Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Objektivita v médiích – Dekontextualizovanost med...

Ikona teoreticky

Objektivita v médiích – Dekontextualizovanost mediálních obsahů

Ikona odbornost
Autor: Petr Valenta
Anotace: Text je výňatkem z článku Objektivita v médiích – mediálně pedagogický pohled, který vyšel v časopise Pedagogika v červnu 2010. Masová komunikační média významně ovlivňují charakter edukačně-socializačního procesu v moderní společnosti. Mediální obsahy, jimž je publikum vystaveno, však podléhají konkrétním principům a metodám žurnalistické práce s realitou. Článek studuje vlastnosti a účinky novinářské objektivity, kterou chápe jako hlavní konstitutivní princip profesionálního žurnalismu, v kontextu společenské komunikace, edukace a socializace. V protikladu k obecně sdílenému chápání novinářské objektivity jako prostředku nestranného pozorování společenských jevů přichází autor s představou proměny funkce objektivity v nástroj mocenské kontroly obsahu veřejné komunikace. Novou úlohu teoretické pedagogiky spatřuje proto v rozvoji mediální pedagogiky jako disciplíny zaměřené na výzkum pedagogických aspektů fungování médií v moderní společnosti a přinášející, mimo jiné, hlubší porozumění charakteru mediální edukace a socializace nezbytné pro eliminaci jejich negativních důsledků.
Téma příspěvku:Mediální výchova
Klíčová slova: média, socializace, edukace, hegemonie, komunikace, sociální kontrola, moc, objektivita

Text článku:

Absence výraznějších projevů myšlení v mediálním diskursu činí z (kdysi tvořivé) profese novinářů rutinu, podobnou strojově mechanickému zaznamenávání a reprodukci jakýchkoliv oficiálně deklamovaných tvrzení. Pochopení složitých aspektů reality vyžaduje znalost souvislostí, vztahů a kontextu, ve kterém se jev či problém vyskytuje. Požadavek neutrality ale fakticky zapovídá novináři tento kontext zkoumat a odkazovat na něj. Pokud by se novinář pokoušel důsledně analyzovat kontext jednotlivých událostí či dění, pak by také nutně musel definovat svou výchozí pozici v rámci tohoto kontextu a přihlásit se tak k nějaké formě výkladu. V případě politických témat by to vedlo k jasné politické profilaci novináře a zřejmému porušení principu nestrannosti. Proto se novináři striktně vyhýbají uvádění zpráv do kontextu a proto lze v souvislosti s přístupem médií k mnoha společensky a politicky významným kauzám hovořit o strukturální ztrátě paměti. Orientace na povrchní témata a hledání senzací, umožňující novinářům vyhnout se případným kontroverzím, je proto nutné vnímat jako přímý důsledek uplatňování objektivity v médiích.

Princip neutrality, znemožňující zařazování jevů a událostí do jejich širších souvislostí, vytváří komunikační prostředí, ve kterém je svět představován jako soubor izolovaných a de facto nahodilých jevů bez vzájemných vazeb a vztahů. Takový způsob kognitivního zpracování reality ovšem nijak neodpovídá skutečnosti. Navíc je přímým protikladem snah moderní pedagogiky o integraci poznatků do širších tematických celků a o rozvoj komplexního vnímání skutečnosti založeného na vědomí souvztažnosti a vzájemné závislosti různých aspektů přirozené reality. Právě takový kontext však mediovaným sdělením chybí. Mediální systém předkládá obraz světa povrchní, plochý, založený na velmi zjednodušených schématech. Přitom však tvoří jeden z nejvýznamnějších zdrojů informací o světě [1]. Tendence k fragmentarizaci reality v mediálních sděleních tak může teoreticky omezovat schopnost člověka orientovat se ve složitém sociokulturním prostředí a relativizovat socializační potenciál médií.



[1] Rozhodující význam, který je přikládán médiím jako zdroji informací o vnějším světě dětmi a mládeží, potvrdily např. výzkumy doc. P. Saka, CSc.

Literatura:

BURNS, L. S. Žurnalistika. Praha : Portál, 2004.
BURTON, G., Jirák, J. Úvod do studia médií. Brno : Barrister & Principal, 2003.
HAUSER, M. Marx redukcionista i metafyzik. Britské listy, 2. 9. 2009.
MANDER, J. Čtyři důvody pro zrušení televize. Brno : Doplněk, 2000.
McCHESNEY, R. Problém médií. Grimmus, 2009.
McQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 1999.
POSTMAN, N. Ubavit se k smrti. Praha : Mladá fronta, 1999.
SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby. Brno : Paido, 2004.
THOMPSON, J. B. Média a modernita. Praha : Karolinum, 2004.
Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Média z pohledu kritické mediální pedagogiky - objektivita

Ostatní články seriálu:

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 18. 10. 2011
Zobrazeno: 558krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
VALENTA, Petr. Objektivita v médiích – Dekontextualizovanost mediálních obsahů. Metodický portál: Články [online]. 18. 10. 2011, [cit. 2012-05-17]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/13747/OBJEKTIVITA-V-MEDIICH---DEKONTEXTUALIZOVANOST-MEDIALNICH-OBSAHU.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.