Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Extremismus v ČR: Islamistický extremismus
Odborný článek

Extremismus v ČR: Islamistický extremismus

12. 9. 2014 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Miroslav Mareš

Anotace

Extremismus v České republice existuje v několika rozdílných ideových variantách a působí v různých organizačních formách. Islámský extremismus využívá islámské náboženství k nastolení a udržování islámské teokracie založené na dogmatické aplikaci práva šaría. Je výrazně netolerantní k vyznavačům jiných náboženství, bezkonfesijním a ateistům.

Vymezení islámského extremismu

Islámský extremismus využívá islámské náboženství k nastolení a udržování islámské teokracie založené na dogmatické aplikaci práva šaría. Je výrazně netolerantní k vyznavačům jiných náboženství, bezkonfesijním a ateistům. V některých případech jsou extremistické prvky přítomny i ve vzájemném vztahu mezi jednotlivými dílčími konfesemi islámu – sunnité proti šíitům a naopak (Mareš, Bötticher 2011). Jako synonymum islámského extremismu bývá někdy používán pojem islamismus, ten je však rovněž užíván v širším smyslu jako označení všech politických koncepcí islámu. Bojovné pojetí islamismu dominantně preferující tzv. džihád mečem se nazývá džihádismus (Mareš 2011a).

Stručná historie islámského extremismu na úzamí českých zemí

Moderní islamistický extremismus inspirovaný původně egyptským Muslimským bratrstvem začal do českého prostředí pronikat zřejmě již ve třicátých letech 20. století díky malé arabské komunitě. Za druhé světové války část českých konvertitů k islámu kolaborovala s nacisty v návaznosti na tehdejší spolupráci islamismu a nacismu ve světě. V poválečném období a období komunismu byl islamistický extremismus na českém území utlumen, projevovat se začal až mezi zahraničními studenty aktivitami Muslimského bratrstva, pákistánských organizací a podporou z íránských diplomatických kruhů a tajných služeb některých arabských zemí v osmdesátých letech (Mareš 2005: 272-274).

Po pádu komunismu se na vzestupu české islámské scény podílely některé nadace napojené ve světě na extremistické kruhy. Do ČR začaly přicházet v rámci imigrace i na krátkodobé pobyty osoby propojené s islamistickými extremistickými skupinami (některé se zapojily i do organizovaného zločinu, což platí mj. pro členy alžírské Ozbrojené islámské skupiny – GIA) (Mareš 2005: 256). Na území ČR mj. v roce 2000 krátkodobě pobýval i člen hamburské buňky al-Káidy a jeden z atentátníků z 11. září 2001 Muhammad Atta, nepotvrdila se však jeho účast na přípravě atentátu proti budově Rádia Svobodná Evropa v Praze, který plánovala irácká tajná služba. Hrozby možných islamistických teroristických útoků se nepotvrdily či byly včas odhaleny (Mareš 2011d: 242). Nejviditelnější protiteroristickou akcí byla ochrana pražského židovského města před útokem v roce 2006. Islámští extremisté začali na území ČR uskutečňovat i propagandistické aktivity, což se týkalo mj. Hizballáhu, čečenských skupin ale i jednotlivců z řad mládežnických subkultur (např. hard core). Některé islámské teroristické skupiny se na území ČR pokusily získat i zbraně a uskutečňovat finanční a logistické operace (Mareš 2005: 254-260).

Soudobé spektrum islámského extremismu v ČR

Islámský extremismus je v současné ČR reprezentován v několika formách. Jednak se jedná o jednotlivce či neformální skupinky, které působí v rámci registrovaných muslimských organizací (v nichž působí i umírnění či reformní muslimové). Např. morálně ospravedlňují islámský terorismus či z pozic dogmatické obhajoby práva šaría vyjadřují netolerantní a útočné postoje vůči západním zemím (Lhoťan 2011: 75-80) a v souvislosti s nepřátelstvím vůči Izraeli užívají i antisemitskou rétoriku, což byl i případ kázáni aktivisty L. V. v brněnské mešitě (Policie České republiky. Městské ředitelství policie Brno. Územní odbor SKPV MŘ Brno, 3. Oddělení obecné kriminality 2012).

Do muslimské komunity v ČR proniká i vliv Muslimského bratrstva a jsou zde aktivní mezinárodní nevládní organizace, které jsou s ním spjaty, především Federace islámských organizací v Evropě (FIOE). Kontroverzní je i činnost dalších nadací a misijních společností, které se ve světě projevují extremisticky, např. Světového shromáždění muslimské mládeže (WAMY) či Tablíghí Džamá’at (Mareš 2011c).

Mezi cizineckými a imigrantskými komunitami v ČR působí i stoupenci dalších extremistických organizací, mj. Strany islámského obrození (Hizb-ul-Tahrir), palestinského Hamásu či libanonského Hizballáhu či bosenských islamistických organizací, mj. Aktivní islámské mládeže (AIO) a na ni navazujících struktur (Mareš 2011c). V roce 2011 oznámila Policie ČR, že na území ČR mají logistickou základnu kavkazské skupiny Džamaat Šariat (Hanták 2011), která je součástí Kavkazského emirátu. Prvoinstanční soud však propojení s teroristickou skupinou nepotvrdil. Šíitské extremistické kruhy jsou podporovány íránskými diplomatickými kanály a tajnými službami (včetně složek Íránských revolučních gard) a na ně napojenými strukturami libanonských a iráckých extremistických šíitů. Krátkodobé pobyty, včetně tranzitu, uskutečňují v ČR různí islámští extremisté, včetně osob spojených s al-Káidou. ČR je vystavena i hrozbě islámského extremismu a terorismu zvnějšku (Mareš 2011d: 242-243).

Vybraný příklad nebezpečné islámské extremistické aktivity: případ džihádisty vydaného do USA

Bezpečnostní a justiční orgány jsou zapojeny i do globálního protiteroristického působení. Postupují i proti osobám, které bezprostředně na území ČR teroristickým způsobem neoperují, připravují a podporují však teroristické akce v zahraničí. To je i příklad islámského extremisty a teroristy libanonského původu (který měl i švédské občanství a žil ve Stockholmu) O. A. K. napojeného na al-Káidu, který byl zatčen při přestupu na letišti Praha-Ruzyně v roce 2005 na základě mezinárodního zatykače vydaného na žádost USA, kam byl po extradičním řízení v Praze vydán v roce 2007 (Mareš 2011d: 240).

Podle soudu bylo vydání do USA přípustné, a to s ohledem na to, že se dle obžaloby prokurátora Spojených států amerických pro Jižní soud státu New York v případu vedeném proti celkem třem obžalovaným dopustil dvou samostatných typů trestného jednání, jež spočívalo „jednak ve spiknutí, do něhož byli zapojeni všichni tři obžalovaní, kteří chtěli zřídit a následně zřídili vojenský výcvikový tábor džihádu v Bly ve státě Oregon, kde K. učil, jak zabíjet lidi nožem, plánoval usmrcení a oloupení řidičů nákladních aut za účelem získání materiálních prostředků pro činnost tohoto tábora a dával návody jiným osobám, jak vyrábět bomby a jedy za účelem spáchání teroristických činů v budoucnu…, jednak ve zřízení a provozování webových stránek na internetu, jejichž prostřednictvím učil a dával návody jiným osobám, jak vyrábět bomby a jedy za účelem spáchání globálních teroristických činů“ (Vrchní soud v Praze 2007). V USA byl pak vydaný terorista odsouzen na doživotí (U. S. Attorney’s Office, Southern District of New York 2009). Případ demonstroval odhodlání ČR bojovat s islamistickým terorismem.

Literatura:

Mareš, M.: Islamismus jako bezpečnostní hrozba pro Českou republiku (nabídnuto k publikaci do časopisu Vojenské rozhledy, v recenzním řízení), 2011a.

Mareš, M.: Extremismus cizinců: analýza konceptu a jeho aplikace v ČR. Rexter – časopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu, roč. IV., č. 2, s. 1-15, 2005a http://www.rexter.cz/extremismus-cizincu-analyza-konceptu-a-jeho-aplikace-v-cr/2005/11/01/ [cit. 14. 10. 2011].

Mareš, M.: Terorismus v ČR, Centrum strategických studií, Brno 2005b.

Mareš, M.: Legacy of the Extreme Right on the Czech Territory. Paper for the Conference „The Radical Right in East Central Europe: Yesterday and Today“, 5 October 2011, Central European University, Friderich Ebert Stiftung, Budapest 2011b.

Mareš, M.: Terrorism-Free Zone in East Central Europe? Strategic Environment, Risk Tendencies, and Causes of Limited Terrorist Activities in the Visegrad Group Countries. Terrorism and Political Violence, roč. 23, č. 2, 2011d, pp. 233-253.

Hanták, P.: Terorismus po česku. Praha: ÚOOZ SKPV PP PČR. http://www.policie.cz/clanek/archiv-tiskovych-zprav-2011-terorismus-po-cesku.aspx [cit. 19. 10. 2011].

Lhoťan, L. – Česko-muslimský institut.: Islám a islamismus v České republice, vyd. Lukáš Lhoťan, Pstruží 2011.

Vrchní soud v Praze: 7 To 63/2007, 2007.


Článek je zpracován na základě metodické příručky Demokracie versus extremismus. Výchova k aktivnímu občanství. Teoretická část. Kolektiv autorů, Praha: Asi-milovaní, 2013. ISBN 978-80-905551-0-5.

Třídílná publikace Demokracie versus extremismus. Výchova k aktivnímu občanství, je určena zejména pedagogům základních a středních škol, výchovným poradcům, metodikům prevence a dalším pedagogickým pracovníkům. Vyšla v srpnu 2013, je určena k bezplatné distribuci do škol, které nás o ni požádají, a je rovněž k dispozici volně je stažení ve formátu pdf na webu Možnosti demokracie.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Miroslav Mareš

Hodnocení od uživatelů

E Kocourek
13. 9. 2014, 18:27
Poučný je zejména autorem "Vybraný příklad nebezpečné islámské extremistické aktivity", a poučný je hlavně jako příklad standardního mlžení apologetů islamismu. Pan autor musel pečlivě pátrat ve stařičkých zažloutlých novinových výstřižcích, aby našel "nebezpečnou aktivitu", která nemá s Českem vůbec nic společného. Aby si nedejbože žáci nepomysleli, že nějací islamisté působí také v Česku (mimo tranzitní zónu ruzyňského letiště), a to letos (!!), a že tady dělají něco, co by se veřejnosti vůbec nemuselo líbit. Kdepak, milé děti, nebojte se - islamisté jenom zřizují výcvikové tábory v Oregonu a provozují nějaké webové stránky.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.