| Anotace: | Chceme-li zvýšit motivaci žáků o další studium fyziky, je dobré ukázat, co všechno umíme s využitím fyzikálních zákonů naměřit. Málokdo by asi očekával, že s pomocí PET láhve a měděného drátu naměříme relativně přesně velikost horizontální složky magnetické indukce magnetického pole Země. A jde to! |
|---|---|
| Podpora výuky jazyka: | |
| Klíčové kompetence: |
|
| Očekávaný výstup: |
|
| Mezioborové přesahy a vazby: |
|
| Průřezová témata: | Nejsou přiřazena žádná průřezová témata. |
| Organizace řízení učební činnosti: | Frontální, Skupinová |
| Organizace prostorová: | Školní třída |
| Nutné pomůcky: | PET láhev, měděný drát, reostat, zdroj napětí, ampérmetr (klasický nebo od firmy Vernier) |
| Klíčová slova: | magnetické pole, magnetické pole cívky, magnetické pole Země |
Cíl výuky
Cílem příspěvku je popsat návod na proměření magnetického pole Země, což může vést ke zvýšení atraktivity výuky fyziky a motivace žáků pro další studium fyziky. K měření přitom nejsou nutné žádné sofistikované přístroje nebo pomůcky.
Text článku:
Součástí výuky fyziky jsou i laboratorní cvičení. Ta věnuji procvičování probrané fyzikální látky řešením úloh nebo detailním rozborem experimentů, které s látkou souvisejí. Nejlépe pak takových, které si mohou žáci provést v lavicích samostatně nebo alespoň v menších skupinkách. Občas zařadím i laboratorní práci, která s probíraným učivem úzce souvisí.
Zastáncům fyzikálního měření se bude zdát možná můj názor neakceptovatelný, ale nemám rád „předepsané“ laboratorní práce, při kterých např. žáci tahají po různých materiálech závaží připevněné k padesát let starému siloměru z archaické soupravy pro výuku mechaniky a určují hodnoty součinitele smykového tření, o nichž nemají žádnou představu. Proto se snažím hledat náměty na laboratorní práce tak, aby byly pro žáky zajímavé a mně přitom ukázaly, nakolik žáci probíranou látku pochopili. A když se podaří pomocí běžných (většinou makroskopických) pomůcek proměřit závislosti fyzikálních veličin, jejichž hodnoty jsou v řádech tisícin či miliontin metrů (voltů, ampérů, tesel, joulů, …), o to větší zážitek to pro žáky může být. Tak totiž ukážeme, že fyzika (a fyzik) si umí poradit skutečně s každou (i na první pohled neřešitelnou) situací.
Jednou z takových laboratorních prací je i měření velikosti horizontální složky magnetické indukce magnetického pole Země. Vzhledem k tomu, že jsem chtěl při popisu této práce uvést i základní teorii a vztahy, pomocí kterých se naměřená data zpracovávají, je příspěvek uveden ve formátu PDF, aby byl čitelný pro všechny uživatele.
K laboratorní práci budeme potřebovat běžné předměty (PET láhev, měděný drát), dále pak ampérmetr, reostat a zdroj napětí. Ampérmetr lze použít buď klasický (a měření pak zpracovat např. v tabulkovém editoru) nebo ampérmetr a datalogger od firmy Vernier. V software od této firmy pak lze měření také zpracovat a dopočítat hledanou fyzikální veličinu.
Reflexe:
Z vlastní zkušenosti vím, že podobné experimenty žáky baví a že jsou překvapeni, jak přesně hodnoty vychází. Během laboratorních cvičení, v nichž úlohu měříme, spolupracuje valná část třídy na tom, abychom vymysleli, jak vlastně budeme měřit, jaké fyzikální zákonnosti a jejich matematický popis využijeme, ... Mně osobně se úloha osvědčila.
| Citace: |
| |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Přílohy: |
| |||||||||
| Anotované odkazy: | Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy. | |||||||||
| Přiřazené DUM: | Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM. | |||||||||
| Přiřazené aktivity: | Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity. |
Zobrazeno: 536krát
zatím nikdo
zatím nikdo
zatím nikdo
zatím nikdo
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.
