušeností svých či jiných lidí
  • porozumět tomu, proč jsou některé věci považovány za dobré a některé za špatné

Pro třetí stupeň sice nejsou konkrétní cíle uvedeny, ale děti by v zásadě měly rozvíjet své znalosti, dovednosti a postoje, které si osvojily během předchozích dvou stupňů.

Ze vzdělávacích cílů NV je zřejmé, že kromě výuky křesťanství a dalších náboženských nauk zahrnuje rovněž výchovu k tomu, aby dítě porozumělo samo sobě a lidem ve svém okolím, vytvořilo si k sobě a v návaznosti na to i k druhým dobrý postoj, dovedlo spolupracovat, řešit různorodé situace, naučilo se respektovat jiná etnika a chápat jejich kulturu, zvyky a tradice. Pomocí tohoto vzdělávání by se rovněž mělo snadněji předcházet předsudkům, rasismu a jiným formám diskriminace.

V českém vzdělávacím systému se výchova k těmto postojům a hodnotám objevuje hned v několika průřezových tématech, například v Osobnostní a sociální výchově, Multikulturní výchově, Výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Výchově demokratického občana a Environmentální výchově, a to jak na základním, tak i na gymnaziálním stupni.

Komentáře

Přestože rámec propaguje náboženskou výchovu až do 19 let a podporuje vzdělávání v islámu, judaismu, hinduismu, buddhismu a jiných náboženstvích, jsou zde i opoziční hlasy, které tvrdí, že i tak není jeho obsah vyvážený. Důvodem této kritiky, např. ze strany britské Národní sekulární společnosti (National Secular Society), je skutečnost, že se ani slovem nezmiňuje o ateismu, či že za hlavní náboženství je zde považováno křesťanství. Naopak tamější křesťanská komunita je zklamaná, že Národní rámec pro NV není závazný.


1 Podle údajů z r. 2001 žilo ve VB z více než 60 mil. obyvatel zhruba 71,6 % křesťanů, 2,7 % muslimů, 1 % hinduistů a ostatních (šíité, židovský původ apod.) asi 1 %; nespecifikováno 23,1 %.
2 Local education authorities (LEA; Úřady zodpovědné za zprostředkování vzdělávání) mají působnost velkou přibližně jako krajské úřady v ČR.

Literatura a použité zdroje

[1] – www.reonline.org.uk.
[2] – www.shap.org.
[3] – www.natsoc.org.uk.
[4] – news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/education/3959255.stm.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jana Kindlmannová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.