Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Desatero inspirativních metodických materiálů pro výuku dějepisu
Odborný článek

Desatero inspirativních metodických materiálů pro výuku dějepisu

12. 1. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. et Mgr. Aleš Franc

Anotace

Příspěvek informuje o deseti anotovaných metodických materiálech pro výuku dějepisu na základní škole a v odpovídajících ročnících nižšího stupně víceletého gymnázia.

Úvod

Počátkem roku 2010 byl Výzkumný ústav pedagogický v Praze (dále jen VÚP) pověřen MŠMT zmapováním současné nabídky materiálů používaných učiteli na základních školách a odpovídajících ročníků nižšího stupně víceletých gymnázií při výuce Dějepisu a Výchovy k občanství (Občanské výchovy).

Hned na začátku si pracovní tým složený z interních zaměstnanců VÚP a externích spolupracovníků z řad praktikujících učitelů i odborníků z akademické sféry musel přesně vymezit „výukové materiály“. Za základní rozlišovací kritérium výukových materiálů, které vyplynulo ze zadání MŠMT, je třeba považovat to, že se na ně nevztahují podmínky pro udělování schvalovací doložky MŠMT. V souvislosti s tím byly tedy z dalšího procesu vyřazeny učebnice a učební texty, na které se vztahuje udělování schvalovací doložky. Za metodické materiály rovněž nelze považovat „soukromé“ přípravy učitelů, jejichž zařazení by v podstatě znemožnilo reálné provedení výzkumu z hlediska jeho takřka neomezeného rozsahu.

Základním nástrojem k realizaci průzkumu bylo zvoleno dotazníkové šetření, které VÚP  uskutečnil v létě roku 2010 a jehož se zúčastnilo 115 respondentů. Cílem šetření bylo zjistit, jaké materiály pedagogové používají pro výuku Dějepisu a Výchovy k občanství (Občanské výchovy). Kromě otázek, zaměřených na výukové materiály, obsahoval dotazník také další položky, zjišťující osobní údaje (např. pohlaví, vystudovaný obor, délku praxe aj.) a doplňující informace týkající se materiálů. Výsledky sondy byly zpracovány ve formě článku s názvem „Analýza dotazníkového šetření k výukovým materiálům ze společenskovědní oblasti“ a zveřejněny na Metodickém portálu.

Na základě výsledků zjištěných v dotazníkovém šetření vznikl přehled výukových materiálů pro vzdělávací obor Dějepis čítající více než 200 položek (viz příloha). Další redukcí učiněnou pracovním týmem vznikl užší přehled 10 materiálů určených k podrobnější anotaci. K základním kritériím volby patřily:

a)      aktuálnost (novost) materiálu;
b)      inspirativnost (inovativnost) materiálu;
c)      elektronická podoba materiálu.

V souvislosti s výše uvedenými kritérii je třeba dodat, že přihlédnutí k aktuálnosti a inspirativnosti (inovativnosti) bylo uplatněno u všech deseti materiálů, pouze elektronická podoba nemohla být dodržena u všech materiálů. Výběrem obsahově a metodicky nejhodnotnějších souborů, na nichž se shodli všichni členové expertního týmu, vznikla dvě  „desatera“ anotovaných materiálů, tj. jedno za Dějepis a jedno za Výchovu k občanství.

Seznam anotovaných materiálů za Dějepis:

1. BURSÍKOVÁ, L.; MARTINOVSKÝ, P. Mezipředmětové vztahy v dějepise. Praha : ASUD, 2010. ISBN 978-80-903419-4-4.

Sborník nápadů členů Asociace učitelů dějepisu – pedagogů z praxe. Jak již název napovídá, podstatnou složku zde hraje propojení dějepisu s dalšími předměty (mezipředmětové vztahy). Vyučující zde najdou jak kompletně zpracované hodiny, tak i nápady a návody, které je možno upravit pro potřeby dané školy nebo regionu. Své místo ve sborníku mají různé hry, dramatizace látky, myšlenkové mapy, krátkodobé i dlouhodobé projekty, exkurze v terénu.. Závěr sborníku patří několika drobným nápadům a teoretickému článku o zkušenostech ze zahraničí.

Na ukázku uvádíme několik konkrétních příkladů: k nejstarším dějinám nás čeká pracovní list z oblasti Mezopotámie. Řecké masky a bajky inspirují k propojení dějepisu s dramatickou výchovou, podobně jako téma přemyslovských bratrů Václava a Boleslava. Význam vzdělanosti je dobré připomenout na hodině o Velké Moravě – skupinovou prací s textem. V českých dějinách mají své místo „staré pověsti české“, při práci s nimi si žáci mohou vyzkoušet své kritické myšlení. Hravé metody je možné vyzkoušet i u témat léna a vztahů ve středověké společnosti. Kapitolu hradů a rytířů uzavírá velký projekt, na jehož konci se objevily žákovské internetové stránky. Novou dobu otevírají zámořské objevy a hry z prostředí Nového světa. Z moderních dějin jsou ve sborníku obsažena témata fašismu a holocaustu.

2. HUDECOVÁ, D.; LABISCHOVÁ, D. Nebojme se výuky moderních dějin. Nejnovější a soudobé dějiny v současném dějepisném vyučování. Praha : SPL – Práce, 2009. ISBN 978-80-7361-070-8.

První část s názvem Postavení nejnovějších a soudobých dějin v systému současného dějepisného vyučování pojednává o významu této dějinné periody pro kultivaci historického vědomí žáků. Vysvětluje příčiny jejich malé obliby a přináší informace o postavení školního dějepisu v kurikulu evropských zemí. Druhá kapitola je věnována specifickým rysům soudobých dějin, jako je velké množství informaci, ale nedostupnost některých z nich, množství citlivých a kontroverzních témat atp. Nejrozsáhlejší je třetí část této metodické příručky, týká se edukační činnosti při výuce moderních dějin: jak vybírat a uspořádat učivo, jak pracovat s fotografiemi, politickou karikaturou a plakátem; dále obsahuje využití filmu, televize, internetu nebo orální historie ve výuce. V jedné z příloh učitelé najdou užitečné internetové adresy k výuce nejnovějších a soudobých dějin.

3. LABISCHOVÁ, D.; GRACOVÁ, B. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava : FF OU, 2008. ISBN 978-80-7368-584-3.

Příručka obou autorek významně vyplňuje mezeru v literatuře didaktiky dějepisu vzhledem k faktu, že poslední ucelené dílo věnované didaktice dějepisu vzniklo koncem 80. let 20. století. Je tedy výrazně poznamenáno marxistickým pojetím dějin a celkovým duchem tehdejší doby.

Její obsah je rozdělen do 40 krátkých kapitol a je funkčně doplněn 21 přílohami. Učitel dějepisu v praxi jistě přistoupí k četbě příručky výběrově a soustředí se na kapitoly, které obsahují nové pohledy na dějepisné vyučování a inspirativní inovativní metody. Jistě ho zaujmou kapitoly o současných trendech v dějepisném vyučování, výuce dějepisu v zahraničí a o současných cílech dějepisné výuky, které mu pomohou zorientovat se v dnešním pojetí školního dějepisu. Pojednání o dějepisném kurikulu a obsahu dějepisného vyučování mu usnadní pochopení uspořádání učiva a jeho výběr. Kapitoly o učebnicích dějepisu pomohou lépe pochopit charakter dějepisných učebnic i jejich hodnocení, které následně využije při výběru učebnic pro vlastní vyučování.

4. PARKAN, F. a kol. Výchova ke vztahu ke kulturně historickému dědictví : metodická příručka. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2008. + 1 CD-ROM. ISBN 978-80-7290-287-3.

Metodická příručka je výstupem z projektu ESF CZ.04.1.03/3.1.15.2/0073 Metodika pro implementaci Výchovy ke vztahu ke kulturně historickému dědictví do školních vzdělávacích programů základních škol a víceletých gymnázií. Předkládá učitelům další, nové průřezové téma, které zatím jako samostatné není v RVP, ale školy si jej mohou do svého kurikula zařadit. Obsahuje teoretickou a praktickou část. V první části se objasňuje význam tohoto nového průřezového tématu a objasňuje se i zapojení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Do teoretické části patří kapitola, která pojednává o tom, jak učit výchovu ke kulturně historickému dědictví, a také se zabývá touto výchovou z pohledu specialistů různých vědních oborů: archeologie, historie, dějin umění, etnologie, humanitní environmentalistiky. Čtvrtá kapitola je věnována projektovému učení. V praktické části příručky najdeme příklady dobré praxe a také aplikaci průřezového tématu ve vzdělávacích oblastech a oborech jak humanitního, tak i přírodovědného charakteru. Součástí metodické příručky je elektronická příloha, která obsahuje prezentaci projektů, dokumentaci příkladů dobré praxe včetně zpětné vazby žáků, ohlasů na projekt atp.

5. PŘES PRÁH TOTALITY. Metodická příručka pro výuku moderních československých a českých dějin po druhé světové válce. Mladá Boleslav : Služba škole MB, 2009. + 1 CD-ROM.

Příručka je souhrnem metodických materiálů k výuce moderních československých dějin. Obsahuje prakticky využitelné texty, prameny zasazené do historického kontextu, metodické náměty, komentáře, i otázky a úkoly pro žáky. Ke každému tématu je přiložen seznam odborné literatury. Součástí příručky je přiložený CD- ROM s řadou dalších textů, obrazových příloh a výukových prezentací. Na dokumenty obsažené na CD-ROMu publikace odkazuje. Tematicky se publikace zabývá nejen poúnorovou perzekucí, ale i tématy z období konce II. světové války. Témata jsou zpracována na základě konkrétních osudů lidí.

6. PŘÍBĚHY BEZPRÁVÍ – filmy o československých dějinách I. Jeden svět na školách – projekt společnosti Člověk v tísni. Didakticko metodická příručka k filmům „Případ Dr. Horáková“ a „Ztracená duše národa III. – Ztráta slušnosti“. Praha : Člověk v tísni, 2008. + 2x DVD.

V příručce je zařazeno pět aktivit a jeden projekt. Aktivity se vztahují k filmům Případ Dr. Horáková (Proces jako divadlo, Hněv pracujícího lidu stíhá zrádce, Případ JUDr. Brožová-Polednová) a Ztracená duše národa III. – Ztráta slušnosti (Už se neměly vrátit, Dopis generálnímu tajemníkovi OSN, Znárodněno). Jednotlivé aktivity jsou připraveny tak, aby pokrývaly aspekty politické perzekuce v období 50. let 20. století a zároveň aby zohlednily různé metody práce v hodinách. Některé z nich jsou vhodné i pro hodiny základů společenských věd či občanské výchovy a pro začlenění průřezového tématu Mediální výchova.

7. VANĚK, M.; MÜCKE, P.; PELIKÁNOVÁ, H. Naslouchat hlasům paměti. Teoretické a praktické aspekty orální historie. Praha : ÚSD AV ČR, 2007. ISBN 978-80-7285-089-1.

Kniha mapuje vznik orální historie od okamžiku, kdy se kvůli pohnutým dějinným událostem 20. století postupně ukazovalo, že klasicky pojímané politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny států a populací (tzv. velké dějiny) nepostačují ke komplexnímu uchopení a porozumění spletitým lidským rozhodnutím, motivacím a osudům. Spolu se vznikem technických předpokladů to byl okamžik, v němž vznikla potřeba analyzovat dějiny prostřednictvím rozhovorů s jejími aktéry a přihlížet tak i k osobním svědectvím „z první ruky“.

Kniha neposkytuje pouze detailní metodologický návod, jak vést orálně historický výzkum, jak zaznamenat lidskou zkušenost a uchovat ji pro příští generace, ale zabývá se i otázkou interpretace specifických narativních pramenů. Dává také rámcový podnět ke klasifikaci historického rozhovoru, představuje jeho možnosti a limity a upozorňuje na řadu dílčích problémů spojených nejen s metodou, ale i s oborem jako takovým. Jedním z nich jsou vysoká etická kritéria výzkumu, legislativa. Otázka paměti, subjektivity a objektivity a lidského prožitku minulosti obecně.

8. Moderní dějiny, vzdělávací portál pro učitele, studenty a žáky. [online] [cit. 2010-11-23]. Dostupné z: http://www.moderni-dejiny.cz/.

Portál je prostředím, ze kterého je možné čerpat množství relevantních informací o moderních dějinách nejen národních, ale i světových.

Je určen zejména učitelům jako zdroj inspirace, obsahuje přehledně členěné praktické, odzkoušené inspirace, jak učit jednotlivá témata, zpracované vyučovací hodiny i celé bloky, výukové prezentace, metodické listy, množství fotografií, pramenů a videí. Mít všechny tyto informace na jednom místě je pro učitele jistě velmi přínosné. Pedagogové v jednotlivých rubrikách tohoto portálu najdou vše potřebné, co budou moci zužitkovat pro svoji práci, pro stavbu konkrétní vyučovací hodiny i pro čerpání kontextových informací.

Dále zde najdeme aktuální informace k problematice moderních dějin, aktuální články z různých médií, příspěvky historiků, nabídky vzdělávání, internetové odkazy týkající se tohoto zaměření.

9. Český server poskytující informace o našich i světových dějinách. [online] [cit. 2010-11-23]. Dostupné z: http://www.dejepis.com/.

Smyslem webových stránek je zpřístupnit informace o naší i světové historii v rozsahu učiva středních škol. Obsahuje sekce:

1. Učebnice (učebnice dějepisu v rozsahu gymnázia);
2. Eseje (vybrané eseje studentů e-learningového kurzu, který je portálem pořádán);
3. Seznam pojmů (výklad téměř 2000 pojmů z oboru historie);
4. Historické dokumenty  (21 dokumentů v českém a 6 v anglickém jazyce);
5. Testy (k jednotlivým tématům i testy všeobecné);
6. Časová přímka (od nejstarších dob po současnost).

Uživatelé mohou využívat i diskusního fóra, popř. se mohou přihlásit na jedno- nebo dvousemestrový e-learningový kurz.

10. Internetové stránky poskytující informace, dokumenty a další materiály o dějinách rasismu a antisemitismu. [online] [cit. 2010-11-23]. Dostupné z: http://www.holocaust.cz/.

Základní informační zdroj pro (nejen) učitele dějepisu a společenských věd k tématu holocaustu či rasismu, ale i výuce o totalitě celkově, neboť obsažené nápady se dají využít i při jiných hodinách.

Internetové stránky jsou řešeny jednoduše a přehledně, levou třetinu zaujímá přehled kapitol, které nabízejí nejen dějiny a zdroje, ale také vzdělávání – množství ukázkových hodin domácí i zahraniční provenience. Stránky pedagogovi umožní hodinu nejen převzít (okopírovat), ale i případně doplnit, uzpůsobit pro své potřeby (potřeby školy), zároveň doplnit o další fakta, dokumenty, obrázky apod. Stránky jsou i jakousi databankou k tématu, jak autoři sami píší – přinášejí rozsáhlý informační servis.

Závěr:

Výše anotované materiály i tituly z „širší“ verze seznamu materiálů (viz příloha č. 1 a č. 2) mohou vyučující dějepisu a výchovy k občanství využít v praktické výuce, přestože některé z níže uvedených titulů mohou vyvolat diskusi o oprávněnosti jejich zařazení do přehledu,  a obohatit tak své osobní „databáze“ používaných vyučovacích pomůcek.

Z šetření do budoucna vyplývá, že bude vhodné se zaměřit především na třídění a klasifikaci, příp. zdokonalování stávajících materiálů a jejich prezentování srozumitelnou a přehlednou formou pedagogům.

Literatura a použité zdroje

[1] – BURSÍKOVÁ, L.; MARTINOVSKÝ, P. Mezipředmětové vztahy v dějepise. Praha : ASUD, 2010. ISBN 978-80-903419-4-4.
[2] – HUDECOVÁ, D.; LABISCHOVÁ, D. Nebojme se výuky moderních dějin. Nejnovější a soudobé dějiny v současném dějepisném vyučování.. Praha : SPL - Práce, 2009. ISBN 978-80-7361-070-8.
[3] – LABISCHOVÁ, D.; GRACOVÁ, B. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava : FF OU, 2008. ISBN 978-80-7368-584-3.
[4] – PARKAN, F. et al. Výchova ke vztahu ke kulturně historickému dědictví: metodická příručka. Praha : UK v Praze, 2008. ISBN 978-80-7290-287-3.
[5] – Přes práh totality. Metodická příručka pro výuku moderních československých a českých dějin po druhé světové válce. Mladá Boleslav : Služba škole MB, 2009.
[6] – Příběhy bezpráví - filmy o československých dějinách I. Jeden svět na škiolách - projekt společnosti Člověk v tísni. Didakticko metodická příručka k filmům "Případ Dr. Horáková" a "Ztracená duše národa III. - Ztráta slušnosti". Praha : Člověk v tísni, 2008.
[7] – VANĚK, M.; MÜCKE, P.; PELIKÁNOVÁ, H. Naslouchat hlasům paměti. Teoretické a praktické aspekty orální historie. Praha : ÚSD AV ČR, 2007. ISBN 978-80-7285-089-1.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
95.7 kB
Dokument
Přehled metodických materiálů k výuce Dějepisu

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. et Mgr. Aleš Franc

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích: