Součástí každého školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) by měla být část věnovaná hodnocení žáků a autoevaluaci školy [4]. V této části ŠVP by měla být vymezena pravidla pro hodnocení žáků a také popsána evaluační činnost školy.
Pro uvedené účely jsem vytvořila soubor evaluačních úloh pro téma Pohyb a síla [1], který je možné nalézt na webové adrese http://physics.ujep.cz/~ehejnova/.
Evaluační úlohou přitom rozumím úlohu, která slouží ke zjišťování toho, do jaké míry si žák osvojil vzdělávací obsah požadovaný určitým evaluačním kritériem. Volbou různě obtížných úloh pak můžeme zjistit i míru osvojení vzdělávacího obsahu. Soubor evaluačních úloh umožňuje zjišťovat úroveň základních i rozšiřujících znalostí a dovedností především u žáků, kteří se nacházejí na konci základního vzdělávání.
Protože jsem při tvorbě souboru kladla, mimo jiné, důraz na těsnou vazbu evaluačních kritérií a úloh, může tento soubor dobře posloužit pro evaluaci vzdělávacích výsledků žáků např. v rámci autoevaluace školy. V jednotlivých ročnících by pak mohl soubor evaluačních úloh sloužit učiteli k tomu, aby věděl, které znalosti a dovednosti žáků by měl při svém vyučování rozvíjet.
Do souboru evaluačních úloh jsem zařadila různě obtížné úlohy, které se zaměřují na širokou škálu dovedností, jež by měl žák v rámci základního vzdělávání ve fyzice získat. Tímto způsobem bych chtěla podpořit tvůrčí přístup učitele při určování obsahu i cílů jeho výuky a nabídnout mu co nejširší možnosti k výběru takových úloh, které budou vyhovovat nejen jemu samotnému, ale budou také přiměřené schopnostem jeho žáků. Širokou nabídkou různých typů úloh chci také přispět k tomu, aby učitelé mohli hodnotit své žáky co nejkomplexněji. Protože jsou zadání všech evaluačních úloh ze souboru k dispozici v elektronické podobě a jsou zpracovány rovněž ve formě pracovních listů, mají učitelé možnost vybírat ty části úloh, které jsou pro jejich žáky vhodné, a tak se například zaměřit pouze na základní znalosti a dovednosti nebo jednodušší úlohy. Učitelům nadanějších žáků naopak soubor umožní vybrat i úlohy obtížnější.
Konkrétně jsem do souboru zařadila např. několik úloh, pomocí nichž je možno písemnou formou ověřovat některé experimentální znalosti a dovednosti žáků. Věřím, že tyto úlohy přispějí k rozšíření možností, jak učitelé mohou tyto znalosti a dovednosti hodnotit, i když své nezastupitelné místo stále bude mít reálný experiment.
Za velmi důležité jsem považovala zařazení takových úloh, ve kterých žáci musí pracovat s grafem či různými tabulkami. Proto jsem do souboru zařadila několik úloh, ve kterých se požaduje, aby žák sestrojil graf nebo uspořádal nějaké údaje do vhodné tabulky.
Tematiku úloh jsem se snažila volit tak, aby žáci byli seznámeni s co nejširší škálou oblastí, kde může být fyzika užitečná. Většina úloh je zaměřena na problematiku, která je žákům blízká a setkávají se s ní v běžném životě. Takto formulované úlohy motivují žáky k hledání správných řešení.
Do souboru evaluačních úloh jsem zařazovala pouze úlohy otevřené. Některé úlohy nebo části úloh nejsou proto vzhledem k jejich formě a povaze určené pro klasické celoplošné testování, které je centrálně vyhodnocováno (při jejich vyhodnocování se často nevyhneme větší či menší míře subjektivity).
Všechny evaluační úlohy zařazené do souboru se týkají tematického celku POHYB TĚLES. SÍLY z RVP ZV. Ten jsem zvolila proto, že poznatky z kinematiky a dynamiky tvoří základ pro pochopení mnoha dalších oblastí fyziky. Zavedení základních pojmů z kinematiky či dynamiky vyžaduje od žáků jistou schopnost abstrakce (trajektorie, rychlost, síla, setrvačnost tělesa, ...) a také znalost určitého matematického aparátu (řešení rovnic, jednoduché úpravy výrazů, ...).
Tento tematický celek zároveň poskytuje mnoho možností pro formulaci široké škály úloh, kterými je možno pokrýt všechny znalosti a dovednosti žáků, které považuji ve fyzikálním vzdělávání žáků za důležité. Mohla jsem např. formulovat úlohy, ve kterých žáci mohou odhadovat vzdálenosti, rychlosti těles nebo čas, za který těleso urazí určitou vzdálenost. Vzdělávací obsah související s kinematikou a dynamikou také poskytl mnoho příležitostí pro tvorbu úloh, ve kterých je vyžadována konstrukce grafu, odečítání hodnot z grafu, přičemž se zde dalo vhodně využít např. jízdního řádu nebo turistické mapy.
S tematickým celkem POHYB TĚLES.SÍLY je také spojeno mnoho tzv. intuitivních představ, které jsou u žáků zpravidla velmi silně zakořeněny. Při řešení úloh, které se na tyto představy zaměřovaly (viz např. úlohy Magnety nebo Kvádr na siloměru), žáci zpravidla dělali určité typické chyby, které ukazují na to, že u žáků tyto intuitivní představy i nadále přetrvávají.
V neposlední řadě byla důvodem k volbě tohoto tematického celku i skutečnost, že poznatky o pohybu a síle představují zpravidla základní učivo v mnoha zahraničních kurikulích. Na základě anglického Národního kurikula jsem do souboru evaluačních úloh zařadila také úlohy, které se zabývají problematikou vlastností materiálů a jejich zkoumáním (viz např. úlohy Pružnost materiálů, Pružina, Pevnost vláken, Pevnost betonu a Ohebnost dřeva). Jedná se často o úlohy, které úzce souvisejí s problematikou deformačních účinků sil. Tyto úlohy jsem pak zpravidla zařazovala jako rozšiřující.
V následující tabulce uvádím názvy všech úloh, které byly do souboru evaluačních úloh zařazeny a jsou uveřejněny na výše uvedené internetové adrese.
Pohyblivý chodník Jízdní řád Cyklista Výlet Automobil Výzkum provozu Dopravní nehoda Závody Rychlost vody |
Jablko a strom Tři siloměry Pružina Pružnost materiálů Pevnost vláken Pevnost betonu Ohebnost dřeva Kvádr na siloměru Kostky na plošině Kbelík |
Kamion Kočka Vozík Magnety Hvězdičky Jeřáb Zahrada Přetahování Puk na koberci Značka před školou |
Na této adrese je též možno nalézt přehlednou tabulku 5.1, která zahrnuje klasifikaci úloh podle struktury dovedností s přiřazením jednotlivých úloh (resp. jejich částí). Při navrhování této klasifikace úloh jsem vycházela především ze struktury dovedností, které by měl žák během fyzikálního vzdělávání na základní škole získat. Tyto dovednosti jsou dány jednak specifickými cíli fyzikálního vzdělávání, které byly dosud vymezeny Standardem základního vzdělávání [5]. Dále navrhovaná klasifikace zahrnuje některé dovednosti, které jsou součástí kompetencí, jež autoři RVP ZV [4] označují jako klíčové, a jež se týkají ovládnutí obecnějších přírodovědných postupů. Dále jsem vycházela z třídění dovedností, které provedl ve své habilitační práci J. Trna [6], z hlavních cílů přírodovědného vzdělávání, jak jsou formulovány v publikaci "Co by měl žák základní školy umět z fyziky, chemie a přírodopisu" [2], a z přehledu přírodovědných postupů, jež jsou uvedeny v [3]. Hvězdičkou jsou označeny ty úlohy, které považuji za rozšiřující (buď z důvodu jejich obtížnosti nebo proto, že se týkají rozšiřujícího učiva).
V tabulce 5.3 je uveden přehled učiva, evaluačních kritérií a úloh. Šedě je označeno to učivo, které je uvedeno ve Standardu základního vzdělávání [5], a dále jsou taktéž šedě vyznačena ta evaluační kritéria, která jsou shodná s těmi, jež uvádí R. Kolářová [2]. V tabulce uvádíme také další evaluační kritéria, která slouží ke zjišťování kompetencí, jež považujeme za základní (nejsou nijak označena) a evaluační kritéria, která slouží ke zjišťování rozšiřujících kompetencí (jsou vyznačena kurzívou). K evaluačním kritériím jsou potom přirazeny jednotlivé evaluační úlohy z vytvořeného souboru úloh (k některým evaluačním kritériím, která slouží ke zjišťování rozšiřujících kompetencí, nejsou přiřazeny žádné úlohy). Při zařazování úloh mezi základní jsem vycházela především z důležitosti kompetence, ke které se úloha vztahuje, a také z indexů obtížnosti, které jsem stanovila na základě pilotáže úloh.
Domnívám se, že navržený soubor evaluačních úloh může sloužit jako určitý vzor pro tvorbu úloh dalších. Vzhledem k tomu, že všechny úlohy jsou doplněny stručnou charakteristikou (např. přiřazením k evaluačnímu kritériu, určením typu úlohy na základě navržené taxonomie úloh atd.) a jsou známy indexy obtížnosti jednotlivých částí úloh, mohou se stát základem banky úloh. Ta by umožňovala širší výběr úloh např. pro tvorbu tzv. ověřovacích (kriteriálních) testů, jejichž úkolem je zjistit, do jaké míry žák splňuje předem stanovená a známá kritéria nebo standardy.
[1] Hejnová, E.: Evaluace výsledků fyzikálního vzdělávání na základních školách. Disertační práce. Praha: MFF UK, 2004. 273 s.
[2] KOLÁŘOVÁ, R. aj.: Co by měl žák základní školy umět z fyziky, chemie a přírodopisu (Návrh evaluačních kritérií přírodovědného vzdělávání na základní škole).1. vyd. Praha: Prometheus, 1998. 87 s. ISBN 80-7196-110-8.
[3] PISA: Měření vědomostí a dovedností - Nová koncepce hodnocení žáků. 1. vyd. Praha: ÚIV, 1999. 76 s. ISBN 80-211-0333-7.
[4] Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005. (www.vuppraha.rvp.cz)
[5] Standard základního vzdělávání. Praha: Fortuna, 1999. 56 s. ISBN 80-7168-602-6.
[6] TRNA, J.: Diagnostika dovedností žáků ve výuce fyziky. Habilitační práce. Brno: PF MU, KF, 1998. 121 s.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.